Ďakujem za pozornosť.

Místopředseda SN Kouba: Děkuji ministrovi prof. dr. Boďovi a prosím společného zpravodaje výborů prof. dr. Jaromíra Langa, aby přednesl svou zprávu.

Zpravodaj poslanec prof. dr. Lang: Soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci Sněmovny národů, dostali jste společnou zprávu ústavně právní a kulturních výborů SL i SN s doporučením schválení v obou sněmovnách FS.

Chci k tomu poznamenat, že kulturní výbory obou sněmoven zasedající včerejšího dne, po zdůvodňující informaci člena federální vlády ČSSR ministra prof. dr. Kolomana Bodi, DrSc., a po naprosto pozitivní diskusi z řad poslanců doporučily jednomyslně navrhovanou novelu zákona č. 19/1966 Sb. ke schválení.

Diskuse v ústavně právním výboru, v níž vystoupili povíce odborníci, vysokoškolští učitelé /prof. Knapp a prof. Hatala/, po odborné expertíze navrhované novely, kterou přednesl náměstek ministra školství ČSR ing. Podroužek, upřesnila pak některé formulace navrhovaného opatření a byl rovněž s novelou zákona vysloven souhlas. Tyto upřesněné formulace obsahuje společná zpráva vám rozdaná, tisk 23.

Dovolte mi nyní, jako zpravodaji k předkládané novele, abych vzhledem k povaze navrhovaného opatření, které se sice dotýká vnitřního života našich vysokých škol, ale má přitom hluboce celospolečenský význam, učinil ještě několik poznámek. Jejich smyslem je objasnit politické i legislativní aspekty předkládané novely vysokoškolského zákona č. 19.

Je třeba říci, že od začátku školního roku 1969 - 1970 české ministerstvo školství se několikrát zabývalo politickými a odbornými otázkami naší socialistické školy a právem zdůraznilo společenskou zodpovědnost učitele za výchovu a vzdělávací proces, i význam politické stranické práce. Tato skutečnost se dotýká i naší vysoké školy. Požadavek nejvyšší náročnosti na politickou, odbornou a morální způsobilost všech, kteří působí v našem vysokém školství, který by ministerstvo školství vytyčilo jako předpoklad formování nové generace v duchu socialistických marxisticko-leninských zásad, je po zkušenostech loňského roku 1968 i letošního roku 1969 zcela na místě.

Přivítali jsme proto některá energická opatření českého ministerstva školství, jež - vycházeje z realizační směrnice ÚV KSČ a plně ji respektuje - chtějí zvýšit efektivitu vzdělávacího i výchovného procesu našich vysokých škol i efektivitu práce resortu a beze zbytku hodlá překonat krizi, která se ujala i v této oblasti našeho života jako výraz pravicových oportunistických, protisocialistických a antisovětských tendencí. V tomto smyslu byl ministerstvem školství kriticky zhodnocen akční program MŠ přijatý v roce 1968.

Navrhovaná opatření, se kterými dnes předstupujeme před SN, mají zdůraznit tento nový kurs naší školské politiky a její státní, celospolečenskou odpovědnost. Jde o některé doplňky k zákonu o vysokých školách č. 19. Tento zákon je třeba neodkladně novelizovat. Jako otevřený úkol si zde zároveň MŠ uvědomuje, že připravená novela k vysokoškolskému zákonu z r. 1966 je pouze opatření nouzové a přechodné. Toto nové opatření neruší platnost ostatních částí vysokoškolského zákona. Obě MŠ zamýšlí proto urychleně předložit vládě a zákonodárným sborům nový zákon, který definitivně vyjádří problémy současné etapy života našich vysokých škol. Stane se tak v zájmu naší jednotné cílevědomé stranické a státní politiky. Již dnes můžeme zodpovědně říci, že konsolidace života na našich vysokých školách je velmi složitý proces, který zřejmě potrvá delší dobu.

Dovolte mi přitom malou poznámku. Nejde jen o vysoké školy. Jde stále o celou naši kulturní a školskou politiku. Byl jsem upozorněn některými soudružkami poslankyněmi a soudruhy poslanci /s. Kaplanovou, Gavlíkem, Lakomým a jinými/ zde v sále na tu skutečnost, že včera shlédli v Komorním divadle hru, která se jmenuje Křehká rovnováha, kteréžto představení uváděné v prosinci 1969 má ostře antisovětský charakter. Domnívám se, že je mou povinností poslance i místopředsedy kulturního výboru SN, abych na tuto skutečnost upozornil.

Jako jeden z projevů složitosti života na vysokých školách můžeme uvést tu skutečnost, že akademičtí funkcionáři, kteří měli nastoupit do funkcí 1. září 1969, nemohli být až dodnes, až na některé výjimky, do těchto funkcí uvedeni.

Uskutečňování některých potřebných opatření na vysokých školách naráží na ustanovení některých zákonů. Například při realizaci usnesení předsednictva ÚV KSČ o nové organizaci výuky marxismu-leninismu na vysokých školách. Proto se ukazuje jako nutné provést novelizaci zákoníku práce, kterou jsme se v některých našich výborech zabývali. Speciálně je nutno novelizovat zákon, o němž hovořím.

Předkládaný návrh novely zákona o vysokých školách má posílit postavení MŠ při ústředním řízení vysokých škol, a to v oblasti kádrové i organizační, neboť právě tato oblast byla narušena autonomistickými a decentralizačními snahami sledujícími přenášení všech práv na rektory, děkany a vědecké rady.

Tak se stalo, jak je to konstatováno v informaci k našemu navrhovanému textu novely, informace z předsednictva vlády ze dne 9. 12. 1969, že přímé prosazování úkolů a cílů socialistické kulturní revoluce a socialistického státu bylo narušeno a znemožněno. Svou úlohu tu pohříchu sehrály směrnice MŠ vydané pro vysoké školy za správy resortů v minulosti, právě v osudném roce 1968.

Úvodem je třeba poznamenat, že při vypracování návrhu této novely k zákonu č. 19 bylo použito vzorů, kterými se řídilo vysoké školství ve spřátelených socialistických zemích v nedávné minulosti a jež se plně osvědčily. Jde především o zkušenosti polského vysokého školství /zákon z r. 1968/, kde problémy po roce 1956 byly obdobné našim současným problémům. Jde však také o zkušenosti čerpané z tzv. III. etapy vysokoškolské reformy v Německé demokratické republice, která řeší rozvoj tamního vysokého školství velmi úspěšně, do roku 1975. Zejména nařízení NDR o povolávání a postavení vysokoškolských učitelů /ze 6. listopadu 1968 uveřejněné v "Gesetzblatt der Deutschen Demokratischen Republik" 13. 2. 1968/ je pro československé poměry nadmíru poučné a zejména je poučné pro přípravu nového vysokoškolského zákona, před kterou stojíme. Také Maďarská lidová republika - je právě přítomen Miklos Nagy, vedoucí ideologického oddělení vysokých škol - řešila otázky vysokých škol obdobně a v duchu týchž zásad přistupuje právě nyní k reorganizaci práce tamní akademie věd a také vysokých škol. Dr. Miklos Nagy o těchto otázkách minulý týden referoval v Maďarském kulturním středisku.

Co sleduje návrh předkládané novely. Budu zde opakovat to, co řekl ministr federální vlády dr. Boďa, ale vzhledem k tomu, že jde o opatření, které se týká organizování vysokých škol, je potřebí uvést podrobnosti. Návrh omezuje délku pracovních poměrů vysokoškolských učitelů na 65 let. Obdobné ustanovení omezující délku pracovního poměru profesorů 70. rokem věku obsahoval již zákon o vysokých školách z roku 1956. Do zákona o vysokých školách nyní platného nebylo takové ustanovení pojato s ohledem na zákoník práce. V praxi vysokých škol však v důsledku toho vznikaly potíže, které má nyní navrhované řešení odstranit. Jde o speciální ustanovení /lex specialis/, které stanoví jednoznačně věkovou hranici 65 let, upřesňující formulace vám byla předložena z ústavně právních a kulturních výborů. Tato věková hranice 65 let je závaznou pro odchod do starobního důchodu, zatímco zákoník práce takové ustanovení nemá. Tam se počítá s neomezenou věkovou hranicí. Je nutno poznamenat, že předkládaná novela dovoluje ministru školství povolit výjimky, takže v případě odborné a společenské užitečnosti učitelů vysoké školy může vykonávat své povinnosti i po překročení věkové hranice 65 let.

§ 46 odst. 4 stanoví, že členy vědeckých rad jsou dosud ze zákona vedoucí všech kateder a všech vědeckých pracovišť na fakultách. Napříště by byli členy vědecké rady jen tehdy, budou-li děkanem jmenováni. Jde o to, aby vědecké rady sehrály v životě vysokých škol aktivní, pozitivní politickou činnost v rámci celkové celospolečenské konsolidace a nebyly zřídlem nesprávných, liberalizačních bezintegrujících tendencí, jež brání celospolečenskému zájmu a jsou s ním v rozporu a rozcházejí se také se zásadami funkční kádrové politiky.

K § 55 a/. Rektor vysoké školy je dosud jmenován presidentem republiky na návrh, na němž se usnesla vědecká rada vysoké školy tajným hlasováním. Napříště budou mít ministři školství možnost předložit v odůvodněných případech i návrh, na němž se vědecká rada vysoké školy neusnesla. Obdobně tomu má být také u prorektorů vysokých škol, děkanů fakult i samostatných fakult a proděkanů samostatných fakult, kteří jsou nyní voleni příslušnou vědeckou radou a ministrem školství potvrzováni. Proděkani fakult jsou dosud také voleni vědeckou radou fakulty, avšak potvrzováni rektorem. Návrh má ministru školství umožnit, aby je rovněž mohl v odůvodněných případech jmenovat, popřípadě odvolat.

Zřizování kateder a ostatních organizačních útvarů vysokých škol bylo dosud v pravomoci rektorů vysokých škol. Zkušenosti však ukázaly, že mnohdy docházelo k neodůvodněnému a neekonomickému zřizování těchto útvarů. Navržené řešení má umožnit ministrům školství, aby v potřebných případech mohli provést nutné zásahy.

K bodu d/. Sjednávání pracovních smluv a rozvazování pracovních poměrů s pracovníky vysokých škol je dosud v kompetenci vysokých škol a fakult. Podle novely bude tato pravomoc v odůvodněných případech příslušet ministrům školství. I toto ustanovení je speciální, neboť ministr zde sjednává pracovní smlouvy a rozvazuje pracovní poměry za organizaci, to je vysokou školu nebo fakultu. Podle zákoníku práce je k tomu oprávněna jen organizace. Toto je jediná odchylka od zákoníku práce, jehož ostatní ustanovení platí i v tomto případě.

K písm. e/. Podle platného zákona o vysokých školách mohou být docenti jmenováni ministrem školství po habilitačním řízení konaném před vědeckou radou fakulty. Řádní a mimořádní profesoři jsou jmenováni po jmenovacím řízení, které se koná před vědeckou radou fakulty a projednává i ve vědecké radě vysoké školy. Vědecké rady fakult a vysokých škol rozhodují při projednávání těchto návrhů tajným hlasováním. Návrh novely zákona má posílit vliv ministra na kádrové otázky i v tomto směru.

Soudružky a soudruzi poslanci, plně funkci zpravodaje k navrhované novele, jsem přesvědčen, že předkládaný návrh ministra školství obsahující novelu zákona č. 19/1966 znamenala velký zásah do tzv. tradiční autonomie vysokých škol. Doufám však pevně, že uznáte v souhlase s politikou strany a vlády jeho plnou opodstatněnost, neboť urychlené přijetí této novely znemožní bezintegrační výsledky tzv. autonomní výjimečnosti našich vysokých škol, jež je mimo jiné dovedly do vážné krize. Tento proces bezintegrace a liberalizačně postupující autonomizace i na našich vysokých školách to byl, který vážně přispěl k tomu, jak se praví v informaci k naší novele, že "podíl vysokoškolských učitelů při dezorientaci vysokoškolské mládeže při šíření protisocialistických a protisovětských nálad a postojů v uplynulém období byl značný".

Má-li se okamžitě přistoupit k řešení vážné situace na našich vysokých školách - a taková je nutnost - "aby se mohl rozvíjet proces diferenciace mezi učiteli, aby bylo skoncováno se stagnací a pasivní rezistencí, které se tam nyní projevují, aby vysoké školy mohly vykročit do konstruktivní, výchovné a vzdělávací práce v duchu marxismu-leninismu, je nutno v plném rozsahu doporučit schválení navržené novely zákona".

Jako zpravodaj k navrhovanému opatření a jako vysokoškolský učitel, prosím, soudružky a soudruzi poslanci, abyste se s navrženou novelou zákona plně ztotožnili. Náměstek ministra školství s. Podroužek o tomto opatření včera prohlásil, že s ním chtějí na ministerstvu hospodařit uvážlivě, ale nekompromisně.

Místopředseda SN Kouba: Děkuji zpravodaji poslanci dr. Langovi za přednesenou zprávu. Sněmovna národů vyslechla závěrečný návrh zpravodaje prof. dr. Langa, aby zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 19/1966 Sb., o vysokých školách, byl schválen ve znění vládního návrhu /tisk 27/.

Kdo z přítomných poslanců souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku! /Děje se./

Kdo je proti? /Nikdo./

Kdo se zdržel hlasování? /Nikdo./

Tím Sněmovna národů schválila zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 19/1966 Sb. K poznámce se hlásí posl. Štencl.

Poslanec Štencl: Súdružky a súdruhovia, súdruh prof. Lang nás okrem iného upozornil, že v jednom pražskom divadle prebieha hra s ostrým antisovietskym zameraním. Oznámil nám to bez stanoviska. Neviem, či to máme vziať na vedomie, a tým túto hru legalizovať. Neviem tiež, do akej miery táto vec podlieha ministrovi kultúry alebo ministrovi vnútra a či by sa nemalo zaujať stanovisko, aby sa vyvodili príslušné závery podľa zákona.

Místopředseda SN Kouba: Děkuji poslancovi Štenclovi za jeho faktickou připomínku. Myslím, že prof. Lang, s nímž se ztotožňuje s. posl. Štencl, by měl upozornit ministra kultury České socialistické republiky, aby se podíval nejen na toto divadlo, nýbrž i na pořady dalších divadel a provedl náležitá opatření.

Předseda vlády ČSR poslanec Kempný: Já to s ním projednám.

Místopředseda SN Kouba: Soudruh předseda vlády ČSR Kempný, který je jako poslanec naší sněmovny přítomen, projedná s ministrem kultury připomínky posl. Langa a Štencla a poslancům Sněmovny národů bude podána zpráva. Souhlas, s. Štencle? /Posl. Štencl: Ano./ Děkuji.

Můžeme pokračovat. Projednáváme

Jménem vlády ČSSR odůvodní tento návrh státní tajemnice vlády ČSSR v ministerstvu práce a sociálních věcí s. dr. Vlasta Brablcová, které současně uděluji slovo.

Státní tajemnice dr. Brablcová: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, dovolte, abych uvedla návrh zákona o mateřském příspěvku, který Sněmovně lidu a Sněmovně národů předkládá vláda ČSSR k projednání. Tímto návrhem plní vláda jeden ze svých závazků, uvedených ve vládním prohlášení, že bude provádět politiku postupného zlepšování situace pracujících žen a rodin s více dětmi.

Mimořádný význam tohoto úkolu je dán neustále se zhoršující situací v populačním vývoji. Tato nepříznivá situace byla vyvolána mnoha faktory. Proto se vláda zaměřuje na postupné a systematické řešení hlavních problémů, které vývoj natality, výchovu dětí v rodinách a vývoj rodin všeobecně ovlivňují nejsilněji.

Návrh na zavedení mateřského příspěvku směřuje zejména k řešení problémů vyplývajících z mimořádně vysokého zapojení žen ve fertilním věku do pracovního procesu. Účast ženy ve společenském pracovním procesu má velký význam pro socialistický stát i pro ženy samotné. Teprve účast ve společenském pracovním procesu vytváří podmínky pro skutečné zrovnoprávnění muže a ženy. Toto marxistické hledisko bych ráda podtrhla. Současně však nutnou společenskou funkcí ženy je mateřství. V této úloze je žena nenahraditelná.

Ekonomická funkce ženy může být rozložena na období 30 - 40 let, avšak reprodukční funkce se soustřeďuje do poměrně krátkého období několika let. Právě v tomto období je nutno respektovat prioritu reprodukční funkce.

Pro Československo byla charakteristická poměrně vysoká zaměstnanost žen i v minulosti. K jejímu rychlému vzestupu došlo po roce 1945. Postupně vzrostl podíl žen v národním hospodářství na 47 %. Zaměstnaností žen jsme tak na jednom z předních míst na světě. Zaměstnanost je relativně vysoká právě u mladých žen v období reprodukce a výchovy nejmenších dětí. Dochází ke střetávání zájmů pracovních a rodinných. Pro ženy se staršími nebo odrostlými dětmi je tato situace méně závažná. Mladé rodiny často řeší tuto situaci tím, že zůstávají bezdětné, nebo se rozhodují jen pro jedno dítě. Vláda se snaží jim tuto situaci usnadnit. Přitom sleduje celospolečenský zájem na růstu populace.