Předseda České národní rady
Evžen Erban a místopředsedové
JUDr. Vladimír Ambruz, Věroslav Jedlička
a František Toman
Členové vlády České socialistické
republiky předseda vlády Josef Korčák,
ministr financí ing. Leopold Lér, CSc., ministr
spravedlnosti JUDr. Jan Němec, ministr vnitra ing.
Josef Jung, ministr průmyslu ing. Oldřich
Svačina, ministr lesního a vodního
hospodářství ing. Ladislav Hruzík,
ministr Antonín Pospíšil
115 poslanců České národní
rady podle prezenční listiny
Z Kanceláře České národní
rady vedoucí Kanceláře České
národní rady JUDr. Zdeněk Vácha
Předseda ČNR E. Erban: Soudružky a soudruzi,
zahajuji přerušenou 12. schůzi ČNR.
Budeme pokračovat v projednávání schváleného
denního pořadu. Projednáme nyní
Zpravodajem je poslanec J. Miler. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Josef Miler: Vážený
soudruhu předsedo, vážená Česká
národní rado, vážení hosté!
Koncem roku 1970 schválila ČNR zákon č.
147/1970 Sb., o změnách v soustavě ministerstev
a jiných ústředních orgánů
státní správy ČSR. Tímto zákonem
byl změněn zákon ČNR č. 2/1969
Sb., o zřízení ministerstev a jiných
ústředních orgánů státní
správy ČSR ve znění zákona
ČNR č. 3/1970 Sb.
V článku I bod 1 zákona č. 147/1970
Sb. je uvedeno, že se z výčtu ministerstev
ČSR mimo jiné vypouští vedle ministerstva
pošt a telekomunikací také ministerstvo dopravy.
Byl to nezbytný důsledek posunu rozsahu pravomocí
mezi orgány federace a orgány republik, jak jej
provedl ústavní zákon č. 125/1970
Sb., kterým se doplňuje ústavní zákon
č. 143/1968 Sb., o čs. federaci. Podle novelizovaného
znění čl. 19 úst. zákona o
čs. federaci náležejí zásadní
věci, týkající se dopravní
soustavy státu do působnosti ČSSR. Proto
bylo také ustanovením čl. 1. odst. 2 úst.
zákona č. 126/ 1970 Sb. zřízeno federální
ministerstvo dopravy.
Pravomoci, které zůstaly v řízení
ČSR na sebe převzala vláda ČSR s tím,
že v pozdější době určí
orgán, který se bude touto problematikou zabývat.
Dnes je plénu ČNR předložen návrh
zákona o zřízení Správy pro
dopravu se začleněním do ministerstva vnitra
ČSR.
Přes zmíněný zásadní
posun kompetence, pokud jde o věci dopravy ve prospěch
federace, bylo zřejmé, že republiky nebudou
záležitostí dopravy zdaleka zproštěny.
Z důvodové zprávy k zákonu ČNR
č. 147/1970 Sb. vyplývalo, že i po zrušení
ministerstva dopravy ČSR bude nutno v působnosti
vlády ČSR zabezpečit zejména ústřední
funkce vyplývající ze zákona č.
69/1967 Sb., o národních výborech při
řízení a správě silniční
dopravy, městské hromadné dopravy, silničního
hospodářství s výjimkou dálnic
a automobilového opravárenství, jakož
i účinně uplatňovat vliv republik
na rozvoj a plnění úkolů u těch
oborů dopravy, které přímo řídí
ministerstvo dopravy ČSR, a to z hlediska zajištění
plynulého uspokojování dopravních
potřeb republiky, zejména zajištění
dopravních kapacit k přepravním potřebám
jejich rozmístění a zajištění
jejich plánovitého rozvoje.
Tyto úkoly výkonu státní správy,
včetně státního dozoru v silniční
dopravě, v městské dopravě a v silničním
hospodářství, jejich metodické řízení,
plánování, financování, právní
i odborná pomoc, vyplývající ze zákona
o národních výborech, ze zákona o
pozemních komunikacích, ze zákona o podnikání
v silniční dopravě a z dalších
speciálních norem, musí místo zrušeného
ministerstva dopravy zajišťovat některý
jiný ústřední orgán ČSR.
Přenesení kompetence na jiný ústřední
orgán vyžaduje zákon ČNR. Vládní
návrh tohoto zákona máme nyní před
sebou. Z návrhu vyplývá, že ústředním
orgánem státní správy ČSR pro
záležitosti dopravy se má stát ministerstvo
vnitra, v němž se pro tuto činnost počítá
se zřízením zvláštního
samostatného organizačního útvaru
- Správy pro dopravu.
Toto řešení je nejen účelné,
protože ministerstvo vnitra má k záležitostem
dopravy blízko, mimo jiné i proto, že je také
ústředním orgánem státní
správy pro zajišťování bezpečnosti
a plynulosti silničního provozu, ale i hospodárné.
Nově navrhovaná organizace řízení
dopravy pro ČSR nemá nároky ani na zvýšení
počtu pracovníků v samotném aparátě,
ani na finanční prostředky, které
by zajišťovaly jeho práci, což plně
odpovídá směrnici, kterou vydala federální
vláda pro centrální orgány. Navrhovaný
zákon je v souladu s ústavním zákonem
o čs. federaci a napomáhá jeho realizaci.
Je nutné konstatovat, že SNR již schválila
zákon o určení ústředního
orgánu státní správy ve věcech
dopravy. Právní úprava provedená SNR
je shodná s úpravou, která je nyní
projednávána pro Českou socialistickou republiku.
Vládní návrh zákona ČNR o určení
ústředního orgánu státní
správy ve věcech dopravy projednal výbor
ČNR pro obchod a dopravu a doporučil plenárnímu
zasedání ČNR jeho přijetí beze
změny.
Vládní návrh zákona rovněž
projednal ústavně právní výbor
ČNR, který bez připomínek rovněž
doporučil plénu ČNR zákon přijmout.
Jménem obou výborů doporučuji plenárnímu
zasedání České národní
rady, aby schválilo předložený vládní
návrh zákona České národní
rady o určení ústředního orgánu
státní správy ve věcech dopravy ve
znění tak, jak bylo předloženo. Předseda
ČNR E. Erban: Děkuji soudruhu zpravodajovi za
jeho zprávu.
Hlásí se někdo do rozpravy? /Nikdo se nehlásí./
Do rozpravy se nikdo nehlásí, můžeme
proto přistoupit k hlasování. Navrhuji, abychom
hlasovali o celém vládním návrhu zákona
najednou ve znění předložené
písemné zprávy obou výborů.
Jsou nějaké připomínky k tomuto způsobu
hlasování? /Nikdo se nehlásí./ Nejsou.
Zjišťuji, že je přítomno 115 poslanců
a že tedy Česká národní rada
je schopna se usnášet.
Kdo souhlasí s vládním návrhem zákona
České národní rady o určení
ústředního orgánu státní
správy ve věcech dopravy, a to ve znění
předložené společné zprávy
výboru pro obchod a dopravu a ústavně právního
výboru, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./
Je někdo proti? /Nikdo./
Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./
Děkuji. Tím Česká národní
rada projednala tento bod pořadu schůze.
Šestým bodem pořadu je
Společným zpravodajem obou výborů
je poslanec J. Krajhanzl; dávám mu slovo.
Posl. Jaroslav Krajhanzl: Vážené soudružky
a soudruzi poslanci, již při schvalování
zákona ČNR o cílech a hlavních úkolech
státního prováděcího plánu
rozvoje národního hospodářství
České socialistické republiky na rok 1971
v prosinci loňského roku jsme si byli vědomi
toho, že předložený návrh státního
rozpočtu odpovídá organizaci a vzájemným
vztahům federálního a republikových
rozpočtů platných v roce 1970 a že jej
bude nutno v průběhu roku 1971 přepracovat
a upravit v souvislosti s úpravami ve státoprávním
uspořádání československé
federace a z nich vyplývajícími změnami
v působnosti federálních a republikových
orgánů, jakož i nově stanovenými
vztahy mezi státními rozpočty federace a
republik, které vstoupily v platnost k 1. lednu letošního
roku.
Proto také bylo do zákona č. 148/1970 Sb.,
o cílech a hlavních úkolech státního
prováděcího plánu rozvoje národního
hospodářství České socialistické
republiky a o státním rozpočtu České
socialistické republiky na rok 1971, zapracováno
v § 3 odst. 4 zmocnění vládě
promítnout do státního rozpočtu zejména
tyto změny.
Změny ve státním rozpočtu České
socialistické republiky na rok 1971 v důsledku provedení
federálních zákonů o působnosti
federálních ministerstev a o rozpočtových
pravidlech jsou však takového rozsahu, že se
vláda České socialistické republiky
přes toto zmocnění rozhodla předložit
návrh upraveného státního rozpočtu
České socialistické republiky na rok 1971
k projednání České národní
radě, podobně jak to učinily i federální
vláda a vláda Slovenské socialistické
republiky, pokud jde o obdobné změny ve státním
rozpočtu federace a ve státním rozpočtu
Slovenské socialistické republiky na rok 1971.
Vládní návrh zákona ČNR, kterým
se mění zákon ČNR č. 148/1970
Sb., o cílech a hlavních úkolech státního
prováděcího plánu rozvoje národního
hospodářství České socialistické
republiky a o státním rozpočtu České
socialistické republiky na rok 1971 /tisk 118/, který
máte k dispozici, vychází z úprav
státoprávního uspořádání
československé federace podle ústavního
zákona č. 125/1970 Sb., kterým se mění
a doplňuje ústavní zákon č.
143/1968 Sb., o československé federaci, a vyjadřuje
změny, k nimž došlo
1. v působnosti federálních a republikových
orgánů podle zákona č. 133/1970 Sb.,
o působnosti federálních ministerstev /tzv.
kompetenční zákon/ a
2. ve vztazích mezi federálním státním
rozpočtem a státními rozpočty republik
podle zákona č. 134/1970 Sb., o pravidlech státního
rozpočtu československé federace a o zásadách
hospodaření s rozpočtovými prostředky
státních rozpočtů federace a republik
/tzv. rozpočtová pravidla/.
Změny spočívají v tom, že
1. z působnosti republikových orgánů
byla k 1. lednu 1971 převedena do působnosti federálních
orgánů některá hospodářská
odvětví průmyslu /paliva, energetika, hutnictví
a strojírenství/, dopravy a celé odvětví
pošt a telekomunikací. V důsledku toho se převádí
odvody /daně/ i příděly organizacím
těchto odvětví z republikových do
federálního státního rozpočtu,
2. do federálního státního rozpočtu
se podle zákona o rozpočtových pravidlech
převádí celá daň z obratu,
zatímco ve schváleném státním
rozpočtu to byl jen podíl ve výši 43,6
%;
3. naproti tomu se celá daň ze zisku u hospodářských
organizací ústředně řízených
orgány republiky stává příjmem
státního rozpočtu republiky, zatímco
ve schváleném rozpočtu to byl jen 50% podíl;
4. podobně se také celý výnos daně
ze mzdy stává příjmem státního
rozpočtu republiky, zatímco dosud to bylo jen 50
% jejího výnosu;
5. dochází k delimitaci výdajů na
správní aparát ústředních
orgánů v důsledku změn v působnosti
federálních orgánů federace a republiky.
Tato změna znamená ve státním rozpočtu
republiky snížení výdajů;
6. v návrhu jsou promítnuty některé
další nesporné změny, jako např.
převod rozpočtu ČSAV do federálního
státního rozpočtu na základě
usnesení vlády ČSSR. delimitace výdajů
na technický rozvoj apod.
O všech, ve vládním návrhu zákona
ČNR obsažených změnách, zásadně
platí, že jde o vzájemné delimitace
mezi státním rozpočtem federace a státním
rozpočtem ČSR na rok 1971. Obdobně je tomu
i u změn státního rozpočtu SSR na
rok 1971. To znamená, že se nemění základní
finančně ekonomické proporce vyjádřené
v souhrnu státního rozpočtu federace a obou
republik na rok 1971, schválených koncem minulého
roku FS a ČNR a SNR. Také celostátní
rozpočtový přebytek ve výši 3,06
mld. Kčs, vykázaný ve státním
rozpočtu, nedoznává žádné
změny.
Pokud se týká souhrnného finančního
vztahu a účelových subvencí národním
výborům ze státního rozpočtu
ČSR, nedochází rovněž k žádným
změnám a v upraveném státním
rozpočtu jsou dotace na souhrnný finanční
vztah a účelové subvence zapracovány
v původní výši, tj. dotace na souhrnný
finanční vztah ve výši 12 mld. Kčs
a účelové subvence ve výši 14
mld. Kčs.
Konkrétně se delimitace z uvedených důvodů
promítají v upraveném státním
rozpočtu ČSR na rok 1971 takto:
1. v příjmové části se nejvýrazněji
snižují příjmy ze socialistického
hospodářství, a to o 41,5 mld. Kčs,
tj. o 55,8 %, zatímco výdaje na hospodářství
klesají o 6 mld. Kčs, tj. o 18,6 %. Vyplývá
to z toho, že do pravomoci federálních orgánů
byly převedeny podniky s nižší materiálovou
a mzdovou náročností a současně
s nižšími nároky na příděly
a dotace ze státního rozpočtu. Výrazný
pokles rozpočtových příjmů
ze socialistického hospodářství a
podstatně menší pokles výdajů
na hospodářství současně znamená,
že nejde jen o kvantitativní změnu vztahů
podnikové sféry ke státnímu rozpočtu
ČSR, ale o změnu kvalitativní, která
staví před všechny orgány hospodářského
řízení naléhavý úkol
zabezpečovat na všech úrovních efektivní
hospodaření, odhalovat a využívat rezerv
ke snižování vlastních nákladů
výroby, zejména v oblasti materiálové
spotřeby, kde dosavadní výsledky signalizují
vážné ohrožení úkolů
ve snížení materiálových nákladů
podle závěrů XIV. sjezdu KSČ a v souladu
se závěry sjezdu rozvíjet komplexní
socialistickou racionalizaci a usměrňovat rozvoj
iniciativy podniků a pracujících k zabezpečení
soustavného růstu ekonomické efektivnosti
výroby;
2. úbytek příjmů ze socialistického
hospodářství je sice částečně
zmírněn zvýšením výnosu
daně ze mzdy o 9,2 mld. Kčs, avšak toto zvýšení
zdaleka nezabezpečuje vyrovnanost státního
rozpočtu, neboť rozpočtové výdaje
s výjimkou zmíněných výdajů
na hospodářství zůstávají
v podstatě nezměněny.
Proto bylo nutno k vyrovnání úbytku vlastních
rozpočtových příjmů v zájmu
dodržení zásady, že republikové
státní rozpočty jsou vyrovnané, zvýšit
dotace z federálního státního rozpočtu
do státního rozpočtu ČSR z 12,4 mld.
Kčs na 38,2 mld. Kčs, tj. o 25,8 mld. Kčs.
Tato kvantitativní, avšak současně také
kvalitativní změna ve vztazích mezi státním
rozpočtem federace a státním rozpočtem
ČSR je v plném souladu se závěry XIV.
sjezdu KSČ o zvýšení úlohy federálního
rozpočtu a posílení jeho integrační
funkce při rozvíjení jednotné československé
ekonomiky.
Zvýšená závislost státního
rozpočtu ČSR na federálním státním
rozpočtu samozřejmě neznamená, že
již není třeba věnovat takovou pozornost
zabezpečování vlastních rozpočtových
příjmů a hospodárnému a efektivnímu
vynakládání rozpočtových výdajů.
Naopak, na tom, jak se při realizaci státního
rozpočtu podaří zabezpečit vlastní
rozpočtové příjmy na jedné
straně a efektivně vynakládat rozpočtové
výdaje na straně druhé, závisí
vytvoření žádoucího rozpočtového
přebytku a tím i možnost uspokojit další
potřeby, které při sestavování
státního rozpočtu nebylo možno zabezpečit.
Proto musí být snahou všech orgánů
a organizací, na jejichž dobré práci
závisí úspěšné rozpočtové
hospodaření, aby konkrétními činy
naplňovaly hlavní cíl programu hospodářské
politiky KSČ, zajistit v souladu se socialistickým
způsobem života vyšší uspokojování
potřeb obyvatelstva a další upevňování
životních jistot pracujících, a to na
základě trvalého rozvoje a zvyšování
efektivnosti společenské výroby.
Pokud se týká navržené změny
čl. III vládního návrhu zákona,
jak je obsažena ve společné zprávě
výborů pro plán a rozpočet a ústavně
právního výboru /tisk 127/ a podle které
čl. III zní: "Tento zákon nabývá
účinnosti dnem vyhlášení",
je tato změna doporučována v souladu se schváleným
federálním zákonem o změně
státního rozpočtu federace, přičemž
platí ustanovení čl. II vládního
návrhu zákona, podle kterého se na upravený
státní rozpočet ČSR zúčtují
rozpočtové příjmy a výdaje,
které byly uskutečněny v rozpočtovém
roce 1971, pokud přísluší do tohoto
státního rozpočtu.
Vzhledem k tomu, že vládní návrh zákona
ČNR, kterým se mění zákon ČNR
č. 148/70 Sb., o cílech a hlavních úkolech
státního prováděcího plánu
rozvoje národního hospodářství
ČSR a o státním rozpočtu ČSR
na rok 1971 je v plném souladu s úpravami ve státoprávním
uspořádání Československé
federace a zabezpečuje změny, které z toho
vyplývají pro rozpočtové hospodaření,
doporučuji ČNR jménem výboru pro plán
a rozpočet a ústavně právního
výboru, aby vládní návrh zákona
/tisk 118/ schválila ve znění obsaženém
ve společné zprávě výboru pro
plán a rozpočet a ústavně právního
výboru /tisk 127/.
Předseda ČNR E. Erban: Děkuji soudruhu
zpravodajovi za jeho zprávu. Hlásí se někdo
do rozpravy? Do rozpravy se nikdo nehlásí. Můžeme
přistoupit k hlasování. Doporučuji,
abychom hlasovali o celém projednávaném vládním
návrhu zákona najednou, a to ve znění
předložené písemné zprávy
obou výborů. Jsou nějaké námitky
nebo připomínky k tomuto postupu při hlasování?
/Nebyly./ Nejsou.
Kdo tedy souhlasí s vládním návrhem
zákona ČNR, kterým se mění
zákon ČNR č. 148/70 Sb., o cílech
a hlavních úkolech státního prováděcího
plánu rozvoje národního hospodářství
ČSR a o státním rozpočtu ČSR
na rok 1971, a to ve znění předložené
společné zprávy výboru pro plán
a rozpočet a výboru ústavně právního,
nechť zvedne ruku. /Hlasuje se./
Je někdo proti? /Nikdo./
Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./
Děkuji, tím ČNR projednala šestý
bod denního pořadu.