Je v plném souladu se zájmy národů Československa, aby i Československá socialistická republika se v brzké budoucnosti zařadila mezi státy, které Smlouvu o nešíření jaderných zbraní ratifikovaly. Jsme si vědomi, že jakékoliv průtahy pokud jde o ratifikaci Smlouvy co nejširším okruhem států - a tím i průtahy pokud jde o vstup Smlouvy v platnost - jsou škodlivé a objektivně nahrávají odpůrcům Smlouvy, těm silám, které by uvítaly, kdyby Smlouva zůstala mrtvou literou a nikdy nenabyla právní síly. Není v zájmu Československé socialistické republiky, ani dalších států, jejichž politika sleduje mírové cíle, aby se těmto silám jakkoliv napomáhalo.

Proto považujeme za odpovídající situaci rozhodnutí vlády ČSSR předložit Smlouvu o nešíření jaderných zbraní Federálnímu shromáždění k vyjádření ústavním zákonem vyžadovaného souhlasu s její ratifikací presidentem republiky.

Zahraniční výbor Sněmovny lidu doporučuje Sněmovně lidu, aby s navrhovanou Smlouvou vyslovila souhlas a doporučila ji presidentu republiky k ratifikaci. /Potlesk./

Předsedající mpř. SL Miková: Děkuji zpravodaji poslanci Krčkovi a zahajuji k tomuto bodu rozpravu. Hlásí se někdo do rozpravy? /Nikdo se nehlásil./ Nikdo.

Jestliže se nikdo nehlásí, myslím, že můžeme dát hlasovat.

Soudružky a soudruzi, kdo souhlasí s tím, aby byl vysloven souhlas se Smlouvou o nešíření jaderných zbraní podepsanou v Moskvě, Washingtonu a Londýně dne 1. července 1968, nechť zvedne ruku! /Děje se./

Děkuji. Je někdo proti? /Nikdo se nehlásil./ Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo se nehlásil./ Nikdo.

Konstatuji, že pro návrh hlasovala jednomyslně celá Sněmovna lidu. /Potlesk./

Vzhledem k tomu, že jsme souhlasili s vypuštěním 6. bodu původně navrhovaného pořadu, přistupujeme k dalšímu bodu pořadu, kterým je

Vážené soudružky a soudruzi! Poslanec Jan Latner se obrátil dopisem na soudruha Smrkovského se žádostí, aby byl členem pouze výboru pro hospodářskou politiku a aby byl zproštěn členství ve výboru kulturním, jehož je také dosud členem, a to na základě usnesení ustavující schůze Sněmovny lidu ze dne 29. ledna 1969.

Předsednictvo Sněmovny lidu se zabývalo jeho žádostí na své 6. schůzi dne 15. května t. r. a souhlasilo se zařazením tohoto bodu na pořad dnešního jednání.

Doporučuji vyhovět žádosti poslance Jana Latnera a navrhuji přijmout toto usnesení Sněmovny lidu:

"Sněmovna lidu souhlasí se zrušením členství poslance Jana Latnera ve výboru kulturním Sněmovny lidu na jeho vlastní žádost."

Má někdo nějakou připomínku? /Nikdo se nehlásil./

Dávám tedy hlasovat. Kdo souhlasí s uvedeným usnesením, nechť zvedne ruku. /Děje se./ Děkuji. Je někdo proti? /Nikdo./ Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./ Děkuji. Navrhované usnesení je přijato Sněmovnou lidu.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, předsednictvo SL se dále zabývalo žádostí poslance Bedřicha Kozelky, aby se stal členem mandátového a imunitního výboru SL. Poslanec Kozelka je současně členem výboru pro sociální politiku. Doporučuji jménem předsednictva SL vyhovět žádosti poslance Bedřicha Kozelky a navrhuji přijmout toto usnesení Sněmovny lidu:

"Sněmovna lidu souhlasí, aby poslanec Bedřich Kozelka byl členem mandátového a imunitního výboru Sněmovny lidu."

Má někdo k tomu nějakou připomínku? /Nikdo se nehlásil./ Nikdo. Dávám tedy hlasovat.

Kdo s uvedeným usnesením souhlasí, nechť zvedne ruku. /Děje se./ Děkuji. Je někdo proti? /Nikdo./ Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./ Děkuji. Navrhované usnesení je přijato Sněmovnou lidu.

Přistoupíme k poslednímu bodu pořadu 2. schůze Sněmovny lidu, kterým jsou

Prosím, kdo se hlásí do rozpravy k tomuto bodu? Jako první se přihlásil poslanec ing. Macho. Prosím, aby se ujal slova.

Posl. ing. Macho, DrSc.: Vážené súdružky a súdruhovia poslanci! Už pred rokom výbory bývalého Národného zhromaždenia schválili zásady Zákonníka priemyselných práv. Zatiaľ však s predložením návrhu novelizácie zákona o vynálezoch, objavoch a zlepšovacích návrhoch z roku 1957 sa ani v harmonograme prác vlády a Federálneho zhromaždenia do konca tohto roku nepočíta.

Ako som zistil, Úrad pre patenty a vynálezy už pripravil paragrafované znenie nového zákona priemyselných práv. Toto znenie prešlo už i pripomienkovým konaním. Čaká sa pravdepodobne na zákony o socialistickom podniku a socialistickom podnikaní.

Súhlasím s tým, aby sa zákony predkladali po dôkladnej príprave, ktorej výsledkom môže byť ich dlhá životnosť. Zákony však musia na druhej strane pomáhať vytvárať podmienky pre riešenie problémov.

Platný zákon o vynálezoch, objavoch a zlepšovacích návrhoch z roku 1957 sa obracia proti technickému rozvoju. Skutočnosť, že majiteľom vynálezu je štát, sa dá nielen využívať, ale i zneužívať. Okrem iného lacnejšie a "lepšie" sa vyplatí čakať, až niekto, resp. niektorá socialistická organizácia za veľké finančné náklady technický problém vyrieši a pôvodca prihlási na patentovanie. Potom stačí inej organizácii, závodu apod. len za nepatrnú čiastku peňazí, ktoré majú dostať pôvodcovia, plne vynález využívať. Avšak socialistická organizácia, ktorá vytvorila podmienky pre vznik vynálezu, ktorú to stálo nezriedka mnoho finančných prostriedkov, nemá nárok na žiadnu úhradu nákladov.

Preto doporučujem, aby vláda čo najskôr predložila FZ paragrafované znenie novelizácie zákona, resp. návrh nového zákona priemyselných práv, alebo aby sa aspoň pripravila novelizácia niektorých odstavcov platného zákona z roku 1957, napr. formou zákonného opatrenia, ktoré by platilo do doby prijatia zákona o priemyselných právach.

Z uvedeného vyplýva, že doterajšie práva štátu je potrebné preniesť na socialistickú organizáciu, v ktorej vynález vznikol, v ktorej pracuje vynálezca /pôvodca/, resp. ktorá poskytla vynálezcovi pomoc v zmysle doterajších predpisov o prihlasovaní vynálezov.

Navrhované opatrenie by zvýšilo zainteresovanosť socialistických organizácií, výskumných ústavov, závodov, projektových organizácií apod., na podporu vynálezeckej činnosti. Pomohlo by socialistickým organizáciám, ktoré vo väčšej miere podporujú výskum a technický rozvoj, zvýšila by sa nielen návratnosť, ale i celkový efekt nákladov vynaložených na vedu, výskum a technický rozvoj a vynálezcovia by mali väčšiu oporu u svojich zamestnávateľov, ktorí by boli omnoho viac zainteresovaní na uplatnení vynálezov v praxi.

Předsedající mpř. SL Miková: Děkuji poslanci ing. Machovi. Dále se přihlásil o interpelaci poslanec V. Krejčí.

Posl. V. Krejčí: Soudružky a soudruzi poslanci, mám dotaz ve formě interpelace na výbor federální vlády pro pošty a telekomunikace a české ministerstvo pošt a telekomunikací.

Ve dnech 14. a 15. března t. r. se přehnala nad částí Jihomoravského kraje námrazová vlna, která způsobila přerušení elektrického proudu, telefonního a telegrafického spojení.

Za dobu téměř tří měsíců nedokázaly spoje opravit přerušené vedení a rozhlas po drátě. Jsou stále stížnosti z většiny obcí a měst našeho okresu, že neexistuje telefonní a telegrafní spojení. Telegramy se doručují poštou, takže mnohdy telegram přijde pozdě.

Dne 20. května, kdy jsem potřeboval letenku do Prahy, musel jsem si dojet na letiště do Holešova, které je 36 km vzdálené, abych si mohl tuto letenku objednat.

Vznikají i takové situace, že když někdo potřebuje urychleně lékařskou pomoc, musí si pro pohotovost zajet. Stane-li se, že je to v sobotu nebo v neděli, musí se potřebné telefonování odložit vůbec. Stane-li se např. dopravní nehoda, vše se zajišťuje jinak než telefonem.

V zemědělství je to zvlášť tíživé, protože živá zvířata se nemohou zavézt za veterinárním lékařem nebo inseminačním technikem atd.

Cvičí se civilní obrana, vysvětluje se, jak je důležité spojení ve válce, avšak za pouhé tři měsíce v míru není možné tyto věci dát do pořádku.

Koruna všeho je, že se vybírají paušální měsíční poplatky za účastníka, jako kdyby se nic nestalo.

Protože tlaky zdola proti více než slimáčímu tempu oprav nic nezmohly, obracím se tímto způsobem na odpovědné orgány s dotazem, jak a do které doby chtějí všechny opravy dokončit. Anebo jsou podle plánu opravy rozpočítány do konce roku? Táži se, proč nepomůže armáda, popř. jiné okresy, kde taková kalamita nebyla, aby se občané, správní orgány a socialistické organizace přesvědčili, že naše pošty a telekomunikace jsou spolehlivé, bleskově rychlé i v míru. Děkuji.

Předsedající mpř. SL Miková: Děkuji poslanci V. Krejčímu. Hlásí se ještě poslanec ing. Junás.

Posl. ing. Junás: Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, v súčasnom období sa v poľnohospodárstve preferuje nadzmluvný nákup obilia. To nepovažujem za správne, pretože to odvádza výrobcov mäsa od výroby mäsa a láka k predaju obilia, lebo je to pre nich výhodnejšie.

V našom Západoslovenskom kraji vyrábame toľko bravčového mäsa, že ide o každý piaty kilogram, ktorý je určený v našej republike na spotrebu. Keď poľnohospodárske závody splnia svoje zmluvné úlohy v obiliu, dostávajú za dodávky nad zmluvu 100 % prirážkové prémie. Tak sa stáva, že za metrický cent obilia môže poľnohospodársky závod dostať najmenej 350 Kčs, ale ten, ktorý dostáva vysoké diferenčné príplatky, až 600 Kčs. To vedie k tomu, že čím ďalej, tým menej bude na trhu mäsa, z čoho sú mimoriadne vážne politické škody. V tomto smere mám dotaz na Federálny výbor pre ceny a na Výbor pre poľnohospodárstvo a výživu, akým spôsobom chcú toto riešiť. Ak sa to totiž nebude riešiť do nákupu obilia v tomto roku, môže nám to napáchať ešte väčšie škody ako máme doteraz v zásobovaní mäsom.

Som za to, aby sme podporili výrobu obilia, ale nie nákup. Skutočnosť je taká, že v tejto republike nezáleží tak ďaleko na tom, v ktorých skladoch sa obilie nachádza, či je to v skladoch štátnych statkov alebo poľnohospodárskych a nákupných podnikov. Musí nám ísť predovšetkým o to, aby sme obilia získali čo najviac. Doterajší postup je nesprávny, čo pôsobí národnému hospodárstvu veľké škody. Keby sme to spočítali, potom v našom Západoslovenskom kraji za obilie, ktoré chceme skŕmiť, by sme predali, získal by sa bezpracný zisk 1,5 mld. Kčs. Musíme vidieť, že ekonomické zákony tu pôsobia a nemôžeme ich podceňovať, pretože v tomto roku nám len v našom kraji chýba približne 1000 vagónov bravčového mäsa.

Ďalej mám dotaz na predsedu Federálnej vlády, či súhlasí so systémom, ktorým sa v danom období rozdeľujú osobné automobily k prednostnému nákupu. Je totiž niekoľko jednotlivcov, ktorí tento systém znevažujú a zneužívajú. Jeden dostane viac poukazov a druhý nedostane nič. Naša verejnosť to veľmi vážne kritizuje, pretože niektorí si z toho urobili tzv. novú "šejnáziu", lebo ako by sme to nazvali. Dnes takých Šejnov, ktorí chcú šmelináriť s autami, máme viac. Niektorí ľudia, ktorí dostávajú tieto poukazy, predávajú osobné automobily socialistickým podnikom, kde získavajú mimoriadny bezprácny zisk, čo je nesprávne a prieči sa to i našej ústave, pretože v našej republike je vykorisťovanie zakázané. V tomto prípade je žiadúce, aby bezprácny zisk. ktorí získavajú tieto osoby za predaj aut socialistickému sektoru i inde, odvádzali tento zisk do štátnej pokladnice vo forme daní.

Ide teda o vzťahy rôznych kamarátov a priateľov, poukazy sú získavané i od niektorých členov vlády, ktorí si týmto spôsobom snáď chcú zvyšovať popularitu.

Posl. Špálovský : Uveď konkrétní případ.

Prof. dr. ing. Vyskot, DrSc.: Mám dotaz a připomínky současně. Naše politika bude posuzována podle výsledků a ne podle slov. Jsme si vědomi toho, že je třeba řešit ekonomiku státu.

Měli bychom ovšem diskutovat o tom, a takový mám i dotaz, jakou volit metodiku. Co mám na mysli? Bylo určeno lineárně, paušálně zkrátit o 10 % rozpočet tohoto roku. Myslím, že to je velmi pohodlné, ale metodicky nesprávné, konkrétně alespoň v oblasti tzv. terciární sféry, speciálně mám na mysli oblast vysokých škol. Jistě ale i ve zdravotnictví je to obdobné.

Tak např. vysoké školy dostaly direktivní příkaz o 10 %, ať jsou v jakémkoliv stavu, snížit rozpočet. Ovsem ono to prakticky není 10, nýbrž 25 %, protože přitom současně bylo uvedeno, které položky nelze krátit. Jsou to stipendia a celá sociální péče o mladé lidi. Prakticky to tedy znamená na řadě škol úplnou stagnaci, poněvadž veškeré už zadané práce a objednávky jsou tím vlastně stornovány.

V preambuli příslušného opatření se říká, že se snížení rozpočtu nesmí dotknout péče o majetek ve státní správě, ale tuto péči v podstatě přímo ohrožuje. Táži se tedy, jak tvůrce nařízení, které asi vychází z oblasti financí ve federaci i jednotlivých republikách, uvažoval, a jestli negativní dopady vůbec posoudil. Myslím, že to je typický příklad nesprávného postupu. Někdo si zjednodušil práci tím, že nasadil jakýsi koeficient 10 %, uložil jakýsi úkol, který je tím okamžikem nereálný. Nemohu například, coby rektor školy, zabezpečit péči o majetek ve státní správě, když se mi berou všechny peníze, které jsem vlastně na tuto péči měl rozpočtem určeny.

Soudím, že bude nezbytné změnit toto opatření, diferencovat snížení a brát peníze tam, kde se jimi plýtvá a ne tam, kde zaručují základní reprodukci kulturního fondu tohoto státu. Byl vydán seznam věcí, jež školy nesmějí nakupovat na vnitřním trhu. Jsou tam velice žertovné položky, kde se nám zakazuje z prodejen vnitřního obchodu kupovat např. punčochářské výrobky. Ty jsme přece nikdy nekupovali. Ale už velmi riskantní je, když se nám zakazuje nákup např. chladniček, což je základní laboratorní vybavení. Nebo se nám zakazuje např. kupovat radiátory. To tedy znamená, že nebudeme na školách topit.

Soudím, že to je typický příklad toho, jak se dělat nemá. Korunu tomu dodali ještě referenti na ministerstvu školství, kteří nám bez našeho vědomí zase direktivně vyškrtali investiční částky, aniž se nás jako odpovědných pracovníků zeptali, zda je to reálné. Když mám někde už podepsanou hospodářskou smlouvu a P. T. referent mi škrtne peníze, pošlu potom penále jemu.

Dopady takovéhoto postupu by byly politicky i morálně, nemluvě materiálně, velmi vážné a proto apeluji na to, aby tento systém byl změněn, aby bylo rozhodnutí přezkoumáno a úspory orientovány tam, kde jsou skutečně na místě.

Předsedající mpř. SL Miková : Děkuji poslanci Vyskotovi. Má ještě někdo nějaký dotaz nebo interpelaci? /Nebyly./ Prosím přítomné členy vlády o sdělení, zda chtějí na některou připomínku reagovat hned nebo zda nám sdělí do kdy a kdo odpoví. O slovo se hlásí předseda vlády ČSSR s. ing. Černík. Uděluji mu slovo.