Zajímali jsme se o to, kolik ze získaných mladých pracovníků zůstává trvale v Severočeském hnědouhelném revíru a Ostravskokarvínském revíru, jaké jsou vytvářeny podmínky pro finanční a materiální zabezpečení apod.

Můžeme říci, že v Severočeském hnědouhelném revíru zůstává 35 % v trvalém zaměstnání. Má na to značný vliv možnost založení rodiny v místě, čekací doba na rodinný byt a samozřejmě i otázka pracovní morálky.

Všichni získaní pracovníci, jak jsme si ověřili, mají možnost zvyšování kvalifikace v revírním středisku výchovy. Je jim poskytován náborový příspěvek, pracovní oděv a veškeré pomůcky zdarma, ubytování v brigádnických domovech, zajišťována strava a vůbec veškeré výhody, které mají staří stálí pracovníci. Když se však porovnají výkony nových pracovníků s jinými úseky, např. s dopravou nebo stavebnictvím, hlavně v rámci revíru, nemají výraznou preferenci a získávání stálých nových pracovníků je tím ztíženo, jak o tom již mluvil poslanec Žahour.

Přes všechny nedostatky a potíže v náboru z Čs. lidové armády je tato akce velkou pomocí a je třeba v ní pokračovat, aby přirozený úbytek, který činí jen v Severočeském hnědouhelném revíru 1200 osob ročně, byl nepřetržitě nahrazován. My, pracující v uhelných revírech, si pomoci Čs. lidové armády ceníme a věříme, že vedení armády bude věnovat našim potřebám trvalou pozornost a účinnou pomoc, která se samozřejmě nesmí dotknout vysoké připravenosti naší armády. Děkuji.

Předseda SL V. David: Děkuji poslanci Grolmusovi. Slovo má poslanec Michalski.

Poslanec SL K. Michalski: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, v souladu se závěry projednávání problematiky paliv v zahraničním výboru, jakož i s přihlédnutím k osobním poznatkům a zkušenostem z této oblasti, ve které již dlouhodobě pracuji, chci hned v úvodu uvést, že palivo-energetické hospodářství ČSSR je opravdu velmi složitý komplex v rámci celého národního hospodářství, který ovlivňuje jeho další vývoj i strukturu. Vyžaduje tudíž zvýšené pozornosti nejenom v hospodářských, stranických, odborových a mládežnických orgánech resortu federálního ministerstva paliv a energetiky a všech pracovníků v resortu paliv a energetiky, ale rovněž též všech ostatních nejvyšších řídících politických i hospodářských orgánů ČSSR a celé naší společnosti.

Jak vyplývá z referátu, který dnes přednesl s. ministr Ehrenberger na zasedání Sněmovny lidu, je nutno zabezpečit dostatek uhlí, energie a paliv pro celé národní hospodářství a naše obyvatelstvo. Vyžaduje to komplexní řešení jak ve sféře těžby uhlí, paliv a výroby elektrické energie, tak z hlediska maximálního využívání mezinárodní socialistické dělby práce, investiční výstavby, sociálně pracovních problémů zaměstnanců resp. životního a pracovního prostředí, tak i v neposlední řadě též v oblasti efektivního hospodaření a racionálního využívání spotřeby paliv a energie nejen v průmyslu, ale všech oblastech společenského života.

Proto považuji v souladu se závěry XIV. sjezdu KSČ, který přikládá této problematice zásadní význam, za naprosto správné a nutné, že komplex problematiky spojené s palivoenergetickou základnou ČSSR se dostává na pořad našeho jednání Sněmovny lidu, v přesvědčení, že navrhované usnesení napomůže účinněji řešit tuto problematiku v zájmu zabezpečení dostatku paliv a energie pro potřeby celého národního hospodářství i obyvatelstva a tudíž pro další rozvoj životní úrovně čs. pracujícího lidu.

Zkušenosti totiž jednoznačně potvrzují, a to nejenom u nás v Československu, ale v celém světě, že kdykoliv je zanedbávána nebo podceňována problematika palivoenergetické základny, vždy dochází postupně k disproporci v celém národním hospodářství, brzdění jeho dalšího rozvoje a efektivnosti. Nedávné období druhé poloviny šedesátých let nás o tom znovu přesvědčilo, nehledě na dodatečné škody pro celou ekonomiku z toho vyplývající.

Dobré přitom je, že tyto nedostatky se podařilo poměrně rychle po XIV. sjezdu KSČ odstranit a že dnes, kdy prakticky celý kapitalistický svět se potápí v hloubce palivoenergetické krize, vyvolávající celkovou krizi kapitalistické ekonomiky, můžeme konstatovat, že naše palivoenergetická základna zabezpečuje, i když s problémy a potížemi, v zásadě dostatek uhlí, paliv a energie pro rytmický chod našeho hospodářství i obyvatelstva. Za pozitivní je třeba považovat i tu skutečnost, že s dostatečným předstihem je řešen i další rozvoj palivoenergetické základny v ČSSR na další léta.

Zajišťování dostatku paliv a energie pro národní hospodářství však vyžaduje řešit řadu problémů i nedostatků, které stojí v cestě jeho dalšího úspěšného rozvoje, které mnohdy přesahují rámec možnosti jejich řešení pouze uvnitř resortu federálního ministerstva paliv a energetiky.

To se týká především takových problémů, jako je nutnost řešení investiční výstavby, zabezpečování strojírenské základny pro důlní a plynárenský průmysl, jakož i elektrickou energii.

Protože komplexní řešení této problematiky je velmi rozsáhlé, dovolte mi, soudružky a soudruzi poslanci, abych ve svém vystoupení orientoval vaši pozornost na řešení těchto problémů z pohledu využívání mezinárodní dělby práce a socialistické ekonomické integrace.

Zapojení čs. ekonomiky do mezinárodní socialistické dělby práce a zejména orientace na spolupráci se SSSR má nesmírný význam pro rozvoj Ostravsko-karvinského revíru. OKR těží ve velmi složitých geologických podmínkách 24 mil. tun ročně. Již po roce 1950 začínající mechanizace těžby uhlí v OKR se opírá o první sovětské kombajny Donbas a Dorňak. Těch byl v našem revíru nasazen značný počet a docíleno několika rekordních těžeb v rubání.

Druhá etapa nasazení a uplatnění sovětské techniky začíná v letech 1965 - 1967. Vedení OKR si již v této době uvědomilo, že není možno se orientovat jen na vlastní síly, ale že další rozvoj revíru je možný jedině na základě široké mezinárodní dělby práce, a to především v rámci RVHP.

V roce 1967 rozhodlo vedení OKR o rozsáhlých nákupech sovětských dobývacích komplexů, které se nejlépe uplatnily v podmínkách OKR. Dovoz důlních strojů a zařízení ze SSSR vzrostl v průběhu čtvrté pětiletky z 10. mil. Kčs v roce 1965 špičkově až na 150 mil. Kčs v roce 1970. Zavedení sovětských zařízení do OKR mělo pronikavý vliv na zvýšení technické úrovně procesu a koncentrace dobývání.

Těmito dovozy zabezpečil OKR inovační cykly především v mechanizaci dobývání pomocí posuvných výztuží, dobývacích kombajnů pro střední a velké mocnosti a v ražení nasazením razicích kombajnů pro chodby v uhlí. Tímto racionalizačním procesem zajistil OKR výrazné zvýšení produktivity práce při současném výrazném zvýšení bezpečnosti a hygieny práce horníků.

Tyto konkrétní formy spolupráce se SSSR a jejich přínos pro OKR by nebyly možné bez systematické dlouhodobé přípravy, kterou je intenzívní vědeckotechnická spolupráce se SSSR a její vyšší formy, přímá spolupráce jednotlivých organizací OKR s organizacemi v SSSR a dále iniciativní činnost reprezentantů OKR ve vědeckotechnických radách stálé uhelné komise RVHP. Téměř všechny doly a všechny podniky mají uzavřeny družební svazky s důlními podniky v Sovětském svazu a Polské lidové republice, které jsou využívány nejen pro vzájemné navázání přátelství, ale i vzájemnou technickou pomoc a výměnu zkušeností.

Možnost řešení technického rozvoje v našem největším revíru OKR rozsáhlými dovozy strojů a zařízení ze zahraničí a tím způsobem aplikací výsledků zahraničních výzkumně vývojových kapacit v posledních letech a zejména výhledově, se výrazně zmenšila.

Ostravskokarvinský revír přechází v tomto období velmi rychle do nových důlně geologických podmínek, často specifických pro OKR, takže nelze buď vůbec nebo bez velkých úprav použít strojů a zařízení, které se osvědčily v jiných uhelných revírech.

Specifickou problematikou OKR je zejména dobývání slojí sedlového pásma, dobývání nízkých slojí, dobývání ve velkých hloubkách, dobývání ohradníků a ražení důlních děl. Specifičnost nutného vlastního řešení vývoje technologie a mechanizace vyplývá i z velmi omezeného množství uhelných zásob, jejichž kvalita se navíc stále zhoršuje při narůstající problematice důlních otřesů, průtrží a teplot.

Možnost řešení technického rozvoje OKR přímými dovozy strojů a zařízení se v poslední době značně snižuje i trvalým růstem cen těchto zařízení, zejména z kapitalistických států, které se stávají nesouměřitelnými s cenami obdobných tuzemských výrobků. Rozsáhlé dovozy z kapitalistických států jsou pro OKR nereálné pro snižování limitu deviz a pro stále rostoucí devizové zatížení na dovozy náhradních dílů, jejichž ceny rostou ještě rychleji než ceny strojů. V nižším poměru však rostou i ceny nových inovačních typů strojů a zařízení ze zemí socialistického tábora.

V dovozech ze zemí socialistického tábora dochází naopak k dodávkovým potížím, zejména u náhradních dílů, vzhledem k disproporcím mezi výrobou těchto zařízení a jejich potřebě při rozvoji další mechanizace při současném rozvoji těžby uhlí v těchto zemích. Proto kromě rozsáhlé spolupráce v rámci RVHP usilujeme o rozšíření vlastní strojírenské základny pro hornický sektor, která by byla schopna zajistit výrobu zařízení pro specifické podmínky našich uhelných revírů, zejména OKR. Při prudkém rozvoji těžby v Sovětském svazu a Polské lidové republice je rozšíření vlastní strojírenské báze nezbytné. Tato cesta byla nastoupena v Sovětském svazu a Polské lidové republice. Dalším problémem je stále trvající rozdílnost předpisů platných pro nasazení této techniky v dolech a zejména jejich praktický výklad. V tomto směru se začíná úspěšně rozvíjet třístranná spolupráce SSSR - PLR - ČSSR na unifikaci předpisů a norem.

Přes výše uvedené problémy a obtíže usiluje OKR o další prohloubení a rozšíření vědeckotechnické spolupráce v duchu integračního procesu mezi zeměmi RVHP.

Pro léta 1976 - 1980 se bude OKR ve svém dlouhodobém programu technického rozvoje zaměřovat ještě více na využití dovážené techniky a to zejména z SSSR. Proti skutečným dovozům v letech 1974 - 1975 z SSSR, které činily 128 resp. 108 mil. Kčs ročně, stoupají potřeby OKR a uvažované dovozy z SSSR na 208 mil. Kčs v roce 1976 a v dalších letech je plánován další mírný vzestup dovozu až na 250 mil. Kčs v roce 1980. Realizace těchto záměrů je však spojena s řadou obtíží.

S ohledem na dosaženou úroveň technického rozvoje v OKR a s ohledem na specifické důlně geologické podmínky je ze strany OKR objednávána většinou špičková důlní technika, která je velmi často ve stádiu ověřovacích sérií. Organizace zahraničního obchodu SSSR objednávky těchto strojů a zařízení odmítají akceptovat s odvoláním, že s ohledem na vývojové stádium tyto stroje nemají všechny náležitosti pro vývoz. Snaha po rozšíření integrace v rámci RVHP se projevila ve zvýšeném požadavku na dovoz strojů z SSSR proti předběžným úvahám před 2 roky.

Značnou překážkou je úprava cen v rámci RVHP pro šestou pětiletku. Konkrétně u mechanizovaných výztuží z SSSR, které tvoří základní podíl celkového dovozu, jsou nové ceny proti dosud platným zvýšeny. Tyto nové cenové návrhy ze strany RVHP odmítá zase akceptovat Strojexport a proto realizace těchto dovozů značně vázne.

Ve všech zemích RVHP, zejména v SSSR, PLR a ČSSR, je značný nedostatek strojírenských kapacit pro výrobu důlních strojů a příslušných náhradních dílů. Naše účast na společné výstavbě těchto nových výrobních kapacit podle dosavadních třístranných jednání je vázána na souhlas Státní plánovací komise, která má dosud negativní stanovisko. Nelze integraci z naší strany chápat jen jednostranně, to je uplatňováním našich požadavků. Musíme se podílet alespoň formou účasti na výstavbě výrobních zařízení.

Dořešení výše uvedených problémů a zajištění potřebných strojů a zařízení pro OKR v letech 1976 - 1980 je jednou ze základních podmínek zabezpečení úkolů státního plánu těžby uhlí v OKR v šesté pětiletce.

Z této skutečnosti dostatečně vyplývá stále větší závislost naší československé palivoenergetické základny na dovozech, zejména ze Sovětského svazu v souvislosti s růstem jejich potřeb a též při růstu vlastní palivoenergetické základny, mající omezené zdroje a stále méně výhodnou ekonomiku. Velikou předností v tomto směru je naše aktivní účast při realizaci dlouhodobého programu rozvíjení a prohlubování této socialistické ekonomické integrace, stanovené komplexním programem socialistické ekonomické integrace členských států RVHP.

Vždyť takové akce, jako jsou výstavba plynovodu, propojování elektrizačních systémů členských států RVHP, výstavba plynovodů z naleziště Orenburg pro potřeby členských států RVHP, výstavba elektrického vedení 750 kV a řada dalších akcí, na nichž se podílí ČSSR, je možno právem nazvat z hlediska svého významu akcemi století, které zabezpečují další rozvoj socialistické ekonomiky a celé naší vlasti.

Soudružky a soudruzi, v řadě tohoto výčtu má pro nás mimořádný význam pomoc SSSR při budování atomových elektráren, jakožto základny pro náš další rozvoj energetiky. Prospěšnost vědeckotechnické a hospodářské spolupráce vede tedy rovněž k prohlubování a urychlování vědeckotechnického rozvoje v resortu paliv a energetiky i jeho jednotlivých výrobně hospodářských jednotek, což má z hlediska květnového zasedání pléna ÚV KSČ zvlášť mimořádný význam. Dnes už si těžko lze představit, že by výrobně hospodářské jednotky v resortu paliv a energetiky byly schopny řešit své velmi náročné úkoly na úseku vědeckotechnického rozvoje bez přímé vědeckotechnické spolupráce s odpovídajícími partnery členských států RVHP, zejména se Sovětským svazem, Polskem a Německou demokratickou republikou. Půjde zde však v nejbližším období o to, aby tato vědeckotechnická spolupráce se nadále prohlubovala z hlediska její efektivnosti, což znamená trvale přecházet v souladu s doporučeními příslušných orgánů RVHP na efektivnější formy této vědeckotechnické spolupráce, tzn. především přecházet z jednorázových požadavků, konzultací a výměny názorů na smluvní formy této spolupráce. Nechci tím říci, že by resort federálního ministerstva paliv a energetiky tuto cestu nenastoupil, avšak chci zdůraznit, že právě zde máme ještě velké rezervy při zefektivňování této mezinárodní spolupráce.

Soudružky a soudruzi poslanci, ve svém vystoupení jsem chtěl ukázat na některých praktických příkladech, byť ve velmi omezeném rozsahu, nejenom opodstatněnost závěrů XIV. sjezdu KSČ v tom smyslu, že mezinárodní socialistická dělba práce a zapojování čs. ekonomiky do socialistické ekonomické integrace je jedním z rozhodujících faktorů dalšího rozvoje čs. ekonomiky, ale současně a především ukázat, jak konkrétně je tohoto faktoru využíváno v resortu paliv a energetiky. Děkuji za pozornost.

Předseda SL V. David: Děkuji poslanci Michalskimu. Jeho vystoupením jsou vyčerpány písemné přihlášky do rozpravy. Hlásí se ještě někdo o slovo? (Nikdo.) Není tomu tak. Rozprava je tedy skončena.

Soudružky a soudruzi, dávám slovo ministru paliv a energetiky s. Ehrenbergerovi, aby odpověděl na otázku poslance Poláka.

Ministr paliv a energetiky ČSSR ing. V. Ehrenberger, CSc.: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, chtěl bych ještě jednou poděkovat vám, poslancům našeho nejvyššího zákonodárného sboru za péči a pozornost, kterou problematice paliv a energetiky věnujete. 19 diskusních vystoupení tohoto jednání je nejlepším dokladem velkého všenárodního zájmu o palivoenergetickou základnu našeho státu. Dnes ještě sotva můžeme docenit celospolečenský význam tohoto našeho jednání. Zítra se však celý velký kolektiv pracujících v odvětví paliv a energetiky dozví, že náš nejvyšší zákonodárný sbor projednával jejich problémy, vyslovil uznání a poskytl podporu jejich dílu. Bude to velkým povzbuzením v předsjezdové iniciativě a v odhodlání úspěšně se vypořádat se všemi úkoly.

V krátkém závěrečném slově není možné reagovat na vaše podnětná diskusní vystoupení. Řadu vašich návrhů, stanovisek, kritických připomínek i námětů však vyslechli i přítomní vedoucí pracovníci, funkcionáři a nejlepší pracovníci jak ministerstva, tak i jednotlivých výrobně hospodářských jednotek. Svým i jejich jménem vás ubezpečuji, že všechno se stane předmětem studia a konkrétních opatření.