Väčšina doporučených zmien spresňuje pôvodné formulácie a neznamenajú teda vecnú zmenu.

Navrhnuté zmeny, obsiahnuté v bode 7, 18 a 21 písomnej správy vyplývajú zo skutočnosti, že dnom l. januára 1969 nadobudol účinnosť ústavný zákon čís. 143/1968 Zb. o československej federácii, že sa teda vytvoril u nás federatívny štát. Túto základnú štátoprávnu zmenu bolo potrebné premietnuť i do dnes prerokúvaného návrhu zákona, ktorý vláda predložila Národnému zhromaždeniu už v minulom roku, teda pred účinnosťou ústavného zákona o československej federácii. V zmienených navrhnutých zmenách sa preto vyjadruje, ktorý štát v konkrétnom prípade zodpovedá za škodu spôsobenú rozhodnutím alebo nesprávnym úradným postupom.

Za dôležitú zmenu, a to najmä z hľadiska ochrany poškodeného občana, možno považovať návrh obsiahnutý v bode č. 8, v ktorom sa navrhuje doplniť v zákone nový paragraf, podľa ktorého je prípustná dohoda o nároku na náhradu škody len pri predbežnom prerokovaní tohto nároku s príslušnými orgánmi uvedenými v novom znení § 9 alebo v konaní u súdu.

Tento nový paragraf vylučuje teda dohody o nároku na náhradu škody napr. pred národným výborom, ktorý vydali nezákonné rozhodnutie, ktorým spôsobil občanovi škodu apod. Ústredný orgán alebo súd má byt garantom práv poškodeného občana.

Je potrebné informovať plénum snemovne ešte o ďalšej dôležitej otázke. Podľa § 4 návrhu zákona je totiž nevyhnutným predpokladom pre uplatnenie nároku na náhradu škody zrušenie rozhodnutia, o ktorom sa občan domnieva, že je nezákonné a ktorým mu bola v dôsledku toho spôsobená majetková škoda. O zrušení takéhoto rozhodnutia majú rozhodovať orgány príslušné podľa procesných predpisov. Pre zrušenie právomocných rozhodnutí súdov je príslušný Najvyšší súd, a to v tom prípade, ak podá predseda Najvyššieho súdu alebo generálny prokurátor sťažnosť pre porušenie zákona. Občan ovšem nemá právny nárok na to, aby sťažnosť pre porušenie zákona bola podaná.

Taktiež v správnom konaní nemá občan právny nárok na to, aby bolo právomocné správne rozhodnutie preskúmané v mimoodvolacom konaní, alebo aby proti takému rozhodnutiu podal prokurátor protest. I keď prokurátor podá protest, nemá občan v tomto konaní postavenie účastníka konania, nemá priamy vplyv na podanie protestu, prokurátorský protest nie je uplatnením jeho vlastného práva a na prerokovaní protestu prokurátora sa nemôže občan ani aktívne podieľať. Prokurátor sám nemá rozhodovaciu právomoc na zrušenie nezákonných správnych aktov, avšak môže sa obracať na vyššie orgány a dávať podnety na ďalšie konanie.

Touto úpravou, z ktorej návrh zákona o zodpovednosti vychádza, je postavenie občana voči štátnym orgánom značne nerovnoprávne. Preto niektorí poslanci navrhovali, že by mal pripravovaný zákon priznať občanovi právo obrátiť sa v prípade uplatnenia nároku na náhradu škody spôsobenej nezákonným správnym rozhodnutí priamo na súd a požadovať, aby takéto rozhodnutie, z ktorého mu vznikla škoda, bolo prehlásené súdom za nezákonné a aby mu bola priznaná náhrada škody. Prijatie tohto doporučenia by ale prakticky znamenalo odsunúť schválenie tak očakávaného zákona opäť na neskoršiu dobu.

Tieto otázky súvisia so zavedením správneho súdnictva, s ktorým počíta i Akčný program KSČS. Táto úprava je obsiahnutá taktiež už v pripravovanom návrhu ústavného zákona o súdoch a prokuratúrach, ktorý má o. i. ďalej posilniť kontrolu výkonu štátnej správy, prehĺbiť dodržovanie princípov socialistickej zákonnosti v správnom konaní a zvýšiť ochranu práv a právom chránených záujmov občanov.

Súdružky a súdruhovia poslanci, menom ústavnoprávneho výboru a výboru rozpočtového doporučujem predložený návrh zákona o zodpovednosti za škodu spôsobenú rozhodnutím alebo nesprávnym úradným postupom na schválenie so zmenami, ktoré sú obsiahnuté v písomnej správe - tlač 213.

Předsedající mpř. SL Valo: Ďakujem spravodajcovi poslancovi dr. Kyselému za prednesenú správu. Kto sa hlási do diskusie? /Nikto./ Nakoľko sa nik neprihlásil do diskusie, prehlasujem diskusiu za ukončenú. Chce k tomu ešte niečo dodať spravodajca?

Zpravodaj poslanec dr. Kyselý: Nemám čo dodať.

Předsedající mpř. SL Valo: Počuli ste správu spravodajcu a zároveň jeho konečné rozhodnutie, že nemá čo dodať.

Môžeme teda pristúpiť k hlasovaniu.

Kto súhlasí s tým, aby vládny návrh zákona o zodpovednosti za škodu spôsobenú rozhodnutím orgánov štátu alebo jeho nesprávnym úradným postupom /tlač 213/ bol schválený v znení spoločnej správy výborov ústavnoprávneho a rozpočtového, t. j. v znení, ktoré máte pred sebou, nech zdvihne ruku. /Hlasuje sa./

Kto je proti? /Nikto./ Zdržal sa niekto hlasovania? /Nikto./ Ďakujem. Tým Snemovňa ľudu schválila zákon o zodpovednosti za škodu spôsobenú rozhodnutím orgánu štátu alebo jeho nesprávnym úradným postupom.

Súdružky a súdruhovia, teraz prerušujem naše rokovanie na poludňajšiu prestávku. Bude znova zahájené o 13,30 hod.

Předsedající mpř. SL Miková: Vážené soudružky a soudruzi, pokračujeme v jednání a přistupujeme k dalšímu bodu dnešního programu, kterým je

Návrh odůvodní státní tajemník vlády ČSSR v MNO gen. por. Dvořák. Prosím ho, aby se ujal slova.

Státní tajemník vlády ČSSR v MNO gen. por. Dvořák: Soudružky a soudruzi poslanci, dovolte mi, abych vás v úvodu k projednávanému vládnímu návrhu zákona stručně informoval o vojensko - politické situaci v našich ozbrojených silách.

Tak jako v celé naší společnosti, tak i v ČSLA je tato situace charakterizována postupující konsolidací a zejména po listopadovém plénu ÚV KSČ loňského roku a dubnovém a květnovém plénu ÚV KSČ roku letošního probíhá vcelku úspěšně.

Příslušníci armády se ve své rozhodující většině staví za výsledky jednání těchto plén a vyjadřují své přesvědčení, že se podaří důsledně uvést do života listopadovou rezoluci ÚV, programové prohlášení federální vlády ČSSR, zjednat a udržet klid a pořádek v zemi a soustředit plnou pozornost na řešení těch nejnaléhavějších úkolů. Příslušníci armády jsou odhodláni splnění těchto úkolů věnovat všechny síly.

Uplynulý výcvikový rok a průběh letošního výcvikového roku ukazují, že přes některé nedostatky armáda důsledně plní úkoly, které před ni vedením strany a státu byly postaveny. Dokumentuje tak, že je připravena bránit socialismus v naší zemi proti vnějšímu nepříteli a splnit závazky a poslání vyplývající pro ni z účasti ve Varšavské smlouvě. Stejně tak je připravena v souladu s branným zákonem a příslušnými usneseními vlády udržet klid a pořádek v zemi, které jsou nezbytnou podmínkou ke klidnému systematickému politickému řešení složitých problémů v našem státě. To spolu s celkovou konsolidací politického života v naší zemi je jednou z významných záruk mocenské a politické stability našeho socialistického zřízení.

V této době plní ČSLA některé náročné úkoly mimořádného politického významu. Jde především o provedení její strukturální přestavby, při které mají být současně řešeny nahromaděné problémy vyplývající z předcházejícího několikaletého vývoje. Přistoupili jsme k řešení těchto otázek po důkladné analýze stavu, v němž se proces výstavby nacházel a chceme si tím vytvořit i potřebné předpoklady pro řešení problémů v budoucnu.

Očekáváme, že strukturální přestavba přispěje svými opatřeními ke zlepšení bojové a mobilizační pohotovosti rozhodujících svazů a útvarů armády, zejména pohraničních divizí, letectva a vojsk PVOS, k odstranění sezónnosti v bojové a politické přípravě a ke zdokonalení systému velení vojskům v míru i ve válce.

Strukturální přestavba nám umožní řešit některé ekonomické a finanční potíže, vyplývající z disproporce mezi potřebami armády a možnostmi státu a vytvoří lepší prostor pro plnění důležitých úkolů hlavně v oblasti zlepšení podmínek života vojsk i životní úrovně vojáků.

Současně se změnami ve struktuře armády se uskuteční i změny ve struktuře orgánů velení včetně MNO, které by se mělo stát orgánem plně odpovídajícím současným podmínkám a požadavkům, kladeným na vrcholný řídící orgán. Chceme, aby změny na MNO vedly k odstranění duplicit v práci, ke zjednodušení součinnosti a snížení operativy, jakož i k vytvoření lepších podmínek pro koncepční a normotvornou činnost. Předpokládáme, že dojde ke snížení celkového stavu vojáků z povolání na MNO.

Strukturální změny, které provádíme, byly schváleny Radou obrany státu a jsou v souladu s novým státoprávním uspořádáním ČSSR a s uspořádáním státní správy.

V současné době jsou opatření strukturální přestavby prováděna. Nikterak si nezakrýváme, že při jejich realizaci budou i nadále vznikat problémy a těžkosti, které bude nutno urychleně řešit, někdy velice operativně. Počítáme nejen s vlastními silami, ale také s aktivní pomocí stranických a státních orgánů, zejména při řešení kádrových, organizačních a dislokačních změn. Předpokladem k tomu je i přijetí dnes projednávaného vládního návrhu zákona o některých změnách ve služebních poměrech vojáků z povolání.

Stručný nástin hlavních problémů armády ukazuje, že velení armády, velitelé i stranicko - politické orgány přistupují s plnou vážností k plnění úkolů, které jsou nám ukládány vedením strany a státu. Očekáváme přitom, že se nám dostane potřebné podpory v základních otázkách také od příslušných státních orgánů.

Soudružky a soudruzi poslanci, předkládaný vládní návrh zákona o některých změnách ve služebních poměrech vojáků z povolání je dílčí novelou zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků.

Návrh vychází ze současné situace a naléhavosti řešit některé negativní důsledky minulých let v oblasti služebních poměrů a právní jistoty vojáků z povolání i příslušníků bezpečnostních sborů. Věkové složení důstojnického sboru a zhoršující se jeho zdravotní stav již nyní negativně ovlivňují bojeschopnost armády.

Tyto skutečnosti se vší vážností signalizují potřebu přijmout včas vhodná opatření a předejít jejich nepříznivému dopadu na bojovou pohotovost a obranyschopnost země.

Podstata předkládaného vládního návrhu zákona tkví především v úpravě přiměřeného hmotného zabezpečení propouštěných vojáků z povolání, jehož úroveň byla od roku 1964 podstatně snížena.

Do roku 1964 bylo řešeno hmotné zabezpečení propouštěných vojáků z povolání na principu výsluhového důchodu, na který měl voják z povolání nárok při propouštění po dosažení věku 45 let, šlo-li o výkonného letce při dosažení věku 40 let. Výsluhový důchod přitom mohl být přiznán již po dosažení věku 40 let a výkonným letcům i dříve.

Tento systém umožňoval přiměřenou úroveň hmotného zabezpečení vojáků z povolání při jejich propuštění po dosazení zmíněných věkových hranic.

V roce 1964 byl výsluhový důchod zrušen a nahrazen jednak starobním důchodem a jednak příspěvkem za službu, který byl stanoven v rozmezí 350 až 650 Kčs měsíčně, přičemž mohl být vyplácen i ve výměře nižší než 350 Kčs.

Realizace tohoto opatření se dotkla 1.610 bývalých vojáků z povolání, jejich průměrný příspěvek za službu činil 501 Kčs a byl o téměř 300 Kčs nižší než byl jejich výsluhový důchod.

V současné době pobírá příspěvek za službu celkem 1534 vojáků v záloze v průměrné výši 425 Kčs. O tom, že nemohlo byt příspěvku za službu použito jako účinného nástroje pro řešení problému věkové struktury vojáků z povolání, svědčí skutečnost, že za dobu téměř pětileté existence tohoto příspěvku mohlo ho být použito pouze v 17 případech.

Zrušení výsluhového důchodu se negativně odrazilo v morálně politickém stavu nejen dříve propuštěných vojáků z povolání, ale i u vojáků v činné službě, kterým je znám princip právní jistoty v zabezpečení vojáků z povolání v armádách jiných zemí, zejména socialistických.

Nepříznivá věková struktura důstojnického sboru ozbrojených sil má svůj počátek v padesátých letech, kdy vlivem mezinárodní situace byla armáda během tří let urychleně doplněna o téměř 30 tisíc vojáků z povolání v podstatě stejného věkového složení. Tato skutečnost se odráží nejen ve zvyšování průměrného věku vojáků z povolání, ale spolu s obtížností služby v armádě má negativní vliv na zdravotní stav vojáků z povolání, jak o tom svědčí údaje důvodové zprávy k vládnímu návrhu zákona. Tento nepříznivý stav ovlivňuje negativně též perspektivu mladých důstojníků, jejich hodnostní i funkční růst. Z tohoto hlediska přispěje navrhovaná úprava k řešení celého komplexu otázek náboru i perspektivy služby mladších a kvalifikovaných vojáků z povolání.

Navrhovaná úprava umožní provést v armádě základní organizační a strukturální změny, vytvoří předpoklady k postupnému zlepšení kádrového i věkového složení velitelského sboru, upevní právní a existenční jistotu vojáků z povolání, zajistí přiměřenou úroveň jejich hmotného zabezpečení a celkově posílí morálně politický stav velitelského sboru ČSLA.

Se zřetelem k tomu vás prosím, vážené soudružky poslankyně a soudruzi poslanci Sněmovny lidu, jménem federální vlády ČSSR o příznivé posouzení návrhu a o schválení vládního návrhu zákona o některých změnách ve služebních poměrech vojáků z povolání podle výsledků jeho projednání v orgánech Federálního shromáždění.

Předsedající mpř. SL Miková: Děkuji státnímu tajemníku s. Dvořákovi. Zpravodajskou zprávu přednese zpravodajka poslankyně Kratochvílová. Uděluji jí slovo.

Zpravodajka posl. Kratochvílová: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, přistupujeme k projednávání vládního návrhu zákona o některých změnách ve služebních poměrech vojáků z povolání.

Předložená novelizace zákona č. 76/1959 Sb. má v určité míře odstranit vzniklé deformace v sociálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil při předčasném odchodu ze svého povolání, umožnit plynulou výměnu velitelského sboru Československé lidové armády a ozbrojených složek ministerstva vnitra a pomoci řešit některé kádrové problémy, které vznikly a nakupily se v letech intenzívní a extenzívní výstavby ozbrojených sil.

Předložená novela vytváří v rámci daných možností v oblasti sociálního zabezpečení určitou právní jistotu plynulého přechodu z jednoho druhu zaměstnání na druhý druh, aniž by mělo docházet k prudkému poklesu životní úrovně příslušníků ozbrojených sil a jejich rodin. Tím se částečně odstraňují vzniklé deformace z let 1964, kdy byla zrušena určitá sociální opatření, která zabezpečovala příslušníky ČSLA při jejich předčasném odchodu ze svého povolání. V tomto období bylo stanoveno, že odchází-li příslušník ozbrojených sil mimo činnou službu, má nárok na platový vyrovnávací příspěvek po dobu 3 měsíců a odchodné do výše 10.000 Kčs a přesáhl-li věk 48 let, měsíční výsluhový důchod ve výši 350-650 Kčs. Tímto přijatým opatřením se dostalo sociální zabezpečení příslušníků našich ozbrojených sil v porovnání s ostatními socialistickými státy na jedno z posledních míst. Tento stav v ozbrojených složkách vyvolával pocit existenční nejistoty a byl jednou z příčin, jež brzdily plynulé obnovování velitelského sboru.