Z hlediska politicko-ekonomického je přitom významné,
že největší nárůst účelových
dotací do státního rozpočtu republik
je plánován v oblasti příspěvků
na vybrané investiční akce celostátního
významu a důležitosti, kde míru jejich
zvýšení vyjadřuje index 185,5, resp.
175,6 bodů a dále u příspěvků
neinvestičního charakteru na státní
programy technického rozvoje, kde jejich zvýšení
dosáhne 145,6 v české, resp. 131,6 bodů
ve slovenské oblasti.
Ve srovnání s plánovaným tempem růstu
výkonů je neméně ekonomicky významné,
že vybrané druhy dotací, intervencí
cenových a tzv. financování účelového,
které v našem národním hospodářství
ne vždy plní aktivní úlohu a které
svým celkovým objemem představují
téměř 3/4 všech účelových
dotací, budou mít v rozpočtovaných
ukazatelích na příští rok celkově
tendenci klesající.
Ve všech uváděných souvislostech lze
tedy onu relativně vysokou část výdajů
federálního rozpočtu, kterou představují
ve státním rozpočtu federace dotace při
podílu více než 60 % na celkových výdajích,
hodnotit jako výdaje pozitivně se vyvíjející
a plnící vytyčené již dříve
politickoekonomické záměry.
Jak známo, spolupodílí se státní
rozpočet federace významně též
na zabezpečování a regulování
vnějších hospodářských
styků, a to hlavně prostřednictvím
systému ekonomických nástrojů zahraničního
obchodu, cílově zaměřených
ke snižování nákladů na reprodukci
cizích měn. Je jistě potěšitelné,
že i saldo jejich souhrnného vztahu ke státním
rozpočtům bude mít v roce 1972 tendenci výrazně
klesající, přičemž lze tento
vývoj přičíst jak na vrub strukturálních
změn, tak na vrub přehodnocení celého
systému, pod jehož vlivem by v roce 1972 mělo
zejména dojít k odstranění v minulosti
často vytýkaných nadměrných
zisků na straně výrobců.
Vážené soudružky a soudružky, v závěrech
XIV. sjezdu KSČ bylo zdůrazněno, že
je třeba urychlit v našich podmínkách
tempo vědeckotechnického pokroku, jako jednoho z
rozhodujících činitelů vzestupu socialistického
hospodářství. Nejde přitom jen o celkovou
orientaci vědecko-výzkumné práce a
rychlejší zavádění jejích
výsledků do praxe, ale zejména o její
koncentraci na rozhodující rozvojové programy
a o promítnutí jejího vlivu do národohospodářských
plánů a celé řídící
činnosti. Významná úloha tím
připadá nejen investičním dotacím
na rozvoj vědy a techniky, o nichž se již zmínil
zpravodaj poslanec Belko, ale i prostředkům rozpočtově
zajištěným na výdaje neinvestičního
charakteru, které dosáhnou v příštím
roce téměř 11 mld Kčs a které
spolu s opatřeními na úseku financování
směřují hlavně k dosažení
vyšší intenzifikace činnosti naší
výzkumné a vývojové základny.
Tak např. centralizací části vlastních
zdrojů do resortního fondu technického rozvoje
se státní dotace na řešení úkolů
podnikového charakteru sníží, resp.
při rozšíření vlastní
účasti podnikové sféry na financování
státních úkolů její podílová
účast vzroste téměř na 1/4.
Celkově pak prostředky ze státních
rozpočtů poskytované na rozvoj vědy
a techniky budou krýt 47 % celkové potřeby,
zatímco v létech 1966-70 se pohybovaly od 52-57
%. Vzhledem k této skutečnosti, že současně
se podíl výdajů na rozvoj vědy a techniky
ve vztahu k užitému národnímu důchodu
udrží v roce 1972 na dosavadní výši,
lze jistě právem hovořit o tom, že i
v této, z hlediska rozpočtu důležité
oblasti, dochází, jak rozpočtované
ukazatele nám signalizují, k určitému
vítanému kvalitativnímu zvratu.
Ve své zprávě pro sněmovnu bych se,
vážené soudružky a soudruzi, chtěl
dále krátce zmínit o tom, jak je v rozpočtech
v souladu se závěry XIV. sjezdu KSČ zalištována
společenská spotřeba zvyšující
životní úrovně našeho obyvatelstva,
neboť jde o otázku, která zajímá
mnohé poslance. Na tento druh společenské
spotřeby budou v celostátním měřítku,
tj. ze státních rozpočtů a rozpočtů
národních výborů uvolněny v
příštím roce prostředky ve výši
85 mld Kčs, což je proti roku 1971 více o 6,7
%. Část jejich finančního krytí
vlastně nepřímo spoluzajišťuje
rozpočet federace svými globálními
dotacemi do státních rozpočtů republik.
Je třeba především kvitovat s uspokojením,
že v oblasti kulturní a sociální bude
na tyto neinvestiční potřeby uvolněno
v roce 1972 více o 6,7 % prostředků, resp.
v oblasti federace o 13,3 % prostředků, přestože
samotný národní důchod se má
zvýšit zhruba jen o 5 %. Hlavním faktorem ovlivňujícím
vývoj v této oblasti jsou přijatá
sociální opatření, jichž dosah
zvyšuje tempo růstu výdajů na tuto část
společenské spotřeby v roce 1972 o 7,9 %,
resp. asi na 48 mld Kčs. V oblasti kulturních výdajů
dosáhne přírůstek 2,7 % a výdaje
2,6 mld Kčs. Zvýšené neinvestiční
výdaje na oblast školství o 5 %, resp. nominelně
na 14,3 mld Kčs mají zabezpečit řadu
nových nebo zvýšených úkolů,
a to zvláště ve spojení s modernizací
výuky, úpravou stipendií a vybavením
a údržbou škol. Relativně nejvýraznější
růst v odvětví společenské
spotřeby však vykazují výdaje na zdravotnictví,
a to celostátně o 8,3 %. Pomocí 12,9 mld
Kčs mají být jimi zabezpečeny potřeby
dalšího zlepšení zdravotní péče,
zvláště v lůžkové kapacitě,
posílení ambulantních služeb, zvýšení
počtu lékařů a zavedení moderních
léčebných metod a léčiv.
Významná úloha připadne v rozpočtech
výdajů částce téměř
17 mld Kčs uvolňovaných na bytové
hospodářství, a to jak v oblasti výstavby,
tak i údržby bytového fondu, které svou
výší přesvědčují
o tom, že je urychlenému řešení
problémů této oblasti věnována
v rozpočtech skutečně velká pozornost.
Plánované zvýšení investičních
výdajů této oblasti o 21 % a výdajů
neinvestičních o 3,6 % a podstatné zvýšení
prostředků k zajištění většího
objemu oprav bytového fondu musíme současně
považovat za odpovídající daným
finančním a kapacitním možnostem. Bylo
by si však přitom jen přát, aby s růstem
výroby a oprav nám nerostly též ceny
výkonů v této oblasti, a tak aby bylo možno
za prostředky určené pro bytovou výstavbu
realizovat celý plánovaný v ní hmotný
objem prací a výkonu.
Ve své zprávě bych se chtěl ještě
zmínit o vývoji neinvestičních výdajů
na státní správu, neboť zpravidla jsou
tyto výdaje předmětem velké pozornosti
našich občanů. Kromě vlivu vládou
schválených organizačních změn,
příp. nových úkolů a nárůstu
mezd by se tyto výdaje neměly v průběhu
páté pětiletky podle jejího usnesení
z roku 1970 zvyšovat. V návrhu rozpočtu se
výdaje na státní správu oproti rozpočtovému
projektu snižují celkově o více než
22 mil. Kčs, z toho pak na úrovni federace o téměř
12 mil. Kčs. Rozpočtovanými částkami
budou přitom pokryty i některé úkoly,
s nimiž ve zmíněném projektu nemohlo
být ještě počítáno. Mzdové
prostředky pak nepřekračují meze v
něm vytyčené a obsahují již rezervy
potřebné na pokrytí změn systemizačních
ukazatelů v průběhu roku 1972.
Závěrem mně, vážené soudružky
a soudruzi poslanci, dovolte, abych návrh státního
rozpočtu čs. federace ve světle jeho celkové
koncepce a stanovených mu funkcí, jakož i v
jeho vztazích zhodnotil jako cílevědomě
pojatý nástroj finanční politiky,
který chce působit k dalšímu kvalitativnímu
prohloubení finančních procesů v celém
našem národním hospodářství
a k aktivnímu ovlivňování hospodárného
plnění hmotných i nehmotných úkolů
a potřeb státního plánu v roce 1972.
V souvislosti s úsilím o mobilizaci všech dostupných
finančních zdrojů a k jejich soustavnému
posilování bych chtěl proto také uvítat
souběžné opatření vlády
přijaté k návrhu tohoto rozpočtu,
jehož možný dopad pochopitelně není
do rozpočtových vztahů promítán
a které se týká záměru prověřit
v roce 1972 též různé účelové
fondy federálních podniků, VHJ a resortů
s cílem ověřit, do jaké míry
jsou tyto fondy v souladu se stanoveným pořádkem,
ale také zda jejich účel a prostředky
mají pozitivní vztah k zabezpečení
úkolů státního plánu. Bylo
by snad vhodné, aby alespoň naše výbory
ekonomické se s výsledkem této prověrky
mohly v roce 1972 seznámit.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
sestavení návrhu přebytkového a přitom
pozitivně působícího návrhu
státního rozpočtu federace věnovalo
federální ministerstvo financí ve spolupráci
s ministerstvy financí republik velkou pozornost a mnoho
námahy. Myslím, že za výsledek, kterého
dosáhlo a který je zapracován do návrhu
rozpočtového zákona, jistě patří
právem náš dík.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
obě národní rady vyslovily s návrhem
předloženého zákona souhlas. Také
výbory Sněmovny národů vyslovily po
projednání vládního návrhu
zákona o státním rozpočtu čs.
federace souhlas s přijetím tohoto zákona.
Jako její společný zpravodaj doporučuji
proto Sněmovně národů, aby návrh
zákona ve znění uvedeném jako tisk
2, s drobnými legislativně technickými připomínkami,
o nichž se zde již zmínil zpravodaj Sněmovny
lidu poslanec Belko, schválila. /Potlesk./
I. místopředseda FS ing. J. Marko: Ďakujem
poslancovi Křenkovi za prednesenú správu.
Súdružky a súdruhovia poslanci, rozprava o
tomto bode programu, do ktorej sa prihlásilo zatiaľ
8 poslancov, začne zajtra ráno o 9. hod.
Oznamujem vám, že o 15 minút po skončení
dnešnej spoločnej schôdzky oboch snemovní
sa bude konať v tejto miestnosti ustravujúca schôdzka
čs. skupiny Medziparlamentnej únie. Schôdzky
sa zúčastnia všetci poslanci Federálneho
zhromaždenia.
Končím dnešné rokovanie Snemovne ľudu
a Snemovne národov.