Předseda SL V. David: Děkuji poslanci Plojharovi, žádám, aby se ujal slova poslanec prof. Axman, připraví se poslanec Malina.

Poslanec prof. M. Axman: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, včera při projednávání vládního prohlášení zazněly z této tribuny velmi závažné myšlenky a stanoviska. Mne jako nově zvoleného předsedu kulturního výboru Sněmovny lidu zaujaly myšlenky, kde se mluví o složitých problémech socialistické výchovy a rozvíjení socialistického způsobu života, jak to vytyčil XIV. sjezd naší strany.

V návrhu státního rozpočtu, který projednáváme, spatřuji právě ekonomický nástroj ke splnění všech úkolů vytyčených ve vládním programu i v usnesení sjezdu.

Volby byly pro všechny oblasti našeho života - tedy i pro kulturu, školství a osvětu - příležitostí k bilancování všeho co bylo vykonáno, ale i k úvahám, co dělat dál. Náš socialistický stát vynakládá mimo jiné i značné prostředky na rozvoj kultury a socialistické vzdělanosti. Čísla z rozpočtu to nejlépe dokazují. Tak například neinvestiční výdaje na školství činí celkem 14,32 mld Kčs a na kulturu 2,6 mld Kčs včetně národních výborů. Výdaje na kulturní a sociální opatření financované z federálního rozpočtu rostou oproti roku 1971 o 9,6 %, převážná část výdajů v této oblasti je však ještě soustředěna ve státních rozpočtech republik a zejména v rozpočtech národních výborů.

V souvislosti s tím uvedu několik statistických údajů: v roce 1948 jsme měli např. 60 divadelních scén, v roce 1970 už 83 scény, tj. přibyly celkem 23 divadelní scény. Od roku 1945 přibylo 2000 nových kin, 15 státních hudebních souborů a celé stovky dalších kulturních a osvětových zařízení /muzea, galerie, parky kultury a oddechu apod./. Je třeba se vsak také podívat, jak jsou všechna tato zařízení využívána a navštěvována. Tak např. pro srovnání v roce 1937 jsme zaznamenali 5 mil. divadelních diváků, v roce 1970 však stoupla návštěvnost na 9,5 mil. diváků. Návštěvnost na koncertech dosahuje 2 mil. diváků, tj. téměř dvojnásobek počtu z roku 1953. Počet návštěvníků galerií stoupl za posledních 17 let ze 650 000 na 2,4 mil.

Až potud uvedené statistické údaje by se tedy zdály v pořádku, avšak pokud jde o trendy vývoje, je třeba se nad některými jevy v této oblasti vážně zamyslet. Po roce 1960 zaznamenáváme zejména u tradičních forem umění a zábavy prudký pokles. Období let 1960-1970 divadlo, film a koncerty vážné hudby ztrácejí celkem 75 mil. návštěvníků. Jestliže v roce 1960 návštěvnost divadel vykazovala 12,8 mil., v roce 1970 už jen 9,5 mil., návštěvnost v roce 1960 176 mil. a v roce 1970 114,8 mil. Co vsak nejvíce zaráží je skutečnost, že stagnuje činnost ochotnických souborů.

Naproti tomu televize, galerie, státní muzea, lidové knihovny, prodej knih a gramodesek vykazují v posledních 10 letech další vzestup zájmu obyvatelstva a další rozmach své činnosti.

S uspokojením jsme včera vzali na vědomí, že vláda bude věnovat velkou pozornost technickému rozvoji televize a rozhlasu. To je správné. Považujeme televizi a rozhlas a všechny další sdělovací prostředky nejen za kulturní zařízení, ale též za velmi důležité masové informační prostředky, které mají obrovský vliv na myšlení, názory a náladu obyvatelstva.

Je však nutno také sledovat, jak se státními prostředky, které jsou investovány do kulturních, osvětových a výchovných zařízení, hospodaří, jak příslušné orgány tento vývoj sledují a jak na něj reagují. Jak jsem již uvedl, ztrácejí např. kina v celé republice v létech 1960-1970 téměř 50 mil. diváků, avšak počet kin v tomto období dále stoupá a jejich počet se nerovnoměrně zvyšuje. K omezování počtu kin a jejich zkvalitňování dochází až v II. polovině šedesátých let. Toto zkvalitňování se ubírá směrem k zvyšování počtu kin se širokoúhlou projekcí a k výrobě barevných a dabovaných filmů.

Má se za to, že tento odklon obyvatelstva od některých tradičních forem umění, zábavy a oddechu je zákonitý a že poroste zájem o nové formy. Pravda je, že zájmy našich pracujících budou stále diferencovanější a že tendence spěje k harmoničtějšímu způsobu života. Ovšem před některými jevy nelze kapitulovat, zejména pokud jde o pokles zájmu o klasické formy kultury a zábavy. Vždyť v SSSR jsme svědky právě opačného trendu vývoje. To však není důsledek bombastické reklamy a nadbíhání vkusu diváka, nýbrž důsledek systematické a cílevědomé výchovy každého občana, zejména mládeže.

Budeme tedy muset těmto vývojovým trendům věnovat větší pozornost a hledat jejich příčiny a včas předvídat, aby se mohlo správně reagovat, a to jak výchovně, tak i politicky a ekonomicky. Nedostatečné předvídání, opožděné a často nesprávné reagování na tyto společenské jevy se projevuje negativně jak v kulturní politice, tak i v jejích ekonomických důsledcích. Jsou pak zbytečně vynakládány hmotné i finanční prostředky na výstavbu a udržování těchto nejrůznějších kulturních zařízení. Úsilí o zajištění hospodářské rentability těchto zařízení vede často k nezdravé komercializaci kultury, a to jak neoprávněným zvyšováním vstupného, tak i - což je daleko horší - zvyšováním atraktivnosti nabízených pořadů, podbízení se kulturně méně náročným vrstvám publika. Zvláště často ovlivněným nepřátelskými ideologiemi. To často vede k nesprávným iluzím a maloměšťáckým předsudkům některých vrstev obyvatelstva, zejména mládeže.

Proto s těmito společenskými jevy je třeba počítat nejen v plánech rozvoje a v rozpočtech centrálních orgánů, ale zejména v rozpočtech národních výborů všech stupňů. Víme všichni, jaká situace v celé oblasti kultury, školství, osvětových zařízení a životního prostředí byla a doposud ještě někde přetrvává. Neměli bychom si tedy dávat nesplnitelné úkoly, tak jako bychom se neměli snažit o nějaké velké skoky v této oblasti a podléhat velikášství. Po všech minulých ne lehkých, ale trpkých zkušenostech musíme tím více vycházet ze závěrů XIV. sjezdu KSČ ke kultuře, tzn. z reálných splnitelných podmínek, které mohou naplnit zase jenom reálné, poctivé a myšlenkově jasné činy.

Ještě několik slov mi dovolte k rozvoji vzdělání jako nedílné součásti socialistického způsobu života v etapě nastupující vědeckotechnické revoluce. Socialismus prokázal své nepopiratelné přednosti před kapitalismem i na poli školství a vzdělání. Prostředky, které vynakládá naše společnost na rozvoj vzdělanosti a na výchovu odborníků, jsou mnohokrát vyšší, než tomu bylo v buržoazní republice. Ve vědeckovýzkumné a rozvojové základně, která za buržoazní republiky prakticky neexistovala, pracuje dnes v ČSSR přes 140 000 pracovníků. Naše ekonomika má k dispozici téměř 365 000 vysokoškoláků a téměř 1 500 000 středoškoláků. Na vědecký výzkum a vývoj dáváme z národního důchodu 3,6 %, čímž se řadíme k předním státům světa.

Domnívám se vsak, že k splnění náročných úkolů našeho pátého pětiletého plánu v souvislosti s vědeckotechnickým rozvojem bude třeba podstatných zásahů do celého systému našeho školství ve smyslu kvality, tj. za účelem zvýšení efektivnosti vzdělání. Mluví se o tom též ve vládním prohlášení. Hlavním rysem tohoto nového systému musí být důsledná jednota výchovy a vzdělání, přičemž pojem výchovy chápeme jako formování osobnosti, především jejího vědeckého světového názoru a socialistické morálky. Vždyť nám jde o výchovu nového člověka, socialistického člověka, vysoce vzdělaného a pro svou práci kvalifikovaného, který vědomosti nejen získává a shrnuje, ale který jim dává novou kvalitu a činí z nich prostředek k dobývání nových hodnot.

Tuto práci je třeba uskutečňovat bez vytrhávání, nadřazování či podceňování vzájemných společenských souvislostí, ale na základě skutečného, dialektického, tzn. marxisticko-leninského, třídního chápání jednoty kultury, vzdělání a společenského úsilí a jejich vzájemných podmíněností. A co je potom nejdůležitější, převádění do společenské praxe, do konkrétního života naší socialistické společnosti.

Kulturní výbory s těmito všemi problémy počítají a zařazují jejich posouzení do svých plánů.

Návrh vládního zákona o státním rozpočtu čs. federace na rok 1970 byl v kulturních výborech Sněmovny lidu a Sněmovny národů projednán a doporučen Federálnímu shromáždění ke schválení. /Potlesk./

Předseda SL V. David: Děkuji poslanci prof. Axmanovi. Prosím, aby se ujal slova poslanec Malina.

Poslanec J. Malina: Vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, predložený návrh rozpočtu ukazuje, že rozvoj priemyslovej výroby, najmä výroby strojárskej musí v nasledujúcich rokoch vytvárať rozhodujúce podmienky pre vzrast národného dôchodku, pretože len na základe zvýšenia národného dôchodku môže spoločnosť použiť aj väčšie prostriedky v oblasti sociálnej politiky a kryt ďalšie potreby spoločnosti.

Doterajšie výsledky rozvoja národného hospodárstva od začiatku roku ukazujú, že sa úlohy tohoročného plánu vcelku splnia. Je to o to cennejšie, že ide o prvý rok piatej päťročnice, a teda o nástup do obdobia, keď bude treba zvládnuť náročné úlohy. Takéto hodnotenie súčasnej situácie však ešte neznačí, že sme už vyriešili všetko. Nezatvárame oči pred nedostatkami. Rozhodujúce je však to, že tak v politickom živote, ako aj v rozvoji ekonomiky máme všetky predpoklady pre ďalší úspešný rozvoj socialistickej výstavby v našom štáte a predpoklady pre splnenie úloh piatej päťročnice.

Predložený návrh rozpočtu, ktorého príjmová stránka spočíva na plnení úloh štátneho plánu, teda na zabezpečovaní zdrojov pre štátny rozpočet, má za dnešnej situácie reálne predpoklady pre splnenie i jeho druhej stránky, t. j. pre zabezpečenie uspokojovania potrieb spoločnosti.

Rozpočet vo finančnom vyjadrení zabezpečuje však aj odčerpanie kúpnej sily od obyvateľstva. Počíta s tým, že nákupy obyvateľstva vzrastú viac než o 8 mld. Kčs. Má sa zvýšiť predaj predovšetkým priemyslového tovaru, a to takmer o 6 mld. Kčs.

A práve o tomto úseku by som sa chcel zmieniť. Ak chceme dosiahnuť, aby obyvateľstvo nakúpilo výrobky v tejto hodnote, musíme mu ponúknuť také výrobky, ktoré potrebuje, ktoré sa mu páčia a za ktoré je ochotné utratiť zarobené peniaze. Vidíme teraz, že vcelku máme dosť tovaru na trhu, lenže jeho značná časť je zastaralá, nemoderná alebo nekvalitná a pri niektorých druhoch je aj prebytok. Ide najmä o priemyslové výrobky, ktoré musia umožniť odčerpanie prostriedkov od obyvateľstva; a práve tieto výrobky musia rozhodnúť o tom, že aj táto položka štátneho rozpočtu bude reálne zabezpečená.

Sú určité druhy výrobkov, ktorých výroba je veľmi výhodná tak pre obyvateľstvo, ako aj pre štátny rozpočet. Sú to napríklad osobné automobily, za ktoré je obyvateľstvo ochotné vydať dosť peňazí, v roku 1972 to má byt 7,3 mld. Kčs. Pritom automobily patria medzi výrobky, ktoré majú vyššie daňové zaťaženie, takže pre rast príjmov štátneho rozpočtu je to veľmi výhodné.

Uviedol som to len ako príklad, ale takých výrobkov je celý rad. Odporúčam, aby Federálne ministerstvo financií a vláda venovali tejto otázke pozornosť i v oblasti finančnej. Bude potrebné finančnými opatreniami podporovať rýchly rast výroby takýchto výrobkov. Výrobcovia sú totiž na rozpočet viazaní odvodmi. Niekde sa ukáže, že pre rozpočet bude výhodnejšie znížiť v týchto prípadoch i odvody podnikom a získať väčšie prostriedky do rozpočtu z obratovej dane zvýšeného objemu hľadaných výrobkov a pritom dodať hľadané výrobky. Myslím, že v týchto otázkach sme dali vláde dostatočné právomoci tak pri schvaľovaní daňových zákonov, ako aj v rozpočtových pravidlách. Ďakujem vám za pozornosť. /Potlesk./

Předseda SL V. David: Děkuji poslanci Malinovi. Žádám, aby se ujal slova poslanec Tichý. Připraví se poslanec Burger.

Poslanec R. Tichý: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, na předloženém návrhu státního rozpočtu, stejně tak jako na celém chodu života u nás lze již markantně vidět, že se nacházíme v období politicko-ekonomické zkonsolidovanosti, což konečně potvrdily i nedávné volby. Návrh nového státního rozpočtu svými ukazateli je dokladem všestranného národohospodářského vzestupu, projevujícího se v mnoha směrech pozitivními ekonomickými a společenskými trendy.

Chtěl bych jménem Klubu poslanců Federálního shromáždění - členů Čs. strany lidové - zdůraznit naše přesvědčení, že návrh státního rozpočtu vychází ze závěrů, které vytyčil XIV. sjezd KSČ a jež připomínají, že budeme moci vždy rozdělovat jen z toho, co si sami dokážeme vytvořit a čím více zdrojů vytvoříme, tím více bude možno i v procesu přerozdělování přes státní rozpočet vydávat na krytí rostoucích potřeb celé naší socialistické společnosti, na její další úspěšný rozvoj.

Dokázal to v praxi vývoj posledních měsíců, kdy již minulé Federální shromáždění mohlo schválit zákon o mateřském příspěvku a zákon o zvýšení důchodů starodůchodců a některých nízkých důchodů v sociálním zabezpečení, se všemi jeho dopady na finanční potřebu. To nebyla nějaká předvolební záležitost, ale otázka fundamentálního významu, neboť šlo o zabezpečení trvalého zlepšení pro statisíce našich občanů a občanek, s kterým státní rozpočet musí počítat a na které pamatuje i v příštím roce značnými finančními částkami. Realizace těchto sociálně ekonomických opatření znamená nejen zvýšení příjmů části obyvatelstva, ale klade též velké požadavky na celou ekonomiku našeho státu.

Skutečnost, že jsme mohli přijmout tato opatření a zahrnout do návrhu státního rozpočtu na příští rok, svědčí o celkově příznivém ekonomickém vývoj i naší země a o tom, že se začínají naplňovat myšlenky směrnic pátého pětiletého plánu, které hlavně zdůrazňují, že klíčem ke zvyšování životní úrovně se musí stát vyšší efektivnost národního hospodářství.

To, že podle návrhů bude možno dávat na oblast společenské spotřeby vysoké částky, ať již na sociální zabezpečení či na zdravotnictví a na ostatní společenskou spotřebu a že - jak ukazuje navrhovaný státní rozpočet v této sféře se zvýší výdaje téměř o 8 % - je bezpochybně výsledkem a také zásluhou zlepšení výrobní činnosti a úsilí našich pracujících.

Radostné hlášení o předčasném splnění úkolů plánu, o překročení letošních plánovaných úkolů v dolech, hutích, strojírenství, chemii, spotřebním průmyslu i stavebnictví - to jsou jistě ony správné základy, jež umožňují také dobré státní hospodaření, neustálý růst ekonomiky a jež zabezpečují k zlepšování sociálních podmínek, např. péče o mladé matky, o důchodce a také o zdraví nás všech.

Vysoká úroveň této péče o obyvatelstvo, úroveň našeho zdravotnictví, starost o občany, kteří jsou již mimo aktivní věk, a podmínky, které rozpočet vytváří pro uspokojování dalších úkolů v této oblasti - to vše nalezne svůj odraz v růstu životního standardu a stupni vyspělosti společnosti a možnosti uspokojování jejich potřeb.

V našem socialistickém státě jsou tyto záležitosti každodenní starostí jak státních, tak všelidových orgánů, národních výborů, společenských organizací a nejvyšších zastupitelských sborů. Tato soustavná a všestranná péče o člověka, o zdravou populaci, o lidi, kteří jsou na zaslouženém odpočinku, je z hlediska finančního jejich zabezpečení vtělena, jak jsme měli možnost se přesvědčit, do záměrů jednotlivých kapitol státního rozpočtu našich republik a do ústředních rozpočtů národních výborů. Je výrazem obezřetného vedení naší společnosti a úsilí o správnou realizaci závěrů XIV. sjezdu KSČ, které i Čs. strana lidová plně podporuje.

My, poslanci Federálního shromáždění - členové Čs. strany lidové - jsme se při studiu předložených dokumentů přesvědčili, že cílem objektivně a pozitivně přijatého státního rozpočtu je skutečné zabezpečení dalšího rozvoje naší socialistické společnosti a vyšší úrovně všech našich obyvatel. Proto budeme pro tento návrh zákona hlasovat a podpoříme všechno úsilí vlády a všech článků řízení o jeho úspěšnou realizaci, jak po stránce příjmové, tak i výdajové a výsledkové. Děkuji. /Potlesk./

Předseda SL V. David: Děkuji poslanci Tichému. Žádám, aby se ujal slova poslanec Burger. Připraví se poslanec Prchal.

Poslanec O. Burger: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, projednáváme dnes hospodářský zákon - zákon o státním rozpočtu čs. federace na rok 1972 - který nám předložila ke schválení vláda ČSSR.

Na společném zasedání obou výborů pro sociální politiku jsme projednali návrh tohoto zákona podrobně a zejména jsme se zabývali kapitolou rozpočtu, která se týká federálního ministerstva práce a sociálních věcí.

Návrh rozpočtu tohoto ministerstva zabezpečuje úkoly ve druhém roce páté pětiletky a vychází z úvahy o celkových možnostech, tvorbě a užití finančních zdrojů vytvářených v hospodářství a vybilancovaných v úhrnném ročním finančním plánu. Návrh je vypracován v souladu se zásadami plánovitého řízení národního hospodářství, jak jsou odsouhlaseny pro rok 1972.