Na základě jednání ve výborech
pro sociální politiku mohu konstatovat, že
pro příští rok jsou vytvořeny
základní finanční předpoklady,
aby byly splněny záměry v oblasti sociální
politiky, za kterou odpovídá federální
ministerstvo práce a sociálních věcí.
Jsme si přitom vědomi toho, vážené
soudružky a soudruzi poslanci, že další
rozvoj základních tendencí společensky
odůvodněného sociálního programu
a jeho nezbytná dynamika jsou v prvé řadě
závislé na dalším vývoji příjmové
oblasti celkového státního rozpočtu,
tedy na tvorbě zdrojů v podnicích a zejména
na splnění a případném překročení
předpokládaného tempa racionalizace a uvažovaných
záměrů ke snižování hmotných
a jiných nákladů.
Naše pozornost ve výborech pro sociální
politiku se orientovala k činnosti a dalšímu
zaměření ministerstva práce a sociálních
věcí, i k otázkám, které souvisejí
s řízením a správou výzkumné
činnosti tohoto resortu.
V souladu s rozpočtem na rok 1972 očekáváme,
že se tomuto ministerstvu podaří v oblasti
jeho působnosti ještě výraznějším
způsobem zmírnit, omezit nebo zcela likvidovat ty
tendence, které jsou důsledkem minulého mnohaletého
extenzívního vývoje čs. hospodářství,
a že se mu podaří vytvořit žádoucí
podmínky ve spolupráci s ostatními resorty
pro zabezpečení pracovních sil, kterých
je třeba pro nové plánované investice
a pro vyšší využití základních
fondů.
Půjde zejména o zvýšení směnnosti
ve výrobě, a to zabezpečováním
racionálnějšího hospodaření
s pracovními silami.
Při této příležitosti bych apeloval
na reálnou a účinnou pomoc ostatních
resortů a na jejich přiměřený
podíl na intenzívním rozvoji, na specializaci
i na integraci činnosti doma i v rámci zemí
RVHP a na dosahování úspory živé
práce nejen technickou racionalizací, nýbrž
i racionalizací práce a pracovních postupů
a posilováním ekonomických nástrojů,
které interesují vedení podniků a
samozřejmě i dělníky a ostatní
pracující v podnicích.
Jsem přesvědčen, že federální
ministerstvo práce a sociálních věcí
spolu s ostatními resorty plně rozvinou a uplatní
pro další prohloubení pracovní disciplíny
nejen zmíněný zásluhový princip,
nýbrž i další opatření pro
stabilizaci pracovních sil ve výrobní i nevýrobní
oblasti. Půjde např. o zvyšování
péče o člověka, a to v pracovním
procesu i v době jeho volného času.
Proto do popředí veřejného zájmu
je třeba posunout i některé dříve
opomíjené či nedoceněné faktory,
které svým způsobem ovlivňují
reprodukci pracovní síly a produktivitu práce.
Jde nejen o mnohokrát diskutovanou otázku obchodní
sítě a zásobování pracujících
lidí v jejich bydlišti, nýbrž také
o otázku diferencované výživy a o problém
efektivně prováděného oddechu ve volném
čase. Je přece nezbytně třeba zabývat
se soustavně vzdáleností bydliště
od pracoviště a způsobem dopravy pracujících,
dále otázkou prostojů pracujících
v obchodech, dokonalostí obsluhy a přiměřenými
zásobami zboží a jeho sortimentu v obchodní
síti a způsobem výživy a stravování.
Je třeba mít přitom na zřeteli nejen
jednotlivce, nýbrž i celé rodiny, protože
převážná většina manželek
a matek pracuje nejen na plný úvazek, ale v mnoha
oborech i na směny.
V závodních, školních a jiných
jídelnách nesmí pojem kalorické nasycenosti
ve výživě otupovat naléhavý požadavek,
aby výživa také odpovídala svou skladbou
fyziologické potřebě lidí, která
je rozdílná v různém věku v
různém pracovním zatížení
a prostředí.
Všechny uvedené a také mnohé další
momenty ovlivňují životní úroveň
našeho lidu a působí přímo i
nepřímo na hospodářskou politiku státu.
Sociální politika tedy prolíná do
všech oborů našeho veřejného života
a je nedílnou součástí rozvoje životní
úrovně. Proto je, vážené soudružky
a soudruzi poslanci, nezbytné vytvářet pro
ministerstvo práce a sociálních věcí
rozpočtem podmínky, aby mohlo vyváženě
spolupůsobit v úkolech celého národohospodářského
systému a zabezpečovat v celkové koncepci
sociální politiky soulad s vývojem naší
ekonomiky.
Jsem názoru, že předkládaný vládní
návrh zákona o státním rozpočtu
československé federace na rok 1972 v rámci
ekonomických možností uvedené úkoly
konstatuje a je předpokládá. Proto doporučuji,
aby vládní návrh zákona byl Federálním
shromážděním přijat. Děkuji.
/Potlesk./
Předseda SL V. David: Děkuji poslanci Burgerovi.
Slovo má poslanec Josef Prchal. Připraví
se poslanec Anton Blažej.
Poslanec J. Prchal: Vážené soudružky
a soudruzi poslanci, chci hovořit k otázce investičních
a neinvestičních dotací poskytovaných
ze státních rozpočtů, které
v jejich výdajové stránce představují
velmi významnou položku.
Jak známo, má v průběhu 5. pětiletky
vytvořit rozsáhlá investiční
výstavba předpoklady potřebné pro
řešení naléhavých společenských
a ekonomických úkolů a založit podmínky,
které jsou nezbytné pro další plynulý
a přitom proporcionální a efektivní
rozvoj.
Již mnohokrát bylo zdůrazněno, že
strukturální zaměření výstavby
a s ním spojené bezpodmínečné
splnění stanovených věcných
záměrů a jejich časového rozvrhu
představuje jeden z klíčových úkolů
pro zvýšení účinnosti celé
československé ekonomiky.
Připomněl bych, že v koncepci této investiční
výstavby jsou za rozhodující stanoveny zejména
potřeby rozvoje palivo-energetické základny,
dále rozvojové programy výroby, řešení
nejvážnějších problémů
rozvoje dopravy a spojů, potřeby bytové výstavby
v našem hlavním městě a jiné,
s jejichž konkrétními záměry
se při projednávání státního
rozpočtu na rok 1972 v oblasti financování
investičních potřeb setkáváme.
Celkový objem této investiční výstavby,
který představuje více než 109 mld Kčs,
zahrnuje jednak hmotný objem výstavby, jednak průzkum
a projektové práce a další druhy investičních
potřeb.
Důležitou otázkou je přitom, z jakých
finančních zdrojů bude tato náročná
výstavba zajišťována.
Z podkladů, které jsme měli při projednávání
rozpočtu k dispozici, vyplývá, že po
rozhodnutí o ponechání odpisů ze základních
prostředků podnikům na reprodukci základních
fondů, po němž podniky dlouho volaly, dojde
k určitým změnám ve struktuře
financování. V celostátním měřítku
budou potřeby investiční výstavby
financovány z více než 49 % z vlastních
zdrojů a investičním úvěrem
téměř 14 %, zatímco na nenávratné
prostředky v podobě účelových
investičních dotací připadne 37 %,
tedy o něco více než 1/3.
V oblasti financování investičních
potřeb hospodářských organizací
se tyto proporce změní tak, že na vlastní
zdroje připadne více než 60 %, v oblasti federace
téměř 67 %, to je více než 2/3,
zatímco na investiční úvěry
19 % a na dotace ze státních rozpočtů
jen 21 %, tj. asi 1/5, v oblasti federace pak jen 16 %.
Ačkoliv ponechání odpisů podnikům
podle usnesení vlády z letošního roku
vede ke zvýšení jejich vlastních zdrojů
financování investičních potřeb,
vykáží přesto ve výdajích
státních rozpočtů položky dotací
na investice hospodářský m organizacím
nejvyšší tempo růstu, neboť se zvyšují
na srovnatelné základně, proti očekávané
skutečnosti za rok 1971 o více než 20 %. Myslím,
že tato výrazná skutečnost nejlépe
dokumentuje jeden ze základních záměrů
finanční politiky v příštím
roce, tj. zajišťovat v souladu se závěry
státního prováděcího plánu
na rok 1972 rozvoj investičně náročných
oborů, které samy na realizaci vysoce náročných
investic nemají dostatek vlastních zdrojů.
V tom smyslu budou tyto investiční dotace tedy plnit
svou nesporně aktivní úlohu.
Pro poskytování investičních dotací
na výstavbu hospodářským organizacím
přijala vláda již pro rok 1971 potřebná
opatření, jimiž sledovala dosažení
jednotného postupu při poskytování
těchto dotací. Ze zprávy Výboru lidové
kontroly ČSSR o prověrce dodržování
zásad jimi stanovených však vyplývá,
že nejsou v řadě případů
dodržovány a že si někteří
investoři a jim nadřízené orgány
změkčují např. plány a podklady,
podle nichž se o dotacích rozhoduje, a to s cílem
dosáhnout vyšších dotací. Myslím,
že tyto poznatky zasluhují stálé pozornosti
vlády i našich zastupitelských orgánů,
a to zvláště proto, že v investiční
výstavbě trvají i jiné známé
nedostatky, na které naše veřejnost citlivě
reaguje a které působí na úroveň
efektivnosti výstavby a na možnosti urychlení
výroby v nových kapacitách a které
tím také působí i na výsledky
v tvorbě a užití finančních zdrojů
a vyvolávají napětí mezi zdroji a
potřebami státního rozpočtu.
Očekávám proto, že soudruh ministr Rohlíček
bude důsledně používat svého
práva, odčerpávat prostředky poskytované
ze státního rozpočtu v případech
porušování zásad dotační
politiky a že ministerstvo financí spolu se Státní
bankou bude pozorně též sledovat, zda se finanční
a jiné zdroje skutečně koncentrují
na kapacity rozhodující pro rozvoj národního
hospodářství a na urychlené dokončení
rozestavěných staveb.
Soudružky a soudruzi poslanci, ve výdajích
státních rozpočtů na rok 1972 figurují
jako další objemově i účelově
významné položky též dotace neinvestiční,
které doplňují hospodářským
organizacím zdroje potřebné k rozdělení
nebo které zvyšují tržby těchto
organizací v případech, kdy tuto funkci stanovené
ceny nesplňují. V plánu na rok 1972 představují
neinvestiční dotace jako takové celkově
vysokou částku 21 mld Kčs a na této
částce se dotace k cenám a intervence k prodejním
cenám podílejí z více než 46
%. Jde zejména o dotace v podnicích potravinářského
průmyslu a diferenciální příplatky
a prémie za přírůstek tržní
výroby do odvětví zemědělství
a výživy.
Je nesporné, že řada těchto dotací
plní v rozvoji našeho národního hospodářství
aktivní úlohu. Stále však existuje ještě
určitá řada dotací, které svou
víceméně pasívní funkcí
zůstávají pro naše státní
finance břemenem.
Je známo, že prověrka některých
těchto neinvestičních dotací, provedená
v roce 1970, nesplnila tehdy očekávané předpoklady,
neboť podniky a resorty ji téměř výhradně
zúžily na otázky cenové úpravy
a málo se zaměřovaly na snížení
nákladů svých výrobků. Prověrky,
které byly prováděny v roce 1971, skončily
již lépe a umožnily, jak je uváděno
v podkladových materiálech, snížit čerpání
neinvestičních dotací o 172 mil. Kčs.
Došlo také ke stanovení zásad pro poskytování
neinvestičních dotací hospodářským
organizacím, jejichž ústředním
motivem je nejen snaha o zavedení patřičného
režimu do systému poskytování těchto
dotací, ale také snaha o snižování
výše dotace v závislosti na postupujícím
zhospodárňování výroby. Je
to dobrý začátek cesty nastoupené
k postupnému odbourání všech pasívně
uplatňovaných dotací, které nelze
v našem hospodářství snad nějak
formálně či jednoduše škrtnout.
Je to však nezbytnost, která svou podstatou a hlavně
potřebou odkrývání rezerv a odstraňování
různých deformací zapadá do rámce
celkového úsilí o intenzifikaci rozvoje národního
hospodářství a která by proto měla
trvale vyplývat ze společného úsilí
pracovníků a zúčastněných
orgánů a z jejich promyšleného a postupně
realizovaného programu. Naše podniky a jejich organizace
mohou přece bez čekání na pokyny shora
či organizované akce kdykoliv iniciativně
analyzovat podmínky související s potřebou
prostředků, které jim v neinvestiční
oblasti poskytuje stát ze svého rozpočtu
a angažovaně vytvářet předpoklady
pro jejich snižování, čímž
budou také vytvářet prostor pro jiné
celospolečenské použití takto uvolňovaných
prostředků.
Myslím, že v takovém úsilí bychom
je měli i my, poslanci v roce 1972 podporovat.
Předseda SL V. David: Děkuji poslanci Prchalovi.
Slovo má poslanec Blažej, připraví se
poslanec Kakos.
Poslanec prof. ing. A. Blažej. DrSc.: Vážené
Federálne zhromaždenie, dovoľte mi povedať
niekoľko poznámok jednak k návrhu rozpočtu
čs. federácie, jednak k niektorým otázkam
vedeckovýskumnej základne v súvislosti s
návrhom rozpočtu.
Pokiaľ sa týka prvej skupiny otázok, myslím,
že je veľmi pozitívne v návrhu rozpočtu
čs. federácie na rok 1972 to, že štátne
rozpočty národných republík sú
vyrovnané a federálny rozpočet má
prebytok cca 3,4 mld Kčs a má pritom, i keď
nie veľké, ale predsa len účelovo viazané
rezervy.
Rozpočet má v určitom slova zmysle mobilizačný
charakter. Zvyšuje zodpovednosť za jeho vecné
plnenie tak jednotlivých orgánov vlády, ako
i inštitúcií a výrobnej sféry
a takisto i jednotlivých zodpovedných vedúcich
pracovníkov. Tvorba finančných zdrojov a
výdavkov je reálnejšia ako v minulých
rokoch. Posiľňuje sa úloha federálneho
rozpočtu, federácia má svoje vlastné
originálne príjmy, obe republiky dostávajú
globálne i účelové dotácie.
Osobne je mi veľmi sympatické, že sa s plným
porozumením a pochopením prijíma zo strany
poslancov ČSR zvýšený rozpočet
v globále i v účelových dotáciách
pre SSR v záujme ekonomického vyrovnania. Dovoľte
mi zdôrazniť i ubezpečiť, že to je
zo strany ČSR investícia, ktorá sa vyplatí
a pozitívne odrazí v raste ekonomického potenciálu
v celej ČSSR a je teda v záujme jednotnej čs.
ekonomiky.
My ako poslanci budeme mat dôležitú úlohu
pochopiť a v určitom slova zmysle i kvalifikovane
vysvetľovať preferenciu Severočeského
kraja, preferenciu a potreby mesta Prahy a zo strany slovenských
poslancov pochopenie a podporu pre Bratislavu. Nie všetky
kraje v tomto smere chápu preferované oblasti Prahy
a Bratislavy.
Nás ako poslancov musia ďalej trápiť niektoré
negatívne kvalitatívne stránky ekonomického
rozvoja Československa, ktoré sa premietajú
i v návrhu rozpočtu na budúci rok.
Nedarí sa dosahovať kvalitatívny zlom pri riešení
- dá sa dnes povedať už chronických problémov,
chronických chorôb našej ekonomiky. Mám
na mysli predovšetkým nízku efektívnosť
výroby. Včera s. minister Rohlíček
uvádzal, že očakávaná rentabilita
v tomto roku je nižšia, ako bola v minulom roku.
Ďalej je to nízka efektívnosť vedeckovýskumnej
základne. Ďalej problémy investičnej
výstavby, ako o nich hovoril predrečník.
Rozostavanosť nám stúpa, doba výstavby
sa zvyšuje a predlžuje, ceny stúpajú,
cenové moratórium pre túto oblasť neplatí,
kvalita sa však nezlepšuje. Zásoby nám
rastú, rastú i materiálové náklady
na výrobu. Je tu teda určitá dilema: na jednej
strane sa plán plní a prekračuje, pritom
však plánované kapacity sa neodovzdávajú
včas, mnohé výrobky nedosahujú plánované
parametre. Už sa stalo pravidlom, že pôvodne rozpočtované
ceny sa prekračujú o 15-20 %.
Ďalej stúpajú celkové náklady
na správu a riadenia. Teda platí pre naše podmienky
Parkinsonov zákon takisto ako pre západné
krajiny.
Spoločenská zodpovednosť, určitá
etika vedúcich pracovníkov, nie je na požadovanej
úrovni. Príklad: Pri zostavovaní finančného
plánu na rok 1 972 boli požiadavky jednotlivých
rezortov a inštitúcii o 30 mld. väčšie
ako je návrh plánu, ktorý prerokúvame.
Je teda vidieť veľkú disproporciu medzi požiadavkami
a návrhom plánu zo strany Federálneho ministerstva
financií. Chápem, že pre Federálne ministerstvo
financií to bola nemalá úloha presvedčiť
rezorty a zladiť požiadavky, kým návrh
rozpočtu dostal dnešné proporcie. Stojíme
pred realizáciou komplexného programu socialistickej
integrácie, prijatého na 23. zasadaní RVHP.
Je to úloha veľmi náročná a my
si musíme nájsť svoje adekvátne miesto
v tejto ekonomickej integrácii. Neobíde sa to bez
vážnejších zásahov do štruktúry
našej ekonomiky. Preto podľa môjho názoru
bude žiadúce viac odvahy a zodpovednosti zo strany
vlády, generálnych riaditeľstiev i podnikov
za realizáciu týchto zámerov, lebo či
chceme alebo nechceme, tieto problémy ekonomickej integrácie
sú hlavnou osou čs. ekonomiky. Čím
skôr to pochopíme a premietneme do našich podmienok,
tým bude pre celú čs. ekonomiku lepšie.
Ďalej mi dovoľte poukázať na niektoré
problémy vedeckovýskumnej základne v súvislosti
so znižovaním rozpočtových výdavkov
na vedu o 194 mil. Kčs oproti minulému roku, čo
reprezentuje okolo 5-6 %. Pri neznalosti celkovej tendencie štátnej
finančnej politiky mohol by vzniknúť nesprávny
názor, že sa nedoceňuje význam vedy,
úloha a poslanie vedeckovýskumnej základne,
a to práve v období, keď hovoríme o
vedeckotechnickej revolúcii a keď XIV. zjazd KSČ
zdôraznil význam vedy a novej techniky pre ďalší
progresívny a efektívny rozvoj našej výroby.
Zníženie rozpočtových prostriedkov na
vedu a technický rozvoj zo štátnych dotácií,
ktoré v roku 1971 boli nad 50 % a na rok 1972 sú
pod 50 % a hlavným podielom sú dotácie z
podnikovej sféry ako podielové financovanie výrobných
rezortov pri riešení úloh jednak plánu
štátnej technickej politiky, jednak rezortných
plánov výskumu.