Přicházíme proto s návrhem, aby vedle dosavadních sociálních dávek poskytovaných ženám v mateřství byl zaveden mateřský příspěvek. Má usnadnit matkám rozhodnutí mezi zaměstnáním nebo dočasnou plnou péči o nejmenší děti.

Předložená osnova zákona, jímž má být zavedeno poskytování mateřského příspěvku, byla podrobně projednána ve všech příslušných výborech Sněmovny lidu a Sněmovny národů. Zopakuji proto jen stručně základní principy.

Mateřský příspěvek se má podle navrhovaného zákona poskytovat ekonomicky činným ženám, jestliže pečují aspoň o 2 děti, z nichž jedno nedosáhlo roku 1 roku. Požaduje se, aby žena byla ekonomicky činná před porodem po stejnou dobu, jaká je stanovena pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství. Další podmínkou je - a v této podmínce je hlavní smysl úpravy - aby se žena věnovala řádné péči o dítě celodenně, a to na místě svého zaměstnání nebo jiné pracovní činnosti.

Výše mateřského příspěvku byla stanovena podle ekonomických možností na 500 Kčs na jedno dítě, 700 Kčs na 2 děti, např. dvojčata, a 900 Kčs na 3 a více dětí do jednoho roku.

Lze očekávat, že o mateřský příspěvek požádají především ženy s nízkými příjmy. U nich bude totiž mateřský příspěvek ve výši 500 Kčs měsíčně do určité míry náhradou mzdy. Příspěvek bude ve většině případů navazovat na ukončení výplaty peněžité pomoci v mateřství.

Proto je provádění zákona svěřeno těm orgánům, které také rozhodují o poskytování této pomoci. Jsou to odborové orgány, závody a jednotná zemědělská družstva. Nebude-li takového orgánu, například u studentek, které nepobírají sociální stipendium, u uchazeček o zaměstnání, bude rozhodovat o mateřském příspěvku okresní národní výbor.

Počet ekonomicky činných žen se dvěma nebo více dětmi činí asi 76 tis. Odhaduje se, že z tohoto počtu žen využije mateřského příspěvku asi 85 %, tj. zhruba 65 tis. žen, propočítáno na celoroční průměr asi 38 tis. žen. V tomto počtu jsou již zahrnuty ženy, které už dnes zůstávají po vyčerpání peněžité pomoci v mateřství na neplacené dovolené. Odhadujeme, že úbytek pracovních sil z důvodů poskytování mateřského příspěvku bude činit ročně asi 20 - 25 tisíc osob. V roce 1970 to bude zhruba jen polovina tohoto počtu. To v jednotlivých odvětvích národního hospodářství představuje většinou jen několik desetin procenta celkového počtu pracujících.

Navrhované opatření si vyžádá náklad asi 230 miliónů Kčs ročně, tj. v roce 1970 při účinnosti od 1. července pouze polovinu uvedené částky. Zavedením příspěvku ovšem vzniknou také úspory, například na nemocenských dávkách, vyplácených matkám v době nemoci malého dítěte apod. Kromě toho se sníží tlak na umísťování dětí v jeslích.

Dovolte, vážené soudružky a soudruzi poslanci, abych vám závěrem poděkovala za zájem i aktivní pomoc při tvorbě a projednávání předloženého návrhu zákona. Mateřský příspěvek znamená závažný krok k zlepšení péče o malé děti a k podpoře příznivějšího populačního klimatu.

Jménem vlády ČSSR navrhuji, aby Federální shromáždění zákon o mateřském příspěvku schválilo.

Místopředseda SN Kouba: Děkuji s. Brablcové a žádám společnou zpravodajku výboru pro sociální politiku, výboru pro hospodářskou politiku a výboru ústavně právního posl. Elenu Pastorkovou, aby podala sněmovně zprávu o projednání osnovy ve výborech.

Spravodajca poslankyňa Pastorková: Vážená Snemovňa národov, súdružky poslankyne, súdruhovia poslanci, vážení prítomní! Federálnemu zhromaždeniu a výborom obidvoch snemovní pre sociálnu politiku predložila vláda ČSSR počiatkom decembra t.r. paragrafovaný návrh zákona o materskom príspevku. Po pripomienkach výborov ho máme teraz pred sebou. Jeho základné princípy sú súčasťou zásad programu celkovej koncepcie rozvoja sociálneho zabezpečenia obyvateľstva, na ktorej pracuje federálne Ministerstvo práce a sociálnych vecí. Dovoľujem si tvrdiť, že tento program by sme mohli rozširovať v kvalite i kvantite, keby sme nemuseli prizerať na vyčlenenie finančného krytia.

Zásada sociálneho programu ukazuje na nutnosť analyzovať vývoj rôznych sociálnych potrieb i na nutnosť ich riešenia, samozrejme so zreteľom na ekonomické možnosti nášho národného hospodárstva. Samozrejme i pri tejto úvahe, ako riešiť niektoré sociálne potreby, treba mať na pamäti, ako sa dnes vynaložené náklady prejavia v blízkej alebo vzdialenej budúcnosti. Táto úvaha sa nepochybne dotýka i problematiky pomoci štátu rodinám s deťmi.

Hovoríme, že deti sú naša budúcnosť. K tomu by som dodala toľko, že budú také, aké ich vychováme v rodine, škole a spoločnosti. Som hlboko presvedčená, že každá položka, ktorú dnes štát môže venovať na zvýšenie populácie a na zastavenie dosial trvajúceho poklesu, na zdravú výživu, na cieľavedomú výchovu v rodine, v jasliach a tiež v školách všetkých stupňov, každá táto položka je pre ďalší život našich národov veľmi významná. Som však tiež presvedčená, že k takému realizovaniu riešenia sociálnej problematiky môže naša spoločnosť dospieť jedine v rámci svojich finančných možností a ich racionálneho využitia. Domnievam sa preto, že by sme mali práve z týchto dvoch hľadísk, to znamená z hľadiska nutnosti sociálneho riešenia i z hľadiska našich súčasných ekonomických možností pristupovať k posúdeniu predloženého návrhu zákona o materskom príspevku.

Keď posudzujeme predložený návrh zákona ako celok, zo stanoviska zásad pripravovaného sociálneho programu, neprekvapuje a ani nepôsobí nejakým veľkorysým riešením problému štátnej pomoci rodinám s deťmi, skôr je nutné povedať, že len malým dielom prispieva k rozvíjaniu doterajšej právnej úpravy. Dnešný stav starostlivosti o matky s malými deťmi poskytuje zamestnaným matkám, ktoré v posledných dvoch rokoch pred narodením dieťaťa boli aspoň 270 dní v nemocenskom poistení, nárok na peňažitú pomoc vo výške 90 % čistej mzdy po dobu pol roka.

Podobný zákon platí pre členky výrobných, poľnohospodárskych družstiev a pre poistené žiačky a študentky, poberajúce sociálne štipendium. Táto právna úprava sa však zatiaľ nevzťahuje na samostatne hospodáriace roľníčky, na spolupracujúce členky rodín samostatne hospodáriacich roľníčok, na iné samostatne hospodáriace ženy a na ženy, poskytujúce služby na základe povolenia národných výborov.

Ženy, ktoré majú teraz nárok na peňažitú pomoc v materstve, môžu po vyčerpaní materskej dovolenky zažiadať o ďalšiu neplatenú dovolenku až do dosiahnutia prvého roka dieťaťa. Ak ženy po uplynutí tejto doby pokračujú v opatrovaní dieťaťa do jeho tretieho roku, započíta sa jej táto doba do doby zamestnania, rozhodujúcej pre vznik nároku na dôchod, pre vyššiu sadzbu nemocenského a pre dĺžku dovolenky. Po vyčerpaní materskej dovolenky len malá časť žien využíva výhody neplateného voľna a väčšina sa z ekonomických dôvodov vracia do zamestnania. Ide o rodiny mladé alebo sociálne slabšie. Preto úroveň starostlivosti matky o dieťa do tretieho roku je dnes veľmi nízka a často problematická a odráža sa na citovom vzťahu, na výchove dieťaťa a niekedy aj na jeho zdravotnom stave.

Z tohto aspektu by som chcela uvítať i tento malý krok, ktorý prináša predložený návrh zákona o materskom príspevku. Navrhovaný zákon umožní ekonomicky činným ženám využiť po ukončení materskej dovolenky zbytok doby do jedného roku, u druhého či ďalšieho dieťaťa ako dovolenku s tým, že im bude poskytnutý materský príspevok vo výške 500 Kčs mesačne, prípadne u dvojčiat 700 Kčs a trojčiat 900 Kčs mesačne.

Tento zákon sa však z dôvodov podpory populácie vzťahuje nielen na matky, ktoré majú nárok na peňažitú pomoc v materstve, ale i na ostatné ekonomicky činné ženy, ktorým táto pomoc dosial nenáleží. Podmienkou tohto nároku na materský príspevok je, že aspoň jedno dieťa, o ktoré sa matka okrem dojčaťa stará, neukončilo ešte školskú dochádzku, alebo nemá 26 rokov, pokiaľ je invalidné a potrebuje príslušnú starostlivosť.

Len výnimočne umožňuje navrhovaný zákon poskytovať materský príspevok i pri starostlivosti o jedno dieťa do jedného roku jeho veku, keď ide o osamelú matku v ťažkej hospodárskej situácii alebo pri adoptovaní dieťaťa. Predpokladom nároku na príspevok je, že matka i dieťa majú československé štátne občianstvo a že žijú na území našej republiky. Ekonomickým stimulom práva na tento príspevok je, že žena po dobu opatrovania dieťaťa nemá nárok na mzdu, ani iný príjem a ani nepoberá dávky nemocenského poistenia. Výnimka je uvedená pri osamelých ženách, pokiaľ sa im nepodarí umiestniť dieťa do jedného roku jeho veku v jasliach a na svoj vlastný náklad obstarajú pre dieťa opatrovanie inou cudzou osobou.

Uvedené ekonomické viazanie na materský príspevok malo sa podľa môjho názoru opierať o predpoklad, že by sa matka aspoň v rozpätí prvých dvoch rokov veku dieťaťa plne venovala jeho výchove. Ďalej podľa môjho názoru, pri braní do úvahy aj politických aspektov, mal by sa tento zákon vzťahovať i na prvé dieťa v rodine, a tak by často mladá matka za 3 - 4 roky vychovávala 2 deti. Odpadli by problémy, kde zohnať babičku, tak isto ako zohnať jasle a predišli by sme neuróze matiek i detí.

Lenže obrovská nákladnosť takto široko realizovanej požiadavky by zaťažila štátny rozpočet, a to tak priamymi nákladmi pri príspevku matkám, ako aj stratami v tvorbe národného dôchodku, a tým aj v daňovom odvode do štátnej pokladnice. Práve tieto aspekty bránia akémukoľvek širšiemu riešeniu a nútia vládu i nás pristúpiť zatiaľ k realizácii aspoň čiastočného návrhu v predloženej osnove. I takto sú finančné náklady značne vysoké. Federálne Ministerstvo práce a sociálnych vecí v dôvodovej správe usudzuje, že príspevky zo štátnej pokladnice by robili za rok približne 230 mil. Kčs a začali by sa vyplácať 1. júla 1970 /za pol roka, teda 115 mil. Kčs/.

Ďalej sa usudzuje, že by výhody materského príplatku využívalo asi 85 % žien. I keď pripustíme, že počet žien, ktoré by využívali materský príspevok na starostlivosť o dieťa do jedného roku, je sporný, predsa len treba si uvedomiť, že zavedením materského príspevku odpadne tlak na jasle a že vzniknú úspory pre štátny rozpočet na nemocenských dávkach vyplácaných matkám po dobu nemoci dieťaťa. Pritom nám musí byť jasné, že po uplynutí jedného roku dieťaťa, keďže sa matka vráti do práce a nevyužije práva na neplatenú dovolenku, bude žiadať umiestnenie dieťaťa v jasliach.

Na návrh Výboru SN pre sociálnu politiku je v spoločnej správe výborov zakotvená zmena v § 5 ods. 1 a 2, a to zvýšenie materského príspevku na 2 deti /dvojčatá/ na 800 Kčs a na 3 a viacej detí 1200 Kčs. Dôvodom tejto zmeny je vyjadriť vo zvýšenom príspevku námahu matky, spojenú s opatrovaním a výchovou dvoch alebo troch detí do jedného roku. Túto pripomienku bolo však možno pojať do zákona predovšetkým preto, že je z celkového počtu druhorodených detí málo dvojčiat a trojčiat, takže táto zmena nebude vyžadovať vyššie náklady ako tých 115 mil. Kčs, s ktorými sa v rozpočte na rok 1970 počíta.

Na záver svojej správy by som si dovolila poďakovať vláde ČSSR a federálnemu Ministerstvu práce a sociálnych vecí, že našli aspoň čiastočné riešenie problému pomocou štátu niektorým rodinám s deťmi. Veríme, že zavedenie materského príspevku bude mat predovšetkým vplyv na rast kvality populácie, a že konsolidácia ekonomiky nášho národného hospodárstva pomôže nám postupne realizovať celý finančne náročný sociálny program, na ktorého konečnom znení sa intenzívne pracuje. Obidva výbory pre sociálnu politiku, ktoré tento návrh zákona prerokovávali spoločne a rozpočtový výbor obidvoch snemovní ma poverili, aby som predložila plénu Snemovne národov na schválenie návrh uznesenia, ktorého text vám bol rozdaný. Toto uznesenie je tiež obsiahnuté v spoločnej správe výborov. Cieľom tohto uznesenia Federálneho zhromaždenia, až bude prijaté v obidvoch snemovniach, je odporučiť vláde ČSSR, aby v budúcnosti postupne rozširovala poskytovanie materského príspevku, samozrejme v súlade s rozvojom národného hospodárstva.

Dovoľte mi, aby som vám návrh uznesenia prečítala: 6. schôdzka Snemovne národov navrhuje, aby Federálne zhromaždenie prijalo toto uznesenie: Federálne zhromaždenie odporúča vláde ČSSR, aby

1. v súlade, ako sa bude rozvíjať národné hospodárstvo, vytvárala predpoklady a postupne zabezpečovala, aby sa materský príspevok poskytoval

a/ pri starostlivosti o jedno dieťa do jedného roku veku,

b/ pri starostlivosti o dieťa do skončenia tretieho roku jeho veku,

c/ všetkým ženám, i keď nie sú pracovne činné,

d/ vyššou sumou než určuje zákon o materskom príspevku, prípadne odstupňovanou podľa počtu detí.

2. vyhodnotila na konci roku 1970 pôsobenie zákona o materskom príspevku, zvlášť z hľadiska úbytku ekonomicky činných žien.

Vážené súdružky a súdruhovia, po prerokovaní vládneho návrhu zákona o materskom príspevku v zmysle spoločnej správy výboru ústavnoprávneho, rozpočtového, pre poľnohospodárstvo a výživu a pre sociálnu politiku odporúčam, aby tento návrh bol v Snemovni národov schválený. Vážené súdružky a súdruhovia, ďakujem vám za pozornosť.

Místopředseda SN Kouba: Děkuji s. Pastorkové. Do diskuse není nikdo přihlášen. Táži se proto, zda si někdo z poslanců přeje slovo. Nikdo. Prosím proto státní tajemnici dr. Brablcovou, zda si přeje zaujmout stanovisko ke zpravodajské zprávě.

Státní tajemnice dr. Brablcová: Myslím, že není třeba zaujmout zvláštní stanovisko, vzdala bych se svého příspěvku, jenom si nejsem jista, zdali jsem nepostřehla nepravdivé informace ve zprávě zpravodajky s. Pastorkové, proto bych to ráda uvedla na správnou mez. Domnívám se, že s. poslankyně naznačila, že zavedení mateřského příspěvku se nevztahuje na samostatně hospodařící rolnice a na manželky jednotně hospodařících rolníků. To by bylo nesprávné, mateřský příspěvek se vztahuje i na tyto ženy, ale ony nedostávají dávky v mateřství, takže se na ně bude vztahovat výplata mateřského příspěvku od prvého dne po porodu. Tolik na upřesnění informací.

Místopředseda SN Kouba: Děkuji s. dr. Brablcové. Nikdo se do rozpravy dále nehlásí. Společná zpravodajka výborů s. posl. Pastorková navrhla, aby vládní návrh zákona o mateřském příspěvku byl schválen ve znění společné zprávy výborů, který vám byl rozdán na počátku dnešní schůze. Rozhodneme nejdříve o tomto návrhu, protože se jedná o návrh zákona, upravující otázky sociální politiky ve federální působnosti, je třeba o něm rozhodnout podle čl. 42 odst. 2, písm. 1 ústavního zákona 143/68 Sb. s vyloučením možnosti majorizace. Budou tedy hlasovat obě části Sněmovny národů odděleně. Prosím poslance, aby se připravili na hlasování a prosím skrutátory, aby se připravili na sčítání hlasů. V zasedací síni je přítomno 45 poslanců z ČSR a 50 poslanců ze SSR.

Žádám poslance, zvolené v ČSR; kdo souhlasí, aby zákon o mateřském příspěvku byl schválen ve znění společné zprávy výborů ústavně právního, pro sociální politiku a pro hospodářskou politiku, nechť zvedne ruku. /Hlasuje se./

Konstatuji, že poslanci Sněmovny národů, zvolení v ČSR vyjádřili s návrhem souhlas potřebnou nadpoloviční většinou. Kdo je proti? /Nikdo./ Kdo se zdržel hlasování? /Nikdo./

Prosím nyní o hlasování poslance zvolené v SSR. Kdo z těchto poslanců souhlasí s návrhem, nechť zvedne ruku. /Hlasuje se./

Také slovenská část Sněmovny národů vyslovila jednomyslný souhlas s návrhem zákona o mateřském příspěvku. Tím Sněmovna národů schválila zákon o mateřském příspěvku.

Rozhodneme nyní, soudružky a soudruzi, o druhém návrhu zpravodajky s. Pastorkové, je to návrh na usnesení Sněmovny národů, který s. zpravodajka odůvodnila a přečetla jej, a který vám byl také rozdán písemně na začátku dnešní schůze. O tomto návrhu usnesení budou hlasovat obě části sněmovny současně. Kdo souhlasí s návrhem usnesení, nechť zvedne ruku. /Hlasuje se./ Kdo se zdržel hlasování? /Nikdo./ Byl někdo proti? /Nikdo./ Děkuji. Tím Sněmovna národů schválila usnesení v souvislosti s přijetím zákona o mateřském příspěvku, adresované vládě ČSSR.