5. cieľavedome vytvárať podmienky pre masové zapájanie mladej generácie do vynálezcovskej a zlepšovateľskej činnosti. V súlade s uznesením ÚV KSČ z júla t. r, usmerňovať odborný a politický rast mladej generácie nielen v školách, ale aj na pracoviskách tak, aby umožňoval úspešnú účasť mládeže i v tejto významnej a pre mladých ľudí príťažlivej činnosti.

Súdruh Husák na XIV. zjazde KSČ povedal: "Potrebujeme ľudí všestranne pripravených, odborne vzdelaných s vysokou kultúrnou úrovňou, politicko-ideovo zapálených a plne oddaných socializmu."

Tieto slová sú plne záväzné pre každého komunistu a pre všetkých občanov, ktorí majú zásady výchovy socialistickej generácie presadzovať v praxi a zabezpečiť, aby pre ďalšie obdobie výstavby socializmu vyrastala socialistická mládež.

Preto bude potrebné v duchu uznesenia XIV. zjazdu KSČ a záverov VI. pléna ÚV ZSM, ako i júlového uznesenia ÚV KSČ upevniť živý styk medzi mladou generáciou v oblasti vynálezov a zlepšovateľského hnutia.

Bude potrebné vytvárať rady mladých odborníkov, ktorých úlohou bude spolupracovať s Vedeckotechnickou společnosťou, s komisiami komplexnej socialistickej racionalizácie a tak aktivizovať mladých ľudí na riešenie zlepšovateľského hnutia. V základných organizáciách Socialistického zväzu mládeže naplno rozvinúť hnutie "Reflektor mladých, Zenit apod.", kde by mali mladí ľudia možnosť účasti a zapájania sa do tejto oblasti a pôdu pre sebarealizáciu.

Záverom verím, že takýmto postupom naše stranícke a vládne vedenie zabezpečí tejto spoločnosti pevný základ a perspektívu krajších a šťastnejších dní.

Předsedající místopředseda SL dr. R. Nejezchleb: Ďakujem poslancovi Ivaničovi. Teraz prerušujem naše rokovanie na 20 minút. Po prestávke ako prvý vystúpi poslanec Tichý.

/Jednání přerušeno v 15.44 hod./

/Jednání opět zahájeno v 16.05 hod./

/Řízení schůze převzal předseda SL V. David./

Předseda SL V. David: Soudružky a soudruzi poslanci, budeme pokračovat v rozpravě. Uděluji slovo posl. Tichému, připraví se posl. Josef Polák.

Poslanec R. Tichý: Začátkem letošního roku vstoupil v platnost zákon č. 84/1972 Sb., o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech. Nová právní úprava v oblasti objevů, vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů byla technickou veřejností, zejména vynálezci a zlepšovateli, přijata velmi kladně. Byly zvláště oceněny socialistické principy nového zákona a upevnění odpovědnosti státních a hospodářských orgánů, dobře zapůsobilo i zvýšení odměn vynálezcům a zlepšovatelům a jejich morální ocenění. To se již nyní projevuje zejména v dalším růstu podávaných zlepšovacích návrhů. Na tento značný růst zřejmě nepůsobí jen hmotná zainteresovanost, zvláště zvýšení odměn autorů, ale zejména opatření prováděná stranickými, státními a hospodářskými orgány a orgány ROH a ČSVTS. Řada těchto opatření, školení a aktivů účinně podporuje po mém soudu další rozvoj vynálezeckého a zlepšovatelského hnutí.

Významným principem zákona o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech je zavedení institutu správy vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů. Jde o řadu povinností a práv organizací, pověřených správou těchto produktů tvůrčí činnosti. Tento nový právní institut je důležitým opatřením, které ukládá konkrétním socialistickým organizacím pečovat o výkon práv a povinností souvisejících zejména s nejširším využíváním vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů pro technický pokrok a rozvoj národního hospodářství. Toto opatření je plně v souladu se závěry XIV. sjezdu KSČ o nutnosti užšího sepětí vědy se společenskou praxí a položilo základ ke zlepšení situace v zavádění výsledků výzkumu do naší výrobní praxe. Zvláště je důležité a zasluhuje si stálé pozornosti všech orgánů, že určená organizace musí pečovat o vynález, zlepšovací návrh nebo průmyslový vzor jako o "národní majetek" a starat se o něj s péčí řádného hospodáře. Dříve platný zákon sice ukládal organizacím určité úkoly, pokud jde o využívání a péči o vynálezy a zlepšovací návrhy, ale nebylo v něm přesně určeno, která organizace konkrétně ponese přímou odpovědnost za péči o novou techniku a její co nejširší uplatnění. Podle nového zákona je organizace, která spravuje vynález nebo průmyslový vzor, povinna pečovat o jeho plánovité a všestranné využívání včetně jeho rozšíření do dalších organizací, k tomuto účelu je zavázána také provádět průzkum hospodářské upotřebitelnosti, a je povinna podávat autorovi a Úřadu pro vynálezy a objevy zprávu o jeho výsledku. Je též povinna pečovat o uplatnění vynálezu nebo průmyslového vzoru v zahraničí, zejména v rámci hospodářské a vědeckotechnické spolupráce. Určená organizace musí jako správce zabezpečovat též zahraniční ochranu a zájmy státu i oprávněné zájmy autora. Jako správce musí sledovat též ekonomické a jiné přínosy, kterých se v národním hospodářství z hlediska využití této nové techniky dosáhne.

Kritické zhodnocení dosavadního stavu v této oblasti, zvláště na úseku základního výzkumu, vede k závěru, že v řadě případů doposud aplikace výsledků výzkumu, docílených v ústavech ČSAV naráží ve výrobní sféře na řadu obtíží. Nová řešení technických problémů, která po dopracování v oblasti aplikovaného výzkumu a v dalších předvýrobních etapách by měla být zavedena do výrobní praxe a znamenala by významné zvýšení úrovně materiálně technické základny našeho státu, dodnes ještě zůstávají nevyužita. Zanedbáváním těchto možností jsme v některých oborech dospěli ke stavu, který vytváří rozpor mezi úrovní nové techniky, obsažené v oblasti základního výzkumu a úrovní techniky, prakticky uplatňované ve výrobní sféře.

Řada výsledků základního výzkumu dosažených v Čs. akademii věd v moderních progresívních oborech, na něž jsou uděleny celé řadě zahraničních států patenty, zůstává v naší výrobní praxi stále nevyužita.

Výsledky by měly sloužit především naší výrobní praxi a přes ni k přímému zbožovému vývozu na trhy námi dosažitelné a formou licencí teprve potom a do teritorií zbožově nedosažitelných, kde je forma licence vhodnější. Soudím, že příčiny dosavadního stavu je možné shrnout zhruba do těchto skupin:

1. Systém ukazatelů hospodářských výsledků průmyslových podniků vytváří určité obtíže při zavádění nové techniky.

2. Přístup k nové technice, která by měla být zavedena ve výrobním podniku a která se zrodila mimo výrobní podnik, je spojen s určitou averzí, při níž svou roli hrají jak aspekty prestižní, tak i hmotné zainteresovanosti.

3. Nedostačující je též vazba mezi základním výzkumem, jako první předvýrobní etapou a na ni navazujícími dalšími etapami, t.j. aplikovaným výzkumem a vývojem technické podstaty výrobku a jeho technologie.

Základní výzkum a výroba jsou dva krajní články řetězu spojené přes aplikovaný výzkum, ověřovací provoz atd. a pevnost tohoto propojení se řídí pevností nejslabšího článku. Disproporce a propojení jednotlivých článků mezi základním výzkumem a výrobou způsobují nežádoucí časové a jiné ztráty při zavádění výsledků výzkumu do výroby. Kromě toho ne všechny výrobní závody mají dobře vybavená vývojová střediska a zkušebny či poloprovozy, kde by měly možnost pružně odstraňovat všechny potíže, se kterými je nutno při realizaci nových výrobků počítat a které se budou vždy vyskytovat.

Prohloubení vztahů mezi vědou a praxí brzdí rovněž nedořešené otázky změn struktury výroby. Účinná, dlouhodobě orientovaná spolupráce vyžaduje jasnou technicko-ekonomickou koncepci rozvoje podniku spolu s programem racionalizačních změn současné technologie výroby a její struktury.

Spolupráce průmyslu se základním výzkumem se musí opírat též o vlastní podnikovou základnu výzkumu a vývoje, neboť experimenty přenášené přímo do provozu mohou být riskantní a navíc nepřipouštějí průzkum širokého pásma parametrů, prováděný s cílem dosáhnout optimálních podmínek zkoumané technologie nebo parametrů vyvíjeného výrobku. Vhodný způsob přímého uplatnění výsledků základního výzkumu v praxi představuje cílevědomá spolupráce Čs. akademie věd s průmyslem, založená na dlouhodobých dohodách mezi presidiem a generálními, resp. oborovými ředitelstvími.

Soudružky a soudruzi, zmínil jsem se záměrně o těch ustanoveních zákona, týkajících se institutu správy, protože představují velmi důležitý krok k odstranění dnes ještě stále ne zcela zvládnutého stavu a vyžadují tato ustanovení do všech důsledků docenit a správně pochopit. Nebylo by správné se spokojit jen s tím, že byla vydána zákonná norma, v zápětí musí následovat vytváření praktických předpokladů a zajištění vazeb, které budou znamenat odstranění dosavadních nedostatků především přemostění základního výzkumu a výrobní praxe. Prakticky to znamená účinně řešit vytváření vazeb mezi ČSAV, resortními výzkumnými ústavy a výzkumně vývojovými základnami VHJ a důsledně prosazovat koordinaci mezi vědeckým plánem a potřebami československé výrobní praxe.

V souvislosti se zaváděním institutu správy do praxe s řadou úkolů s ním spojených je též nezbytné, aby v příslušných našich ministerstvech, oborech, podnicích či ústavech byla provedena opatření odpovídající požadavkům správy. Stává se, že některá organizace chápe smysl této správy pouze jako administrativní opatření, nebo se odvolávána nedostatečné kádrové vybavení příslušného útvaru. To by byla překážka, která by znamenala pokračovat ve vývoji minulých let.

Jiným problémem, který, jak se zdá, znesnadňuje zavádění institutu správy a tím i celého zákona do praxe, je, že některá ministerstva, resp. odbory dosud nevydaly prováděcí směrnice. Proto ještě zůstávají vztahy mezi jednotlivými články řízení ve sledované oblasti v řadě případů nevyjasněné. Úřad pro vynálezy a objevy věnoval zavádění zákona do praxe a výkladu předpisů mnoho úsilí a času. Tato zvýšená konzultační a poradenská činnost byla organizacemi velmi kladně hodnocena.

Namátkou bych uvedl letošní celostátní akci vynálezců a zlepšovatelů v dubnu t. r., nebo dvě akce uspořádané slovenskou vládou a věnované rozvoji vynálezeckého a zlepšovatelského hnutí, resp. tématickému usměrňování vynálezecké a zlepšovatelské činnosti.

Závěrem bych chtěl zrekapitulovat, že zabezpečení nové) zákona o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech si zejména vyžádá:

1. dosáhnout toho, aby uskutečňování nových předpisů nezůstávalo jen věcí Úřadu pro vynálezy a objevy, ale stalo se věcí všech státních orgánů, hospodářských a společenských organizací,

2. urychleně dopracovat a vydat všechny resortní a oborové směrnice, které budou odpovídat ustanovením zákona a specifickým poměrům v jednotlivých resortech a oborech.

3. sledovat působení resortních a oborových směrnic při praktickém provádění činnosti na úseku správy,

4. kádrově a organizačně zajistit v rámci jednotlivých resortů plnění úkolů vyplývajících z institutu správy, přitom je třeba si zejména připomenout, že podobná povinnost plynula organizacím již ze dříve platného zákona a že nedostatečné kádrové vybavení a neplnění zákonných ustanovení bylo jedním z důvodů, proč tento zákon nebyl v plné míře respektován.

5. sledovat a soustavně hodnotit řádné přihlašování vynálezů a objevů a jejich včasné využití a rozšiřování.

Splnění všech těchto základních podmínek a cílů zákona by mělo vést ke zvýšení technické tvůrčí činnosti našich pracujících i k dosažení zkrácení dosud dlouhého časového cyklu mezi výzkumem a výrobou a podpořit plánovité využívání objevů, vynálezů a zlepšovacích návrhů.

Jedním z nástrojů, který by k tomuto cíli mohl zvláště napomáhat, jsou též připravované metodické pokyny pro vypracování metodického plánu rozvoje vědy a techniky na léta 1976 až 1980.

Soudím, že by bylo správné, aby do těchto pokynů začlenilo federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj konkrétní opatření, která budou působit též tak, aby řešení úkolů v plánu zahrnutých byla na světové úrovni, což znamená mimo jiné, aby výsledky výzkumu byly zakončovány přihláškou vynálezů.

Dále by bylo třeba zajistit, aby v jednotlivých etapách, t.j. v etapě řešení úkolu technického rozvoje, dále v etapě realizace a konečně v oblasti vědeckotechnické spolupráce a aktivní licenční politiky, byly objevy, vynálezy, zlepšovací návrhy řádně do plánu začleňovány a využívány.Jejich realizace by znamenala, že se otázkou zabezpečení realizace objevů, vynálezů a zlepšovacích návrhů nebudou zabývat pouze oddělení vynálezů a zlepšovacích návrhů, resp. odd. průmyslově právní politiky, ale že se jimi budou zabývat všechny odborové útvary, které zabezpečují plánovací činnost, a odpovědní pracovníci, kteří na sestavení a plnění plánu mají rozhodující vliv.

Bude-li objev, vynález nebo zlepšovací návrh začleněn do plánu, budou také v rámci tohoto plánu současně zabezpečeny i finanční prostředky, materiálové kapacity a potřební pracovníci.

Předseda SL. V. David: Děkuji poslanci Tichému, slovo má poslanec Jozef Polák. Připraví se poslanec ing. Rudolf Říman.

Poslanec J. Polák: Vážená Snemovňa ľudu, vážené súdružky poslankyne, súdruhovia poslanci, milí hostia, v priebehu doterajšej rozpravy k správe o stave technického a vedeckého rozvoja v ČSSR vystúpili viacerí diskutéri zo všetkých oblastí tohoto života. Predrečníci poslanec Ivanič i poslanec Tichý hovorili o uplatnení vedeckého výskumu v rámci vynálezov v ČSSR. Dovoľte mi, aby som niekoľkými myšlienkami prispel v rozprave z oblasti licenčnej politiky, z oblasti dovozu a vývozu licencií. Významnou súčasťou nášho národného hospodárstva je spolupráca s krajinami RVHP a v tej súvislosti licenčná politika, ktorá ovplyvňuje jednak vedeckotechnický pokrok, jednak bilanciu zahraničného obchodu. Závažnosť tejto problematiky potvrdil i XIV. zjazd KSČ, ktorý v Smerniciach k päťročnému plánu rozvoja národného hospodárstva na roky 1971 - 1975 ukladá: "Vo väčšej miere využívať možnosti medzinárodnej vedeckotechnickej spolupráce so socialistickými krajinami, najmä so ZSSR účelne a operatívne viest licenčnú politiku."

Súčasťou tohoto úsilia je prihlasovanie čs. vynálezov do zahraničia s cieľom jednaj včas zabezpečiť svetovú prioritu výsledkom vedeckej a technickej činnosti našich pracovníkov, jednak s cieľom sledovať ekonomické záujmy štátu pri zabezpečovaní zvýšenej schopnosti súťaže nášho tovaru na kapitalistických trhoch, ako aj pre vytváranie predpokladov pre aktívnu licenčnú politiku.

Medzinárodný obchod s licenciami na patenty a know - how /vedieť ako/ nadobudol najmä po druhej svetovej vojne veľký rozmach. Rozsah svetového obchodu s týmto tzv. duševným vlastníctvom sa odhaduje cca na 3 miliardy Kčs ročne, pričom jeho tempo rastie 3 - 4 krát rýchlejšie ako svetový obchod s hmotným tovarom. Predaj technických noviniek licenčnou formou je zákonitým dôsledkom stále rastúcich výdavkov na vedu a techniku, je dôsledkom toho, že vedecký výskum sa stále viac internacionalizuje, prerastá hranice veľkých podnikov, hranice štátov a určujúcim spôsobom ovplyvňuje aj zmenu štruktúry výrobných síl. Treba očakávať, že nastupujúca a rozvíjajúca sa vedeckotechnická revolúcia bude tento vývoj naďalej urýchľovať, lebo vynálezy ktorých počet z roka na rok v celosvetovom meradle vzrastá - každý rok prináša svetu vyše 200 000 vynálezov a viac ako 400 000 ochranných dokumentov typu patent alebo autorské osvedčenie - sú akcelerátorom vedeckotechnického pokroku a celosvetového spoločenského napredovania. Netreba dokazovať, že vzájomné odovzdávanie patentovaných i nepatentovaných technologických noviniek prispieva všeobecne k ekonomickému rastu, a tým aj k zvyšovaniu životnej úrovne nielen v priemyselne vysoko rozvinutých krajinách, ale poskytuje nové možnosti aj pre vzostup v rozvojových krajinách.