Česká národní rada 1969 – 1971

Současná úroveň společenského vývoje nejen dovoluje, ale přímo vyžaduje provést volby do NV, z nichž by vzešli noví poslanci, popř. aby osvědčení dosavadní poslanci byli projevem důvěry lidu znovu pověřeni dalším vykonáváním svých funkcí. Je to nutné tím spíše, že od posledních provedených voleb v roce 1964 uplynula doba, jež značně překročila délku čtyřletého funkčního období NV. Volby do NV plánované na rok 1968 se nekonaly. V posledních dvou letech v důsledku a v souvislosti s politickými událostmi let 1968 a 1969 bylo však třeba řešit doplnění orgánů NV zákonnými prostředky, a proto byl přijat ústavní zákon č. 117/1969 Sb. Tento zákon také stanovil, že volební období NV se prodlužuje a končí dnem všeobecných voleb do zastupitelských sborů, nejpozději dnem 31. 12. 1971.

Vláda ČSR soudí, že je nutno pro volby do NV přejmout systém, jehož principy odpovídají dané úrovni politického vývoje socialistické demokracie a přihlíží ke kádrovým a organizačním možnostem. Vzhledem k rozšiřování pravomoci a odpovědnosti NV za veřejný pořádek, za provádění státního dozoru a dohledu a zvláště za řízení hospodářské a kulturní výstavby, jsou kladeny také nové a vyšší požadavky na poslance NV, jejichž práce má, řekl bych, klíčový význam pro uplatňování zastupitelského vztahu v postavení NV.

Proto také návrh zákona stanoví tak náročné požadavky pro kandidáty na poslance NV, kteří po svém zvolení budou odpovědni svým voličům za svou politickou práci, v níž musí uvádět potřeby a zájmy občanů do souladu se zájmy celospolečenskými.

Prostřednictvím voleb bude dělnická třída společně s nejširšími vrstvami ostatních pracujících rozhodovat o tom, kteří představitelé pracujících budou poslanci NV. Předložený návrh zákona celou svou strukturou vytváří podmínky pro to, aby do NV byli zvoleni skuteční zástupci lidu, oddaní věci socialismu, a pro socialismus schopní sjednocovat zájmy a tvůrčí síly lidu na zásadách marxismu-leninismu.

K dosažení tohoto záměru je svěřena stěžejní a odpovědná úloha NF. Ta s organizacemi v ní sdruženými a za vedení KSČ vytváří nejširší politickou základnu naší společnosti, která má zabezpečovat a také zabezpečuje v široké míře účast pracujících, bez ohledu na politickou příslušnost, národnost, náboženské přesvědčení a sociální postavení, na politickém, státním, hospodářském a kulturním životě a na řízení rozvoje celé naší společnosti. Sjednocuje všechny pracující pro plnění programu výstavby socialistické společnosti.

Proto v souladu s politikou KSČ a osvědčenou tradicí zachovává i návrh tohoto nového zákona základní princip, že kandidáti pro volby do NV jsou kandidáty NF. I podle návrhu nového zákona budou kandidáti na poslance NV navrhováni pro jednotlivé obvody, přičemž pro každý volební obvod může být navržen jeden nebo více kandidátů. V každém volebním obvodě se však volí jen jeden poslanec do příslušného NV. Upouští se od myšlenky vícemandátových volebních obvodů a od zavedení instituce náhradníků a návrh se vrací i v tomto směru k osvědčeným zásadám obsaženým ve volebním zákoně z roku 1964.

Pokud jde o zajištění účasti voličů při navrhování kandidátů, budou kandidáty na poslance do NV navrhovat pracující ve svých organizacích. Návrhy na kandidáty budou pak předkládat organizace KSČ, jiných politických stran a další společenské organizace sdružené v NF. Ty poskytují záruku objektivního posouzení, splňují-li kandidáti podmínky zákonem požadované. V druhé etapě budou mít voliči na schůzích významnou účast na výběru kandidátů. Po projednání s voliči budou to příslušné orgány NF, které provedou z navržených kandidátů potřebný výběr s eventuálním určením pořadí kandidátů za účelem přihlášení k registraci obvodní volební komisi.

Počet poslanců NV, který je třeba zvolit, určí výhradně národní výbor, o nějž jde, na svém plenárním zasedání. Přitom bude NV vázán novelizovaným ustanovením § 13 zákona o NV 69/67 Sb., které je rovněž předkládáno k projednání dnešnímu plénu ČNR a které určuje minimální počet poslanců tak, aby NV tvořil dělný pracovní sbor. Vztah počtu členů rady a pléna bude řešen v předpokládané širší novele zmíněného zákona, ukáže-li se to potřebné. Minimální počty poslanců NV v Praze, Brně, Ostravě a Plzni stanoví obdobně zvláštní zákony. Pokud jde o způsob vytváření volebních obvodů, vychází návrh zákona z dosavadních zkušeností. Přitom bude dbát direktiv uvedených v důvodové zprávě.

Vládní návrh i při úpravě dalších institutů se přidržuje dřívějšího řešení v souladu s osvědčenou tradicí a přitom v některých směrech i prohlubuje další demokratické principy dosavadního volebního systému.

Z nich je jistě velmi důležitá otázka systému a uspořádání orgánů provádějících volební řízení. Stanoví se důsledně, že všechny volební komise jsou složeny ze zástupců KSČ, jiných politických stran a společenských organizací sdružených v NF. Volby do NV jednotlivých stupňů budou řídit volební komise NF volené příslušnými orgány NF. Nebudou tedy již tyto volební komise vytvářeny státními orgány, jako tomu bylo dosud. Naproti tomu se ve srovnání s dosavadním stavem nic nemění na způsobu vytváření volebních komisí okrskových a obvodních s funkcí organizačně technickou.

Vytváření volebních okrsků pro přijímání hlasovacích lístků zakládá se na dříve již osvědčených zásadách. Pravomoc k vytváření volebních okrsků mají místní národní výbory. Pamatuje se také na to, aby se umožnila a usnadnila účast ve volbách voličům, kteří jsou v den voleb v nemocnicích, sanatoriích apod., i voličům, kteří plní své povinnosti v útvarech ozbrojených sil a ozbrojených sborů.

Prostřednictvím volebních komisí budou získáni k aktivní politické práci desítky tisíc pracujících a budou se takto podílet na organizaci voleb do národních výborů.

Vládní návrh zachovává sice vžitou zásadu, podle níž se volby konají v týž den v celém státě, avšak zároveň umožňuje, aby se volby konaly popřípadě i ve dvou dnech, a to v takových termínech, aby pracující mohli bez obtíží své volební právo uskutečnit.

Navržený zákon, stejně jako dřívější volební zákony, vychází ze socialistických principů volebního práva, jak jsou zakotveny v naší ústavě, zejména z principů všeobecnosti a přímosti voleb, z principů rovnosti volebního práva vykonávaného tajným hlasováním.

Vládní návrh zachovává zároveň i principy vlastního volebního postupu, které se u nás osvědčily, jsou jednoduché a každému srozumitelné. To platí také o sledování zásady, aby výkon volebního práva byl co nejvíce usnadněn, a to nejen v důsledku voličských seznamů, ale i prostřednictvím voličských průkazů.

I nadále má platit zásada, že k platnosti voleb je zapotřebí účasti nadpoloviční většiny voličů oprávněných k volbám v daném volebním obvodu. Ke zvolení kandidáta poslancem národního výboru je nutno, aby pro něho hlasovala nadpoloviční většina voličů, kteří se zúčastnili hlasování. To je zcela ve shodě se základním principem demokracie.

Navržená zákonná úprava samého volebního aktu je rovněž ve shodě s dřívějšími zákonnými předpisy. Institut úpravy hlasovacích lístků umožňuje vliv voličů na výběr a zvolení kandidátů v samém volebním aktu.

Na základě dosavadních zkušeností se upravuje institut nových voleb a voleb doplňovacích. Navržená úprava postupu při doplňovacích volbách umožňuje, aby při zachování základních předpisů platných pro normální volby byly lhůty přiměřeně zkráceny. Umožňuje se také nekonat doplňovací volby v posledním roce před skončením volebního období.

Vládní návrh, obdobně jako dřívější zákonná úprava, řeší také otázky týkající se zániku mandátu, a to v důsledku ztráty volitelnosti, rezignace, i v důsledku odvolání poslance voliči.

Při rezignaci není poslanec povinen uvádět důvody, které je ostatně v praxi obtížné objektivně zvažovat a zkoumat, jde-li zejména o tzv. osobní důvody. Bude spíše věcí politického řízení, aby každý poslanec NV si svou rezignaci sám důkladně uvážil a vždy jenom ze skutečně naprosto vážných důvodů se rozhodl přestat vykonávat svou funkci.

Poslanec, který zklamal důvěru voličů, nebo který se dopustil činu nedůstojného funkce poslance NV, bude moci být kdykoliv odvolán. Návrh zákona řeší odvolání z funkce poslance tak, že o něm rozhodují veřejným hlasováním jeho voliči na veřejných schůzích svolaných v dotyčném volebním obvodu. Základní důležitost má výhrada, že návrh na odvolání poslance podává příslušný orgán Národní fronty.

Lze konstatovat, že návrh zákona ČNR předložený vládou upravuje volební systém v souladu se základními zásadami volební soustavy stanovenými v zákoně o volbách do Federálního shromáždění, ovšem už se zmíněnými odchylkami, které vyžadují specifické podmínky voleb do národních výborů jednotlivých stupňů.

Volby do NV spolu se všeobecnými volbami do ostatních zastupitelských sborů představují politickou událost zcela mimořádného významu již proto, že půjde o prvé přímé volby do NV po vytvoření čs. federace. Budou současně zakončením základní etapy konsolidačního procesu probíhajícího v naší vlasti.

Vládní návrh zákona o volbách do NV odpovídá dosaženému stupni vývoje naší socialistické demokracie. Vyjadřuje ústavní zásadu, že moc v ČSR patří pracujícímu lidu; vyjadřuje smysl a společenskou funkci voleb do NV. Ta spočívá v zajištění toho, aby dělnická a rolnická třída a pracující inteligence rozhodovala o tom, kdo bude řídit a spravovat státní záležitosti v obcích, okresech a krajích. Tím se také uskuteční co nejširší účast pracujících na řízení a správě státu, na rozvinutí marx-leninských principů naší státnosti vyjádřené v politice vedoucí síly naší společnosti, Komunistické strany Československa.

Návrh zákona o volbách do NV pomáhá svým pojetím k dalšímu rozvoji pokrokových a socialistických tradic NV. Tím přispívá k tomu, aby národní výbory, jako jeden z nejvýznamnějších článků socialistického zřízení, mohly organizovat náš lid pod vedením Komunistické strany Československa k úspěšnému rozvoji socialistické společnosti, a aby přitom mohly řešit přímo i konkrétní problémy pracujících v jednotlivých obcích, okresech i krajích.

Proto vám, vážené soudružky a soudruzi poslanci ČNR, vláda doporučuje, abyste na svém dnešním plénu předložený vládní návrh zákona o volbách do národních výborů v České socialistické republice posoudili a schválili.

Předseda ČNR E. Erban: Děkuji soudruhu ministrovi za jeho projev. Do diskuse k oběma projednávaným bodům našeho pořadu je přihlášeno celkem šest poslanců v tomto pořadí: soudruzi dr. Vl. Ambruz, J. Hrdlička, F. Toman, akad. J. Charvát, D. Vávrová a A. Himl.

Jako prvnímu dávám slovo I. místopředsedovi ČNR soudruhu JUDr. Vl. Ambruzovi.

I. místopředseda ČNR JUDr. Vl. Ambruz: Vážený soudruhu předsedo, vážená Česká národní rado, soudružky a soudruzi! Dnešní naše plenární zasedání stojí před důležitým úkolem: projednat a schválit zákon o volbách do ČNR a národních výborů v České socialistické republice.

Jde o akty značného politického dosahu, které budou znamenat další krok v procesu politické konsolidace naší společnosti a jejího dalšího vývoje ve smyslu cílů vytyčených XIV. sjezdem KSČ.

Jak již bylo zdůrazněno, je to vůbec poprvé, kdy dojde k přímé volbě poslanců ČNR jako nejvyššího zákonodárného a zastupitelského sboru ČSR. Jistěže to bude znamenat další posílení autority tohoto orgánu, který má v rámci našeho federativního uspořádání významné ústavní poslání. Bude tím také završena etapa složitého vývoje, jímž ČNR prošla od svého vzniku v červenci roku 1968. Teprve její rekonstrukce na podzim v roce 1969 vytvořila podmínky, aby se stala pevným článkem v našem politickém systému, jednou z opor vedoucí síly společnosti - Komunistické strany Československa - v jejím úsilí o překonání neblahých důsledků let 1968 - 1969 i v nástupu za realizaci dalších úkolů socialistické výstavby.

Česká národní rada - oproštěna od představitelů a nositelů pravicového oportunismu - plní i nyní, uplatňujíc ve své činnosti principy vedoucí úlohy KSČ, své zákonné funkce v duchu stranickopolitické linie, vyplývající z realizační směrnice z května 1969, z usnesení ÚV KSČ z prosince roku 1970 a z dalších usnesení a opatření nejvyšších stranických orgánů. Za politickou linii pro svoji další činnost považujeme závěry XIV. sjezdu KSČ, k jejichž rozpracování přistupují všechny orgány ČNR s plnou odpovědností.

Mohu jistě jménem poslanců komunistů i všech ostatních poslanců prohlásit, že k naplnění závěrů XIV. sjezdu KSČ vytváříme v podmínkách činnosti ČNR všechny předpoklady, že budeme působit k správnému vysvětlování a chápání dnes projednávaných volebních zákonů a v předvolební přípravě zkvalitněním své práce v poslaneckých obvodech budeme usilovat o dobrou přípravu a průběh voleb.

Zákon o volbách do ČNR znamená další stupeň v rozvoji socialistické demokracie. Jeho provedení povede k prohloubení účasti pracujících na správě a řízení veřejných záležitostí, což představuje jeden z významných principů výstavby našeho socialistického státu jako nástroje moci dělnické třídy i ostatních pracujících. Zákon o volbách do ČNR - a stejně tak i do NV - vychází z osvědčených demokratických zásad našeho volebního zákonodárství. Není třeba, myslím, ani zdůrazňovat, že jsou nám cizí jakékoliv volební licitace, třenice vztahující se k volebnímu programu i výběru kandidátů. Zdůraznění významu NF v přípravě i provedení voleb dává možnost uplatnění široké lidové iniciativy, která se týká tak důležité politické otázky, jako je volba zastupitelských sborů v ČSR. Prostřednictvím organizací NF je dána všem našim občanům možnost skutečně demokratického projevu jejich vůle.

Soudružky a soudruzi, koncepce volebních zákonů se opírá o marx-leninské pojetí státu v socialistické společnosti, vychází z dosavadních zkušeností rozvoje našeho politického systému i ze zkušeností ostatních socialistických zemí v oblasti volebního zákonodárství. Je výsledkem úsilí naší KSČ, ostatních složek NF a všech zdravých sil v našem státě o překonání vnitřních otřesů, jimiž naše společnost v nedávném období prošla. Je výsledkem úsilí o nastolení politických a sociálních jistot, vytvářejících pocit spokojenosti a optimismu u širokých vrstev pracujících.

Lze proto s jistotou konstatovat, že přijetí zákonů o volbách do ČNR i NV posílí důvěru pracujících v politickou linii nastoupenou v dubnu roku 1969 a vyjádřenou ve sjezdových usneseních a že oba zákony budou akceptovány s plným pochopením a porozuměním.

Zákony o volbách do ČNR a NV je nutné chápat v jejich úzké spojitosti a návaznosti. Týkají se voleb orgánů, jejichž prostřednictvím uplatňuje pracující lid jednotnou státní moc.

Úspěšné uplatňování funkcí ČNR je nemyslitelné bez těsné součinnosti s NV jako základními články státní moci a správy, které mají nejblíže k pracujícím, neboť spravují takové záležitosti, které se bezprostředně a v každodenním životě tak či onak dotýkají všech občanů. Vztahy ČNR a NV jsou ústavně zakotveny tak, že ČNR přísluší upravovat zákonnou působnost, pravomoc a organizaci NV, usměrňovat činnost NV k plnění klíčových úkolů, zobecňovat zkušenosti NV, hodnotit účinnost forem a metod jejich práce, působit na uplatňování demokratických principů v jejich činnosti a usnášet se na opatřeních ke zlepšení jejich výstavby a práce.

Jestliže dnes projednáváme zákon o volbách do NV, realizujeme tak svoji ústavní kompetenci, která v důsledku federativního uspořádání naší společnosti přešla z bývalého NS na národní rady.

NV ve své šestadvacetileté historii čestně splnily své úkoly. Z rodily se jako revoluční orgány lidu v boji proti fašistickým okupantům a v zápase o socialistický charakter naší republiky. Od počátku své existence byly věrny své revoluční tradici.

S prací NV je spjato velké dílo socializace vesnice i všechny další její úkoly týkající se socialistického rozvoje u nás. NV vykonaly značný kus práce při socialistické výchově občanů, v ochraně práv a oprávněných zájmů pracujících apod. Je potěšitelné, že NV - tak jak to bylo zdůrazněno vícekrát nejvyššími stranickými orgány - obstály ve svém celku čestně i v letech 1968 - 1969, v letech hluboké krize naší společnosti. Byly významnou oporou marx-leninských sil ve straně, v jejich úsilí o nápravu hodnot, jejichž destrukcí byly poznamenány mnohé oblasti našeho společenského života. To, že se NV osvědčily, lze přičíst tomu faktu, že disponovaly politicky zkušenými kádry, znaly do hloubky problémy života, byly v bezprostředním spojení s lidmi, znaly jejich mentalitu i potřeby lidí. Pro své postoje byli jejich funkcionáři častým předmětem útoků protisocialistických sil, neboť tyto v nich viděly jednu ze základních překážek svých kontrarevolučních snah.

I v současném období jsou NV pevným článkem v našem politickém systému. Dosáhly značných úspěchů v rozvoji politické a pracovní iniciativy občanů, o čemž svědčí mj. i výsledky soutěže NV k 25. výročí osvobození naší vlasti Sovětskou armádou a k 50. výročí založení KSČ.

NV kolem sebe vytvořily mnohatisícový okruh dobrovolných aktivistů, kteří s chutí a elánem působí k tomu, aby narůstal počet vzorných obcí, zkvalitňovalo se životní a pracovní prostředí a spoluobčané se cítili v místech, kde žijí, šťastni a spokojeni.