Pri skúmaní príčin neuspokojivého vývoja pôrodnosti bolo zistené, že musíme venovať väčšiu pozornosť špecifickej situácii mladých rodín, hlavne v prvých rokoch po narodení dieťaťa, a práve v tomto období * ** prednostne a všestranne pomáhať žene ako matke.

Preto XIV. zjazd KSČ konštatoval, že "... chceme vytvoriť rodinám lepšie podmienky v období po narodení dieťaťa... a tým chceme dosiahnuť, aby ženy mali možnosť voľby medzi dočasnou starostlivosťou ***ov domácnosti alebo návratom do zamestnania."

l Ženám, ktoré sa rozhodnú starať sa o dieťa doma, bude spoločnosť zaisťovať primeranú pomoc vyjadrenú rozšírením materského príspevku, súčasne s tým musíme však prehlbovať väčšiu starostlivosť aj o tie pracujúce ženy-matky, ktoré sa rozhodnú pre rýchlejší návrat do zamestnania, a to najmä v oblasti služieb, zariadení pre deti, pracovných podmienok a pod.

Súčasne však musíme mať na zreteli, že opatrenia, ktoré prerokúvame, nemožno posudzovať izolovane len z hľadiska finančných a materiálnych potrieb rodín s deťmi, ale aj v nadväznosti na celý komplex problémov rodín s deťmi, a to v oblasti morálnej a politickej výchovy, bytovej situácie a celkového zlepšenia pracovných a životných podmienok týchto rodín. V neposlednom rade vhodným spoločenským pôsobením dosahovať stav, aby rodiny s deťmi boli obklopené omnoho väčšou pozornosťou než doteraz a aby sa im v celom živote našej spoločnosti zabezpečilo miesto a úcta, ktorá im patrí. Bude treba prekonať vo vedomí mnohých ľudí nesprávne predstavy o konzumnom štýle života.

Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, po dôkladnom zhodnotení doterajšieho vývoja a súčasného stavu predkladajú Ústredný výbor KSČ, vláda ČSSR a ÚR čs. ROH vládny návrh zákona o materskom príspevku, ktorý oproti doterajšej úprave prináša dve významné zmeny: rozširuje okruh žien, ktorým materský príspevok prináleží, a predlžuje dobu, po ktorú sa bude poskytovať.

Podľa návrhu bude materský príspevok prináležať žene, ak sa stará aspoň o dve deti, z ktorých jedno je mladšie než dva roky, bez ohľadu na to, či žena bola pred pôrodom ekonomicky činná alebo nie. Tým sa vyjadruje význam a spoločenské ocenenie starostlivosti matky o výchovu detí.

Rozširuje sa tiež okruh žien, ktorým sa materský príspevok poskytuje pri starostlivosti len o jedno dieťa do dvoch rokov veku. Doteraz prináležal tento príspevok len osamelej matke alebo žene, ktorá prevzala cudzie dieťa do trvalej opatery. Podľa navrhovanej úpravy sa bude materský príspevok tejto žene poskytovať tiež vtedy, ak sa stará o dieťa, ktoré je invalidné a vyžaduje stálu starostlivosť. V týchto prípadoch však bude prináležať materský príspevok len ženám ekonomicky činným; bude im však prináležať vždy, ak splnili podmienku pre priznanie paňažitej pomoci v materstve. V prípadoch, kde žena nesplní túto podmienku napríklad preto, že otehotnela v prvom roku zamestnania, bude materský príspevok prináležať vtedy, ak žena ku dňu pôrodu je nemocensky poistená a ak budú splnené iné podmienky v oblasti nemocenského poistenia.

Vzhľadom na to, že došlo k podstatnému rozšíreniu okruhu žien, ktorým sa materský príspevok bude poskytovať, bude nutné v zákone stanoviť ďalšie podmienky pre nárok na tieto dávky. Opatrenia, ktoré sledujú rozšírenie populácie, musia súčasne zabezpečovať aj zdravú a dobrú výchovu detí. Návrh zákona preto výslovne stanoví povinnosť ženy, aby sa počas tehotenstva podrobovala pravidelnej starostlivosti v zdravotníckych zariadeniach a aby sa riadne starala o zdravie a výchovu detí.

Materský príspevok možno tiež nepriznať alebo odňať, ak žena nevedie riadny život pracujúceho človeka. Ide o prípady, kde spôsob života ženy by bol v rozpore s normami života socialistickej spoločnosti a materský príspevok by neplnil účel, ktorému slúži. Tu treba pripomenúť, že najmä národné výbory majú významnú úlohu a veľkú zodpovednosť pri realizovaní zákona o materskom príspevku.

Ďalšia významná zmena je v predľžení doby poskytovania materského príspevku. Doteraz tento príspevok sa poskytuje do jedného roku veku dieťaťa, podľa návrhu sa bude poskytovať do dvoch rokov veku dieťaťa.

Výška materského príspevku sa navrhuje v rozsahu doterajšej úpravy: činí teda 500 Kčs mesačne pri starostlivosti o jedno dieťa do dvoch rokov jeho veku, 800 Kčs pri starostlivosti o dve deti do dvoch rokov veku a 1200 Kčs pri starostlivosti o tri alebo viac detí do dvoch rokov veku.

Výplata materského príspevku bude vo väčšine prípadov nadväzovať na platenú materskú dovolenku. O materskom príspevku budú rozhodovať orgány, ktoré o ňom rozhodovali doteraz, a u žien, ktoré neboli ekonomicky činné, okresné národné výbory príslušné podľa miesta ich trvalého pobytu.

Ekonomický dosah navrhovaných opatrení sa konkrétne prejaví takto:

Podľa približných prepočtov sa odhaduje, že materský príspevok využije v roku 1972 asi 90 tisíc žien, z toho asi 56 tisíc žien ekonomicky činných a asi 34 tisíc žien, ktoré nie sú ekonomicky činné.

V roku 1971 pri účinnosti od 1. októbra budú činiť celoštátne náklady zhruba 124 mil. Kčs. Pre rok 1972 si vyžiadajú navrhované opatrenia celoštátne asi 742 mil. Kčs. V ďalších rokoch piatej päťročnice sa predpokladá zvýšenie pôrodnosti, a tým aj určité zvýšenie uvažovaných nákladov.

Ďalším opatrením schváleným septembrovým plénom ÚV KSČ taktiež s účinnosťou od 1. októbra t. r. je zvýšenie podpory pri narodení dieťaťa z 1000 Kčs na 2000 Kčs. Toto opatrenie bolo uskutočnené nariadením vlády ČSSR. Týmto opatrením sa výraznejšie vyjadruje pomoc spoločnosti pri úhrade potrieb pre novorodeniatko. Podpora pri narodení dieťaťa sa bude dotýkať zhruba 220-240 tisíc rodín a doterajšie náklady na túto dávku sa v roku 1972 primerane zvýšia, to znamená, že budú činiť ročne 220-240 mil. Kčs.

Celkové náklady na rozšírenie materského príspevku i na zvýšenie podpory pri narodení dieťaťa budú činiť zhruba 1 mld Kčs ročne.

Okrem toho vláda ČSSR rozhodla, aby s účinnosťou od 1. októbra t. r. bol zvýšený tiež príspevok na deti, ktorých výživa nie je zabezpečená a ktoré nemožno umiestniť v detských zariadeniach. Zvýšenie tohto príspevku sa bude týkať asi 7000 detí a vyžiada si náklad 3,5 mil. Kčs ročne.

Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, dovoľte mi, aby som záverom uviedol, že opatrenia ÚV KSČ, vlády ČSSR a ÚR čs. ROH sú práve v súčasnej dobe veľmi dôležité, ak uvážime, že svoje rodiny zakladajú teraz početne silné ročníky chlapcov a dievčat, ktorí sa narodili krátko po druhej svetovej vojne. Táto skutočnosť je tiež dôvodom pre to, aby tieto opatrenia boli bez odkladu realizované a aby boli podopreté všestranným spoločenským pôsobením na to, aby splnili svoj zámer čo najlepšie.

Úspešný nástup do piatej päťročnice a rastúca pracovná iniciatíva občanov nám umožnili, aby časť prostriedkov, ktoré sme vyrobili, bola venovaná na tento účel. Opatrenia strany, vlády a odborov sú reálne a prvý ohlas verejnosti svedčí o tom, že boli volené správne.

Súčasne však treba upozorniť, že navrhnuté úpravy, tak ako pri prvých opatreniach, treba považovať za maximálne možné.

Dovoľte mi, aby som z poverenia vlády Československej socialistickej republiky odporučil, aby Federálne zhromaždenie schválilo túto osnovu zákona, a súčasne uistil, že vláda bude venovať mimoriadnu starostlivosť tomuto úseku, čo už vyjadrila aj svojím organizačným opatrením, keď bola ustavená vládna populačná komisia na vysokej úrovni pod vedením podpredsedu vlády ČSSR s. dr. Lúčana, ktorá začne v najbližšom čase vyvíjať činnosť a plniť rozhodujúce úlohy.

Pri tejto príležitosti mi dovoľte súčasne poďakovať poslancom výborov pre sociálnu politiku, ako aj ústavnoprávnym výborom za veľmi účinnú a dobrú spoluprácu a za to, že nám pomáhali skvalitniť predložené návrhy zákonov, a prosím, aby aj v budúcnosti nám tak pomáhali v tejto citlivej oblasti.

Předseda SN Mihálik: Ďakujem súdruhovi ministrovi Štancľovi za výklad k predloženému návrhu zákona. Správu výborov Snemovne ľudu, ktorým bol vládny návrh zákona pridelený na prerokovanie, prednesie ich spoločný spravodajca poslanec Bohuslav Ungrád.

Zpravodaj poslanec Ungrád: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci Federálního shromáždění, vláda Československé socialistické republiky předkládá Sněmovně lidu a Sněmovně národů návrh zákona o mateřském příspěvku. Dovolte, abych k tomuto návrhu zákona podal krátké vysvětlení.

Návrh předloženého zákona je podáván v souladu se závěry XIV. sjezdu Komunistické strany Československa a v souladu se směrnicemi pro pátou pětiletku, které uložily věnovat zvýšenou pozornost populačnímu vývoji, péči o rodiny s dětmi a mladým manželstvím. V rámci toho hraje významnou úlohu i vytváření lepších podmínek rodinám v prvním období po narození dítěte.

Tyto závěry XIV. sjezdu KSČ a pozdější společné usnesení ústředního výboru Komunistické strany Československa, vlády Československé socialistické republiky a Ústřední rady Československého revolučního odborového hnutí byly vyvolány nepříznivým populačním vývojem v posledních dvaceti létech. V létech 1945-1950 byl populační vývoj poměrně ještě příznivý, ale od roku 1952 se postupně zhoršoval. Podíl mládeže na celkovém počtu obyvatel klesal a naopak se zvyšoval podíl obyvatelstva poproduktivního věku, což nepříznivě ovlivnilo věkovou strukturu obyvatelstva. V létech 1968-1969 byly přírůstky obyvatelstva vůbec nejnižší od konce druhé světové války. Tím se ČSSR dostala v tomto směru na jedno z posledních míst v Evropě. To má ovšem nepříznivý vliv na rozvoj celé naší společnosti.

V posledních létech se pod vlivem tohoto vývoje již realizovala některá opatření na pomoc rodinám s dětmi. V roce 1968 byly zvýšeny přídavky na děti a byla zvýšena podpora při narození dítěte z 650 Kčs na 1000 Kčs, byla také prodloužena placená mateřská dovolená z 22 na 26 týdnů a od 1. ledna 1970 byla v zákoníku práce prodloužena tzv. další mateřská dovolená z jednoho roku na dva roky.

Dalším takovým opatřením bylo zavedení mateřského příspěvku od 1. 7. 1970. Tento příspěvek ve výši Kčs 500 měsíčně se poskytuje ekonomicky činným ženám, kterým se narodí druhé dítě, a to až do jednoho roku věku dítěte. Tím byla ženám dána možnost volby mezi dočasnou péčí o děti v domácnosti a návratem do pracovního poměru.

Za více než rok působnosti tohoto mateřského příspěvku byly také dosaženy určité kladné zkušenosti co do jeho vlivu na populační vývoj. V roce 1971 očekáváme, jak už to říkal soudruh ministr, zvýšení počtu narozených dětí. Předkládaný návrh zákona vychází proto z této populační úvahy. Podle něho bude mateřský příspěvek s platností od 1. 10. 1971 náležet všem ženám, které pečují alespoň o dvě děti, z nichž jedno je mladší než dva roky. Nečiní se však již rozdíl, zda jde o ženu v domácnosti nebo ženu ekonomicky činnou. Touto úpravou vznikne tedy nárok na mateřský příspěvek i těm ženám, které nemohly být zaměstnány. To je dokladem toho, že oceňujeme i práci žen v domácnosti při výchově a péči o děti.

Novou úpravou se rozšiřuje také okruh žen, kterým se vyplácí mateřský příspěvek při péči o jedno dítě do dvou let jeho věku. Dosud byl tento příspěvek vyplácen jen v případech, kdy šlo o osamělou ženu nebo ženu, která převzala cizí dítě do trvalé péče. Podle nové úpravy bude náležet mateřský příspěvek i v případech, kdy žena pečuje o invalidní dítě, vyžadující stálé péče.

V případech osamělých žen pouze s jedním dítětem bude však příspěvek náležet jen ženám ekonomicky činným, a to v těch případech, jestliže splňují podmínky pro přiznání peněžité pomoci v mateřství, tj. jestliže byly v posledních dvou létech před porodem zaměstnány alespoň po dobu 270 dnů. Kdyby nebyla tato podmínka splněna, je třeba, aby byla žena pojištěna ke dni porodu alespoň 90 dnů v posledním roce před porodem. Zákon stanoví další podmínky pro nárok na mateřský příspěvek. Žena se musí podle návrhu zákona podrobovat v době těhotenství pravidelné péči a kontrole ve zdravotnických zařízeních. To ukazuje eminentní zájem státu na zdraví a kvalitě populace.

Stát má ovšem zájem i na řádné výchově dětí, a proto stanoví povinnost ženy řádně vychovávat všechny děti, tedy nikoliv jen dítě, které zakládá nárok na mateřský příspěvek. Soudruh ministr již uvedl, že také lze příspěvek nepřiznat nebo odejmout, jestliže žena nevede řádný život pracujícího člověka, řádný život občanky.

Předpokládá se, že tuto kontrolní činnost budou provádět národní výbory, které tím nepochybně přejímají velkou odpovědnost při provádění zákona o mateřském příspěvku.

Dosud se mateřský příspěvek poskytoval po dobu jednoho roku, tj. vyplácel se do 1 roku věku dítěte. Podle předloženého návrhu se bude nyní poskytovat tento příspěvek do dvou let věku dítěte. Při tomto ustanovení se navazuje vlastně na úpravu pracovně právních předpisů, podle kterých se již od 1. ledna 1970 poskytuje delší mateřská dovolená až do 2 let věku dítěte.

Podle předběžných odhadů využije mateřského příspěvku v roce 1972 asi 90 000 žen, z toho asi 56 000 žen ekonomicky činných a asi 34 000 žen z domácnosti. V ročním průměru se sníží počet pracovních sil zhruba o 34 000 osob, zvláště vezme-li se v úvahu, že část zaměstnaných žen už stejně vysoce využívá další mateřské dovolené do 2 let věku dítěte podle pracovně právních předpisů. V bilanci pracovních sil pro 5. pětiletku se ovšem počítá s rezervou, která tento úbytek plně kryje. Otázku pomoci rodinám s dětmi nelze ovšem omezovat jen na materiální pomoc rodinám v první době po narození dítěte. Tuto pomoc představuje právě tento mateřský příspěvek a další již přijaté opatření, které zvyšuje s platností od 1. 10. 1971 podporu při narození dítěte z 1000 na 2000 Kčs.

Vycházejíc ze závěrů XIV. sjezdu KSČ vláda ČSSR proto schválila obsáhlý rozvoj vývoje populace s návrhy opatření k jeho zlepšení. Tento rozbor se problémem tohoto vývoje nezabývá jen z hlediska mateřského příspěvku či podpory při narození dítěte, nýbrž v celé šíři.

Při vysoké zaměstnanosti našich žen a při zájmu společnosti na kvalifikaci žen je třeba ženám vytvářet takové podmínky, při kterých by nemělo docházet k rozporu mezi pracovními a rodinnými zájmy žen. Je třeba proto věnovat pozornost pracovním podmínkám žen, zejména úpravám jejich pracovní doby, dále dobudování sítě jeslí a školek, zkvalitnění služeb, které by zaměstnaným ženám usnadnily vedení domácnosti. S tím souvisí i nutnost dalšího rozvoje obchodní sítě atd.

Také nedostatek bytů záporně ovlivňuje náš populační vývoj. Bude proto podmínkou úspěšného populačního vývoje i řešení bytové otázky.

Avšak sociálně politická opatření sama nestačí k plnému a úspěšnému zvládnutí našeho populačního vývoje. K tomu bude třeba i morálně politických zásahů. Musíme totiž překonat, zvláště u mladé generace, protipopulační náladu. S tím ovšem souvisí i postavení rodiny v dnešní společnosti a úloha rodičovství vůbec. Je třeba vrátit rodině její plnou váhu ve společnosti a změnit stupnici hodnot mladých manželů, zaměřenou do značné míry konsumním směrem. To ovšem není úkol ani malý, ani krátkodobý. Bude třeba uplatnit všechny vhodné výchovné prostředky, ať ve školách, či v hromadných sdělovacích prostředcích apod.

Na zahrnutí všech těchto složek převýchovy a propagace pamatuje souhrn uvedených opatření ve prospěch populace. Mateřský příspěvek je tedy jen jedním ze sociálně politických opatření tohoto souboru. Dá se předpokládat, že na základě dosavadních kladných zkušeností tento příspěvek i v nové úpravě vydatně pomůže k tomu, aby se tomuto komplexu opatření zdařilo to, co od něho všichni očekáváme, zvýšit sociální jistotu matek, zlepšit podmínky pro zakládání rodin a tím i celý náš populační vývoj. To také bude nejlepší plnění závěrů XIV. sjezdu Komunistické strany Československa v tomto směru.