Osnova zákona o rozpočtových pravidlách, ktorú vláda predloží Federálnemu zhromaždeniu, sa neobmedzuje len na riešenie vzťahov medzi federálnym rozpočtom a rozpočtami národných republík, ale chce zároveň vytvoriť prehľadný rozpočtový režim, ktorý by zákonodarným sborom uľahčil plniť ich významnú úlohu pri tvorbe a kontrole rozpočtu a vláde by umožnil finančné zásahy do hospodárstva, ktoré sú potrebné pre jeho plánovitý a efektívny vývoj.

V tomto duchu sa navrhuje aj spôsob zostavovania, čerpania a kontroly federálneho rozpočtu.

V súvislosti s prácami na ďalšom rozvíjaní sústavy štátneho rozpočtu hodláme zakotviť v zákone o rozpočtových pravidlách tiež zriadenie štátnej pokladnice. Doteraz sa z bežného rozpočtu uskutočňovalo návratné i nenávratné financovanie. V budúcnosti sa má zo štátneho rozpočtu uskutočňovať len nenávratné financovanie, zatiaľ čo operácie spojené so správou štátneho majetku, zárukou, pôžičkou apod. budú prebiehať štátnou pokladňou.

V aktívach a pasívach štátnej pokladnice budú vykazované peňažné prostriedky, všetky pohľadávky a záväzky a ostatné hodnoty, spracované Ministerstvom financií. Úlohou štátnej pokladnice bude tiež uskutočňovanie operácií úverového charakteru.

So štátnou pokladnicou sa tiež počíta ako s činiteľom zakladateľskej činnosti štátu. Štát sa bude podieľať na podnikaní, skôr je však potrebné doriešiť celý rad otázok organizačného, ekonomického, právneho a inštitucionálneho charakteru. Od výsledku tohto doriešenia bude závisieť aj rozsah a spôsob uplatnenia štátnej pokladnice, najmä pri vypisovaní štátnych dlhopisov, rozmiestení a použití prostriedkov z minulých rokov, zakladateľskej činnosti a pod.

Tieto otázky súvisia tiež i pripravovaným rozdeľovaním doterajších štátnych aktív a pasív medzi federáciu a národné republiky.

Rozpočtové pravidlá tvoria súčasť chystaného celého súboru finančne-ekonomických zákonov, o ktorom by som sa rád zmienil.

Federalizácia a nové úlohy našej hospodárskej politiky vyžadujú aj nové organizačné usporiadanie bánk a peňažných ústavov. V pripravovanom zákone o menovom systéme a v zákone o peňažníctve sa budeme snažiť uplatniť zásady, ktoré by zvýšili úlohu československej koruny a umožnili peňažným ústavom účinnejšie pôsobiť na podnikové hospodárenie a investičnú výstavbu.

Vzhľadom na kľúčový význam zahraničného obchodu venujeme veľkú pozornosť príprave devízového zákona. Ide o zabezpečenie plánovitého rozvoja nášho zahraničného obchodu a devízového hospodárstva s využitím všetkých pružných foriem a ekonomických nástrojov, ktoré zodpovedajú daným podmienkam.

Teraz sa naša pozornosť sústreďuje na prípravu hospodárskej smernice a rozpočtového výhľadu na rok 1970. Vychádzame pritom zo stavu prác na pätročnom pláne a na konsolidačnom programe a tiež z opatrení, ktoré práce prijala federálna vláda a národné vlády na stabilizáciu národného hospodárstva. Uvedomujeme si, že štátne rozpočty predstavujú dve tretiny národného dôchodku a majú teda veľký vplyv na vývoj vzťahov medzi ponukou a dopytom. Úlohou dna je reštriktívny štátny rozpočet, ktorý má k dispozícii potrebné rezervy a ktorý by zároveň podporoval priority konsolidačného programu.

Počítame s tým, že rozpočtový projekt na rok 1970 bude predložený zákonodarným zborom, aby ich informoval jednak o základných objemoch a proporciách v pripravovaných návrhoch štátnych rozpočtov republík a federácie a jednak o problémoch s tým spojených.

Na zabezpečenie príjmov štátnych rozpočtov a na zlepšenie regulácie podnikových dôchodkov pripravujeme reformu podnikových daní. Navrhovaný daňový systém je založený na zdaňovaní zisku, ktorý je doplnený zdaňovaním miezd a podnikového majetku. Zároveň sa počíta so zavedením príspevku na sociálne zabezpečenie z podnikových prostriedkov. Tento spôsob zdaňovania bol prediskutovaný veľmi obšírne s podnikmi a s pracovníkmi z oblasti teórie a štátnej správy. Nezakrývam fakt, že daňové zaťaženie podnikov bude pomerne vysoké. Ak sa však majú úplne pokryť rastúce štátne výdavky a zároveň upevniť ekonomické podmienky podnikom, ako i optimálne vyregulovať zdroje podnikov a celých odvetví, je toto opatrenie nevyhnutné.

Pokračujeme tiež v zjednocovaní sadzieb dane z obratu v súlade s koncepciou cenovej politiky.

Nad všetkými finančnými problémami teraz premýšľame z hľadiska federálneho usporiadania Československej socialistickej republiky, ktoré prináša mnoho nových pohľadov.

Za jednu z najdôležitejších nových otázok považujeme zabezpečenie finančnej a rozpočtovej rovnováhy pri existencii troch štátnych rozpočtov. Daňami a inými nástrojmi sú rozpočty zviazané s tvorbou zdrojov podnikovej sféry, pričom vplyv výsledkov hospodárenia na jednotlivé rozpočty môže byť rozdielny, a to v závislosti od konštrukcie príjmov, od dynamiky zdrojov a stupňa uspokojovania potrieb a od ďalších faktorov.

Preto aj pri relatívnej samostatnosti rozpočtov je nutné postarať sa o to, aby už od začiatku rozpočtových prác bol postup koordinovaný pokiaľ ide o objektívne ohodnotenie tvorby zdrojov a potrieb.

Federálny rozpočet má pritom špecifické postavenie, ktoré je dané tak jeho objemom, ako aj jeho väzbami na obidve národné ekonomiky. Hlavnou funkciou federálneho rozpočtu vedľa uspokojovania potrieb na úsekoch, ktoré patria do kompetencie federácie, vidíme v podpore a presadzovaní integračných procesov, a to smerom k zvyšovaniu životnej úrovne obyvateľstva cez efektívnosť celej československej ekonomiky.

V podmienkach obmedzenia vnútorného trhu a v závislosti od rozvíjania vzťahov k zahraničiu je ekonomicky nevyhnutné využiť ekonomický potenciál a možnosti ďalšieho rozvoja v obidvoch republikách na dosiahnutie vyššieho národohospodárskeho optima, ako by bol len jednoduchý súhrn a súčet za obidve národné ekonomiky. Kritériom pre vydávanie prostriedkov, ktoré bude federálny rozpočet vkladať do hospodárstva, či už vo forme dotácií na vybrané investičné akcie, na podporu technického rozvoja, alebo inými formami, bude ich prínos pre rozvoj celej československej ekonomiky z hľadiska súčasného aj perspektívneho. Ide o to, aby takto vynaložené prostriedky viedli k rastu znovu vytvorených hodnôt, k vyššej produkcii, a nie aby sa stratili bez efektu v kolobehu reprodukčného procesu. Vedľa toho bude federálny rozpočet pôsobiť na postupné ekonomické a sociálne vyrovnanie Slovenskej socialistickej republiky na úroveň Českej socialistickej republiky. V podmienkach nerozvinutého peňažného trhu je, a zrejme aj naďalej ešte zostane, významným nástrojom tohto vyrovnávania. V tomto zmysle plní federálny rozpočet nielen hospodárske, ale aj politické úlohy.

Bolo by chybou chápať proces vyrovnávania ako jednoduchý účtovnícko-technický presun vytvoreného národného dôchodku z jednej oblasti do druhej prostredníctvom federálneho rozpočtu. Finančná politika smeruje k takému organizačnému prerozdeleniu prostriedkov cez federálny rozpočet, ktorý bude kladne ovplyvňovať rozvoj oboch národných republík. Nejde teda o jednostranné umiesťovanie federálnych prostriedkov. Absolútna prevaha dotácií a subvencií smerom na Slovensko je konkrétnym prejavom uskutočňovania vyrovnávacej politiky. Pritom nám ide zvlášť o to, aby sme dotáciami a subvenciami vytvárali predpoklady pre vyššiu tvorbu zdrojov v súlade s celospoločenskými záujmami.

Túto úlohu zohrajú predovšetkým dotácie na investície, ktoré považujeme za základnú formu, akou bude federálny rozpočet prispievať k ekonomickému vyrovnávaniu.

S ohľadom na doterajšie rozdiely na úrovni spoločenskej spotreby počítame s poskytovaním dotácií a subvencií do tejto sféry. S postupným vytváraním podmienok pre vyššiu tvorbu národného dôchodku bude klesať podiel, ktorým sa kryje spoločenská spotreba v Slovenskej socialistickej republike z federálneho rozpočtu, a ťažisko dotácií sa bude čím ďalej, tým viac presunovať na podporu štrukturálnych zmien pri presadzovaní integračných hľadísk.

Záver:

Súdružky a súdruhovia poslanci,

dovoľte mi, aby som na záver zdôraznil niektoré základné rysy návrhu federálneho rozpočtu:

a/ Domnievame sa, že za daných okolností sa podarilo stanoviť objem federálneho rozpočtu na optimálnej úrovni: tento štátny rozpočet umožňuje plniť vytýčené úlohy vo vzťahu k národným ekonomikám, pričom sa neoslabuje pôsobenie národných rozpočtov.

b/ Pri zostavovaní federálneho rozpočtu sa postupovalo v duchu zákona o československej federácii tak, že príjmy boli konštruované ako taxatívne stanovené dane alebo ich podiel, a nie na príspevkovom princípe.

c/ Vychádza sa zo vzájomnej otvorenosti a vzájomného pôsobenia federálneho rozpočtu a národných rozpočtov, teda zo zjednocovacej a integrujúcej funkcie federácie.

d/ Nakoniec, z politického hľadiska považuje vláda za významnú tú skutočnosť, že sa pri rozdelení štátneho rozpočtu na rok 1969 dosiahla dohoda zainteresovaných partnerov vo všetkých základných otázkach. V tom treba vidieť prínos pre ďalšie rozvíjanie vzťahov medzi federálnymi a národnými orgánmi.

Navrhujem v mene vlády Československej socialistickej republiky, aby Snemovňa ľudu schválila návrh federálneho rozpočtu na rok 1969.

Předseda SL J. Smrkovský: Děkuji s. Gajdošíkovi za zdůvodnění. Zpravodajskou zprávu přednese zpravodaj poslanec ing. Červený, kterému uděluji slovo:

Zpravodaj poslanec ing. V. Červený: Soudružky a soudruzi poslanci, podle zákona č. 158/1968 Sb. z prosince m. r. předložila vláda Federálnímu shromáždění rozdělení státního rozpočtu ČSSR na rok 1969 mezi ČSSR, ČSR a SSR. Jak uvedl státní tajemník ve federálním ministerstvu financí s. Gajdošík, byl státní rozpočet rozdělen takto:

ČSSR 40,844 mld. Kčs ČSR 86,711 mld. Kčs SSR 40,520 mld. Kčs úhrnem Kčs 168,075 mld.

Od čísel rozpočtu ČSR a SSR nutno odečíst dotace z rozpočtu ČSSR v úhrnné částce 12,007,599 mld. Kčs, takže zbylo z původní částky rozpočtu ČSSR 230 mil. Kčs, o které se v prosinci schválený rozpočet snižuje. Tím se mění i první paragraf zákona č. 158/1968 Sb., což je obsaženo v § 3 návrhu zákona o státním rozpočtu federace na rok 1969.

Uvedený rozdíl je saldem řady položek, které byly dotčeny novou organizací chozrasčotní sféry, zvláště odpadnutím redistribuce mezi podniky, které vystoupily z dosavadních podnikových integraci.

Je třeba si uvědomit, ze státní rozpočet na rok 1969 byl projednáván v době, kdy ještě nebyly žádné zkušenosti s ustavením federálních a národních orgánů. Ani první měsíce letošního roku nemohly dát dostatečný podklad k dělbě rozpočtu. Proto bylo federální ministerstvo financí a obě národní ministerstva financí postavena před těžký úkol. I přes některé nedostatky, které jsou většinou mimo dosah ministerstev financí, jako je například dosud nezpřesněná kompetence federálních vládních orgánů, neujasněné nové vztahy mezi státem a bankovní sférou apod.; nutno konstatovat, že se podařilo rozpočet rozdělit a že se tak zamezilo eventuálním rozporům mezi třemi státními orgány.

Vláda bude muset dodatečně promítnout do státního rozpočtu finanční důsledky vyplývající ze změn v organizační podřízenosti výzkumných ústavů mezi federálními orgány a orgány ČSR a SSR, které nebyly dosud provedeny. Dojde-li k novému uspořádání bankovního systému a k dalším organizačním změnám a budou-li upřesněny delimitace v důsledku nového státoprávního uspořádání, bude to mít vliv i na státní rozpočet federace. Protože jde o nutnost vyplývající z budování federace, nevidím důvodů, proč by Sněmovna lidu neměla dát vládě federace plné oprávnění k provedení těchto změn, které ostatně nemohou zásadně ovlivnit výši rozpočtu.

Rovněž tak je třeba souhlasit se zmocněním daným ministru financí ČSSR, aby v dohodě s ústředními orgány ČSR a SSR upravil neinvestiční výdaje, jakož i dotace a subvence na investice civilní obrany a mobilizační připravenosti a výdaje technického rozvoje poskytované ze státního rozpočtu federace do státních rozpočtů ČSR a SSR. Je také správné, že nevyčerpané částky dotací a subvencí na výdaje branného charakteru se odvedou po skončení letošního roku do státního rozpočtu federace.

Vláda ČSSR bude hospodařit podle tohoto rozpočtu na podkladě ustanovení zákona č. 8/1959 Sb., který je vývojem překonán. Státní tajemník s. Gajdošík ve své zprávě uvedl, že vláda předloží Federálnímu shromáždění návrh rozpočtových pravidel. Tato pravidla se budou týkat hospodaření v roce 1970 a následujících. Výbor rozpočtový předpokládá, že vláda ČSSR bude přitom brát ve svých rozhodováních v úvahu usnesení Národního shromáždění k rozpočtu na rok 1969.

Národní shromáždění uložilo také nezvyšovat počet pracovníků v důsledku federalizace. Vláda toto usnesení splnila. Nemůže však splnit usnesení o nezvyšování nákladů. Mzdové a platové náklady mohou sice stoupnout o procento stanovené v hospodářské směrnici na rok 1969, ale dojde jistě k tlaku na zvýšení materiálových nákladů v důsledku stoupání cen. Vždyť jen zvýšení osobních výdajů na železnicích a další zvyšování cen bude znamenat další tlak na státní výdaje. Možno však předpokládat, že současně dojde i ke zvýšení státních příjmů, a to vzhledem k neustálému povyšování hospodářských čísel. Vládní usnesení o úsporách ve výši 10 % sice ovlivní státní výdaje, ale nemůže mít výrazný vliv na tvorbu úspor ve státním rozpočtu. I když vezmeme v úvahu tyto připomínky, navrhuje výbor rozpočtový Sněmovny lidu a výbor ústavně právní Sněmovny lidu, aby návrh zákona o státním rozpočtu československé federace byl schválen.

Soudružky a soudruzi poslanci,

při projednávání návrhu státního rozpočtu v prosinci minulého roku bylo konstatováno, že státní rozpočet nemůže ještě plnit funkci jednoho z hlavních ekonomických nástrojů řízení hospodářství. Totéž platí i pro tuto část rozpočtu, která se týká jen federálních orgánů a jejich pravomocí. Ta část rozpočtu federace, která se vyčleňuje jako dotace a subvence na financování vybraných akcí ČSR a SSR a dále dotace a subvence do rozpočtu SSR na ekonomické vyrovnání úrovně společenské spotřeby SSR, to jsou položky, které byly již zakotveny v původně schvalovaném rozpočtu, a neovlivňují tudíž výrazně řešení problémů, na něž jsou vydávány.

Úkol federálního rozpočtu je výrazně ovlivňovat makrostrukturální změny v našem hospodářství a vyrovnávat rozdíly mezi jednotlivými částmi státu. To ovšem předpokládá relativně silný federální rozpočet. Jen řešení tohoto problému vyžaduje novou strukturu federálního rozpočtu. V úvahu přicházejí jak položky výdajové, tak i položky příjmové. Při dělbě rozpočtu na letošní rok byla vzata v úvahu jako federální příjem celá daň ze mzdy a 8,05 % daně z obratu. Výbor rozpočtový je toho názoru, ze bude třeba přezkoumat příjmové položky federálního rozpočtu na příští léta tak, aby byly splněny základní úkoly rozpočtu. Plnění těchto úkolů je jedním z nástrojů integrace obou ekonomik naší federace.

Soudružky a soudruzi poslanci,

podle státního rozpočtu hospodařila vláda v prvém pololetí v podmínkách, ve kterých pokračovaly tendence z loňského roku. Tyto tendence byly rozebírány při projednávání státního závěrečného účtu za rok 1968 v úvodním slově státního tajemníka s. Gajdošíka a zpravodajem posl. Rapošem, a proto nebudu o nich mluvit. Chci jen konstatovat, že zprávy se zabývaly negativními tendencemi, které nejenže letos nepřestaly působit, ale ještě se prohlubovaly. Výbor rozpočtový Sněmovny lidu zjistil tyto závažné nedostatky rozpočtu, který byl poplatný době, ve které se projednával.

Rozpočet je sice formálně vyrovnaný, ale nedisponuje dostatečnými finančními zdroji a rezervami k provádění aktivní finanční politiky na úrovni federace. Rozpočet zůstává koncepčně omezen převážně na krátkodobě orientovaná opatření dílčí povahy, nereprezentující širší záměry ekonomické konsolidace a prvky výrazně restriktivní finanční politiky.