Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji soudruhu Jedličkovi. Slovo má poslanec Miroslav Suchopárek.

Poslanec Miroslav Suchopárek: Vážené soudružky, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, při projednávání vládního programu po volbách v prosinci roku 1971 jsme si uvědomovali, že pro jeho realizaci bude třeba aktivizovat a získávat všechny naše spoluobčany. Vyslovil jsem přesvědčení, že my všichni bez rozdílu stranické příslušnosti budeme podporovat vládu v plnění tohoto programu a budeme usilovat o to i mezi svými voliči.

Posuzujeme-li docílené výsledky v rozvoji našeho národního hospodářství, docházíme k závěru, že opravdu jedním z rozhodujících činitelů dosažených výsledků je iniciativa pracujících, jak na svých pracovištích, tak ve zdokonalování měst a obcí i jejich angažovanost pro splnění cílů vytyčených Komunistickou stranou Československa.

To jsou také spolehlivé podmínky pro dosahování růstu životní úrovně našeho obyvatelstva. Zpráva vlády ČSR o plnění programového prohlášení správně vyhodnocuje, čeho bylo v tomto směru v průběhu 5. pětiletky dosaženo. 

Chtěl bych se zastavit alespoň u jednoho z důležitých úkolů zvyšování životní úrovně, tj. bytové výstavby. Pětiletý plán stanovil zvýšení intenzity v řešení bytových potřeb a vytvoření podmínek k tomu, aby mohlo být na území ČSR vystavěno nejméně 350 000 bytů. Dosažené výsledky, tj. 377 000 bytů potvrzují mimořádné úsilí, které bylo v bytové výstavbě vynaloženo.

Největší část plánovaných bytů k dokončení v 5. pětiletce je zahrnuta do plánu národních výborů. Plánovaný úkol 328 000 bytů bude pravděpodobně o 27 - 30 tisíc bytů překročen. Nejsou přitom započteny byty, které byly postaveny jako nástavba stávajících obytných domů. Zvlášť intenzívně probíhala bytová výstavba v krajích Severomoravském a Jihomoravském. I v ostatních krajích bude plán dokončených bytů splněn nebo překročen.

S potěšením jsme také přijali zprávu, že úkol XIV. sjezdu KSČ postavit na původním území hl. m. Prahy nejméně 40 000 bytových jednotek, byl 15. prosince t. r. splněn a že do konce roku bude odevzdáno nad plán ještě 1500 až 1600 bytů. Je to nejvyšší objem bytové výstavby v Praze v poválečném období, jehož bylo dosaženo cílevědomou politikou KSČ, úsilím státních a hospodářských orgánů a širokou iniciativou pracujících.

Posuzujeme-li strukturu dokončených bytů podle forem výstavby, připadá zhruba jedna třetina dokončených bytů v plánu národních výboru na individuální a svépomocnou družstevní výstavbu. Tyto formy významně napomáhají řešení bytové situace a zvýšení bytové úrovně. Úkoly v této části plánu budou vysoko překročeny.

Nemůžeme však posuzovat jen absolutní přírůstek bytů předaných k užívání. V posledních letech se také podstatně zvýšila úroveň jejich vybavení základním příslušenstvím a zavedenými instalacemi. Byty postavené v posledních letech jsou vybaveny teplou vodou a ústředním topením více než z 97 % a téměř 88 % bytů je vybaveno plynem.

Neustále se zvyšují i prostředky vynakládané na údržbu a opravy bytového fondu socialistického sektoru. Někde by se však měly opravy provádět účinnějším způsobem, jako např. ve staré Praze.

Při těchto příznivých výsledcích rozvoje bytové výstavby nelze přecházet i mnohé nedostatky. V průmyslovém výboru ČNR se s nimi často setkáváme a u některých z nich bychom rádi již zaznamenaly obrat k lepšímu.

Jedním z nich je stále vysoká nákladovost na výstavbu jedné bytové jednotky. I když vezmeme v úvahu některé objektivní příčiny, které jsou mimo působnost stavební výroby, je snižování vlastních nákladů z velké části ovlivnitelné vlastním řízením stavebních organizací. Je to zřejmé z velmi rozdílné pracnosti na bytovou jednotku v různých oblastech naší republiky.

Velká část přírůstku bytů připadá na družstevní a individuální bytovou výstavbu. Orientaci na využití úspor obyvatelstva tímto směrem považuji za správnou. Chtěl bych zde však připomenout, že stavebníci se stále setkávají s potížemi, jak po stránce stavební přípravy, tak v materiálovém zabezpečení staveb, které vyvolávají nespokojenost u našich občanů. Zde by se proto měly vytvářet takové podmínky, které by více podněcovaly k tomu, aby se naši občané větší měrou podíleli na bytové výstavbě vlastními finančními prostředky.

Často jsme zde také hovořili o opožděné a nekvalitní občanské vybavenosti. Je známo, že nová sídliště a nově budované části měst nemají dostatek jeslí, mateřských škol i základních devítiletých škol a obchodů, jež byly včas vybudovány, aby sloužily občanům obývajícím nové obytné domy.

Že se dají i tyto problémy úspěšně řešit, ukazuje iniciativa Severomoravského KNV. Připravují se typy staveb základních občanských vybaveností formou opakovaných projektů. Práce, které zatím probíhají ve fázi projektové a investorské přípravy, vykazují společenské efekty v tom, že do řešení výstavby jeslí, mateřských škol, základních devítiletých škol, je po stránce funkční a užitkové promítnut jednotný konstrukční systém, který racionálními opatřeními snižuje výrazně pracnost ve stavebních organizacích téměř o jednu třetinu, dále, že pro jednotlivé objekty jsou stanoveny nepřekročitelné rozpočtové náklady a v neposlední řadě, že uvedeným systémem lze v rámci generálního ředitelství Pozemního stavitelství Ostrava budovat objekty občanské vybavenosti na celé Moravě.

Navrhovaný systém občanské vybavenosti je použitelný i pro národní výbory v rámci akce "Z" a nevšední zájem národních výborů podtrhuje význam uvedených skutečností.  

Jestliže tento systém občanské vybavenosti poskytuje investorsky vhodné řešení, dává možnosti zajistit plnou projektovou přípravu a dodavatelsky je dobře použitelný, zasluhuje si, aby byl i materiálně zabezpečen. Jde hlavně o železobetonové konstrukce pro plné krytí hrubých staveb v 6. pětiletce plánovaných objektů. Chce-li se vyřešit tento společenský problém, nezbývá než poskytnout brzkou a účinnou pomoc ze strany českého a slovenského ministerstva stavebnictví.

Dovolte, abych se ještě vrátil k našemu jednání o programovém prohlášení vlády ČSR v prosinci roku 1971. Mimo jiné jsem tehdy poukázal na nutnost modernizace závodů nejen z hlediska zvyšování efektivnosti výroby, ale i zlepšování životního prostředí. Vyslovil jsem přesvědčení, že s pomocí vlády i České národní rady se uskuteční koncepční záměry i u nás na Kladensku, zejména ve Spojených ocelárnách.

Jsme dnes hrdi na to, že jsme 10. listopadu 1975 uvedli v rámci modernizace starého závodu a výstavby nové ocelárny na Dříni do zkušebního provozu první 100tunovou elektrickou obloukovou pec. Byly zastaveny staré neefektivní provozy a vysoké pece a vyvíjí se mimořádné úsilí k tomu, aby další výstavbou této nákladné investice bylo dosaženo požadovaných parametrů.

V závěru považuji rovněž za nutné ocenit úsilí vlády ČSR o splnění vládního programu v uplynulém období i její činnost pro zabezpečení dalšího rozvoje našeho národního hospodářství. Tak jako dosud budeme ji v tomto úsilí dále podporovat. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji soudruhu Suchopárkovi. Slovo má poslanec František Vaculík. Připraví se poslanec Josef Rygula.

Poslanec ing. František Vaculík: Vážené soudružky, vážení soudruzi, jestliže se Česká národní rada zabývala na svém dnešním zasedání tak závažnou otázkou, jako je plnění programového prohlášení vlády ČSR z roku 1971, je třeba alespoň stručně zhodnotit velký význam, jaký má plnění vládního programu i činnost České národní rady pro další rozvoj a výstavbu hlavního města Prahy.  

Programové prohlášení vlády ČSR vycházelo ze závěrů XIV. sjezdu KSČ, podle nichž se další rozvoj a výstavba hl. m. Prahy staly národohospodářskou prioritou v rámci našeho státu. Chtěl bych zdůraznit, že opatření vlády ČSR v hodnoceném období z tohoto základního usnesení ve vztahu k hl. m. Praze vycházela a že stejně tomu tak bylo s účinnou podporou České národní rady. Chtěl bych proto z pověření rady Národního výboru hl. m. Prahy vysoce ocenit opatření, která vláda ČSR k zajištění rozvoje a výstavby hl. m. Prahy přijala, zejména usnesením vlády č. 214/1972 a usnesením předsednictva vlády ČSR č. 35/1973, kterými byla schválena účinná opatření k zabezpečení zásadních rozhodnutí, která byla obsažena v usnesení předsednictva ÚV KSČ z roku 1972.

Tím byly vytvořeny předpoklady k tomu, aby se plnění programového prohlášení vlády ČSR mnohostranně projevilo v rozvoji a výstavbě hl. m. Prahy. Tím byly vytvořeny podmínky pro období 5. pětiletého plánu a z hlediska koncepčních prací byl dán základ pro stanovení přesných hlavních cílů i v čtvrtstoleté perspektivě.

V oblasti investiční výstavby se tato péče vlády ČSR projevila v rozsahu stavebních prací, které byly stanoveny pro léta 1971-1975 na více než 41 mld Kčs. Rozsah stavebních investičních prací pro hospodářství pražských národních výborů, v němž se vytvářejí základní předpoklady dalšího rozvoje města a podmínky života jeho obyvatelstva, byl určen téměř 22 mld Kčs.

Praha stanovením těchto objemů dostala možnosti, které jsou s minulými obdobími zcela nesrovnatelné. Bez nadsázky jsme lidem říkali a říkáme, že uskutečňujeme v naší socialistické epoše sny předchozích generací, že díky podpoře stranických a vládních orgánů realizujeme v naší epoše to, zač naši dědové a otcové v kapitalistickém období bojovali.

Zvýšení prostředků se projevilo ve všech důležitých odvětvích hospodářství pražských národních výborů, ale nejzásadnější význam mělo pro komplexní bytovou výstavbu a pro řešení otázek dopravy v hl. m. Praze. Umožnilo stanovit jako reálný úkol dokončení 40 000 nových bytů. To se skutečně díky soustředěnému úsilí, pod vedením stranických orgánů, vlády ČSR a České národní rady plněním sdružených socialistických závazků již podařilo splnit. Zároveň je třeba říci, že v rámci kvóty na komplexní bytovou výstavbu se nyní provádí technická vybavenost, která umožní rychlejší tempo bytové výstavby v hl. m. Praze v období 6. pětiletky.

V dopravě nám podpora vlády ČSR dala možnost rychlejšího postupu ve výstavbě metra jako základního prostředku městské hromadné dopravy. Uvedení první trasy metra do provozu 9. května 1974, dva měsíce před plánovaným termínem, vzbudilo ohlas v celé naší socialistické republice a potvrdilo názorně, jak je Praha neustále v popředí zájmu našich občanů. Pátá pětiletka nám dala možnosti rychleji budovat pražskou komunikační síť, pokračovala výstavba severojižní magistrály, kde výstavba mostu Klementa Gottwalda přes Nuselské údolí představuje rovněž splnění jednoho z dávných snů Pražanů. Z hlediska dlouhodobého řešení byla provedena příprava na postupnou výstavbu základního komunikačního systému, sestávajícího ze tří okruhů a soustavy navzájem propojených radiál a spojek.

Tak bych mohl, soudružky a soudruzi, pokračovat podle všech dalších odvětví. Pátá pětiletka vstoupí do pražské historie i jako období intenzívního budování zdravotnických zařízení, obchodních domů a nových moderních velkoprodejen, rozvoje služeb všeho druhu, ale zároveň i období intenzívního úsilí o zlepšení pražského životního prostředí postupnými opatřeními v palivoenergetické bilanci.

V 5. pětiletce byl vybudován vodní zdroj Želivka, zabezpečující v první etapě dostatek kvalitní pitné vody pro Prahu do roku 1985, je prováděna výstavba významného kanalizačního díla, tzv. "stoka K", která výrazně pomůže v 6. pětiletce řešení Jižního města.

Plnění tak náročných úkolů by nebylo možné bez komplexnosti opatření vlády České socialistické republiky a podpory České národní rady.

Mám na mysli především opatření k přesunům stavebních kapacit z ostatních krajů ČSR do Prahy a podporu požadavků Národního výboru hl. m. Prahy na přesuny ze Slovenska. Bylo správně pochopeno, že tak velkorysý rozvoj Prahy, jako hlavního města federace, je možné zajistit jen za vydatné spolupráce ekonomiky celé České socialistické republiky a celé federace.  

Stejně tak bylo významnou pomocí pro úsilí Národního výboru hl. m. Prahy, které směřuje ke koordinaci všech záměrů na území Prahy, důsledné uplatňování oblastního principu v 5. pětiletce a to nejen v oblasti plánu investiční výstavby, ale i pracovních sil. V tomto smyslu sehrála významnou úlohu Česká plánovací komise.

Otázka pracovních sil patřila v průběhu 5. pětiletky k nejobtížnějším a uchová si tento charakter i v 6- pětiletce. Národní výbor hl. m. Prahy proto přivítal všechna opatření vlády ČSR a podporu České národní rady při projednávání proimigračních opatření. I když zdaleka ještě nebyly realizovány všechny návrhy, které Národní výbor hl. m. Prahy připravil, zlepšující se tendence je dána např. rozhodnutím, že z celkového počtu bytů dokončených v 6. pětiletce bude 20 tisíc stavěno v rámci podnikové výstavby, což představuje další významný krok ke stabilizaci dosavadních a zejména nových pracovníků. Toto opatření umožňuje důsledněji pečovat o stabilizaci pracovníků i v základních zařízeních hlavního města, jako jsou vodárny, kanalizace, teplárny, městská hromadná doprava apod.

Považuji za nutné zdůraznit i pochopení vlády České socialistické republiky pro řešení potřeb k zabezpečování mimořádných úkolů pro hl. m. Prahu zcela specifických k zajištění úspěšného průběhu všech akcí spojených s centrálními oslavami 30. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou a s Československou spartakiádou 1975.

Na plnění volebního programu Národní fronty si můžeme dokumentovat, co znamená podpora vlády České socialistické republiky a České národní rady při vytváření příznivého politického klimatu v hl. m. Praze. Volební program, který je svými hlavními úkoly spjat úzce s 5. pětiletkou, se stal skutečně mobilizačním nástrojem pro plnění úkolů 5. pětiletky. Jeho prostřednictvím byli s úkoly pětiletky seznámeni pražští pracující a občané a veřejná kontrola úkolů vedla k jejich přímé zainteresovanosti na plnění úkolů. Výsledkem bylo zvýšení iniciativy občanů i spolupráce podniků a závodů. Např. v období 30. výročí - v akcích "Z" a "Pražané svému městu" - se vytvořila hodnota díla přes 400 miliónů Kčs.

Soudružky a soudruzi, z hlediska dalšího rozvoje hl. m. Prahy však mají zásadní důležitost opatření koncepčního charakteru. K takovým patřil v minulém roce zákon České národní rady a usnesení vlády ČSR o připojení 30 obcí okresů Praha-západ a Praha-východ k hl. m. Praze od 1. července 1974. Na základě tohoto rozhodnutí, které se opírá o urbanistickou koncepci rozvoje hl. m. Prahy, se zvětšilo její území na téměř 500 km² a Praha získala potřebné prostory pro realizaci další bytové, dopravní, průmyslové a jiné výstavby.

Nezávažnějšími rozhodnutími pak byla usnesení o schválení generálního plánu rozvoje hl. m. Prahy do roku 2000 a souboru opatření k formování ekonomické struktury hl. m. Prahy. Praha má nyní stanoveny základní dlouhodobé cíle, které ústí v dobudování Prahy jako vzorného socialistického města. Generální plán spojuje prvky národohospodářského a územního plánování, přesně dokumentuje, čeho chce Praha dosáhnout a v jakých časových etapách, je zpracován na zásadě internacionální spolupráce socialistických států, je vypracován komplexně a systémově jako otevřený plán, který bude konkretizován v jednotlivých pětiletkách a přitom plní zásadní koordinační funkci.

Soudružky a soudruzi, v minulých letech jsme byli svědky toho, že složité a náročné úkoly v Praze za účinných opatření strany a vlády ČSR i České národní rady mobilizovaly sílu a iniciativu k úspěšnému plnění úkolů 5. pětiletky.

Jsme přesvědčeni, že i v roce XV. sjezdu KSČ i při plnění úkolů 6. pětiletky za pomoci vlády i České národní rady budou všechny vytyčené úkoly k dalšímu rozvoji hl. m. Prahy v plném rozsahu zabezpečeny a splněny. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji poslanci Vaculíkovi. Slovo má poslanec Rygula, připraví se poslanec ing. Štroner.

Poslanec Josef Rygula: Vážená Česká národní rado, vážení hosté, zpráva o plnění programového prohlášení vlády ČSR ukazuje, jakých významných úspěchů dosáhla naše společnost pod vedením Komunistické strany Československa při naplňování směrnic XIV. sjezdu.

Dovolte mi, abych ukázal, jak se na těchto výsledcích podílí Severomoravský kraj, který produkuje 25,2 % veškeré průmyslové výroby ČSR.

Hospodářským těžištěm kraje je ostravská průmyslová aglomerace s rozvinutou palivoenergetickou základnou, na kterou navazuje koksárenství, hutní průmysl a těžké strojírenství.

V těžbě uhlí, které spolu s hutnictvím železa má v kraji dominující postavení, byl v uplynulých pětiletkách objem těžby stabilizován na úrovni 24 miliónů tun. Za 5. pětiletku vzrostla těžba uhlí o 5,8 %. Je to výsledek jak širokého hnutí pracovní iniciativy havířů, tak i soustavné a plánovité výstavby a rekonstrukce celého revíru.

Úspěšně se v uplynulých pětiletkách rozvíjely obory hutnictví, energetika a strojírenství. Rovněž v těchto odvětvích byla Směrnice XIV. sjezdu důsledně naplňována, což je zřejmé z toho, že v objemu výroby představuje rozvoj těchto odvětví přírůstek 71,5 % proti roku 1970.

Významné postavení metalurgie našeho kraje v ekonomice republiky je dáno tím, že z celkové produkce ČSR připadá na kraj přes 90 % výroby surového železa a přes 80 % výroby oceli.

V kraji se rychle rozvíjí i strojírenský a chemický průmysl. Strojírenská a chemicko-gumárenská výroba vzrostla od roku 1962 dva a půlkrát. K tradičním oblastem chemického průmyslu - k Ostravě a Přerovu - přibyl nový moderní podnik Urxovy závody ve Valašském Meziříčí. Také ve strojírenství byly vybudovány nové kapacity - Uničovské strojírny vyrábějící techniku pro povrchovou těžbu uhlí, stavební a silniční stroje, Přerovské strojírny na výrobu investičních celků pro zpracování stavebních hmot, Tesla Rožnov pod Radhoštěm, Lisovny nových hmot ve Vrbně pod Pradědem atd.

V uplynulých pětiletkách plnilo jeden z nejvýznamnějších úkolů revoluční přestavby společnosti naše zemědělství. Budováním jednotných zemědělských družstev, státních statků, strojních traktorových stanic a ostatních organizací zemědělských služeb byly vytvořeny nové výrobní vztahy v zemědělství a rolnictvo se postavilo pevně po bok dělnické třídy. Politický i ekonomická rozvoj zemědělských družstev umožnil zahájit další etapu socialistické přestavby - přechod k socialistické velkovýrobě na základě koncentrace a specializace výroby. To vše umožnilo, že hodnota hrubé zemědělské produkce se za uplynulých třicet let zvýšila více než dvojnásobně a hodnota tržní zemědělské produkce více než trojnásobně.  

Tento úspěšný proces pokračoval i v 5. pětiletce.

Je samozřejmé, že rozvoj výroby v průmyslu a zemědělství výrazně ovlivnil i terciární sféru, která zabezpečuje potřeby pracujících v oblasti zdravotní péče, školství, kultury a v celé široké oblasti služeb.

Tak např. ve zdravotnictví se počet lůžek v zařízeních zvýšil téměř na 21 000, z toho v nemocnicích na 16 000.

Svým způsobem unikátním řešením, a to nejen v Československé socialistické republice, ale i mimo hranice naší vlasti, je výstavba rehabilitačního centra v Hrabyni, jehož poslední zdravotnická část o 200 lůžkách byla uvedena nedávno do provozu.

Ve školství považoval náš kraj za jeden z nejdůležitějších úkolů rozvoj předškolní výchovy - dosáhnout podle směrnic XIV. sjezdu, aby 65 % dětí ve věku od 3 do 6 let navštěvovalo mateřské školy. Svépomocí občanů bylo v akci "Z" postaveno /bez roku 1975/ 50 nových mateřských škol a počet dětí v těchto školách dosáhl koncem roku 1974 již 64,4 % příslušné věkové kategorie.

Na základě volebních programů byla věnována pozornost výstavbě nových škol a modernizaci stávajících školních budov. V rámci účelové investiční výstavby se za poslední pětiletku postavilo 19 základních devítiletých škol, v komplexní bytové výstavbě 24 základních devítiletých škol a v akci "Z" 12 škol.

Díky výrazné pozornosti a péči komunistické strany bylo v Severomoravském kraji dosaženo v uplynulých letech dobrých výsledků i v oblasti kultury.

Např. v zájmových amatérských uměleckých kroužcích pracuje přes 57 000 občanů, z čehož je přes dvě třetiny mladých lidí do 25 let. Mnohé soubory získaly a získávají ocenění jak v domácích, tak v zahraničních soutěžích. Místo tří profesionálních divadel v předmnichovské republice působí v současné době v kraji 7 divadel, jejichž představení navštívilo v loňském roce 1 milión 479 000 diváků.

Ruku v ruce s rozvojem výroby ve všech odvětvích národního hospodářství a s rozvojem terciární sféry zlepšovaly se i životní podmínky a rostla životní úroveň našich pracujících. Dovolte mi uvést o tom jen ty nejdůležitější údaje.

V bytové výstavbě za období poslední pětiletky, resp. do konce tohoto roku, bude odevzdáno 64 500 bytů.

Ve službách poskytovaných obyvatelstvu podniky místního hospodářství vzrostly za poslední pětiletku tržby od obyvatelstva o 28,3 % a představují téměř 800 miliónů Kčs. Bylo vybudováno 16 nových domů služeb. Maloobchodní obrat vzrostl za první čtyři roky 5. pětiletky na 124,2 %, z toho v průmyslovém zboží na 133 %.

V péči o zlepšení životního prostředí sehrává významnou úlohu úsilí národních výborů. Pod vedením krajského výboru KSČ a za účinné pomoci Národní fronty dokázaly národní výbory v uplynulých pěti letech rozvinout pracovní iniciativu občanů natolik, že svépomocí, tj. dobrovolnou prací bylo ve zvelebení měst a obcí vybudováno dílo v hodnotě přes 7,5 mld Kčs a již dnes 641 národních výborů Severomoravského kraje odpovědělo na Provolání ÚV KSČ, vlády ČSSR, URO a ÚV SSM a vyhlásilo své závazky k dalšímu zvelebení obcí a měst na rok 1976, případně na celou 6. pětiletku.

Soudružky a soudruzi poslanci, myslím, že fakta, která jsem uvedl, jasně dokumentují podíl Severomoravského kraje na celém třicetiletém vývoji našeho státu a společnosti.

Ukazují, že péče Komunistické strany Československa o rozvoj Ostravska, jako základny těžkého průmyslu ČSSR, a to od prvního dvouletého plánu, až po realizaci Směrnice XIV. sjezdu strany nese své dobré ovoce.

V této souvislosti je třeba vyzvednout obrovské úsilí dělnické třídy našeho kraje. Její přední představitelé od prvních úderníků-stachanovců, hrdinů socialistické práce, až po dnešní sakmarovce a žabčíkovce, stáli a stojí v čele všeho skutečně pokrokového. Oni ukazují cestu ostatním k naplňování velkých ideálů komunismu.

XIV. sjezd Komunistické strany Československa podtrhl velkou odpovědnost zákonodárných sborů za uplatňování třídních zájmů pracujícího lidu a nutnost úzkého spojení jejich poslanců s národními výbory a voliči.

Dovolte, abych se zmínil, jak tento úkol plníme. Mezi poslanci České národní rady a národními výbory Severomoravského kraje je velmi dobrá spolupráce. Během celého volebního období zúčastňovali se poslanci ČNR plenárních zasedání národních výborů, pracovali v komisích, při průzkumech, účastnili se besed s voliči a dalších akcí národních výborů.

Nejvýznamnějším výsledkem této spolupráce z posledního období bylo projednání problematiky ostravské průmyslové aglomerace v orgánech České národní rady. Tento přístup ČNR byl v kraji příznivě hodnocen, neboť připomněl v rámci celého našeho státu význam ostravské aglomerace pro národní hospodářství nejen České socialistické republiky, ale celé federace. Také předsednictvo ČNR ocenilo výsledky dosažené v kraji při realizaci závěrů XIV. sjezdu KSČ, zejména v rozvoji ostravské aglomerace, za zlepšení životního prostředí, kde se za podpory vlády významně podílejí i národní výbory a projevuje se i aktivní a iniciativní účast občanů a podniků při uskutečňování volebních programů Národní fronty.