ČESKÁ NÁRODNÍ RADA 1975
II. volební období
119
Vládní návrh
Zákon
ČESKÉ NÁRODNÍ RADY
ze dne ..................... 1975
o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
Orgány sociálního zabezpečení a jejich úkoly
§ 1
Orgány sociálního zabezpečení
(1) Orgány sociálního zabezpečení České socialistické republiky jsou:
a) ministerstvo práce a sociálních věcí České socialistické republiky,
b) Úřad důchodového zabezpečení v Praze,
c) národní výbory,
d) ministerstvo vnitra České socialistické republiky a ministerstvo spravedlnosti České socialistické republiky v mezích působnosti stanovené zákonem o sociálním zabezpečení. [§ 129 - 135, § 162 a § 165 zákona č. .../1975 Sb., o sociálním zabezpečení.]
(2) Jako orgány sociálního zabezpečení působí též sociální komise jednotných zemědělských družstev.
(3) Orgány sociálního zabezpečení České socialistické republiky zabezpečují co nejširší účast pracujících na výkonu sociálního zabezpečení a jeho kontrole, vytvářejí předpoklady pro účast pracujících na rozhodování ve věcech sociálního zabezpečení a úzce spolupracují se společenskými organizacemi, zejména s orgány Revolučního odborového hnutí, s orgány výrobních družstev a s orgány Svazu družstevních rolníků České socialistické republiky.
§ 2
Ministerstvo práce a sociálních věcí České socialistické republiky
(1) Ministerstvo práce a sociálních věcí České socialistické republiky (dále jen "ministerstvo")
a) řídí a kontroluje výkon sociálního zabezpečení;
b) zajišťuje, aby úkoly sociálního zabezpečení byly plněny v souladu s možnostmi a potřebami společnosti.
(2) Ministerstvo může zřídit jako svůj orgán posudkovou komisi sociálního zabezpečení k posuzování zdravotního stavu ve výjimečných případech, které ministerstvo určí, protože jejich posouzení vyžaduje zvláštních odborných znalostí.
§ 3
Úřad důchodového zabezpečení v Praze
(1) Úřad důchodového zabezpečení v Praze rozhoduje o dávkách důchodového zabezpečení, pokud není v tomto zákoně nebo v zákoně o sociálním zabezpečení stanoveno, že o nich rozhoduje jiný orgán sociálního zabezpečení; při výkonu důchodového zabezpečení spolupracuje s národními výbory.
(2) Úřad důchodového zabezpečení v Praze odpovídá za účelné a hospodárné vynakládání prostředků na důchodové zabezpečení, s nimiž hospodaří.
Národní výbory
§ 4
(1) Národní výbory poskytují dávky a služby sociální péče a v případech stanovených tímto zákonem rozhodují o dávkách důchodového zabezpečení a o dávkách ze zabezpečení členů rodin občanů konajících službu v ozbrojených silách.
(2) Národní výbory rozhodují o dávkách zabezpečení matky a dítěte a o dávkách zabezpečení v nemoci, pokud je jejich poskytování upraveno prováděcími předpisy k zákonu o sociálním zabezpečení nebo předpisy o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, jakož o dalších dávkách a příspěvcích podle zvláštních předpisů. [Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění zákona č. 99/1972 Sb., o zvýšení přídavků na děti a výchovného.
Zákon č. 107/1971 Sb., o mateřském příspěvku.
Zákon č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči.]
§ 5
Správní komise
(1) Okresní národní výbory a krajské národní výbory [Působnost Národního výboru hlavního města Prahy je upravena zákonem č. 111/1967 Sb., o hlavním městě Praze.] zřizují jako správní komise posudkové komise sociálního zabezpečení, dávkové komise a komise péče o rodinu a děti.
(2) V případě potřeby může krajský národní výbor pověřit okresní národní výbor ve svém obvodu, aby jeho posudková komise sociálního zabezpečení posuzovala invaliditu nebo jiné zdravotní otázky související s výkonem sociálního zabezpečení účastníků boje proti fašismu a obětí fašismu, popřípadě v některých dalších odůvodněných případech, pro území celého kraje.
(3) V odůvodněných případech může okresní národní výbor se souhlasem krajského národního výboru zřídit posudkové komise sociálního zabezpečení s působností pro pracující velkých organizací, které mají závodní zdravotnické zařízení.
ČÁST DRUHÁ
Působnost národních výborů na úseku důchodového zabezpečení, zabezpečení členů rodin občanů konajících službu v ozbrojených silách, zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte
§ 6
Národní výbory při výkonu sociálního zabezpečení poskytují odbornou pomoc občanům a organizacím, kontrolují, jak organizace plní úkoly uložené zákonem o sociálním zabezpečení a ukládají jim, aby odstranily zjištěné nedostatky. Opatřují a předkládají Úřadu důchodového zabezpečení v Praze podklady potřebné k rozhodnutí o dávkách důchodového zabezpečení.
§ 7
Působnost místních (městských) národních výborů
Místní (městský) národní výbor rozhoduje
a) komu má být vyplácena dávka důchodového zabezpečení, jestliže by se výplatou dávky oprávněnému zřejmě nedosáhlo účelu, kterému má dávka sloužit, nebo kdyby tím byly poškozovány zájmy osob, které je důchodce povinen vyživovat,
b) komu se mají vyplácet přídavky na děti ze zabezpečení družstevních rolníků, ze zabezpečení spisovatelů, hudebních skladatelů, výtvarných umělců a architektů, vědeckých pracovníků, novinářů, výkonných umělců a artistů a ze zabezpečení občanů poskytujících služby a opravy na základě povolení národního výboru, z důchodového pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících, nebo výchovné ze sociálního zabezpečení, jestliže výplata do rukou dosavadního příjemce zřejmě nedosahuje účelu, pro který jsou přídavky (výchovné) určeny. [§ 2 a § 7 zákona č. 117/1986 Sb., o některých důsledcích zanedbávání péče o děti, ve znění zákona č. 99/1972 Sb.]
Působnost okresních národních výborů
§ 8
(1) Okresní národní výbor
a) rozhoduje
1. o tom, zda zaměstnání (pojištění) bylo přerušeno z vážných důvodů,
2. o skončení zaměstnání I. nebo II. pracovní kategorie z jiných vážných důvodů než zdravotních,
3. o vzniku a zániku sociálního zabezpečení družstevních rolníků,
4. o vzniku a zániku sociálního zabezpečení spisovatelů, hudebních skladatelů, výtvarných umělců, architektů, vědeckých pracovníků, novinářů, výkonných umělců a artistů,
5. o vzniku a zániku důchodového pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících a spolupracujících členů jejich rodin,
6. o započtení celého kalendářního roku do doby zaměstnání, jestliže člen jednotného zemědělského družstva neodpracoval stanovený počet pracovních dnů, popřípadě jinak určený pracovní úvazek,
7. o zvýšení důchodu manželky pro bezmocnost a zvýšení sociálního důchodu (výchovného k němu) pro bezmocnost,
8. o podpoře při narození dítěte důchodkyni nebo manželce, popřípadě jiné rodinné příslušnici nepracujícího důchodce,
9. o příspěvku na rekreaci dětí nepracujícího důchodce,
10. o pohřebném při úmrtí nepracujícího důchodce, popřípadě člena jeho rodiny,
11. o pohřebném při úmrtí jednotlivě hospodařícího rolníka, spolupracujícího člena jeho rodiny nebo rodinného příslušníka,
12. o dávkách zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte ze sociálního zabezpečení spisovatelů, hudebních skladatelů, výtvarných umělců, architektů, vědeckých pracovníků, novinářů, výkonných umělců a artistů,
13. o dávkách zabezpečení matky a dítěte ze sociálního zabezpečení občanů, kteří poskytují služby a opravy na základě povolení národního výboru a z důchodového pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících a spolupracujících členů jejich rodin,
14. o povinnosti občanů uvedených v bodě 12 a 13 a členů jednotných zemědělských družstev vrátit dávku zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte poskytnutou neprávem nebo ve vyšší výměře, než náležela a o povinnosti jednotného zemědělského družstva nahradit škodu způsobenou nesprávnou výplatou těchto dávek,
15. o odvolání proti rozhodnutí sociální komise jednotného zemědělského družstva o peněžitých dávkách zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte,
16. o zaopatřovacím příspěvku a o příspěvku na úhradu za užívání bytu;
b) zpracovává rozbory invalidizace a navrhuje příslušným orgánům opatření směřující k prevenci invalidity a k odstranění následků invalidity.
§ 9
Okresní národní výbor svou posudkovou komisí sociálního zabezpečení
a) rozhoduje
1. z podnětu lékařské poradní komise [Vyhláška č. 78/1957 Ú. l., o přechodu z pracovní neschopnosti do invalidity (částečné invalidity).] o tom, zda je plně nebo částečně invalidní pracující, který je neschopný práce pro nemoc nebo úraz po dobu aspoň 3 měsíců a jemuž náleží nemocenské a který nepožádal o invalidní (částečný invalidní) důchod, nebo nebylo-li vyhověno takovéto jeho žádosti,
2. o tom, zda zaměstnání I. nebo II. pracovní kategorie skončilo ze zdravotních důvodů,
3. o nutnosti trvalého převedení pracujícího na jinou práci nebo o nutnosti trvalé změny zaměstnání, zjistila-li posudková komise sociálního zabezpečení v souvislosti s rozhodováním o dávkách důchodového zabezpečení, že pracující pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu trvale způsobilost konat dále dosavadní práci nebo že ji nesmí konat pro onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, [§ 37 odst. 1 písm. a), § 46 odst. 1 písm. d), § 51 odst. 1 písm. c) zákoníku práce.
§ 24 odst. 1 písm. a) zákona č. /1975 Sb., o zemědělském družstevnictví.]
4. o poskytnutí lázeňské péče pro nepracující důchodce, členy jednotných zemědělských družstev, spisovatele, hudební skladatele, výtvarné umělce, architekty, vědecké pracovníky, novináře, výkonné umělce, artisty a jejich rodinné příslušníky s výjimkou nemocí, u nichž lázeňskou péči povolují podle zvláštních předpisů orgány státní zdravotní správy,
5. o invaliditě (těžkém zdravotním postižení) dítěte a o nutnosti stálé péče o ně pro přiznání příplatku k přídavkům na děti z nemocenského pojištění; [§ 24 odst. 2 zákona č. 88/1968 Sb., ve znění zákona č: 99/1972 Sb.]
b) vydává posudek
1. o plné (částečné) invaliditě, o bezmocnosti, o invaliditě (těžkém zdravotním postižení) dítěte a o nutnosti stálé péče o ně, v řízení o dávkách důchodového zabezpečení, pokud nejde o případy uvedené pod písm. a) bod 1 a v řízení o dávkách zabezpečení matky a dítěte,
2. o tom, zda občan pro nepříznivý zdravotní stav má značně ztížené obecné životní podmínky;
c) v souvislosti s rozhodováním nebo vydáváním posudků doporučuje
1. poskytování nemocenského po uplynutí podpůrčí doby, v případech, kdy lze očekávat, že pracovník v krátké době nabude pracovní schopnosti,
2. v rámci posuzování plné (částečné) invalidity opatření pro obnovení pracovní schopnosti posuzovaného, vhodnost dalšího léčení, vhodnou úpravu pracovních podmínek, popřípadě opatření vhodných pomůcek.
§ 10
Okresní národní výbor svou dávkovou komisí
a) rozhoduje
1. o sociálním důchodu a o výchovném k němu,
2. o důchodu manželky,
3. o poskytování vdovského důchodu rozvedené ženě po uplynutí doby, po kterou měl bývalý manžel povinnost poskytovat jí příspěvek na výživu,
4. o zastavení výplaty sirotčího důchodu nebo výchovného k důchodu, jestliže sirotek nebo dítě, na něž je výchovné k důchodu poskytováno, uzavře manželství,
5. o částečném invalidním důchodu jednotlivě hospodařících rolníků a spolupracujících členů jejich rodin, kteří se stali následkem pracovního úrazu částečně invalidními a o jeho zvýšení,
6. o zvýšení invalidního důchodu jednotlivě hospodařících rolníků a spolupracujících členů jejich rodin, kteří se stali následkem pracovního úrazu plně invalidními,
7. o povinnosti důchodce vrátit dávku důchodového zabezpečení (pojištění) poskytnutou neprávem nebo ve vyšší výměře, než mu náležela a o povinnosti organizace nahradit škodu způsobenou nesprávnou výplatou důchodu, pokud rozhodování o takové dávce patří do působnosti národního výboru,
8. o započtení doby nezaměstnanosti, pokud se tato doba nezapočítává již podle zákona o sociálním zabezpečení,
9. o započtení doby vojenské služby v jiných než spojeneckých armádách (včetně doby zajetí), kterou konali povinně českoslovenští občané v době nesvobody,
10. o odstraňování tvrdostí, které by se vyskytly při poskytování dávek na úseku zabezpečení v nemoci, zabezpečení matky a dítěte, zabezpečení členů rodin občanů konajících službu v ozbrojených silách a zabezpečení důchodců některými dalšími dávkami;
b) navrhuje Úřadu důchodového zabezpečení v Praze
1. zápočet doby zaměstnání ve sporných případech,
2. zvýšení invalidního důchodu invalidy z mládí a invalidy mladšího 28 let, který pobírá důchod ve výši 500 Kčs měsíčně, až o 200 Kčs měsíčně v případech hodných zřetele.
§ 11
Působnost krajských národních výborů
(1) Krajský národní výbor
a) zastupuje Úřad důchodového zabezpečení v Praze před soudem v řízení o přezkoumání rozhodnutí ve věcech důchodového zabezpečení,
b) zpracovává rozbory invalidizace v kraji a navrhuje příslušným orgánům opatření směřující k prevenci invalidity a k odstranění následků invalidity.
(2) Posudková komise sociálního zabezpečení krajského národního výboru podává posudky v soudním řízení ve věcech důchodového zabezpečení a v odvolacím řízení správním, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na podkladě posudku posudkové komise sociálního zabezpečení okresního národního výboru.
ČÁST TŘETÍ
Působnost národních výborů na úseku sociální péče
§ 12
Národní výbory organizují sociální péči a zabezpečují občanům a rodinám s dětmi k překonání nepříznivé životní situace sociální pomoc dávkami a službami sociální péče. Za tím účelem vyhledávají ve spolupráci se státními, družstevními a společenskými organizacemi občany, kteří potřebují sociální péči.
Péče o rodinu a děti
§ 13
(1) V péči o rodinu a děti rozvíjejí národní výbory soustavnou činnost zaměřenou na vytváření příznivých podmínek, které umožňují, aby rodiny řádně plnily své společenské funkce, zejména ve výchově dětí.
(2) Národní výbory v součinnosti se socialistickými organizacemi pečují o vytváření podmínek, které umožňují nebo usnadňují rodičům a jiným občanům odpovědným za výchovu řádný výkon péče o děti; národní výbory k tomu zejména budují předškolní a mimoškolní zařízení a zřizují služby, které mají význam pro pracující rodiče, zejména zaměstnané matky.
(3) Národní výbory pomáhají rodinám plnit jejich úkoly; dbají o to, aby se předešlo újmám, které by děti a mladiství mohli utrpět v rodinách, na pracovištích a jinde, a chrání je před škodlivými vlivy; zjišťují případy narušených rodin a ohroženého nebo narušeného vývoje dětí a působí k odstranění jejich příčin a důsledků; za tím účelem mohou nařídit nebo učinit výchovná opatření; [§ 43 zákona o rodině.] organizují náhradní rodinnou výchovu dětí.
(4) Národní výbory vykonávají sociálně právní ochranu dětí a pomáhají těhotným ženám, rodičům nebo jiným občanům pečujícím o nezaopatřené děti, kteří to z vážných důvodů potřebují, při ochraně jejich práv a právem chráněných zájmů.
§ 14
Působnost místních (městských) národních výborů
Místní (městský) národní výbor
a) rozhoduje
1. o napomenutí nezletilého, jeho rodičů a občanů, kteří narušují jeho řádnou výchovu, [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o rodině.]
2. o stanovení dohledu nad nezletilým, [§ 43 odst. 2 písm. b) zákona o rodině.]
b) navrhuje orgánu příslušnému k rozhodování o přídavcích na děti (výchovném), aby v odůvodněných případech zastavil výplatu této dávky oprávněnému příjemci, [§ 2 a § 7 zákona č. 117/1966 Sb., ve znění zákona č. 99/1972 Sb.]
c) poskytuje dětem v naléhavých případech okamžitou pomoc;
d) oznamuje soudům a jiným státním orgánům skutečnosti, které mají význam pro řízení a rozhodování ve věcech dětí,
e) oznamuje okresnímu národnímu výboru, kterým rodinám, dětem a těhotným ženám je třeba poskytnout sociální péči a spolupůsobí při jejím poskytování,
f) oznamuje orgánům, které rozhodují o mateřském příspěvku, skutečnosti, které jsou významné pro rozhodnutí o nároku ženy na mateřský příspěvek,
g) chrání děti a mladistvé před škodlivými vlivy, které ohrožují jejich řádnou výchovu,
h) vyhledává a doporučuje okresnímu národnímu výboru občany vhodné za osvojitele, opatrovníky a pěstouny a navrhuje vhodné občany za důvěrníky péče o děti,
ch) spolupůsobí při výkonu ochranných nebo výchovných opatření vyslovených soudem nebo okresním národním výborem a sleduje jejich účinnost,
i) podílí se na výchově občanů k manželství a k odpovědnému rodičovství.
Působnost okresních národních výborů
§ 15
Okresní národní výbor
a) rozhoduje
1. v nutných případech o okamžitém umístění dítěte do náhradní výchovy nahrazující výchovu rodičů na dobu, než rozhodne soud,
2. o odvolání proti rozhodnutí sociální komise jednotného zemědělského družstva o mateřském příspěvku,
3. o poskytnutí peněžitých příspěvků, věcné pomoci, půjček a pečovatelské služby,
4. o umístění matky s dítětem, popř. těhotné ženy do domova pro matky s dětmi, který spravuje okresní národní výbor,
5. o dalších opatřeních podle zvláštních předpisů, [Zákon č. 107/1971 Sb., zákon č. 50/1973 Sb.]
b) vykonává funkci opatrovníka dětí, [§ 83 odst. 2 zákona o rodině.]
c) vykonává stanovený dohled nad dětmi, [§ 43 odst. 2 písm. b) zákona o rodině.]
d) sleduje vývoj dětí, které byly umístěny do výchovy jiných občanů než rodičů,
e) navrhuje soudu nařízení ústavní výchovy [§ 45 odst. 2 zákona o rodině.] nebo uložení ochranné výchovy [§ 84 odst. 1 a § 86 trestního zákona.] nebo omezení, popřípadě zbavení rodičovských práv [§ 44 odst. 2 a 3 zákona o rodině.] a zrušení ústavní výchovy,
f) na žádost soudu podává zprávy o skutečnostech potřebných pro rozhodování o výchově a výživě dětí,
g) pečuje o to, aby děti, které byly propuštěny z ústavní nebo ochranné výchovy nebo mladiství, kteří byli propuštěni z výkonu trestu odnětí svobody, byli přijati do škol nebo zařazeni do vhodného učebního nebo pracovního poměru, popřípadě i vhodně ubytováni,
h) účastní se trestního řízení proti mladistvým,
ch) vede evidenci těžko vychovatelných dětí.
§ 16
Okresní národní výbor organizuje a koordinuje výchovu občanů k manželství a odpovědnému rodičovství a poskytuje též porady manželům, rodičům a dětem, těhotným ženám v otázkách týkajících se manželských a rodinných vztahů, výchovy dětí, určení otcovství; pomáhá při uplatňování práv a právem chráněných zájmů těchto občanů.
§ 17
Okresní národní výbor při plnění úkolů v péči o rodinu a děti spolupracuje s aktivem dobrovolných spolupracovníků, zejména důvěrníků péče o děti, které jmenuje zpravidla na návrh místních národních výborů.
§ 18
Okresní národní výbor svou komisí péče o rodinu a děti
a) rozhoduje
1. o napomenutí nezletilého, jeho rodičů a občanů, kteří narušují jeho řádnou výchovu, neučinil-li tak místní (městský) národní výbor, [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o rodině.]
2. o stanovení dohledu nad nezletilým, neučinil-li tak místní (městský) národní výbor, [§ 43 odst. 2 písm. b) zákona o rodině.]
3. o uložení omezení nezletilému, které zabrání škodlivým vlivům na jeho výchovu, [§ 43 odst. 2 písm. c) zákona o rodině.]
4. o poskytnutí příspěvku na výživu dítěte, [§ 100 zákona o rodině.]
5. o poskytnutí odměny pěstounu, je-li jím prarodič dítěte svěřeného do pěstounské péče, [§ 8 odst. 2 zákona č. 50/1973 Sb.]
6. o odvolání proti rozhodnutí místního (městského) národního výboru o napomenutí nebo o stanovení dohledu nad nezletilým,
7. o odstranění tvrdosti zákona při poskytování mateřského příspěvku, je-li k rozhodování o nároku příslušný okresní národní výbor nebo sociální komise jednotného zemědělského družstva; [§ 14 zákona č. 107/1971 Sb.]
b) plní úkoly při koordinaci činnosti orgánů působících v péči o rodinu a děti.
§ 19
Působnost krajských národních výborů
Krajský národní výbor
a) rozhoduje o umístění matky s dítětem, popřípadě těhotné ženy do domova pro matky s dětmi, který spravuje,
b) spolupracuje s orgány řídícími výchovná zařízení, v nichž jsou mladiství ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody.
§ 20
Oprávnění občanů pověřených péčí o rodinu a děti
Při plnění svých úkolů jsou funkcionáři a pracovníci národních výborů, důvěrníci péče o děti, občané pověření dohledem a jiní dobrovolní spolupracovníci oprávnění navštívit dítě a rodinu v bytě, nebo na místě, kde tráví svůj volný čas, dítě ve škole, mladistvého na pracovišti a zjistit, jak je zabezpečena péče o ně; mají též právo požadovat od všech zúčastněných občanů potřebné informace a vysvětlení.
Péče o občany se změněnou pracovní schopností
§ 21
Národní výbory pečují o to, aby se občané se změněnou pracovní schopností mohli zapojit do pracovního procesu a podílet se tak na plnění hospodářských úkolů a na rozvoji společnosti.
§ 22
Okresní národní výbor
a) rozhoduje
1. o příspěvku před umístěním do zaměstnání, o příspěvku po dobu přípravy pro pracovní uplatnění a o zvýšení těchto příspěvků na rodinné příslušníky,
2. o udělení předchozího souhlasu organizaci k rozvázání pracovního (učebního) poměru výpovědí s občanem se změněnou pracovní schopností, [§ 50 a § 231 zákoníku práce.]
3. o úhradě nákladů na přípravu pro pracovní uplatnění občanů se změněnou pracovní schopností, které do této přípravy vyslal okresní národní výbor,
4. o přijetí občanů se změněnou pracovní schopností do přípravy pro pracovní uplatnění, organizované národním výborem,
5. o příspěvcích podle zvláštních předpisů;
b) stanoví v součinnosti s organizacemi každoročně plán zaměstnanosti občanů se změněnou pracovní schopností,
c) vypracovává v součinnosti s organizacemi každoročně plán úkolů potřebných k provádění pracovní rehabilitace,
d) vyhrazuje každoročně v plánech rozmístění dorostu počet učebních míst, míst ve školách a počet pracovních míst potřebných pro mladistvé občany se změněnou pracovní schopností,
e) doporučuje organizaci přijmout občana se změněnou pracovní schopností do pracovního poměru,
f) může organizaci odejmout nebo omezit oprávnění k náboru pracovních sil při závažném neplnění plánu zaměstnanosti občanů se změněnou pracovní schopností,
g) kontroluje, zda organizace vybírají odpovědně pracovní místa pro občany se změněnou pracovní schopností,
h) sleduje, zda příprava, pro pracovní uplatnění, výkon zaměstnání, pracovní podmínky a prostředí nemají nepříznivý vliv na zdravotní stav pracujících občanů se změněnou pracovní schopností a zda tito občané nepotřebují další pomoc,
ch) vede evidenci občanů se změněnou pracovní schopností, která obsahuje též údaje o jejích pracovním uplatnění v jednotlivých organizacích.
§ 23
Okresní národní výbor svou posudkovou komisí sociálního zabezpečení
a) rozhoduje
1. o tom, zda jde o občana se změněnou pracovní schopností, popřípadě o občana se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením,
2. o nutnosti trvalého převedení pracujícího na jinou práci, nebo o nutnosti trvalé změny zaměstnání, zjistila-li v souvislosti s rozhodováním o tom, že jde o občana se změněnou pracovní schopností, že pracující pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu trvale způsobilost konat dosavadní práci nebo že ji nesmí konat pro onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, [§ 37 odst. 1 písm. a), § 46 odst. 1 písm. d), § 51 odst. 1 písm. c) zákoníku práce.
§ 24 odst. 1 a) zákona č. 1975 Sb., o zemědělském družstevnictví.]
b) v souvislosti s rozhodováním doporučuje u občanů se změněnou pracovní schopností, popřípadě u občanů se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením
1. opatření pro obnovení pracovní schopnosti posuzovaného, vhodnost jeho dalšího léčení nebo pořízení vhodných pomůcek a vhodnou úpravu pracovních podmínek,
2. vhodné pracovní uplatnění a přípravu pro pracovní uplatnění s ohledem na jejich zdravotní stav a kvalifikaci,
3. umístění do výrobních družstev invalidů, do podniků Svazu invalidů České socialistické republiky a do chráněných dílen (pracovišť) organizací.
Péče o občany těžce postižené na zdraví
§ 24
Národní výbory organizují a vykonávají péči o občany těžce postižené na zdraví tak, aby těmto občanům byla podle jejich individuálních potřeb poskytnuta pomoc k překonání obtíží, které jim způsobuje jejich těžké zdravotní postižení.