Předsedkyně SL MUDr. S. Pennigerová: Děkuji členu předsednictva ÚV NF ČSSR poslanci Rejhonovi za jeho odůvodnění.

Soudružky a soudruzi poslanci, slyšeli jste návrh předsednictva ÚV Národní fronty ČSSR. Ptám se vás, kdo má k tomuto návrhu dotaz nebo připomínku. /Nikdo./ Kdo souhlasí s tím, aby z funkce soudce Nejvyššího soudu a z funkce předsedy Nejvyššího soudu byl odvolán dr. Otomar Boček, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Kdo je proti? /Nikdo./

Kdo se zdržel hlasování? /Nikdo./

Konstatuji, že byl jednomyslně z funkce soudce Nejvyššího soudu a z funkce předsedy Nejvyššího soudu odvolán dr. Otomar Boček.

Než přistoupíme k dalšímu bodu jednání, dovolte, abych mezi námi přivítala předsedu Federálního shromáždění, soudruha prof. Hanese, který se dostavil v průběhu jednání Sněmovny lidu.

Osmým bodem pořadu je

Úvodní slovo k této zprávě přednesou generální prokurátor ČSSR dr. Ján Feješ a ministr vnitra ČSSR ing. Radko Kaska. Prosím dr. Jána Feješe, aby se ujal slova.

Generální prokurátor ČSSR JUDr. J. Feješ: Súdružky poslankyne a súdruhovia poslanci, na základe svojej ústavnej zodpovednosti najvyššiemu orgánu štátnej moci v ČSSR plním svoju zákonnú povinnosť podávať Federálnemu zhromaždeniu a jeho orgánom správy o stave socialistickej zákonnosti.

Som presvedčený, že je veci len na prospech, keď namiesto celkovej správy o stave zákonnosti na všetkých úsekoch právneho poriadku bola vyžiadaná iba správa o kriminalite, o probléme síce čiastkovom, ale svojím významom stojacom v strede pozornosti ako najvýraznejšia a spoločensky najškodlivejšia forma porušovania socialistickej zákonnosti.

Skutočnosť, že správa o stave kriminality a o zámeroch orgánov činných v trestnom konaní, o ktorej sa dnes rokuje, bola predložená spoločne generálnym prokurátorom, ministrom vnútra a predsedom Najvyššieho súdu, je výrazom závažnosti stavu kriminality a jej vývoja v súčasnosti.

Nepriaznivý vývoj kriminality, ktorý prebiehal v našej republike už od polovice šesťdesiatych rokov, sa podstatne zhoršil negatívnymi dôsledkami politického vývoja po januári 1968. V sústavne a zámerne vytváranej atmosfére nedôvery k orgánom socialistického štátu, v atmosfére, v ktorej dochádzalo k deštrukcii morálnych hodnôt socialistickej spoločnosti, zákonite nastal vážny pokles štátnej a spoločenskej disciplíny. Vo verejnosti sa u nás rozšírila nebývalá zhovievavosť k úpadku pracovnej morálky i hospodárskej disciplíny a vyskytovalo sa aj ospravedlňovanie trestnej činnosti. Morálne odsúdenie protispoločenských javov verejnou mienkou, ktoré je jedným z hlavných predpokladov úspešného boja proti kriminalite, prestalo úplne pôsobiť. Nerešpektovanie zákonov ostro kontrastovalo so zdôrazňovaním požiadavky právnej istoty a ochrany občianskych práv.

V súlade so základnou líniou KSČ orientujeme aj činnosť prokuratúry na dôsledné obnovovanie autority štátnych orgánov a právneho poriadku. Nové vedenie Generálnej prokuratúry už v júni minulého roku kriticky zhodnotilo doterajšiu prax prokuratúry a na prvé miesto vo svojej činnosti postavilo dôslednú ochranu socialistického štátneho a spoločenského zriadenia, zdôraznilo zodpovednosť prokuratúry ako významného článku v sústave štátnych orgánov socialistického štátu a prokurátorom uložilo, aby dôsledne uplatňovali všetky funkcie socialistickej prokuratúry, a tak prispeli k úplnému obnoveniu autority socialistického štátu. Tým bola na prokuratúre nastúpená línia rozhodného boja proti kriminalite s osobitným zameraním na dôslednú ochranu štátneho a spoločenského zriadenia, verejného poriadku a spojeneckých vzťahov k Sovietskemu zväzu a k ostatným bratským socialistickým krajinám.

Dnešnou našou prvoradou úlohou je prispieť k upevneniu vnútornej konsolidácie nášho štátu, pomáhať prekonať zvyšky anarchistických tendencií v spoločnosti a robiť opatrenia na upevnenie celospoločenskej disciplíny. Pritom nestrácame zo zreteľa perspektívny cieľ socialistického štátu, a takým je postupné obmedzovanie kriminality. Túto povinnosť majú predovšetkým orgány trestného konania. Lenže nimi vedený boj proti kriminalite je predovšetkým následný, prejavujúci sa v uplatňovaní zodpovednosti proti osobám, ktoré sa už dopustili trestnej činnosti. Toto konštatovanie nechce však v nijakom prípade zľahčovať význam práve týchto orgánov pri predchádzaní trestnej činnosti, ich preventívne práce proti kriminalite.

Chcem podčiarknuť skutočnosť, že hoci tieto orgány v rámci trestného konania zisťujú podmienky a okolnosti, umožňujúce páchanie trestnej činnosti, a hoci pôsobia v rámci svojich možností v záujme ich odstránenia, nemôžu vlastnými silami robiť účinnú prevenciu. To preto, že kriminalita je jav celospoločenský, a nie iba rezortný. Preto úspešný boj proti kriminalite nie je možný, ak sa tento boj proti jej príčinám a okolnostiam, ktoré ju umožňujú, nestane vecou celej socialistickej spoločnosti, všetkých jej štátnych, hospodárskych a spoločenských orgánov a organizácií.

Ako je uvedené v správe, pripravujeme dnes koordináciu spoločných opatrení orgánov Ministerstva vnútra, prokuratúry a súdov, zameraných na riešenie problémov kriminality. Rátame s postupným zapojením orgánov národných výborov, orgánov kontroly, zdravotníckych, školských, kultúrnych inštitúcií a iných zložiek.

Tu treba však otvorene povedať, že orgány činné v trestnom konaní ani pri splnení všetkých opatrení, uvedených v ich zámeroch nemôžu podstatne ovplyvniť nepriaznivo prebiehajúci trend kriminality.

Hoci sa to bude zdať paradoxné, ale práve zvýšením kvality práce týchto orgánov, hlavne orgánov Verejnej bezpečnosti prispejeme k zvýšeniu odhaľovania trestnej činnosti a k postihu osôb, ktoré sa jej dopustili, čo sa v štatistických ukazovateľoch prejavuje ako zvýšenie trestnosti.

Účinným nástrojom v boji proti trestnej činnosti sa ukázali nové zákony, prijaté v druhej polovici minulého roku. Je to predovšetkým zákonné opatrenie č. 99 Zb. o niektorých dočasných opatreniach nutných na upevnenie a ochranu verejného poriadku, ktoré umožnilo účinný postih protisocialistických živlov, zapôsobilo hlavne ako prostriedok generálnej prevencie a podstatne prispelo k utíšeniu politickej situácie po 21. auguste minulého roku.

Podobný význam pre upevnenie poriadku a disciplíny, hlavne v ekonomickej oblasti, ale aj na úseku verejného poriadku, malo vydanie zákona o prečinoch č. 150/69 Zb.

Aj pokiaľ ide o základné normy boja proti kriminalite, ako sú trestné zákony a opatrenia, som toho názoru, že ich súčasná právna úprava nemá také nedostatky, ktoré by znemožňovali účinný postih páchateľov trestnej činnosti. Avšak aj keď platné zákony umožňujú účinný postih vážnej kriminality, predsa len bude potrebné urobiť analýzu platných trestných kódexov z hľadiska racionalizácie trestného konania a zistené poznatky uplatniť potom pri ich pripravovanej novelizácii.

V predloženej správe je uvedené, že v krátkom čase rátame s vydaním organizačných opatrení v záujme prehĺbenia súčinnosti orgánov vnútra, prokuratúry a súdov pri predchádzaní a obmedzovaní trestnej činnosti. Táto spolupráca, ktorá bola nešťastne obmedzená v roku 1968, sa opäť v okresoch a krajoch úspešne rozvíja. Vydanie príslušných smerníc na území republikových orgánov bude už len uzákonením osvedčenej praxe.

Úlohy všetkých orgánov činných v trestnom konaní budú hlavne v tejto dobe veľmi náročné. Pritom je na prokuratúre veľmi zlá kádrová situácia. Nedostatočné stavy prokurátorov značne obmedzujú plné a iniciatívne rozvinutie prokurátorského dozoru nad dodržiavaním zákonnosti na všetkých úsekoch nášho právneho poriadku. Nové vedenie prokuratúry hneď od začiatku stálo pred naliehavou úlohou prekonať ideovú rozkolísanosť pracovníkov a urobiť očistu rezortu od nositeľov pravičiarskeho oportunizmu.

Už v druhej polovici minulého roku došlo na Generálnej prokuratúre k odvolaniu väčšieho počtu vedúcich pracovníkov z funkcií. Postupne došlo k odvolaniu prokurátorov z funkcií aj v krajoch a okresoch z tých istých dôvodov. Zo všetkých zložiek civilnej prokuratúry odišlo v rámci očisty v minulom roku 51 prokurátorov a 6 vyšetrovateľov. V súvislosti s výmenou členských legitimácií u členov komunistickej strany odišli a ešte odídu v tomto roku z prokuratúry ďalší prokurátori a vyšetrovatelia. V celej ČSSR chýba teraz okolo 280 prokurátorov a vyšetrovateľov do plánovaných stavov. Preto podstatné zlepšenie kádrovej situácie na prokuratúre je podmienkou splnenia všetkých úloh vedených v záveroch prerokúvanej správy.

Činnosť prokuratúry bola v prvých mesiacoch t. r. poznamenaná realizáciou ústavného zákona č. 155/1969 Zb., ktorým sa mení ôsma hlava Ústavy, a zákona č. 147/1969 Zb., ktorým sa novelizoval zákon o prokuratúre. Ako vám je známe, boli tieto zmeny v štruktúre prokuratúry obmedzené na prispôsobenie organizačného usporiadania prokuratúry federatívnemu usporiadaniu našej republiky pri dôslednom zachovaní leninských princípov centralizmu a monokratičnosti, ktoré sú nevyhnutným predpokladom riadneho vykonávania funkcie prokuratúry. A tak s účinnosťou od 1.1.1970 boli miesto jednej Generálnej prokuratúry zriadené tri, a to československá, česká a slovenská. Vytvorili sa tak organizačné predpoklady pre zabezpečenie zákonných úloh čs. prokuratúry pri uplatňovaní socialistickej zákonnosti.

Zložitosť a náročnosť súčasných úloh v boji proti kriminalite a pri upevňovaní socialistickej zákonnosti vôbec vyžaduje predovšetkým riešiť naliehavé problémy, ale súčasne pripravovať perspektívne i komplexné riešenie celej problematiky.

Je samozrejmé, že prokuratúra v boji proti kriminalite má byť angažovaná v prvom rade. I za terajšej nepriaznivej kádrovej situácie nemôžeme pustiť zo zreteľa ani ostatné úseky činnosti prokuratúry. Preto musí plniť svoje úlohy i na úseku všeobecného a občiansko-súdneho dozoru, ktoré sú zamerané na odstraňovanie nedostatkov, umožňujúcich práve páchanie trestnej činnosti a zabezpečujúcich právnu ochranu tak celospoločenským záujmom, ako i záujmom jednotlivých občanov.

Súdružky a súdruhovia poslanci, v predloženej správe sme sa snažili poctivo urobiť analýzu súčasného stavu kriminality v našej republike, ako aj úrovne boja proti nej. Poukázali sme na celú šírku i hĺbku tohto veľmi pálčivého spoločenského problému, na objektívne ťažkosti pri odhaľovaní, objasňovaní a vyšetrovaní trestnej činnosti, ako aj pri postihu jej páchateľov.

Pritom v správe nijako nezakrývame ani vlastné chyby a nedostatky v dobrom vedomí, že touto správou obrátime vašu pozornosť i na riešenie tých problémov, ktoré nie sú naše tri rezorty schopné vyriešiť vo vlastnej kompetencii. Ďakujem vám za pozornosť.

Předsedkyně SL MUDr. S. Pennigerová: Děkuji soudruhovi dr. Jánu Feješovi a prosím soudruha ing. Radko Kasku, aby se ujal slova.

Ministr vnitra ČSSR ing. R. Kaska: Vážené soudružky, vážení soudruzi poslanci! V úvodním slově chtěl bych obrátit vaši pozornost v podstatě na dvě otázky: Za prvé na předběžné názory vedení ministerstva vnitra o vlivu společenské krize v letech 1968 a 1969, na stav a strukturu vývoje kriminality a za druhé chtěl bych vás informovat o některých opatřeních, která připravujeme pro zefektivnění práce orgánů Sboru národní bezpečnosti na tomto úseku.

Politická a společenská krize v letech 1968 a 1969 měla negativní vliv také na stav a vývoj kriminality v naší republice. Zvýraznily se jednak dlouhodobě působící příčiny kriminality a vytvořily se nové specifické podmínky a okolnosti, které negativně ovlivňovaly stav, dynamiku a strukturu kriminality i stupeň její nebezpečnosti pro rozvoj naší socialistické společnosti. Došlo k výraznému zvýšení trestných činů, projevily se nové formy a způsoby trestné činnosti, změnila se k horšímu struktura pachatelů, motivace a následky jejich jednání.

Z čeho můžeme dělat tyto závěry? Za prvé zvýšil se podstatně podíl recidivistů, dětí a mladistvých osob na celkovém počtu zjištěných pachatelů. Zesílila se intenzita a rozhodnost jednání pachatelů a došlo k zpolitizování celého kriminálního prostředí. Kriminální živly se staly nejvýznamnější pohotovostní zálohou pro hromadné pouliční vystoupení. Zde si počínaly velmi aktivně, bezohledně ničily majetek a vyvolávaly ozbrojená střetnutí s bezpečnostními orgány.

Druhou skutečností je, že se rozšířily nejen krádeže vloupáním do pokladen, prodejen se starožitnostmi, do kostelů, zámků, galérií apod., ale rozšířila se i loupežná přepadení dlouhodobě připravovaná a všestranně promyšlená, páchaná ozbrojenými maskovanými pachateli v objektech, v poštovních úřadech, spořitelnách, jakož i na osobách, které přenášejí tržby.

Vyskytovala se také loupežná přepadení členů závodních stráží s cílem získat střelnou zbraň a začala se objevovat i vloupání do skladů výbušnin a zbraní. V tomto kritickém období došlo i k zesílení násilí, hrubosti, brutality a bezohlednosti v jednání pachatelů. Zvýšil se počet ozbrojených pachatelů, kteří nejenže zbraň hodlali použít, ale i těch, kteří zbraň opravdu použili.

Vedle klasického narušování objevily se s rozvojem cestovního ruchu a turismu i některé nové nebezpečné formy trestné činnosti.

K vážným kvalitativním změnám dochází v tomto období i na různých úsecích hospodářské kriminality, zejména v oblasti porušování hospodářské disciplíny, rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví, a to dokonce i za účasti vedoucích pracovníků, rozmohly se požáry, havárie a řady provozních poruch.

U tohoto druhu kriminality v posledních dvou letech zjišťujeme některé skutečnosti, které signalizují, že tato trestná činnost může být páchána také z politických, socialistické výstavbě nepřátelských motivů, i když se nám tyto věci nedaří řádně prokazovat.

Společenská krize v letech 1968 a 1969 negativně ovlivnila také úroveň, komplexnost a důslednost boje s kriminalitou. Vlivem politické situace a útoků hromadných sdělovacích prostředků došlo k ochromení práce státních orgánů, k jejich vzájemné izolovanosti a někdy i postavení jednoho orgánu proti druhému. Poklesla úroveň odhalování skryté trestné činnosti, jakož i úroveň objasňování hlášených trestných činů, přečinů a přestupků.

Snížila se v tomto období úroveň postihu pachatelů trestné činnosti, v podstatě se vytratila politicko-výchovná práce orgánů činných v trestním řízení.

Nebezpečně se rozšířily nemarxistické, škodlivé a nesprávné názory na příčiny kriminality, prohloubila se rozdílnost názorů na stav, dynamiku a strukturu kriminality v naší socialistické společnosti. Tím se potom pochopitelně rozcházely i názory na formy a způsob odstraňování těchto příčin, což bylo a někde ještě i je vážnou brzdou pro přijetí komplexních společných efektivních opatření pro účinný boj s kriminalitou.

Výše uvedené okolnosti a řada dalších spoluvytvořily velmi vážnou situaci, která bude dlouhou dobu ovlivňovat stav i dynamiku kriminality i efektivnost boje s ní. Další efektivní boj přímo souvisí s postupným překonáváním vznikajících nových i některých nadále působících starých problémů boje s kriminalitou.

Konsolidační opatření prováděná po dubnovém plénu ÚV KSČ v roce 1969 začala působit na postupné odstraňování některých hlavních důsledků tohoto stavu. Působení těchto opatření však není ještě dostatečně hluboké a rovnoměrné v celé společnosti. Proto nebyly a ani nemohly být překonány všechny negativní jevy, mající dlouhodobý charakter i negativní důsledky společenské krize z let 1968 - 1969 v této oblasti.

Tyto a některé další skutečnosti ukazují na to, že potřeba úspěšného boje s kriminalitou je dána jak potřebou řešení dlouhodobých trendů růstu kriminality, tak i potřebami probíhající politické konsolidace. Kdyby zůstal stávající trend růstu kriminality, dosáhl by takového rozsahu, že by negativně ovlivňoval realizaci nových opatření v ekonomické a celospolečenské sféře.- Tolik, vážené soudružky a soudruzi, k prvé otázce.

Nyní bych přešel k druhému problému. Vedení ministerstva vnitra si uvědomuje, že Sboru národní bezpečnosti patří významná úloha v boji s kriminalitou. Uvědomuje si i to, že v resortu ministerstev vnitra je mnoho závažných problémů, které je třeba postupně řešit, má-li být boj s kriminalitou efektivnější a jeho výsledky trvalejší.