Dalším bodem pořadu našeho jednání je

Návrh odůvodní poslankyně Dohnalová, kterou prosím, aby se ujala. slova.

Posl. Dohnalová: Ústavně právní výbory Sněmovny lidu a Sněmovny národů předkládají sněmovnám návrh ústavního zákona, jímž se mění některá ustanovení ústavy a ústavního zákona č. 81/1968 Sb. Jde v podstatě o změnu článku 86 odst. 1 a čl. 91 ústavy ve znění pozdějších ústavních zákonů. Základním důvodem pro vydání navrhovaného ústavního zákona je skutečnost, aby bylo umožněno provádět změny ve stupních a druzích národních výborů. Jak je známo, připravují obě národní rady úpravy, které na základě analýzy dosavadního uspořádání národních výborů mají provést určité změny ve stupních a druzích národních výborů, jakož i v jejich působnosti. Přípravné práce ve Slovenské socialistické republice pokročily již tak daleko, že lze očekávat provedení některých změn v soustavě národních výborů ještě v letošním roce.

Ústavní zákon č. 143/1968 Sb. o čs. federaci neupravil beze zbytku problematiku postavení a organizace národních výborů, která je upravena v VII. hlavě ústavy, zejména pokud jde o jejich stupně a druhy. Tak zůstaly v platnosti články 86 odst. 1 a článek 91, které zakotvují obecně třístupňovou soustavu národních výborů. Článek 86 odst. 1 ústavy mluví obecně o národních výborech jako o orgánech státní moci a správy v krajích, okresech a obcích. Článek 91, který byl již třikrát novelizován, uvádí výslovně ve svém prvém odstavci, že národní výbory jsou krajské, okresní a v obcích městské nebo místní. Znění těchto článků ústavy neumožňuje národním radám, aby podle článku 140 ústavního zákona o čs. federaci stanovily svými zákony územní členění republik bez ohledu na stupně a druhy národních výborů. Proto ústavně právní výbory navrhují změnu těchto dvou článků ústavy. Přitom dochází ke zjednodušení, že novelizací článku 91 se odstraňují i předchozí novelizace tohoto článku.

V souvislosti s uvedenými změnami je třeba upravit i některá ustanovení ústavního zákona č. 81/1968 Sb., jímž se přechodně upravují některé otázky voleb soudců. Tento zákon ve svém prvém článku svěřil volbu soudců provádějících rehabilitační řízení pro Nejvyšší soud, pro vyšší vojenské soudy a pro krajské soudy v českých krajích Národnímu shromáždění, pro krajské soudy na Slovensku Slovenské národní radě. Důsledné provedení zákona o čs. federaci vyžaduje úpravu v tom směru, aby tyto soudce pro krajské soudy v České socialistické republice volila Česká národní rada. Článek druhý tohoto zákona svěřil volbu soudců okresních soudů krajským národním výborům. Vzhledem k připravovaným úpravám stupňů a druhů národních výborů je třeba volbu soudců okresních soudů svěřit jinému zastupitelskému sboru nežli jsou krajské národní výbory. Přitom je nutno vyřešit i otázku volby soudců krajských soudů. Navrhuje se proto novelizovat článek druhý ústavního zákona č. 81/1968 Sb. tak, aby soudce krajských i okresních soudů volily příslušné národní rady. Jako logický důsledek této úpravy je § 3 navrhovaného ústavního zákona, podle něhož předsedy a náměstky okresních a krajských soudů ustanovuje předsednictvo příslušné Národní rady. Ústavně právní výbory obou sněmoven projednaly návrh ústavního zákona dne 12. května t. r. Jejich návrh vydaný jako tisk č. 6 byl zaslán k vyjádření vládě Československé socialistické republiky a také k zaujetí stanoviska oběma národním radám. Národní rady i federální vláda vyjádřily v zásadě souhlas s návrhem ústavního zákona. Doporučil však uvážit, zda by neměl být § 1 upraven tak, že článek 91 ústavy upravuje i stupně a druhy národních výborů a že vyjadřuje, že není dotčena zákonodárná pravomoc Federálního shromáždění v otázkách upravených v tomto článku. Byl proto čl. 91 ústavy upraven tak, jak je uveden v návrhu ústavně právních výborů ze dne 28. května 1969.

Dále doporučila Česká národní rada, aby ústavní předpis upravil oprávnění národních rad provést změny v územní organizaci soudů a státních notářství. Této připomínce bylo vyhověno tak, jak je uvedena v § 4 návrhu ústavně právních výborů ze dne 28. května 1969.

Předkládají proto ústavně právní výbory Sněmovny lidu a Sněmovny národů po projednání připomínek vlády ČSSR a národních rad nové znění návrhu označeného jako návrh k tisku č. 6 ze dne 28. května 1969. Nová úprava čl. 91 umožnila vypustit původní § 4, který se týkal pouze čl. 141 ústavního zákona č. 143/1968 Sb. o čs. federaci. Toto ustanovení mělo pouze odkazovat na zákonodárnou působnost Federálního shromáždění při úpravě postavení Prahy jako hlavního města ČSSR. Nový text čl. 91 odkazuje na všechny ústavní zákony, tedy i na ustanovení čl. 141 a není proto třeba jej výslovně uvádět.

Závěrem je nutno konstatovat, že jde pouze o nejnaléhavější úpravu našich ústavních předpisů. Ustanovení o volbách soudců má přechodnou platnost do té doby, nežli bude vydán ústavní zákon podle čl. 145 ústavního zákona č. 143/1968 Sb. Jakmile vyjde ústavní zákon o organizaci soudů, pozbydou účinnosti ustanovení tykající se voleb soudců. I pokud jde o postavení, působnost, stupně a druhy národních výborů, provádějí se navrhovaným ústavním zákonem jen nejnutnější změny, poněvadž definitivní úprava postavení těchto orgánů moci a správy bude zahrnuta v nové ústavě.

Vzhledem k tomu, co jsem uvedla ve své zprávě i vzhledem k tomu, co je uvedeno v důvodové zprávě k tisku č. 6 navrhuji, aby Sněmovna lidu schválila návrh ústavního zákona, jímž se mění některá ustanovení ústavy a ústavního zákona č. 81/1 968 Sb. , a to ve znění návrhu ze dne 28. května 1969 označeného jako tisk k č. 6.

Předseda SL Smrkovský: Děkuji poslankyni Dohnalové.

Prosím, kdo se hlásí do rozpravy? /Nikdo se nehlásil./ Není tomu tak. Není divu, neboť v této změně není nic, co by muselo být ještě znovu projednáváno.

Jestliže se nikdo nehlásí, považuji projednání tohoto bodu za ukončené a přistoupíme k hlasování.

Vzhledem k tomu, že jde o změnu ústavního zákona, je třeba k jejímu přijetí podle čl. 41 ústavního zákona o čs. federaci souhlasu třípětinové většiny všech poslanců Sněmovny lidu, tj. 176 poslanců.

Prosím skrutátory - ověřovatele SL, aby se připravili ke sčítání hlasů.

Přistoupíme nyní k hlasování. Kdo souhlasí s tím, aby byl schválen návrh ústavně právních výborů SL a SN na vydání ústavního zákona, jímž se mění některá ustanovení ústavy a ústavního zákona č. 81/1958 Sb. /tisk 6 - ve znění z 28. května 1969/, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Prosím skrutátory, aby sčítali hlasy.

Konstatuji, že pro ústavní zákon se vyslovili 203 poslanci. Kdo je proti? /Nikdo./ Kdo se zdržel hlasování? /Tři./

Konstatuji, že z poslanců Sněmovny lidu hlasovalo pro předložený návrh 203 poslanců, tj. požadovaná třípětinová většina.

Ústavní zákon, jímž se mění některá ustanovení ústavy a ústavního zákona č. 81/1968 Sb., byl Sněmovnou lidu schválen.

Třetím bodem dnešního pořadu je

Návrh odůvodní ministr vlády ČSSR dr. Kučera, kterého prosím, aby se ujal slova.

Ministr dr. Kučera: Vážená Sněmovno lidu, soudružky a soudruzi poslanci, dovolte mi, abych úvodem ke zdůvodnění vládního návrhu zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem státních orgánů, který budete dnes projednávat, citoval výrok předsedy federální vlády ing. Oldřicha Černíka, vysloveny na celostátní poradě představitelů státních orgánů, konané dne 19. května 1969: "Jestliže zdůrazňujeme, že základní funkce a smysl činnosti státních orgánů a celostátního aparátu spočívá v plnění úkolů, jež jsou jim stanoveny zákony socialistického státu, zdůrazňujeme zároveň princip socialistické zákonnosti jako jeden z vedoucích principů naší socialistické společnosti."

Ano, vážené soudružky a vážení soudruzi, když na jedné straně chceme, a to zřejmě plným právem, aby občané a organizace plně dodržovali zákony, musíme na druhé straně usilovat o to, aby zákonů správně používaly všechny státní orgány a jejich pracovníci , popř. orgány, na něž úkoly státních orgánů přešly.

Řádný výkon pravomocí všech státních orgánů, orgánů národních republik i orgánů federálních patří nepochybně ke stěžejním společenským zájmům a je ho třeba prosazovat všemi vhodnými prostředky a snažit se o to, aby se i v tomto směru zvýšila a upevnila státní disciplína. Musíme dbát o stálé prohlubování principů zákonnosti v jejich činnosti a zakotvit za tímto účelem v našem právním řádu náležité zákonné záruky, jež by účinně zabezpečily ochranu občanů i organizací před takovou činností státních orgánů, která by nebyla v souladu s právními předpisy našeho státu.

Vydání zákona, který by takovéto otázky řešil, předvídal už občanský zákoník přijatý Národním shromážděním v roce 1964. Zásady zákonné úpravy v tomto smyslu projednaly pak výbory Národního shromáždění v roce 1967. Lze tedy říci, že předkládaný zákon je výsledkem velmi pečlivé a dlouhé legislativní přípravy. Vláda jím plní i jeden z bodů svého vládního prohlášení. Jsem přesvědčen, že zákon bude mít své významné místo i v našem právním řádu, stane se důležitým nástrojem upevňování a prohlubování socialistické zákonnosti. Zákon se bude týkat jak rozhodovací činnosti a nesprávného úředního postupu soudů na úseku civilním a trestním a činností státních notářství, tak i všech státních orgánů v rozsáhlé oblasti státní správy.

Již z toho je vidět o jak významný zákonodárný akt jde a jaké závažné právně politické cíle sleduje. I když je třeba konstatovat, že majetková odpovědnost za nezákonnou činnost státních orgánů je v zákonodárství některých států socialistických i kapitalistických již upravena, chtěl bych naproti tomu vyzdvihnout, že není provedena do takové hloubky, jako je v tomto navrženém zákoně.

Jak jsem se již zmínil, vztahuje se úprava obsažená ve vládním návrhu jak na nezákonnosti, k nimž došlo vydáním nezákonného rozhodnutí, tak i na nezákonnosti, k nimž došlo v úředním postupu, který nevyústil v rozhodnutí. V obou případech je ovšem předpokladem, že tím byla účastníku řízení, občanu nebo organizaci způsobena škoda.

Vedle toho je do návrhu převzata, i dosavadní úprava odškodnění za vazbu a trest, obsažená v paragrafech 371-374 trestního řádu, kdy nárok na odškodnění v některých případech vzniká, i když nejde o rozhodnutí nezákonná. Majetkovou odpovědnost za škodu způsobenou činností státních orgánů nese ve vztahu k poškozeným účastníkům řízení stát, jehož jménem tyto orgány vystupují. To však ještě neznamená, že státní orgány popřípadě jejich pracovníci tento majetkový dopad odpovědnosti nepocítí. Stát má vůči státním orgánům postih, jímž na nich může požadovat, aby mu uhradily vše, co musel z důvodů své odpovědnosti poškozeným účastníkům vyplatit. Státní orgán má pak postih, byť i jen v omezeném rozsahu, vůči těm pracovníkům, kteří se na vydání nezákonného rozhodnutí podíleli a jejichž vina byla zjištěna v trestním nebo kárném řízení.

Tato reparační, náhradová funkce navrženého zákona je však pouze jednou stránkou věci. Druhou stránkou je jeho funkce preventivní a výchovná, která je neméně významná, ne-li ještě významnější.

Tento zákon má být nejen právním prostředkem směřujícím k tomu, aby důsledky vzniklé nezákonností byly ve formě náhrady škody napraveny, ale především účinným instrumentem sledujícím cíl, aby se v činnosti státních orgánů prohloubila státní disciplína, aby v nich pevně zakotvilo dodržování socialistické zákonnosti, aby tedy ke škodám způsobeným nezákonnou činností nedocházelo, anebo aby k ní docházelo alespoň v míře co nejmenší.

Domnívám se, že ze jména toto poslání zákona jeho význam značně podtrhuje, neboť je nepochybně pro společnost výhodnější škodám předcházet než vzniklé škody napravovat.

Závěrem bych chtěl prohlásit, že změny zákona, které jsou navrhovány ve společné zprávě výboru ústavně právního a rozpočtového Sněmovny lidu a které jsou zcela v souladu se stanoviskem, jež k návrhu zákona zaujaly stejné výbory Sněmovny národů, jsou plně v intencích vládního návrhu. Naopak bych chtěl soudruhům poslancům a poslankyním za jejich připomínky a náměty v tomto směru poděkovat.

Doporučuji proto jménem vlády ČSSR, aby Sněmovna lidu předložený vládní návrh zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem, schválila.

Předsedající mpř. SL Valo: Ďakujem za prednesené zdôvodnenie. Spoločným spravodajcom za ústavnoprávny a rozpočtový výbor k tomuto bodu je dr. Kyselý. Prosím, aby sa ujal slova.

Zpravodaj posl. dr. Kyselý: Vážené súdružky a súdruhovia poslanci. vládny návrh zákona o zodpovednosti za škodu spôsobenú rozhodnutím alebo nesprávnym úradným postupom patrí nesporne k významným návrhom, nakoľko má, ako to zdôraznil už i s. minister dr. Kučera, zabezpečiť občanom i organizáciám účinnú ochranu, spadajúcu do majetkovej zodpovednosti štátu vo všetkých prípadoch, kde došlo k porušeniu socialistickej zákonnosti v činnosti štátnych orgánov, a to súdov civilných a trestných, štátnych notárstiev, štátnych orgánov správnych, štátnych organizácií i tých orgánov spoločenských organizácií pri plnení úloh štátneho orgánu, ktoré na tieto organizácie prešli. Schválením tohto návrhu zákona bude splnený ďalší bod vyhlásenia vlády. Návrh zákona, ktorý dnes prerokúvame, je už dlho očakávaný našou verejnosťou. Treba ovšem ešte dodať, aby poslancom bolo vcelku jasné, že pokiaľ tento zákon má plne uspokojiť garancie práv občanov, je len prvým krokom a že bude potrebné nadväzovať na ďalšie dobudovanie nášho právneho poriadku, hlavne vydanie zákona o správnom súdnictve, ako to vyplynie z môjho ďalšieho prednesu.

Z retrospektívneho pohľadu vidíme, že vydanie takéhoto zákona predvídal už Občiansky zákonník z roku 1950, keď stanovil, že zodpovednosť za škodu spôsobenú nesprávnym postupom v úradnom výkone upraví zvláštny zákon. Takýto obecný zákon po celé roky ovšem vydaný nebol a nebol vydaný ani v roku 1964, kedy bol schválený nový občiansky zákonník, ktorý sa znova - ako sa za uplynulé štyri roky ukázalo - obmedzil len na konštatovanie, že štátny orgán alebo orgán, na ktorý prešli úlohy štátneho orgánu, zodpovedá tiež za škodu spôsobenú nezákonným rozhodnutím podľa úpravy obsiahnutej vo zvláštnych predpisoch. Toto ustanovenie bolo možno prakticky aplikovať len na prípady odškodnenia za neoprávnenú väzbu a trest, upravené v § 371-374 trestného poriadku. Iný zvláštny predpis vydaný nebol a nebolo teda možné, aby bola občanovi nahradená škoda, ktorá mu vznikla napr. nezákonným rozhodnutím národného výboru, i keď Občiansky zákonník z roku 1964 výslovne stanovil, že štátny orgán za takúto škodu zodpovedá.

Sľuby, obsiahnuté v oboch občianskych zákonníkoch budú teda uskutočnené komplexnou úpravou, ktorá je obsiahnutá v návrhu zákona, ktorý dnes prerokúvame. K tomu treba ešte dodať, že je to z hľadiska právneho matéria veľmi ťažká a jej súhrnná úprava nemá obdoby ani v meradle európskom.

Návrh zákona o zodpovednosti za škodu spôsobenú rozhodnutím alebo nesprávnym úradným postupom bol dôkladne prerokovaný vo výbore ústavnoprávnom a vo výbore rozpočtovom. Oba výbory doporučili predložený návrh plénu snemovne na schválenie so zmenami, ktoré sú obsiahnuté v písomnej správe, ktorú máte k dispozícii.