V Národní frontě sdružené vrstvy
a složky národa nemají vcelku protichůdných
zájmů. Reakce proto nemůže vystupovat
pod vlastním štítem a pod vlastní vlajkou.
Reakce se u nás musí maskovat. A je velkou státnickou
zkouškou pro všechny složky Národní
fronty a zejména pro politické strany nepřipustit,
aby pod jejich firmou, pod jejich štítem a vlajkou
se formovaly reakční síly a mohly tak národní
jednotu a Národní frontu rozbíjet zevnitř."
V roce 1968 se začala prosazovat škodlivá dezintegrace
jednotných společenských organizací
sdružených v Národní frontě,
narůstaly odstředivé, rozkladné síly
uvnitř jednotlivých členských organizací.
Upevňovaly a rozšiřovaly svou činnost
organizace sledující vysloveně vlastní
politické cíle, organizace působící
mimo Národní frontu a dokonce proti ní. Počalo
se mluvit o tom, že Národní fronta je jako
politický systém překonána a že
je zbytečná. Útočilo se na vedoucí
úlohu komunistické strany se snahou tomu odpovídající
vztahy přeměnit na pouhé "partnerství"
a později otevřít tak naplno dveře
pluralitnímu systému, umožňujícímu
mocensko-politický zápas různých seskupení
a politicky KSČ jako vedoucí sílu socialistické
společnosti porazit.
Tomuto snažení akční program KSČ
nečelil a naopak v části o politickém
systému zakotvoval tezi o vzájemném partnerství
uvnitř Národní fronty. Z této orientace
vycházely pak některé části
"Prohlášení hlavních politických
organizací Národní fronty" z 15. června
1968
Stupňující se akce pravicově oportunistických
a protisocialistických sil v květnu a červnu
roku 1968 si proto vyžadovaly, aby byla přijata právní
norma, umožňující zasáhnout především
síly formující se mimo rámec Národní
fronty a popírající její principy,
na kterých byla a je budována již od svého
vzniku.
Schválení takového zákona bylo tudíž
vedeno snahou doplnit náš právní řád
tak, aby zákonně umožňoval mocenský
zásah proti formujícím se silám, rozkládajícím
a narušujícím systém Národní
fronty zakotvený v naší ústavě
a vylučující od osvobození v roce
1945 existenci opozičních sil, stojících
mimo a proti Národní frontě.
Přijetí příslušného zákona
bylo však pravicově oportunistickými a revizionistickými
silami neustále oddalováno a sabotováno.
A tak, jak je uvedeno v důvodové zprávě
návrhu, byl příslušný zákon
č. 128/ /1968 Sb. o Národní frontě
schválen až 13. září 1968.
Samozřejmě, že přijatý zákon
se stal poplatným své době, různým
tlakům některým částem dnes
již neplatného akčního programu KSČ
a na něho navazujícím částem
"Prohlášení hlavních politických
organizací Národní fronty" z 15. června
1968, které vedoucí orgány Národní
fronty ČSSR odvolaly již 1.10.1969.
Na druhé straně jeho přijetí, byť
opožděné, umožnilo právní
postih proti některým antisocialistickým
organizacím. např. KAN nebo K 231.
Se zřetelem k politicky nesprávným dokumentům,
o které se opírá, a uvedeným tezím,
které byly již odvolány, i se zřetelem
k dosaženému stupni konsolidace jsme toho názoru,
že je možné a žádoucí vyvodit
příslušné závěry i v oblasti
zákonné a zákon č. 128/1968 Sb. o
Národní frontě zrušit
Systém Národní fronty je zakotven v článku
6 Ústavy a další potřebné řešení
problémů, mající vztah k Národní
frontě a vyžadující právní
úpravy, bude možno zabezpečit v souvislosti
s přípravou jiných právních
norem.
Vážené soudružky poslankyně, soudruzi
poslanci, z uvedených důvodů navrhuji jménem
předsednictva ÚV NF ČSSR a jménem
skupiny poslanců Federálního shromáždění
ČSSR, aby Federální shromážděn
ČSSR se usneslo na vydání zákona,
kterým se ruší zákon č. 128/1968
Sb. o Národní frontě, a to podle návrhu,
který vám byl předložen.
Predseda SN V. Mihálik: 
Ďakujem súdruhovi poslancovi Pelnářovi
za jeho výklad. Žiadam teraz, aby poslanec Vincenc
Červinka predniesol spravodajskú správu za
Ústavnoprávny výbor Snemovne ľudu, ktorému
bol návrh zákona prikázaný.
Zpravodaj poslanec Vincenc Červinka: 
Vážené soudružky poslankyně, vážení
soudruzi poslanci. Předstupuji před vás,
abych podal zprávu ústavně právního
výboru Sněmovny lidu k návrhu zákona,
který stejně, jako všechny na tomto zasedání
přijaté zákony, je svým způsobem
odrazem politického dění v naší
zemi, je výrazem postupujícího procesu konsolidace.
Chci vám jako zpravodaj navrhnout přijetí
zákona, jímž se ruší zákon
o Národní frontě.
Většina z vás má jistě ještě
v paměti politickou atmosféru doby, v níž
jsme zákon o NF schvalovali. Bylo to v září
roku 1968 v ovzduší velice rozjitřeném
a po dlouhých politických zápasech. Schvalovali
jsme tehdy tento zákon s nejlepším úmyslem
přispět alespoň částečně
k normalizaci politického vývoje. Jeho smyslem bylo
uzavřít politický systém, pokud šlo
o politické strany tak, aby bylo znemožněno
vyvíjet politickou činnost mimo rámec Národní
fronty a zabezpečit, aby Národní fronta byla
společenskou platformou, která pod vedením
KSČ soustředí pozitivní politické
síly.
Zákon o Národní frontě je přirozeně
době svého vzniku i politické atmosféře
poplatný. Všichni se pamatujeme, že v této
době, po příchodu spojeneckých vojsk,
se uplatňoval silný vliv pravicových živlů
i v samotném Národním shromáždění.
Dostaly se proto do zákona i myšlenky a názory
naznačené v důvodové zprávě,
s nimiž nemůžeme souhlasit, jak o tom hovořil
již s. Pelnář. Zrušení zákona
je v preambuli motivováno tím, že takový
zákon již nepotřebujeme. Proces překonávání
krizových jevů minulých let a proces konsolidace
pokročil natolik, že nemusíme mít již
dnes obavy, že by nějaká organizace chtěla
vyvíjet politickou činnost mimo Národní
frontu, nebo dokonce proti politice Národní fronty.
Není třeba také mít obavy z toho,
že zrušením zákona ztratí Národní
fronta něco na svém významu a poslání.
Národní fronta Čechů a Slováků,
jako politický svazek pracujících měst
a venkova, je zakotvena v naší československé
ústavě v čl. 6. Již tato skutečnost
ukazuje, jaký význam a jakou důležitost
má Národní fronta pro náš politický
život.
V této souvislosti bych chtěl podtrhnout, že
nikdy před rokem 1968 nebyla u nás pochybnost o
tom, že politické strany mohou existovat a vyvíjet
svou činnost jen v rámci Národní fronty.
Tento princip byl vždy pokládán za princip
politickoústavní a docházel svého
výrazu i v tak důležitých a pro politický
život významných zákonech, jako byly
zákony volební.
Chtěl bych se zde dovolat i slov prvního tajemníka
Komunistické strany Československa s. Husáka,
který ve svém projevu na posledním zasedání
ÚV KSČ znovu vyzvedl význam Národní
fronty jakožto výrazu politického svazku dělníků,
rolníků a ostatních pracujících
svazku, v němž za vedení KSČ i ostatní
politické strany uskutečňují své
politické cíle. Prostřednictvím Národní
fronty se pracující účastní
na tvorbě i realizaci politiky u nás, a proto je
třeba práci NF věnovat zvýšenou
pozornost. Takto tedy bylo poslání Národní
fronty zdůrazněno v projevu s. Husáka.
Doporučuji vám jménem ústavně
právního výboru Sněmovny lidu, abyste
schválili návrh poslanců Erbana, Pillera,
Hanese, B. Kučery, Pospíšila, Mjartana, Hanúska,
Pelnáře, Daubnera, Horáka a Zavadila na vydání
zákona, kterým se ruší zákon
o Národní frontě, a to ve znění,
ve kterém vám byl předložen.
Predseda SN V. Mihálik: 
Ďakujem poslancovi Červinkovi a žiadam, aby správu
Ústavnoprávneho výboru Snemovne národov
predniesol dr. Tomáš Holomek.
Poslanec dr. T. Holomek: 
Vážené soudružky poslankyně, vážení
soudruzi poslanci. Moje zpravodajská zpráva za ústavně
právní výbor Sněmovny národů
bude stručná. Vše, co je třeba říci
k předloženému návrhu zákona
o zrušení zákona o Národní frontě,
bylo v podstatě řečeno v projevech soudruha
Pelnáře, úřadujícího
místopředsedy Národní fronty a zpravodaje
ústavně právního výboru Sněmovny
lidu poslance s. Červinky.
Považuji toliko za nutné podtrhnout význam
a postavení Národní fronty, které
má v politickém systému Československé
socialistické republiky. Národní fronta je
historicky spjata s revolučním osvobozeneckým
bojem našich národů. Vychází
z tradic, které se vytvořily na základě
Košického vládního programu a které
byly utvrzeny vítězstvím pracujícího
lidu v r. 1948. Pod vedením KSČ se Národní
fronta stala významným činitelem a prostředkem
k upevňování jednoty našeho lidu. Prostřednictvím
orgánů Národní fronty a jejich složek
se pracující účastní na realizaci
politiky u nás a podílí se na správě
státu i na řízení hospodářství.
Z platných politických ústavně právních
norem vyplývá, že nové politické
organizace mohou vyvíjet svou činnost jen uvnitř
Národní fronty, a to jen jako součást
systému Národní fronty. Nic proto nebrání,
aby zákon o Národní frontě z r. 1968
byl zrušen z důvodů, které tu již
byly předneseny a proto není nutné a žádoucí
je znovu zde opakovat.
Vážené soudružky a soudruzi, z pověření
ústavně právního výboru SN
proto navrhuji, aby i Sněmovna národů schválila
předmětný návrh poslanců s.
Erbana a dalších na vydání zákona,
kterým se ruší zákon č. 128/1968
Sb. o Národní frontě, a to ve znění,
ve kterém nám byl předložen.
Predseda SN V. Mihálik: 
Ďakujem poslancovi Holomkovi.
Oznamujem ešte dodatočne, že predložený
návrh prerokovala i vláda republiky a súhlasí
s ním. Hlási sa ešte niekto z poslancov do
rozpravy? Nie.
Pristúpime teda k hlasovaniu.
V Snemovni ľudu je teraz prítomných 189 poslancov,
v Snemovni národov je 41 poslancov v českej a 39
poslancov v slovenskej časti.
Pri hlasovaní o tomto návrhu platí ustanovenie
čl. 40 ods. 3 ústavného zákona o československej
federácii. Najprv budú hlasovať poslanci Snemovne
ľudu. Kto z týchto poslancov súhlasí
s návrhom zákona podľa návrhu spravodajcu,
nech zdvihne ruku. /Deje sa./ Ďakujem.
Je niekto proti? Nikto.
Zdržal sa niekto hlasovania? Nikto.
Pretože so zákonom súhlasia všetci prítomní
poslanci, Snemovňa ľudu zákona prijala. Teraz
žiadam o hlasovanie poslancov Snemovne národov.
Kto z nich súhlasí s návrhom zákona
podľa návrhu spravodajcu, nech zdvihne ruku. /Deje
sa./ Ďakujem.
Je niekto proti? Nikto
Kto sa zdržal hlasovania? Nikto. Za zákon hlasovali
všetci prítomní poslanci Snemovne národov,
ktorá taktiež zákon prijala.
Pretože uznesenia obidvoch snemovní sú zhodné,
konštatujem, že Federálne zhromaždenie ČSSR
schválilo zákon, ktorým sa ruší
zákon č. 128/1968 Zb. o Národnom fronte.
Posledným bodom programu spoločnej schôdzky
je 
14. Vládny návrh zákona o cieľoch
a hlavných úlohách plánu rozvoja ČSSR
a o štátnom rozpočte československej
federácie na r. 1971 /tlač č. 66/   
Vládny návrh odôvodní podpredseda vlády
ČSSR súdruh Ing. Václav Hůla a minister
financií ČSSR Ing. Rudolf Rohlíček.
Prosím podpredsedu vlády ČSSR súdruha
Ing. Hůlu, aby sa ujal slova.
Místopředseda vlády ČSSR ing. V. Hůla:
Vážené soudružky a soudruzi poslanci.
Ústřední výbor KSČ na svém
posledním plenárním zasedání
konstatoval, že vývoj od května loňského
roku jednoznačně prokázal správnost
kursu, který byl přijat a uskutečňován.
Současný stupeň konsolidace národního
hospodářství označil ústřední
výbor za významné politické vítězství
a ekonomický úspěch, kterého strana
dosáhla v ostrém politickém zápase
především díky obětavé
práci zdrcující většiny pracujících.
Ústřední výbor však současně
žádá, abychom nepodlehli sebeuspokojení,
protože plné ozdravění naší
ekonomiky si vyžádá ještě hodně
úsilí.
Ústřední výbor schválil záměry
hospodářské politiky vyjádřené
v návrhu státního plánu na rok 1971
a zavázal stranické orgány a organizace,
zavázal komunisty k plnění konkrétních
úkolů pro zajištění schválené
linie hospodářské politiky.
Federální vláda vám předložila,
vážení soudruzi a soudružky, k projednání
návrh plánu na příští
rok a návrh zákona o cílech a hlavních
úkolech státního plánu rozvoje ČSSR
a o státním rozpočtu čs. federace
na r. 1971.
Tuto formu bylo nutno volit proto, že nemáme dosud
zpracován a schválen pátý pětiletý
plán. Jak je vám známo, zákon o národohospodářském
plánování předpokládá,
že jen střednědobé /u nás pětileté/
plány se budou vyhlašovat zákonem. Bylo proto
nutno volit takový postup, který by dostatečně
účinně zvýraznil úlohu státního
plánu pro první rok páté pětiletky.
Chtěl bych, soudružky a soudruzi, hned v úvodu
svého vystoupení ocenit pozornost a péči,
kterou jste projednávání úkolů
a závažných věcných řešení
plánu roku 1971 v jednotlivých výborech věnovali,
zejména za to, že jste se soustředili právě
na ty otázky, které jsou rozhodující
pro zajištění úkolů plánu
příštího roku. Konkrétní,
věcné a podnětné připomínky,
které se týkaly celkového zvýšení
efektivnosti národního hospodářství,
zajištění úkolů vývozu
/zvláště strojírenských výrobků/
palivoenergetické bilance a úspor prvotní
energie, rozvoje stavebnictví, zemědělství
a stavu v investicích, zajištění bytové
výstavby - včetně neustále stoupajících
nákladů na jeden byt, dalšího zlepšování
zásobování našeho trhu - abych jmenoval
alespoň ty nejdůležitější
- využijeme při své další práci.
Potěšilo nás také ocenění
úsilí vlády o to, aby se závazný
plán stal opět účinným nástrojem
socialistického státu k zabezpečení
hospodářského rozvoje.
Dovolte, abych přešel k stručné charakteristice
návrhu státního plánu na příští
rok.
Při zpracování návrhu plánu
jsme vycházeli ze směrnice, kterou schválilo
předsednictvo ÚV KSČ a vláda v červenci
loňského roku, z návrhu resortů a
vlád obou republik. Vycházeli jsme také z
odhadu vývoje plnění plánu v letošním
roce
Rozbor vývoje prokazuje, že byl správně
oceněn význam konsolidace ekonomiky a její
místo v celkové politice strany. Je možné
bez přeceňování dosažených
výsledků odpovědně konstatovat, že
základní politické a ekonomické cíle,
které strana sledovala usnesením lednového
pléna ÚV KSČ letošního roku k
hlavním otázkám hospodářské
politiky - budou splněny.
Strana tehdy vytyčila - dnes už praxí ověřenou
linii - řešit situaci aktivně, s využitím
vnitřních zdrojů ekonomiky, obnovením
vedoucí úlohy strany a socialistického státu,
obnovením úlohy plánu, upevněním
pořádku a kázně na všech stupních
řízení našeho hospodářství.
Neřešit nahromaděné nedostatky na účet
pracujících, ale s jejich aktivní podporou.

