/Jednání zahájeno v 9.00 hod./

Předseda SL V. David: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, zahajuji přerušené jednání druhé společné schůze Sněmovny lidu a Sněmovny národů.

Ze Sněmovny lidu jsou dnes omluveni poslanci: Benc, Biľak, Hermanová. Horáček. Hoffmann, Hruškovič, Husák, Jakeš, Kalíšek, Kalkus, Kolder, Nový, Neuman, Ondřich, Suber, Šimon, Štrougal a Tesař.

Ze Sněmovny národů se omluvili poslanci: Helena Čermáková, Kožík a Šmejkalová.

Podle prezenčních listin je přítomno 171 poslanců Sněmovny lidu a ve Sněmovně národů je přítomno 66 poslanců zvolených v České socialistické republice a 67 poslanců zvolených ve Slovenské socialistické republice.

Sněmovna lidu a Sněmovna národů jsou tedy podle ustanovení článku 40 ústavního zákona o čs. federaci schopny se usnášet.

Budeme pokračovat v jednání rozpravou k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu čs. federace na rok 1972.

Prosím poslance ing. Straku, aby se ujal slova. Připraví se poslankyně Ridziková.

Místopředseda SN ing. F. Straka: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, zprávu k návrhu státního rozpočtu čs. federace na rok 1972 i návrh zákona o státním rozpočtu projednali poslanci výborů pro zemědělství a výživu obou sněmoven na společné schůzi 14. prosince t. r. Konstatovali, že státní rozpočet je odrazem vzestupu ekonomiky a tím jsou vytvářeny i předpoklady pro další všestranný rozvoj naší socialistické společnosti. Proto také vyslovili jednomyslný souhlas jak se zprávou k návrhu státního rozpočtu, tak s návrhem zákona.

Návrh státního rozpočtu na rok 1972 za kapitolu zemědělství a výživy uvažuje, že v roce 1972 budou činit celkové odvody a příjmy za zemědělství do státního rozpočtu včetně daně z obratu 24 848 mil. Kčs a naproti tomu celkové příděly a výdaje ze státního rozpočtu do odvětví zemědělství a výživy dosáhnou částky 23 135 mil. Kčs. Vykazuje se tedy aktivní saldo ve výši 1135 mil. Kčs.

Návrh respektuje dosavadní platné ekonomické nástroje soustavy řízení v zemědělství a zásady usnesení vlády ČSSR č. 204 z roku 1971 o plánovitém řízení národního hospodářství od roku 1972 V návrhu jsou zapracována i konkrétní opatření v oblasti nákupních cen jako dílčí stimulační opatření, která mají operativně podpořit záměry plánu na rok 1972 a další léta 5. pětiletky a pomoci překlenout nepříznivé vývojové tendence u některých zemědělských výrobků.

Návrh rozpočtu ve zvýšených přídělech zabezpečuje potřeby na financování hlavních ekonomických nástrojů pro zemědělské podniky a intervence k cenám pro potravinářský průmysl a zemědělské zásobování a nákup ve vazbě na plánovanou tržní produkci.

Na řešení věcných problémů v investiční oblasti zabezpečuje návrh rozpočtu dotace a subvence ve stejném poměru k objemu investic jako v roce 1971.

U ostatních neinvestičních subvencí a dotací zemědělským podnikům dochází v roce 1972 k mírnému zvýšení prostředků do fondu stabilizace pracovních sil a k řešení některých naléhavých problémů v reprodukci pracovních sil v pohraničí a v některých výrobních oborech. Pro stabilizaci pracovních sil formou bytové výstavby je zde počítáno i se státním příspěvkem.

S poměrně značnou částkou se uvažuje v návrhu rozpočtu na řešení problémů spojených s ekonomickými rozdíly u části zemědělských podniků, zejména u státních statků.

Zkušenosti však ukazují, že nejde jen o zaostávání ve výrobě a ekonomice, ale že rozdílná situace v důchodech má své příčiny i v samotné konstrukci a výši ekonomických nástrojů. Proto poslanci obou výborů s uspokojením uvítali sdělení, že k zásadnějšímu řešení této nežádoucí diferenciace se připravují návrhy na úpravu od roku 1973. Předpokládají, že v souvislosti s těmito uvažovanými úpravami bude řešen i dosavadní systém úhrady dopadu povýšení velkoobchodních cen a problém neinvestičních dotací poskytovaných potravinářskému průmyslu.

Obdobně jako v ostatních úsecích národního hospodářství dochází i v zemědělství a výživě k nežádoucímu růstu materiálových nákladů a tím i ke snižování ekonomické efektivnosti. Proto poslanci budou dbát, aby na všech stupních řízení byla rychleji a důsledněji uplatňována racionalizační opatření a ve výborech jim bude věnována soustavná pozornost.

Naše socialistické zemědělství vstupuje nyní do další významné etapy rozvoje výrobních sil, etapy, ve které se ještě výrazněji projeví přednosti socialistické zemědělské velkovýroby. Půjde především o proces intenzifikace, kooperace a specializace zemědělské výroby, uplatňování vědeckotechnického rozvoje a průmyslových metod práce a řízení výroby.

Proto poslanci obou výborů jsou názoru, že bude nutné na úseku státního rozpočtu v průběhu roku 1972 cílevědomě rozvíjet a zdokonalovat takové ekonomické zásady a principy, které budou záměry, vytyčené XIV. sjezdem KSČ, také plně podporovat. Půjde především o úpravu dosavadního systému ekonomických nástrojů tak, aby jako celek působily na rozvíjení kooperačních vztahů, na budování společných i mezidružstevních podniků a tím i k nejúčelnějšímu vynakládání finančních prostředků v souladu s potřebami společnosti.

Poslanci obou výborů pro zemědělství a výživu jsou si vědomi toho, že dosáhnout záměrů státního rozpočtu vyžaduje, aby byla věnována soustavná pozornost růstu efektivnosti výroby, hospodárnému a účelnému vynakládání finančních prostředků a upevňování finanční kázně. Pokládají proto za svou povinnost zapojit se plně do tohoto všeobecného úsilí jak na svých pracovištích, tak i ve své funkci jako poslanci. /Potlesk./

Předseda SL V. David: Děkuji, žádám, aby se ujala slova poslankyně Ridziková, připraví se poslanec Plojhar.

Poslankyně M. Ridziková: Vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, dovoľte mi v rozprave k vládnemu návrhu zákona o štátnom rozpočte čs. federácie na rok 1972 uplatniť niekoľko poznámok.

Myslím, že je dobrým úvodom do práce nášho Federálneho zhromaždenia, keď ako prvý zákon v II. volebnom období prijímame zákon o rozpočte. Tento zákon jasnou rečou dokumentuje, že vychádza z koncepcie a záverov XIV. zjazdu KSČ a prispieva k prehĺbeniu plánovitého riadenia nášho hospodárstva a je reálnym základom druhého roku našej päťročnice.

Táto skutočnosť je významná a povzbudzujúca pre politickú prácu najmä nás, nových poslancov Federálneho zhromaždenia bez politickej príslušnosti.

Keď som sa snažila preniknúť k podstate predkladaného návrhu zákona a ďalších podkladových materiálov, mala som pred očami nezabudnuteľný priebeh našej predvolebnej kampane, stovky dotazov a pripomienok našich pracujúcich k rozvoju nášho hospodárstva i k miestnym otázkam a odhodlanie našich pracujúcich prispieť zo všetkých síl k realizácii volebného programu.

Som presvedčená, že predkladaný návrh zákona spoluvytvára podmienky pre realizáciu tých cieľov a potrieb našich pracujúcich, o ktorých sme tak často hovorili. V podstate všetky pripomienky buď priamo alebo nepriamo sa dotýkali sociálneho programu. Je to samozrejmé, veď životná úroveň socialistického človeka je koniec koncov zmyslom všetkého nášho snaženia.

Chcela by som pri tejto príležitosti spomenúť zákony z konca I. volebného obdobia Federálneho zhromaždenia, konkrétne zákon o materskom príspevku a zákon o zvýšení dôchodkov starodôchodcov a niektorých nízkych dôchodkov v sociálnom zabezpečení. Tieto opatrenia boli prijaté samozrejme s uspokojením, ale hlavne ukázali všetkému nášmu ľudu, čo si môžeme dovoliť, keď budeme dobre pracovať, keď budeme plniť úlohy plánu.

Pre nás, nových poslancov, je vládny návrh zákona o štátnom rozpočte samozrejme záležitosťou zložitou a náročnou, ale pokiaľ som si zjednodušila charakter rozpočtu do niekoľkých ukazovateľov rastúcich výdavkov, najmä v oblasti kultúrnej a sociálnej, bola som presvedčená, že rozpočet vytvára dobré podmienky pre postupnú realizáciu sociálneho programu XIV. zjazdu KSČ, pre potrebný populačný vývoj, pre postupnú podporu rodín s viacero deťmi, pre úpravu sústavy dôchodkového zabezpečenia, pre bytový rozvoj, pre naše zdravotníctvo a školstvo. Veď v absolútnom prírastku výdavkov v roku 1972 oproti roku 1971 práve výdavky na kultúrne a sociálne opatrenia predstavujú najvýraznejšiu položku. A navyše sociálna oblasť je predmetom mimoriadnej starostlivosti tak v rozpočtoch oboch republík, ako aj v rozpočtoch národných výborov.

Keby som chcela sama pre seba a hlavne pre svojich voličov charakterizovať navrhovaný zákon, povedala by som, že je to skutočne rozpočet mierovej budovateľskej práce, že je to dokument ďalšieho plánovitého rozvoja našej republiky, ale že je to tiež prejav najvyššej dôvery KSČ a Národného frontu v iniciatívu a pracovné úsilie všetkých našich pracujúcich. Je to ako v rodine: podľa toho čo si zarobíme, môžeme utrácať. Túto jasnú matematiku treba dostať do vedomia všetkých členov našej veľkej socialistickej rodiny. V tom je naša úloha poslancov celkom jasná.

Mám na mysli nielen rozhodujúce formy iniciatívy robotníkov a roľníkov - socialistické súťaženie, záväzky - ale tiež dennú starostlivosť nás všetkých, aby nám to všade dobre išlo.

Záverom by som chcela oceniť dobrú prácu všetkých, ktorí pracovali na návrhu zákona. Veľmi rada budem za jeho prijatie hlasovať. Ďakujem. /Potlesk./

Předseda SL V. David: Děkuji poslankyni Ridzikové. Žádám, aby se slova ujal poslanec Plojhar, připraví se poslanec Axman.

Poslanec ThDr. J. Plojhar: Vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, rozpočtová kapitola ministerstva zahraničních věcí se na příští rok zvyšuje o 4,1 %. Je to zdůvodněno tím, že se jako každoročně i tentokrát zvyšují příspěvky do mezinárodních organizací. Ministerstvo zahraničních věcí dále přejímá některé úkoly, které dosud vykonávaly jiné resorty, to znamená, že tyto resorty je i financovaly. Jako příklad uvádím převzetí kulturních středisek v zahraničí. Dalším důvodem je soustavné stoupání cen a nákladů v kapitalistických zemích.

Chceme-li pochopit jednotlivé finanční položky, pak je zapotřebí, abychom je srovnávali s úkoly toho kterého resortu. XIV. sjezd KSČ a další zasedání ÚV KSČ ukládají na úseku mezinárodní a zahraniční politiky ministerstvu zahraničních věcí a našim zastupitelským úřadům veliké a odpovědné úkoly. Jestliže srovnáváme plnění těchto úkolů s jednotlivými položkami v rozpočtové kapitole ministerstva zahraničních věcí, pak se domnívám, že můžeme konstatovat, že položky jsou velmi reálné, střízlivé, dokonce mám obavy, že v některých případech při 100 % plnění úkolů budou i nedostačující.

Ministerstvo zahraničních věcí a řada našich zastupitelských úřadů byly silně poznamenány a deformovány krizí roku 1968 a jara 1969. To vzbudilo v celém světě pozornost. Vzbudilo to nejen obavy marx.-leninovců u nás a našich přátel v socialistickém táboře, ale také velký zájem kapitalistického a imperialistického světa. Jako příklad uvádím anglický odborný časopis Diplomat, který v roce 1968 napsal, že jevy na československých diplomatických zastupitelských úřadech jsou ojedinělé a neobvyklé v dějinách diplomacie. Proto ministerstvo zahraničních věcí správně, a je třeba to vysoce ocenit, po zasedání ÚV KSČ v dubnu 1969 přikročilo k očistě našich zastupitelských úřadů i samotného ústředního úřadu. V této náročné a nesnadné práci se soustavně pokračuje. Věříme, že tomu tak bude i v nastávajícím roce.

Není lehkým úkolem vyhledat kádry politicky, odborně a jazykově plně kvalifikované. Vznikají zde i komplikace při zajišťování bytů v Praze pro pracovníky mimopražské. Je třeba vzít i v úvahu a ve vhodné chvíli přezkoumat, zda je správné, že pracovníci ministerstva zahraničních věcí jsou platově zařazeni do nejnižší třetiny naší platové soustavy.

Vedle této kádrové práce má ministerstvo zahraničních věcí i velké úkoly na jiných úsecích. Dovolte, abych se krátce zmínil o některých z nich. Považujeme za správné, že v poslední době přistupuje ministerstvo zahraničních věcí k tomu, abychom budovali vlastní zastupitelské úřady v zahraničí. Dosud na mnoha místech jsme pracovali v najatých budovách, platili vysoké nájemné i vysoké činže za ubytování našich pracovníků v zahraničí. Vybudování vlastních budov má prosperující návratnost. Podle propočtů se pohybuje tato návratnost od 7 do 25 let. Dával bych při této příležitosti v úvahu, zda by nebylo dobré /a ministerstvo zahraničních věcí jistě má vypracovaný dlouhodobý plán výstavby těchto zařízení/ v nejkratší době, letos a v nejbližších letech zajistit a zakoupit potřebné pozemky. Je známo, že cena stavebních pozemků je rok od roku vyšší. Je těžko posoudit výhodnost či nevýhodnost koupě. Kupříkladu v Japonsku v Tokiu se v roce 1968 zakoupil pozemek pro výstavbu našeho úřadu za 17 mil. Kčs. V současné době kupujeme ve Vídni pozemek za 10 mil. Kčs. Jistě, že to asi odpovídá dnešním cenám za stavební pozemky. Proto dávám v úvahu, zda bychom při perspektivním plánování neměli pamatovat na zakoupení pozemků za dnešní ceny a ne za ty, které budou za 5-10 let. Jako příklad uvádím, že podle odborníků pozemek, který jsme koupili v roce 1968 v Tokiu za 17 mil. Kčs, byl 40x dražší, než by býval stál před deseti lety. Myslím, že stojí za úvahu tuto věc do perspektivních plánů zahrnout a v dohodě s federálním ministerstvem financí zakoupit pozemky včas.

K otázce stálého zvyšování našich příspěvků do mezinárodních organizací. Je stálým zjevem, že každým rokem se příspěvky zvyšují. Děje se tak v každé mezinárodní organizaci. Důvodem je rozšiřování úkolů a působnosti, stoupání cen, mezd a platů na celém světě. Na této skutečnosti nemůžeme sami o sobě nic měnit. Bylo by třeba se však hluboce zamyslet nad tím, jak získat co nejlepší návratnost z těchto příspěvků. Dovolil bych si z vlastní zkušenosti na úseku naší spolupráce se světovou zdravotnickou organizací sdělit, že se nám v některých minulých letech podařilo docílit až 80 % návratnost. Jistěže tomu tak není v každé mezinárodní organizaci. Je vsak třeba otázce návratnosti věnovat zvýšenou pozornost.

K úseku propagace a tiskové činnosti ministerstva zahraničních věcí, které jsou toho času, pokud jde o plánování, v počátcích. Je třeba tento úsek především vybavit kádrově. Dnešní stav je asi necelých 50 % a je třeba vytvořit všechny podmínky, aby v dnešní mezinárodní politické situaci právě na tomto úseku mohlo ministerstvo zahraničních věcí dobře plnit své úkoly a poslání.

Ještě jednu poznámku. K úsporám na kapitole rozpočtu ministerstva zahraničních věcí. Jsou úspory nebo střízlivé odhady, které skutečně upřímně vítáme. Kupříkladu při všeobecném zvýšení této kapitoly se oproti loňskému rozpočtu výdaje na reprezentaci vůbec nezvyšují. Jsou ale také úspory, že kterých nemáme a nemůžeme mít radost. Jsou úspory kupříkladu na mzdových fondech, které jsou podloženy tím, že se neplní plán pracovníků. Jsou úspory v investicích, které se nepodařilo uskutečnit. Takovéto úspory nám nedělají radost a myslím, že ministerstvo zahraničních věcí vynaloží všechno úsilí, aby k takovýmto úsporám v příštích letech nedocházelo.

Závěrem mi, soudružky a soudruzi poslanci, dovolte, abych jménem obou našich zahraničních výborů Sněmovny lidu i Sněmovny národů konstatoval radostnou skutečnost velmi slibného počátku spolupráce našich obou zahraničních výborů s ministerstvem zahraničních věcí. V pondělí na naši společnou první schůzi zahraničních výborů obou sněmoven přišel ministr zahraničních věcí s. ing. Chňoupek, s ním všichni jeho náměstkové a další přední pracovníci ministerstva zahraničních věcí. Domnívám se, že tato spolupráce, která tak slibně započala, bude po celou dobu pokračovat a že se našemu společnému úsilí ministerstva zahraničních věcí, našich zastupitelských úřadů i obou zahraničních výborů našich sněmoven podaří přispět co nejúčinněji k realizaci velkých, odpovědných, ne vždy lehkých, ale reálných úkolů na úseku mezinárodní a zahraniční politiky, jak je před nás postavil XIV. sjezd KSČ. Děkuji vám za pozornost. /Potlesk./