Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji soudruhu ministru Josefu Jungovi. Nyní v rozpravě vystoupí poslanec Cyril Kuklínek.

Poslanec Cyril Kuklínek: Vážené soudružky a soudruzi, zpráva Nejvyššího soudu ČSR o stavu socialistické zákonnosti, kterou jsme vyslechli a projednali ve výborech, ukazuje na celou řadu nežádoucích jevů, které se dosud v naší společnosti vyskytují. Jedním z velmi vážných společenských nebezpečí je stále vzrůstající počet dopravních nehod. Jsme si vědomi toho, že nehody jsou průvodním jevem rozvíjejícího se motorismu, že nelze dosáhnout ideálního stavu, aby byly zcela likvidovány. Je naší povinností učinit vše, aby počet dopravních nehod a s tím souvisejících trestných činů a přestupků se co nejvíce snižoval. Snaha po snížení počtu dopravních nehod se nemůže stát jen věcí orgánů Veřejné bezpečnosti, ale všech složek a organizací. Je třeba ocenit, že se ve školách přistupuje k výuce dopravních předpisů a pravidel. V souvislosti se závěry projednávání těchto otázek ve výboru pro obchod a dopravu se domnívám, že se nevěnuje výchově společnosti v otázkách silničního provozu dostatečná pozornost. Je třeba, aby výuka na školách neproběhla formálním způsobem, aby při ní byly uplatněny moderní výchovné metody a pomůcky. Aby se to nestalo pouze jednorázovou akcí, ale soustavným výchovným procesem. Vyžaduje to také výchovu dospělých k dopravní kázni a předcházení dopravním nehodám. V budoucnosti bude třeba přikročit i k některým úpravám pravidel silničního provozu, které by reagovaly na současný stav a zvyšovaly bezpečnost provozu na silnicích.

Dalším opatřením, které by mohlo velmi napomoci ke zlepšení současného stavu, je vytvoření všestranných podmínek pro zvýšení počtu technických kontrol a zvýšení náročnosti těchto technických prohlídek. Také by měla být prosazována možnost postihu vůči osobám, které jsou v podnicích odpovědny za technický stav motorových vozidel, tj. dispečérů a dopravních referentů za to, že vozidla vykazující zjevné technické závady, pustili na silnici. Nebezpečí je zde totiž o to větší, že jde zpravidla o nákladní vozidla, a že technická závada na takovémto voze má v silničním provozu velké důsledky. V souvislosti s tím nelze opomenout ani nadbytečné znečišťování silnic nákladními vozidly, zejména při výjezdu z různých stavenišť. Předpisy v tomto směru jsou jednoznačné, ale nedodržují se a není vyvozován dostatečný postih.

Bylo by možno uvést řadu dalších opatření, která by mohla napomoci k zlepšení situace v tomto směru. Výbor pro obchod a dopravu se bude zabývat podrobně bezpečností silničního provozu v tomto pololetí. Kromě toho bude těmto otázkám pro jejich společenskou závažnost věnovat soustavnou pozornost i v budoucnosti.

Značná část trestných činů v dopravě - a nikoli jen zde, ale můžeme říci, že obecně - je páchána pod vlivem alkoholu. Podle projednávané zprávy byl alkohol hlavní příčinou u téměř 60 % všech trestných činů v dopravě a u 26,4 % všech trestných činů, projednávaných soudy ve sledovaném období. Alkohol není však rozhodujícím činitelem ovlivňujícím toliko stav kriminality a její vývoj, ale projevuje se neblaze svými důsledky v rozvodovosti, ohrožuje vážně výchovu naší mladé generace, existenční zajištění řady rodin alkoholiků, poškozuje a podlomuje lidské zdraví, ovlivňuje nepříznivě pracovní úrazovost a má celou řadu dalších škodlivých účinků.

Jen na okraj chci poukázat, že podle statistických dat o spotřebě alkoholických nápojů bylo v roce 1971 zkonzumováno jen v Jihomoravském kraji za 1,65 miliardy Kčs a troufám si říci bez bližší znalosti věci, že tento kraj není v republice na prvním místě.

Tyto skutečnosti by měly tedy všechny naše orgány, počínaje těmi nejvyššími a konče místními národními výbory, všechny naše hospodářské a společenské organizace, alarmovat ke sjednocení boje proti tomuto zlu. Sebemenší úspěch, jenž bude dosažen, nutně se projeví i ve stavu kriminality a dosáhne snížení i počtu osob pro trestné činy odsouzených.

Přesto se setkáváme s tím, že se mnohdy nedodržují zákonem č.120/1962 Sb., stanovená opatření v boji proti alkoholismu. Prodávají se alkoholické nápoje osobám mladším 18 let, osobám podnapilým či opilým, přestupují se zákazy podávání takovýchto nápojů na tanečních zábavách apod. V kteroukoliv denní dobu je možno najít v řadě pohostinských závodů opilce, kteří již svým zjevem budí pohoršení veřejnosti. Často jak osoby odpovědné za provoz těchto závodů, tak nadřízené hospodářské závody se stavějí k těmto věcem zcela netečně, ačkoliv je jim celý zákon velmi dobře znám. Malou pozornost těmto otázkám věnují dosud i orgány národních výborů, ačkoliv především ony by měly být garantem, že citovaný zákon bude v jejich obvodech v praxi uplatňován a přísně dodržován.

Při projednávání těchto otázek ve výboru pro obchod a dopravu bylo také poukazováno na to, že ukládaná výchovná opatření za porušování zákonných předpisů, ať již v dopravě či na jiných úsecích ke kterým dochází pod vlivem alkoholu, nejsou dostatečná a že tudíž nemají dostatečně výchovný účinek.

Vážené soudružky a soudruzi, chtěl bych na konec v plném souladu se závěry z jednání výboru pro obchod a dopravu upozornit ještě na dvě závažné otázky. Především jde o stále se vyskytující poškozování spotřebitelů, i když je nutno objektivně konstatovat, že se v tomto ohledu již mnoho zlepšilo. I na tomto úseku je třeba systematicky vychovávat pracovníky obchodu, zvyšovat úroveň materiálně technické vybavenosti prodejen, která bývá často důležitým předpokladem pro zlepšení v tomto směru, zvyšovat úroveň vnitropodnikové kontroly v obchodní síti a podporovat působení spotřebitelských a dozorčích rad.

Druhou takovou otázkou, avšak všeobecnějšího charakteru, je skutečnost, že v posledních letech poklesla úroveň právní osvěty, konané pracovníky justice, která v minulosti měla nemalý vliv na vytváření socialistického právního vědomí u občanů a na upevňování zákonnosti. Poslanci výboru pro obchod a dopravu mají za to, že by tyto orgány měly v návaznosti na postupné kádrové upevňování věnovat těmto otázkám zvýšenou pozornost a že by jejich nadřízené orgány je k tomu měly soustavně vést.

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji poslanci Cyrilu Kuklínkovi. Nyní dávám slovo poslanci Josefu Podlešákovi.

Poslanec Josef Podlešák: Vážené soudružky, vážení soudruzi, zpráva Nejvyššího soudu České socialistické republiky o stavu socialistické zákonnosti je velmi věcná a dává rozhodně veliký podnět k zamyšlení.

Výbor České národní rady pro zemědělství a výživu se otázkami stavu socialistické zákonnosti velmi podrobně zabýval. Největší důraz kladli poslanci při jednání výboru i při průzkumech v zemědělských podnicích svých volebních obvodů na otázky předcházení, prevence trestných činů a ostatní společensky nebezpečné nebo nežádoucí činnosti.

I když se již hodně změnilo k lepšímu, stále existuje mnoho nedostatků v tomto směru v zemědělských, potravinářských, lesních podnicích. Subjektivní příčiny, které působí na vznik, existenci a trvání protispolečenských jevů spočívají především v nedostatečné kázni a disciplíně, nedostatečném řízení a kontrole vedoucích pracovníků a v liberálním postoji k nepořádkům na pracovištích, dále v prvotní a účetní evidenci, inventarizaci surovin a výrobků a v zanedbávání ochrany socialistického majetku. Základní prostředky a inventář nejsou svěřovány do osobní péče jednotlivých pracovníků a je stále v celé řadě případů trpěna organizace práce, která nevytváří pro osobní odpovědnost jednotlivých pracovníků za svěřené majetkové hodnoty žádoucí předpoklady.

Je to jistě mnohde dáno nedostatečnou materiální základnou podniků, ale v celé řadě případů jsou tyto nedostatky zcela a naprosto zbytečné.

Velmi závažnou úlohu v tomto směru mají v JZD revizní komise. Celou řadu let se stále setkáváme s tím, že jejich práce není na žádané úrovni a tam, kde je, není mnohdy doceňována. Poslanci výboru pro zemědělství a výživu se shodli v tom, že v současných podmínkách velkých družstev nejenom je dobrá práce revizních komisí velmi potřebná, ale i že jsou pro ni dány lepší předpoklady. Je proto nutné metodickému vedení revizních komisí JZD věnovat maximální pozornost a zvyšovat také jejich společenskou prestiž ve vnitropodnikovém životě všech JZD.

Za závažnou otázku považujeme také správnou funkci kontrolního a revizního aparátu jak u oborových podniků a ředitelství, tak u okresních zemědělských správ. Máme za to, že kontrolně revizní služba není všude u nich dostatečně zabezpečena. Její význam vyplývá z výsledků kontrol a revizí uskutečněných touto službou např. u Okresního zemědělského sdružení Brno-venkov, které má dva pracovníky. Na základě jejich kontrol a revizí v roce 1971 byly v osmi případech sníženy prémie a odměny, dávky nemocenského pojištění byly kráceny v šesti případech, ve třech případech vymáhány náhrady škody, vyslovena důtka v osmnácti případech, v pěti případech byli odvoláni pracovníci z funkcí a v důsledku nedodržení finančních předpisů bylo u státních organizací vráceno do státního rozpočtu 950 000 Kčs a u JZD částka ještě daleko vyšší. To ukazuje zcela jednoznačně na význam kontrolní činnosti nadpodnikových orgánů.

Dubnové plénum ÚV KSČ se zabývalo posílením vlivu státu na řízení zemědělství. Věřím, že při uskutečňování tohoto usnesení bude zejména u okresního článku řízení posíleno postavení úseku kontroly. Chtěl bych podtrhnout, že by se měla zlepšit koordinace kontrol prováděných různými orgány v zemědělských podnicích, počínaje státní bankou, odbory ONV atd. a orgány okresní zemědělské správy konče. Kontrol nebývá na zemědělských podnicích málo, jejich činnost je však dosud roztříštěna a nekoordinována.

Stále velké hmotné škody na socialistickém majetku v odvětví zemědělství a výživy, ale také v lesním hospodářství vznikají v důsledku požárů. V dnešní době přesahuje daleko rozsah škod vzniklých v zemědělství ať již zaviněnými nebo nezaviněnými požáry všechny ostatní formy poškození majetku zemědělských podniků. Proto také jsme ve výboru České národní rady pro zemědělství a výživu věnovali této otázce při projednávání zprávy Nejvyššího soudu ČSR o stavu socialistické zákonnosti tolik pozornosti.

Analyzujeme-li příčiny vzniku požárů nutně dospějeme k závěru, že největší jejich část vzniká především ze dvou příčin.

Jednak neopatrností a nedůsledností pracovníků zemědělských podniků a nedodržováním obecně platných zásad a protipožárních předpisů z jejich strany. V tomto ohledu nepomůže nic jiného v preventivní péči a předcházení požárovosti, a o to především jde, než všestranná výchova pracovníků, jejich podrobné seznamování s protipožárními předpisy a také výchovná opatření při jakémkoliv překračování protipožárních zásad a předpisů. Mám za to, že vedoucí pracovníci podniků musí v tomto směru sehrát daleko větší roli než dosud a vystupovat s daleko náročnější důsledností. Také orgány a organizace ROH a Českého svazu družstevních rolníků by měly ve výchovné práci na úseku předcházení požárům vyvinout maximální úsilí.

Druhou základní příčinou vzniku požárů je nedodržování norem protipožární ochrany a zásad prevence ze strany vedení podniků. Nejde při tom jen o vydání předpisů příslušných závazných protipožárních směrnic a řádů, a obstarání dostatku hasicí techniky včetně hasicích přístrojů, i když je i toto a ne vinou zemědělských závodů velkým problémem, ale také jde o soustavnou každodenní péči o předcházení požárům a vytváření podmínek pro ni na jednotlivých pracovištích. Zde však narážíme a průzkumy poslanců našeho výboru to jednoznačně potvrdily, na mnohdy pro nás neřešitelné problémy. Jde především o nemožnost obstarávání některých služeb, které by odborně opravily příslušná zařízení, jako jsou vnitřní elektrorozvody, bleskosvody atd.

Vedoucí pracovníci JZD a státních statků opravy závad, které jsou jim známy nebo vytýkány kontrolními orgány, objednají. Tyto objednávky zůstávají nevyřízeny i několik roků a opis této objednávky slouží prakticky jako aliby v případě, když k požáru dojde z uvedených důvodů.

S obdobnou situací se mnohdy setkáváme i v oblasti ochrany proti úrazům a v péči o zdraví pracujících. Zde se setkáváme nezřídka s případy, že některé dodávané mechanismy jsou konstrukčně řešeny tak, že nedávají záruku ochrany zdraví a ochrany proti úrazům, jak již o tom hovořila soudružka poslankyně ze zdravotního výboru. Zemědělské podniky musí dodatečnými úpravami v tomto směru zjednávat nápravu. Jde kromě jiného o mechanismy z dovozu, jako jsou traktory dovážené z Rumunské lidové republiky a podobně.

Mám také za to, že by testace strojů z tohoto hlediska měla být náročnější a že by neměl být v žádném případě dáván souhlas k dovozu nebo výrobě a prodeji takových strojů, které svými parametry neodpovídají čs. státním normám, pokud jde o bezpečnost při práci a ochraně zdraví.

Rozhodně nedobrým jevem v naší společnosti je úplatkářství. Zejména nakupovači a mechanizátoři zemědělských závodů velmi často jen pomocí peněžních nebo naturálních úplatků zajišťují různý materiál, ale hlavně náhradní díly. Důležitou součástí boje proti úplatkářství je soustavná výchovná práce, aby na jedné straně se úplatky nedávaly, ale také, aby je skladníci a příslušní materiáloví zásobovači nepobírali. Zkušenosti dokazují, že nejdůležitějším preventivním činitelem v boji proti úplatkářství je plnění plánovaných úkolů všemi resorty v oblasti výroby i služeb včas a v potřebné jakosti.

Tolik ve stručnosti k některým otázkám prevence jako daleko nejdůležitější součástí boje proti společensky nežádoucím jevům v této oblasti. Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Předseda ČNR Evžen Erban: Do rozpravy se dále přihlásil poslanec dr. Jan Němec, ministr spravedlnosti ČSR.

Ministr spravedlnosti ČSR dr. Jan Němec: Soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci. Zpráva o stavu socialistické zákonnosti, kterou předložil předseda Nejvyššího soudu ČSR spadá do širokého záběru, který je v poslední době nejen v naší zemi, ale i v ostatních socialistických státech věnován oblasti práva a socialistické zákonnosti. Bylo zde již konstatováno, že XIV. sjezd KSČ věnoval těmto otázkám včetně problémům kriminality mimořádnou pozornost ve zprávě generálního tajemníka i v přijaté rezoluci. Tak tomu bylo i na sjezdech ostatních komunistických stran. Dovolte, abych z projevu soudruha Brežněva na XXIV. sjezdu KSSS citoval část, která se dotýká této oblasti: "Upevňování zákonnosti není jen úkolem státního aparátu, stranické orgány, odbory a Komsomol musejí činit vše, aby bylo zajištěno co nejpřísnější dodržování zákonů a zlepšena právní výchova pracujících. Úcta k právu, k zákonům se musí stát osobním přesvědčením každého člověka."

Myslím, že zejména tato poslední věta vyjadřuje onu základní podstatu, že problém socialistické zákonnosti nespočívá jenom v oblasti tak zvaného justičního práva, ale v oblasti práva vůbec, ať jde o ústavní, správní, finanční, hospodářské nebo jiné. Stejně tak na sjezdu Sjednocené socialistické strany NDR a na bulharském sjezdu byla otázkám práva věnována mimořádná pozornost. Souvisí to s tím, že v etapě rozvinuté socialistické společnosti, v období výstavby komunistické společnosti v Sovětském svazu, v souvislosti se socialistickou integrací a úspěchy vědeckotechnické revoluce, otázky práva vystupují do popředí a mají své zvláštní místo ve společnosti a v dodržování zákonů je jedna z podmínek úspěchů socialistické i komunistické výstavby.

Je faktem, že v minulých letech otázky práva byly podceňovány. Svědčí o tom skutečnost, že ještě před několika lety na právnické fakultě v Praze bylo přijímáno pouze 100 posluchačů práv, z nichž končilo vysokoškolské studium kolem 70 - 80 posluchačů ročně. Tento mizivý počet měl uspokojit potřeby bezpečnosti, prokuratury, justice, národních výborů, hospodářských podniků a celé oblasti našeho společenského života.

Soudružky a soudruzi, právník, jako povolání, je daleko více než jiný spjat s vládnoucí třídou. Marx a Engels v Komunistickém manifestu charakterizovali právo jako vůli vládnoucí třídy, povýšenou na zákon. Jeden z teoretiků junkerského Německa Iring velmi vtipně vyjádřil postavení práva, když řekl, moc - když je třeba, může existovat bez práva, což dokazoval fakty, ale právo bez moci, to je prázdné slovo bez jakékoliv reálnosti. Proto je také právník tak říkajíc spojen pupeční šňůrou s nositelem moci, proto také je pracovníkem, který zvláště vyjadřuje vůli a pečuje o dodržování vůle vládnoucí třídy. Bohužel v minulých společenských formacích byl právník většinou obhájcem vykořisťovatelských vládnoucích tříd. Ve spisech, které byly zachovány ze středověku, u vzbouřených německých sedláků byly kladeny požadavky zrušit stav doktorů práv, vymýtit tři druhy - lupiče, pocestné loupežníky kupců a právníky. O právnících bylo řečeno, že jsou vydřiduchové, pijavice, podvodníci a upíři. My jsme v opačné situaci, máme sice na čele toto Kainovo znamení minulosti, ale chceme vytvořit podmínky pro to, aby právníci v socialistické společnosti byli důstojnými obhájci zákonů, které dává stát dělnické třídy. Proto se domnívám, že projednávání otázek socialistické zákonnosti ČSR na jedné z prvních schůzí České národní rady je součástí plnění závěrů ze XIV. sjezdu strany, je současně přístupem k novému pojetí práva, k jeho prosazování do širokých oblastí našeho života.

Justice, konkrétně ministerstvo spravedlnosti ČSR v roce 1969 a Nejvyšší soud ČSR při svém vzniku v roce 1970 byly postaveny před úkol, který kdysi velmi vtipně vyjádřil V. I. Lenin, když řekl, že právo není ničím, bez aparátu není schopno přinutit k dodržování právních norem, stáli jsme před otázkou, zda česká justice je takovým aparátem, který je schopen přinutit k plnění právních norem socialistického státu. Musíme konstatovat, že v roce 1969 byla justice velmi slabým aparátem. Svědčí o tom skutečnost, že pouze 21 % trestů odnětí svobody bylo ukládáno nepodmíněně, že docházelo v mnoha případech k zprošťování pachatelů od žalované trestné činnosti, že se plně projevily všechny revizionistické tendence volající po tak zvané absolutní nezávislosti soudů, po liberalizaci a po mírnosti. Proto jsme spolu s Nejvyšším soudem ČSR v nelehké situaci v procesu očisty, když jsme museli z justice propustit přes 20 % soudců při nedostatku kvalifikovaných kádrů, při novém návalu práce uzákoněním zákona o přečinech, který, jak ukazuje tabulka, znamená 27 tisíc soudně projednávaných věcí ročně, abychom zvládli otázky trestního postihu a mohli odpovědět těm, kteří právem justici kritizovali za její mírný přístup. Myslím, že mohu potvrdit, tak jak to už ve svém úvodním slově řekl předseda Nejvyššího soudu ČSR, že jsme dosáhli rozhodného obratu, že trend rozhodování soudů, zejména v oblasti trestní je směrem k přísnějšímu posuzování pachatelů trestných činů. Pravda je, že jsme v roce 1969 odsoudili 42 tisíc u okresních soudů ČSR, v loni v roce 1971 již 98 tisíc, to je tedy 233 % ve srovnání s rokem 1969. I s těmi, které jste dnes zvolili za soudce z povolání, bude nám chybět u okresních soudů 10 % pracovníků, u krajských soudů 25 % a u Nejvyššího soudu 40 % právnicky kvalifikovaných kádrů. Snažíme se získat právníky volným náborem, hlavně ty, kteří pracují v jiných oblastech našeho společenského života, zkracujeme lhůtu pro právní čekatele ze tří let na šest měsíců, jestliže úspěšně splní justiční zkoušky, dáváme je do návrhů ke zvolení soudců z povolání. Přitom v současné době 137 soudců je starších šedesáti let, kteří během 1 - 2 roků mají nárok na důchod a 29 soudců je starších šedesáti pěti let. Otevřeli jsme se souhlasem politických orgánů a vlády ČSR zvláštní justiční kurs v Živohošti, soudruhů, kteří odešli z továren a jiných úseků našeho života. Jejich zkoušky jsou velmi dobré a očekáváme, že po dvouleté zkušební činnosti a po praxi budou dalším posílením zejména třídního prvku v justici. Chtěl bych v této části svého vystoupení říci, že česká justice je schopna plnit úkoly, které jí ukládá XIV. sjezd KSČ i ministerstvo spravedlnosti a spolu s Nejvyšším soudem ČSR vytváří předpoklady pro to, aby věci byly zvládnuty, nejen kvantitativně, ale také kvalitativně.

Soudruh ministr Jung nadhodil otázku, zda rok 1971 bude rokem vrcholného růstu kriminální činnosti v oblasti kriminality. Myslím, že i když se zdržel předpovědi, že je možno říci, že rok 1972 bude takovým rokem. Dovolte mi, abych upozornil na několik cifer, které jsou obsaženy v příloze B, abychom si položili otázku, zda roste kriminalita úměrně nebo neúměrně, abychom ne vždy podlehli prvotním číslům, která zdánlivě svědčí o tom, jako by v procesu konsolidace, který probíhá v naší zemi docházelo k neúměrnému růstu kriminality.

V tabulce je uvedeno, že v roce 1967 bylo 48 tisíc trestných činů, v roce 1971 71 tisíc, to by byl růst skoro o 50 %. V tabulce je v prvé řádce počet trestných činů - nedovolené opuštění republiky, o kterém víme, že jde o určitý sezonní jev, s kterým se vypořádáme, s kterým se budeme ještě asi 1 a půl roku vypořádávat, jde o trestnou činnost, při které lidé využili anarchie a rozvratu v naší zemi v roce 1968 - 1969 a tuto zem opustili. Proto, když odečteme tuto trestnou činnost opuštění republiky, potom máme 46 tisíc, v roce 1967 a 55 tisíc v roce 1971. Rozdíl je 9 tisíc potrestaných osob, znamená to tedy 20 %. Při dalším nahlédnutí do tabulky zjistíme, že v roce 1971 je 4823 osob odsouzeno pro neoprávněné využívání motorových vozidel. Tento trestný čin jsme v roce 1967 neznali, a proto nemůžeme sčítat jablka a hrušky, ale musíme si uvědomit, že tím, že jsme jej uzákonili, tím že nám v této oblasti kriminalita vzroste. Stejně tak, podíváme-li se na předchozí řádek trestných činů v dopravě, zjistíme, že v roce 1967 jich bylo 11 980, v roce 1971 16 021, čili o 4041 více. Tato kriminální trestná činnost má svou objektivní příčinu v tom, že podstatně vzrostl počet osobních motorových vozidel, čímž také dochází k většímu počtu trestné činnosti. Když se na to podíváme na tabulku, zjistíme, že klasická kriminalita se zvýšila o 2 % a že tedy pravděpodobně - a já bych si to přál - soudruh ministr Jung měl pravdu, že bychom měli dosáhnout určitého zlepšení a obratu právě v tomto roce.

Soudružky a soudruzi, na předvolebních schůzích jsme se nejednou setkali s kritikou, že soudy soudí velmi mírně, že tresty, které jsou ukládány jsou malé. Na druhé straně zase ze své vlastní praxe mohu potvrdit, že se funkcionáři obracejí na ministerstvo spravedlnosti 1 na předsedu Nejvyššího soudu ČSR s prosbou, aby rozsudek nebyl tvrdý, aby byl mírnější a příznivý. Ono to ve skutečnosti je tak, že když kritizujeme obecně, pak justice je mírná, jestliže jde o někoho z naší ulice, fabriky, domu, či vesnice, potom ať ta justice není příliš přísná. Situace vypadá tak, jak doložil soudruh Ondřej, že místo 20 % nepodmíněných trestů ukládá se dnes již 36 %. To znamená, že každý třetí pachatel, který stojí před soudem, je odsouzen k nepodmíněnému odnětí osobní svobody.

V době, kdy jsem nastoupil do funkce měli jsme v nápravných a výchovných zařízeních i věznicích celkem 12 000 obviněných a odsouzených. Na jednom zasedání jsem řekl, že máme 5000 volných lůžek. K dnešnímu dni je to již 24 000 odsouzených a obviněných a jsme v situaci, kdy lůžková kapacita nestačí. Samozřejmě, že musíme velmi pečlivě zvažovat společenskou nebezpečnost trestných činů, musíme vidět pachatele a všechny okolnosti, které mu přitěžují a na druhé straně, které pachatele omlouvají a musíme vidět v soudech instituci, která má v prvé řadě výchovnou a nejen represivní funkci. Přesto chci ujistit, že tendence v ukládání přísných trestů půjde ještě výš, jak jsme o tom hovořili na poradě, kterou jsme měli s předsedy všech okresních soudů ČSR a se všemi soudci z povolání ve druhé polovině roku 1970 a chceme se s nimi ještě sejít.

Soudružky a soudruzi poslanci, s velkým zájmem jsem poslouchal vystoupení jednotlivých poslanců. Nepřísluší mi dělat nějaké závěry, ale chtěl bych vyslovit radost nad tím, jak se zajímali o otázku dodržování zákonů mimo justiční oblast, v hospodářských podnicích, ve výrobních jednotkách, v JZD apod. Je to totiž po mém soudu cesta, která je nejlepší preventivní činností a která je schopna zabránit tomu, aby se lidé dostávali na nakloněnou plochu a k soudu. Tato cesta může zabránit také tomu, aby se k soudu dostávaly věci bagatelní, které by měly být vyřešeny na principu zákoníku práce. Je dost tragické, jestliže musíme u soudu soudit třeba myčku nádobí, která dva dny nepřišla do hotelu a která je žalována pro to, že narušila plánované hospodářství tohoto státu. Není vhodné, když soudíme skupinu dělníků cikánského původu za to, že nedostavěli dílo, ke kterému se zavázali a když přitom zaměstnavatel nesplnil ani jednu z podmínek, které ve smlouvě uzavřel. Je to příklad z Písku. Tato skupina prostě odešla z práce, zaměstnavatel si našel jinou skupinu pracovníků opět cikánského původu a tato druhá skupina dokončila práci o 14 dní dříve než to měla učinit skupina první. Přesto je tato první skupina žalována pro narušení plánované výroby, i když v podstatě svým odchodem umožnila dokončení práce o 14 dní dříve. Byl jsem nedávno v Hradci Králové a hovořil jsem s ředitelem Železničních staveb. Říkal mi o jednom případu, kdy nastoupil mladý pracovník odpovědný za řízení důležitého úseku. První co měl na stole bylo 150 návrhů na stíhání za drobné rozkrádačky, kterých se dopustili zaměstnanci podniku. Odmítl je podepsat a vyřídil si to se všemi osobně na základě zákoníku práce.

Soudružky a soudruzi, jde o to, abychom opět nesklouzli k praxi, která byla uplatňována v buržoazní republice, že budeme soudit každou babu, která odnese z lesa trochu dříví a přitom nebudeme mít čas na pachatele závažných trestných činů, nebudeme mít čas na odhalování těchto činů, objasňování a postavení před soud.

Závěrem mi dovolte informovat plénum České národní rady o tom, že jsme si plně vědomi současného stavu kriminality, o které hovořili předchozí diskutéři. Chtěl bych reagovat na vystoupení jednoho z nich, který tvrdil, že nevěnujeme dostatečnou péči právní propagandě mezi našimi občany, zvláště mladými. Ukazuje se, že mladí lidé, kteří jsou trestně odpovědni od patnácti let, se často dopouštějí trestných činů, aniž by si byli vědomi, že jde o trestný čin, a že se tím dostávají do rozporu s trestním zákonem. Zatím nám nával práce neumožnil věnovat větší pozornost právní propagandě, i když od ní nebylo upouštěno a v těchto otázkách dochází ke společnému postupu resortů vnitra, spravedlnosti a prokuratury. Vytvářejí se předpoklady pro koordinovaný nástup a využití komunikačních prostředků, tisku, rozhlasu a televize. Myslím, že se v budoucnu podaří uspokojit požadavek, aby právní propaganda byla daleko intenzívnější, aby se stala jednou ze součástí preventivní justiční činnosti i činnost ostatních orgánů činných v trestním řízení.

Mohu vás ujistit, že ministerstvo spravedlnosti ve spolupráci s Nejvyšším soudem ČSR, soudruh předseda to řekl obráceně, vytvoří všechny podmínky pro to, abychom závěry a úkoly XIV. sjezdu, přísnější postih pachatelů trestné činnosti a tím i ochranu naší socialistické společnosti a socialistického státu zabezpečili. /Potlesk./