Chtěl bych poděkovat představitelům federálního ministerstva paliv a energetiky, pracovníkům Českých energetických závodů, Středočeským plynárnám i Středočeským energetickým závodům za přístup, s nímž začínají tyto složité problémy řešit, jmenovitě za včasné uvedení do provozu vysokotlaké krakovací stanice na výrobu svítiplynu v Měcholupech, za převod jednoho z největších zdrojů znečišťování ovzduší v Praze - elektrárny Holešovice - na ušlechtilá paliva.

Nemalé úkoly stojí i před orgány a organizacemi hl. m. Prahy. Ty musí zajistit včasnou územně plánovací přípravu těchto významných změn, získat další stavebně montážní kapacity pro rekonstrukce vnitřních instalací v obytných domech pro novou energetickou bázi a plně využít i kapacity místního průmyslu pro úpravu spotřebičů na zemní plyn. V neposlední řadě jde o složitý úkol umožnit - aniž by se zároveň zostřila i tak už složitá dopravní situace - rekonstrukci a výstavbu energetických sítí.

Chci upozornit soudružky a soudruhy poslance, že v Praze je téměř 40 % plynovodního potrubí s dlouhodobě prošlou lhůtou životnosti. Jde o 541 km plynovodního potrubí. Jde o to, abychom rekonstrukci tohoto potrubí řešili včas, abychom nedopouštěli problémy, které se objevily např. koncem loňského roku, když došlo k havárii takového plynovodního potrubí v prostoru Karlových lázní. Živelná porucha materiálu určuje a volí místo, kde budeme mít vážné dopravní problémy.

Soudružky a soudruzi, tyto probíhající i chystané změny jsou jednou z nejdůležitějších podmínek rozvoje hlavního města Prahy jako socialistické moderní metropole. Svým významem se řadí do jedné úrovně s problematikou bytové výstavby a dopravy. Jejich vyřešení podstatně ovlivní pozitivní změny životního prostředí, ve svých širších politickoekonomických důsledcích zvýší přitažlivost hlavního města pro mladou generaci, rozhodnou měrou přispějí budování Prahy v intencích záměrů XIV. a XV. sjezdu Komunistické strany Československa.

Předsedající místopředseda SL ing. F. Exner: Děkuji poslanci Zuskovi. Slovo má poslanec Kosorín. Připraví se poslanec Koranda.

Poslanec ing. J. Kosorín: Vážený súdruh predseda, súdružky poslankyne a poslanci, vážení hostia! Maximálna hospodárnosť, prevádzková spoľahlivosť a bezporuchovosť sú dnes najdôležitejšími požiadavkami, ktoré sa kladú na energetické zariadenia.

Pri hodnotení prevádzky našich elektrární za obdobie minulých rokov však konštatujeme vzostup poruchovosti, čo je v rozpore so stanovenou zásadou. Aj keď sa so stúpajúcim podielom blokov veľkých výkonov na celkovom inštalovanom výkone dá očakávať stúpnutie podielu odpadnutého výkonu v dôsledku porúch, dosahovaná skutočnosť je neúnosne vysoká.

Značný výskyt porúch ročne kolísajúci medzi číslom 4500 až 5000 a pritom mierne stúpajúci trend poruchovosti parných elektrární potvrdzujú aj súhrnné výsledky za posledné 3 roky, a to tak v počte závad a porúch, ako aj v priemernom výpadku výkonu poruchovosťou. Tak napríklad, v roku 1972 bolo registrovaných 4510 závad a porúch a priemerný výpadok poruchami bol 413 MW. O dva roky neskôr v r. 1974 sa zvýšil počet závad a porúch o 7 %, avšak priemerný výpadok poruchami meraný v MW sa zvýšil až o 30 %.

Je len samozrejmé, že v príslušných podnikoch prevádzujúcich energetické zariadenia nesledovali iba počty porúch, vypadnuté KWh, ale že sa pátralo po príčinách týchto nedostatkov. A tak súbežne s vykazovaním výpadku, dosiahnuteľného výkonu parných elektrární spôsobeného poruchami technologického zariadenia, chybami materiálov, prípadne ďalšími vplyvmi, boli sledované aj jednotlivé časti a zariadenia s cieľom zistiť, ktoré zariadenia a akou mierou sa podieľajú na vykázanej poruchovosti. Z tohto sledovania vyplynul záver, že najporuchovejšími sú rúrkové výmenníky tepla, turbíny a ventilátory.

V roku 1973 z titulu úplných porúch bolo evidovaných dovedna 56 tisíc 753 odpadnutých hodín. Z toho iba prehrievače sa na tomto výpadku podieľali rádove hodnotou 13 tis. hodín, turbíny 11 tis. a turbogenerátory s budičmi niečo cez 2 tis. hodín. V minulom roku však už poruchy na prehrievačoch spôsobili výpadok približne 1,5 krát väčší ako turbíny a turbogenerátory v tom istom roku dovedna.

Z uvedených skutočností jednoznačne vyplýva, že treba okamžite a intenzívne riešiť značnú poruchovosť energetických zariadení, najmä 110 a 200 MW blokov.

Z tohto pohľadu môžem s uspokojením konštatovať, že Federálne ministerstvo palív a energetiky a Federálne ministerstvo ťažkého strojárstva sú si vedomé nutnosti koncepčne a systematicky zabezpečovať problematiku spoľahlivosti celých elektrární. Bol som informovaný, že v priebehu 6. päťročnice sa v plánoch rozvoja počíta s riešením štátnej úlohy s názvom: "Intenzifikácia limitujúcich technologických prvkov parných kotlov". Táto úloha má byť zameraná predovšetkým na zvýšenie prevádzkovej spoľahlivosti parných kotlov, a tým aj energetických blokov ako celku. Úloha bude riešiť najzávažnejšie problémy spoľahlivosti energetických zariadení v nadväznosti na spaľovanie domácich fosilných palív vyznačujúcich sa značným obsahom síry a popolovín.

Podľa vykonaných prieskumov vieme, že častým zdrojom porúch sú práve chyby materiálov. Prejavujú sa hlavne na koncových stupňoch zariadení, ktoré sú tepelne a mechanicky vysoko namáhané. Zdrojom porúch sú väčšinou chyby, ktoré majú svoj pôvod už vo výrobe hutných polotovarov, a výrobcom energetických zariadení sa nedarí ich zistiť a z výrobného procesu vylúčiť. Je preto zarážajúce, že doteraz nedošlo k dohode medzi výrobcami a spotrebiteľmi rúrok o takom dôležitom faktore, ako je rozsah a druh vykonávaných skúšok pri dodávaných polotovaroch.

Rozhodujúce z hľadiska zvýšenia spoľahlivosti energetických zariadení je, že dôsledné vykonávanie týchto skúšok znižuje možnosť prepustenia nekvalitných rúrok už od prvotného výrobcu, t. j. hút, a má i ďalšie nesporné prínosy do ekonomiky národného hospodárstva ako celku.

Súdružky a súdruhovia, v druhej časti svojho vystúpenia by som chcel upriamiť vašu pozornosť na oblasť úspor palív a energie.

Pre naše národné hospodárstvo, charakterizované obmedzenou surovinovou základňou, je efektívne zhodnocovanie všetkých surovinových zdrojov zvlášť dôležité. Mimoriadne miesto v súčasnej dobe ekonomického rozvoja si zasluhuje oblasť palív a energie. Rýchly rozvoj výroby a rast životnej úrovne nášho obyvateľstva kladie každým rokom vyššie a vyššie nároky nielen na kvantitatívne, ale i kvalitatívne požiadavky v palivách a energii. Palivoenergetická spotreba neustále rastie, čo ako také nie je na závadu a vo svojich dôsledkoch má pozitívny účinok na zvyšovanie spoločenskej produktivity práce. Rast spotreby energie je sprievodným javom rozvoja každej ekonomiky.

Dôležité je však to, ako sa spotrebovávaná energie vo všetkých jej formách zhodnocuje a za akú cenu sa získava.

Pokiaľ sa týka tej prvej oblasti, musím uviesť, že v porovnaní s priemyslovo vyspelými štátmi účinnosť premien a zušľachťovania palív je u nás stále nízka.

Príčiny sú hlavne

- v nižšej účinnosti pri spracúvaní prvotných energetických zdrojov,

- v nižšej technologickej účinnosti energetických spotrebičov používaných tak v priemysle, ako aj v spotrebnej sfére u obyvateľstva,

- v zastaralých základných fondoch, najmä v niektorých energeticky a investične náročných celkoch

- a v nemalej miere aj v nízkej úrovni riadenia energetického hospodárstva, či už v organizáciách riadených rezortmi alebo národnými výbormi.

Na krytie rastu v spotrebe energie sa každoročne vynakladá do oblasti energetiky asi 26 % celkových investícií určených na rozvoj priemyslu celej ČSSR. Je to vysoká hodnota, ktorú musíme vynaložiť, čo má svoj vplyv na plné pokrytie požiadaviek iných odvetví národného hospodárstva, predovšetkým v oblasti terciárnej sféry. S ohľadom na prioritu energetiky ako základného prvku podmieňujúceho rozvoj ďalších odvetví je však v súčasnej situácii takýto postup plne opodstatnený. Preto za týchto podmienok musí celkom správne stále v širšej miere a v nových formách nastupovať racionalizácia.

V tomto smere XIV. zjazd KSČ uložil rozvíjať komplexnú socialistickú racionalizáciu ako neoddeliteľnú súčasť procesu tvorby a plnenia štátneho plánu na všetkých stupňoch, ako nástroj sústavného odhaľovania a využívania rezerv.

Tam, kde od začiatku tejto päťročnice nestrácali drahocenný čas vyčkávaním, tam už v oblasti racionalizácie energetického hospodárstva dosiahli dobré výsledky. Vykonané prieskumy tiež ukázali, že väčšina organizácií má kvalitne vypracované plány racionalizačných opatrení a pravidelne kontroluje ich plnenie.

Potvrdením správne nastúpenej cesty v tejto oblasti je i prekročenie štátneho programu racionalizácie spotreby palív a energie za 5. päťročnicu. Tento úspech sa dosiahol predovšetkým trvalým a cieľavedomým hľadaním rezerv v stratách energie a jej racionálnym využívaním. Došlo k zvýšeniu tvorivej iniciatívy našich pracujúcich pri spolupôsobení takých intenzifikačných faktorov, ako sú

- vyššie využívanie fondu pracovného času zariadení,

- zvyšovanie starostlivosti a skladovanie palív,

- zvýšené využívanie tzv. odpadného tepla

- a realizácia rôznych čiastkových technicko-organizačných opatrení.

Súdružky, súdruhovia, ako je známe, vládne uznesenie č. 290 z roku 1974 ukladá rezortom znížiť mernú spotrebu palív a energie v priebehu 6. päťročnice medziročne o 2 až 2,5 % tak, aby ku koncu roku 1980 bola znížená merná spotreba palív a energie o 10 % v porovnaní s rokom 1975. Domnievam sa, že s ohľadom na celosvetovú energetickú situáciu v ďalších obdobiach bude náročnosť na hospodárenie s palivami a energiou ešte vzrastať. Z týchto dôvodov by sme v našom národnom hospodárstve ťažko dokázali zabezpečovať tieto požiadavky iba v súčasnej dobe známymi formami a metódami, ako som ich už uviedol. V plnom rozsahu musí svoju úlohu zohrať vedeckotechnický rozvoj a už teraz musíme vytvárať vhodné podmienky pre jeho realizáciu. V tejto súvislosti chcel by som sa opýtať súdruha ministra Šupku, povereného riadením technicko-investičného rozvoja, aké opatrenia vo vedeckotechnickom rozvoji rozpracovali a rozpracúvajú na úrovni rezortu, ktoré majú zabezpečiť zvýšenie hospodárnosti v spotrebe palív a energie v sledovaných obdobiach.

Verím, že správne zameranie vedeckotechnického rozvoja, nové technicko-organizačné opatrenia - iniciatíva ľudí, iniciatíva dnešného socialistického človeka dokážu splniť požiadavky, ktoré i v oblasti úspor palív a energie bude treba v budúcich obdobiach zabezpečovať. Ďakujem.

Předsedající místopředseda SL ing. F. Exner: Děkuji poslanci Kosorínovi. Slovo má poslanec Koranda, připraví se poslanec Vranic.

Poslanec SL S. Koranda: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, důležitou a progresívní součástí československé palivové a energetické základny je nesporně plynárenství. Nechtěl bych zde vypočítávat výhody, které má používání plynu jako paliva v průmyslu i v domácnostech. Ty jsou všeobecně známé a nesporné a vedly také k mimořádně rychlému růstu spotřeby plynu, že pro její pokrytí podle požadavků odběratelů nemáme dostatek pohotových zdrojů. Chtěl bych se zmínit o některých problémech, které jsou řešeny v roce 1975. Pokud jde o dodávky plynu, bylo zde již řečeno, že nebudou beze zbytku původní úkoly páté pětiletky ani v dodávce svítiplynu ani zemního plynu. Přitom se značná část schodku promítá zejména do tohoto roku.

Je třeba ocenit úsilí vlády ČSSR, která svými opatřeními zavedla přísnější hospodaření plynem a hledá cesty k nejefektivnějšímu jeho využití. Přitom nepočítá s omezováním spotřeby obyvatelstva.

Měli bychom proto podpořit toto úsilí vlády zejména v tom, aby nemuselo docházet k vyššímu omezování dodávek plynu pro velkoodběratele než v roce 1974, kdy se podařilo snížit regulaci až na 7,3 % ročního časového fondu. Bude to úkol značně těžší než v minulém roce, protože zatím máme méně plynu v zásobnících než tomu bylo před rokem. Bude proto třeba zabezpečit vyšší spolehlivost při výrobě svítiplynu a využít také současného příznivého období podzimního k doplnění zásobníků zemním plynem. Považuji za nutné, abychom podrobně informovali naše spoluobčany o nezbytnosti šetření plynem i v domácnostech tak, aby nemuselo docházet k omezování dodávek plynu pro výrobu. Byli jsme informováni, že nedodání 1 m³ znamená v průmyslu výpadek výroby v hodnotě 15 - 20 Kčs a to je myslím dost vážný argument.

Vedle vlastní dodávky plynu zabezpečují plynárenské podniky i přípravu nových kapacit pro nové zdroje plynu i pro jeho rozvod. Navštívili jsme České plynárenské závody a kompresní stanici Velké Kapušany, abychom poznali problémy ve výrobě nových kapacit i v údržbě stávajících, i jaké jsou vytvářeny předpoklady pro další období, zejména pro výstavbu rozvodného systému plynu a pro plynulost zásobování plynem.

Pokud se týká vytváření podmínek pro nové zdroje, je to především výstavba plynovodu, který všichni známe pod názvem Orenburg a který je příkladem bratrské spolupráce socialistických zemí při zabezpečování dalšího rozvoje naší společnosti. Nejširší československé veřejnosti jsou stále známější jména Palasovska, Antipovka, Frolovo, Kalininskaja a Sochranovka, kde budeme plnit svoji úlohu na tomto společném díle. Netroufám si provádět rozbor, jak dalece jsou tyto úkoly už rozpracovány a zajišťovány. Věřím však, že stejně jako první větev tranzitního plynovodu, bude i tento úkol spolu s výstavbou druhé větve tranzitního plynovodu iniciativně zabezpečován za podpory všech organizací i orgánů tak, aby i toto mimořádné dílo bylo včas dokončeno.

Vedle těchto velkých a dnes už populárních staveb nesmíme však zapomínat ani na rozvodné sítě a další zařízení ve městech, bez kterých bychom nedodali zvýšené množství plynu do závodů a do dalších domácností. Na tomto úseku jsme zjistili dost nedostatků. Ještě v březnu letošního roku nepotvrdili dodavatelé například u trub a armatur 80 % dodávek, a to už nemluvím o časovém rozložení a o struktuře těchto dodávek.

Vedle toho zde byly i nedostatky, které ukazují někdy i na byrokratický přístup některých orgánů. Např. vyřízení územního povolení od Národního výboru hl. m. Prahy trvá 3 měsíce až 1 rok. Tyto příklady jsem uvedl jen namátkou proto, abych upozornil na neuspokojivý současný stav rozvodných sítí, zejména v Praze a její připravenost pro plánovaný růst spotřeby plynu. Vždyť do roku 1980 se počítá s téměř dvojnásobnou spotřebou plynu. Při jednání s podniky jsme se setkali i s řadou dalších problémů a názorů, které stojí za zamyšlení. Šlo zejména o zabezpečování údržby a oprav plynových spotřebičů a jejich modernizaci v průmyslu i u občanů tak, aby byly nejen spolehlivé, ale i úsporné. Dále o stimulaci namáhavých ručních prací při opravách rozvodů plynu ve městech, o zbytečných nedostatcích při zajišťování přestavby spotřebičů ze svítiplynu na zemní plyn. O těchto námětech a nedostatcích jsme hovořili při jednání výborů a bylo třeba, aby je příslušné orgány taktéž využily pro svoji práci.

Setkali jsme se také s elánem a zápalem při řešení problémů, zejména u organizací, které zajišťují provoz plynovodu. Bylo to například již ve zmíněné kompresorové stanici Velké Kapušany, kde samozřejmě mají řadu problémů, ať už šlo o závady na strojích nebo starosti s koncepcí údržby a dalších. Měli však i návrhy, jak je řešit, a sami je i řeší. Potěšili nás i hodnotným závazkem tohoto mladého kolektivu, uzavřeného na počest 30. výročí osvobození naší vlasti Sovětskou armádou.

Vážené soudružky a soudruzi, kdybych měl shrnout poznatky, které jsme získali o problémech při plnění plánu na rok 1975 v plynárenství, pak jsou to dobré dosavadní výsledky a snaha po zabezpečení dalšího rozvoje. Současně však je nutná daleko větší a účinnější součinnost ostatních organizací a resortů při vytváření podmínek pro bezporuchové a dostatečné dodávky plynu v příštím období. Děkuji vám za pozornost.

Předsedající místopředseda SL ing. F. Exner: Děkuji poslanci Korandovi. Hovořit bude poslanec Vranic.