Na základě jednání ve výborech pro sociální politiku mohu konstatovat, že pro příští rok jsou vytvořeny základní finanční předpoklady, aby byly splněny záměry v oblasti sociální politiky, za kterou odpovídá federální ministerstvo práce a sociálních věcí.

Jsme si přitom vědomi toho, vážené soudružky a soudruzi poslanci, že další rozvoj základních tendencí společensky odůvodněného sociálního programu a jeho nezbytná dynamika jsou v prvé řadě závislé na dalším vývoji příjmové oblasti celkového státního rozpočtu, tedy na tvorbě zdrojů v podnicích a zejména na splnění a případném překročení předpokládaného tempa racionalizace a uvažovaných záměrů ke snižování hmotných a jiných nákladů.

Naše pozornost ve výborech pro sociální politiku se orientovala k činnosti a dalšímu zaměření ministerstva práce a sociálních věcí, i k otázkám, které souvisejí s řízením a správou výzkumné činnosti tohoto resortu.

V souladu s rozpočtem na rok 1972 očekáváme, že se tomuto ministerstvu podaří v oblasti jeho působnosti ještě výraznějším způsobem zmírnit, omezit nebo zcela likvidovat ty tendence, které jsou důsledkem minulého mnohaletého extenzívního vývoje čs. hospodářství, a že se mu podaří vytvořit žádoucí podmínky ve spolupráci s ostatními resorty pro zabezpečení pracovních sil, kterých je třeba pro nové plánované investice a pro vyšší využití základních fondů.

Půjde zejména o zvýšení směnnosti ve výrobě, a to zabezpečováním racionálnějšího hospodaření s pracovními silami.

Při této příležitosti bych apeloval na reálnou a účinnou pomoc ostatních resortů a na jejich přiměřený podíl na intenzívním rozvoji, na specializaci i na integraci činnosti doma i v rámci zemí RVHP a na dosahování úspory živé práce nejen technickou racionalizací, nýbrž i racionalizací práce a pracovních postupů a posilováním ekonomických nástrojů, které interesují vedení podniků a samozřejmě i dělníky a ostatní pracující v podnicích.

Jsem přesvědčen, že federální ministerstvo práce a sociálních věcí spolu s ostatními resorty plně rozvinou a uplatní pro další prohloubení pracovní disciplíny nejen zmíněný zásluhový princip, nýbrž i další opatření pro stabilizaci pracovních sil ve výrobní i nevýrobní oblasti. Půjde např. o zvyšování péče o člověka, a to v pracovním procesu i v době jeho volného času.

Proto do popředí veřejného zájmu je třeba posunout i některé dříve opomíjené či nedoceněné faktory, které svým způsobem ovlivňují reprodukci pracovní síly a produktivitu práce. Jde nejen o mnohokrát diskutovanou otázku obchodní sítě a zásobování pracujících lidí v jejich bydlišti, nýbrž také o otázku diferencované výživy a o problém efektivně prováděného oddechu ve volném čase. Je přece nezbytně třeba zabývat se soustavně vzdáleností bydliště od pracoviště a způsobem dopravy pracujících, dále otázkou prostojů pracujících v obchodech, dokonalostí obsluhy a přiměřenými zásobami zboží a jeho sortimentu v obchodní síti a způsobem výživy a stravování. Je třeba mít přitom na zřeteli nejen jednotlivce, nýbrž i celé rodiny, protože převážná většina manželek a matek pracuje nejen na plný úvazek, ale v mnoha oborech i na směny.

V závodních, školních a jiných jídelnách nesmí pojem kalorické nasycenosti ve výživě otupovat naléhavý požadavek, aby výživa také odpovídala svou skladbou fyziologické potřebě lidí, která je rozdílná v různém věku v různém pracovním zatížení a prostředí.

Všechny uvedené a také mnohé další momenty ovlivňují životní úroveň našeho lidu a působí přímo i nepřímo na hospodářskou politiku státu.

Sociální politika tedy prolíná do všech oborů našeho veřejného života a je nedílnou součástí rozvoje životní úrovně. Proto je, vážené soudružky a soudruzi poslanci, nezbytné vytvářet pro ministerstvo práce a sociálních věcí rozpočtem podmínky, aby mohlo vyváženě spolupůsobit v úkolech celého národohospodářského systému a zabezpečovat v celkové koncepci sociální politiky soulad s vývojem naší ekonomiky.

Jsem názoru, že předkládaný vládní návrh zákona o státním rozpočtu československé federace na rok 1972 v rámci ekonomických možností uvedené úkoly konstatuje a je předpokládá. Proto doporučuji, aby vládní návrh zákona byl Federálním shromážděním přijat. Děkuji. /Potlesk./

Předseda SL V. David: Děkuji poslanci Burgerovi. Slovo má poslanec Josef Prchal. Připraví se poslanec Anton Blažej.

Poslanec J. Prchal: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, chci hovořit k otázce investičních a neinvestičních dotací poskytovaných ze státních rozpočtů, které v jejich výdajové stránce představují velmi významnou položku.

Jak známo, má v průběhu 5. pětiletky vytvořit rozsáhlá investiční výstavba předpoklady potřebné pro řešení naléhavých společenských a ekonomických úkolů a založit podmínky, které jsou nezbytné pro další plynulý a přitom proporcionální a efektivní rozvoj.

Již mnohokrát bylo zdůrazněno, že strukturální zaměření výstavby a s ním spojené bezpodmínečné splnění stanovených věcných záměrů a jejich časového rozvrhu představuje jeden z klíčových úkolů pro zvýšení účinnosti celé československé ekonomiky.

Připomněl bych, že v koncepci této investiční výstavby jsou za rozhodující stanoveny zejména potřeby rozvoje palivo-energetické základny, dále rozvojové programy výroby, řešení nejvážnějších problémů rozvoje dopravy a spojů, potřeby bytové výstavby v našem hlavním městě a jiné, s jejichž konkrétními záměry se při projednávání státního rozpočtu na rok 1972 v oblasti financování investičních potřeb setkáváme.

Celkový objem této investiční výstavby, který představuje více než 109 mld Kčs, zahrnuje jednak hmotný objem výstavby, jednak průzkum a projektové práce a další druhy investičních potřeb.

Důležitou otázkou je přitom, z jakých finančních zdrojů bude tato náročná výstavba zajišťována.

Z podkladů, které jsme měli při projednávání rozpočtu k dispozici, vyplývá, že po rozhodnutí o ponechání odpisů ze základních prostředků podnikům na reprodukci základních fondů, po němž podniky dlouho volaly, dojde k určitým změnám ve struktuře financování. V celostátním měřítku budou potřeby investiční výstavby financovány z více než 49 % z vlastních zdrojů a investičním úvěrem téměř 14 %, zatímco na nenávratné prostředky v podobě účelových investičních dotací připadne 37 %, tedy o něco více než 1/3.

V oblasti financování investičních potřeb hospodářských organizací se tyto proporce změní tak, že na vlastní zdroje připadne více než 60 %, v oblasti federace téměř 67 %, to je více než 2/3, zatímco na investiční úvěry 19 % a na dotace ze státních rozpočtů jen 21 %, tj. asi 1/5, v oblasti federace pak jen 16 %.

Ačkoliv ponechání odpisů podnikům podle usnesení vlády z letošního roku vede ke zvýšení jejich vlastních zdrojů financování investičních potřeb, vykáží přesto ve výdajích státních rozpočtů položky dotací na investice hospodářský m organizacím nejvyšší tempo růstu, neboť se zvyšují na srovnatelné základně, proti očekávané skutečnosti za rok 1971 o více než 20 %. Myslím, že tato výrazná skutečnost nejlépe dokumentuje jeden ze základních záměrů finanční politiky v příštím roce, tj. zajišťovat v souladu se závěry státního prováděcího plánu na rok 1972 rozvoj investičně náročných oborů, které samy na realizaci vysoce náročných investic nemají dostatek vlastních zdrojů. V tom smyslu budou tyto investiční dotace tedy plnit svou nesporně aktivní úlohu.

Pro poskytování investičních dotací na výstavbu hospodářským organizacím přijala vláda již pro rok 1971 potřebná opatření, jimiž sledovala dosažení jednotného postupu při poskytování těchto dotací. Ze zprávy Výboru lidové kontroly ČSSR o prověrce dodržování zásad jimi stanovených však vyplývá, že nejsou v řadě případů dodržovány a že si někteří investoři a jim nadřízené orgány změkčují např. plány a podklady, podle nichž se o dotacích rozhoduje, a to s cílem dosáhnout vyšších dotací. Myslím, že tyto poznatky zasluhují stálé pozornosti vlády i našich zastupitelských orgánů, a to zvláště proto, že v investiční výstavbě trvají i jiné známé nedostatky, na které naše veřejnost citlivě reaguje a které působí na úroveň efektivnosti výstavby a na možnosti urychlení výroby v nových kapacitách a které tím také působí i na výsledky v tvorbě a užití finančních zdrojů a vyvolávají napětí mezi zdroji a potřebami státního rozpočtu.

Očekávám proto, že soudruh ministr Rohlíček bude důsledně používat svého práva, odčerpávat prostředky poskytované ze státního rozpočtu v případech porušování zásad dotační politiky a že ministerstvo financí spolu se Státní bankou bude pozorně též sledovat, zda se finanční a jiné zdroje skutečně koncentrují na kapacity rozhodující pro rozvoj národního hospodářství a na urychlené dokončení rozestavěných staveb.

Soudružky a soudruzi poslanci, ve výdajích státních rozpočtů na rok 1972 figurují jako další objemově i účelově významné položky též dotace neinvestiční, které doplňují hospodářským organizacím zdroje potřebné k rozdělení nebo které zvyšují tržby těchto organizací v případech, kdy tuto funkci stanovené ceny nesplňují. V plánu na rok 1972 představují neinvestiční dotace jako takové celkově vysokou částku 21 mld Kčs a na této částce se dotace k cenám a intervence k prodejním cenám podílejí z více než 46 %. Jde zejména o dotace v podnicích potravinářského průmyslu a diferenciální příplatky a prémie za přírůstek tržní výroby do odvětví zemědělství a výživy.

Je nesporné, že řada těchto dotací plní v rozvoji našeho národního hospodářství aktivní úlohu. Stále však existuje ještě určitá řada dotací, které svou víceméně pasívní funkcí zůstávají pro naše státní finance břemenem.

Je známo, že prověrka některých těchto neinvestičních dotací, provedená v roce 1970, nesplnila tehdy očekávané předpoklady, neboť podniky a resorty ji téměř výhradně zúžily na otázky cenové úpravy a málo se zaměřovaly na snížení nákladů svých výrobků. Prověrky, které byly prováděny v roce 1971, skončily již lépe a umožnily, jak je uváděno v podkladových materiálech, snížit čerpání neinvestičních dotací o 172 mil. Kčs. Došlo také ke stanovení zásad pro poskytování neinvestičních dotací hospodářským organizacím, jejichž ústředním motivem je nejen snaha o zavedení patřičného režimu do systému poskytování těchto dotací, ale také snaha o snižování výše dotace v závislosti na postupujícím zhospodárňování výroby. Je to dobrý začátek cesty nastoupené k postupnému odbourání všech pasívně uplatňovaných dotací, které nelze v našem hospodářství snad nějak formálně či jednoduše škrtnout. Je to však nezbytnost, která svou podstatou a hlavně potřebou odkrývání rezerv a odstraňování různých deformací zapadá do rámce celkového úsilí o intenzifikaci rozvoje národního hospodářství a která by proto měla trvale vyplývat ze společného úsilí pracovníků a zúčastněných orgánů a z jejich promyšleného a postupně realizovaného programu. Naše podniky a jejich organizace mohou přece bez čekání na pokyny shora či organizované akce kdykoliv iniciativně analyzovat podmínky související s potřebou prostředků, které jim v neinvestiční oblasti poskytuje stát ze svého rozpočtu a angažovaně vytvářet předpoklady pro jejich snižování, čímž budou také vytvářet prostor pro jiné celospolečenské použití takto uvolňovaných prostředků.

Myslím, že v takovém úsilí bychom je měli i my, poslanci v roce 1972 podporovat.

Předseda SL V. David: Děkuji poslanci Prchalovi. Slovo má poslanec Blažej, připraví se poslanec Kakos.

Poslanec prof. ing. A. Blažej. DrSc.: Vážené Federálne zhromaždenie, dovoľte mi povedať niekoľko poznámok jednak k návrhu rozpočtu čs. federácie, jednak k niektorým otázkam vedeckovýskumnej základne v súvislosti s návrhom rozpočtu.

Pokiaľ sa týka prvej skupiny otázok, myslím, že je veľmi pozitívne v návrhu rozpočtu čs. federácie na rok 1972 to, že štátne rozpočty národných republík sú vyrovnané a federálny rozpočet má prebytok cca 3,4 mld Kčs a má pritom, i keď nie veľké, ale predsa len účelovo viazané rezervy.

Rozpočet má v určitom slova zmysle mobilizačný charakter. Zvyšuje zodpovednosť za jeho vecné plnenie tak jednotlivých orgánov vlády, ako i inštitúcií a výrobnej sféry a takisto i jednotlivých zodpovedných vedúcich pracovníkov. Tvorba finančných zdrojov a výdavkov je reálnejšia ako v minulých rokoch. Posiľňuje sa úloha federálneho rozpočtu, federácia má svoje vlastné originálne príjmy, obe republiky dostávajú globálne i účelové dotácie.

Osobne je mi veľmi sympatické, že sa s plným porozumením a pochopením prijíma zo strany poslancov ČSR zvýšený rozpočet v globále i v účelových dotáciách pre SSR v záujme ekonomického vyrovnania. Dovoľte mi zdôrazniť i ubezpečiť, že to je zo strany ČSR investícia, ktorá sa vyplatí a pozitívne odrazí v raste ekonomického potenciálu v celej ČSSR a je teda v záujme jednotnej čs. ekonomiky.

My ako poslanci budeme mat dôležitú úlohu pochopiť a v určitom slova zmysle i kvalifikovane vysvetľovať preferenciu Severočeského kraja, preferenciu a potreby mesta Prahy a zo strany slovenských poslancov pochopenie a podporu pre Bratislavu. Nie všetky kraje v tomto smere chápu preferované oblasti Prahy a Bratislavy.

Nás ako poslancov musia ďalej trápiť niektoré negatívne kvalitatívne stránky ekonomického rozvoja Československa, ktoré sa premietajú i v návrhu rozpočtu na budúci rok.

Nedarí sa dosahovať kvalitatívny zlom pri riešení - dá sa dnes povedať už chronických problémov, chronických chorôb našej ekonomiky. Mám na mysli predovšetkým nízku efektívnosť výroby. Včera s. minister Rohlíček uvádzal, že očakávaná rentabilita v tomto roku je nižšia, ako bola v minulom roku.

Ďalej je to nízka efektívnosť vedeckovýskumnej základne. Ďalej problémy investičnej výstavby, ako o nich hovoril predrečník. Rozostavanosť nám stúpa, doba výstavby sa zvyšuje a predlžuje, ceny stúpajú, cenové moratórium pre túto oblasť neplatí, kvalita sa však nezlepšuje. Zásoby nám rastú, rastú i materiálové náklady na výrobu. Je tu teda určitá dilema: na jednej strane sa plán plní a prekračuje, pritom však plánované kapacity sa neodovzdávajú včas, mnohé výrobky nedosahujú plánované parametre. Už sa stalo pravidlom, že pôvodne rozpočtované ceny sa prekračujú o 15-20 %.

Ďalej stúpajú celkové náklady na správu a riadenia. Teda platí pre naše podmienky Parkinsonov zákon takisto ako pre západné krajiny.

Spoločenská zodpovednosť, určitá etika vedúcich pracovníkov, nie je na požadovanej úrovni. Príklad: Pri zostavovaní finančného plánu na rok 1 972 boli požiadavky jednotlivých rezortov a inštitúcii o 30 mld. väčšie ako je návrh plánu, ktorý prerokúvame. Je teda vidieť veľkú disproporciu medzi požiadavkami a návrhom plánu zo strany Federálneho ministerstva financií. Chápem, že pre Federálne ministerstvo financií to bola nemalá úloha presvedčiť rezorty a zladiť požiadavky, kým návrh rozpočtu dostal dnešné proporcie. Stojíme pred realizáciou komplexného programu socialistickej integrácie, prijatého na 23. zasadaní RVHP. Je to úloha veľmi náročná a my si musíme nájsť svoje adekvátne miesto v tejto ekonomickej integrácii. Neobíde sa to bez vážnejších zásahov do štruktúry našej ekonomiky. Preto podľa môjho názoru bude žiadúce viac odvahy a zodpovednosti zo strany vlády, generálnych riaditeľstiev i podnikov za realizáciu týchto zámerov, lebo či chceme alebo nechceme, tieto problémy ekonomickej integrácie sú hlavnou osou čs. ekonomiky. Čím skôr to pochopíme a premietneme do našich podmienok, tým bude pre celú čs. ekonomiku lepšie.

Ďalej mi dovoľte poukázať na niektoré problémy vedeckovýskumnej základne v súvislosti so znižovaním rozpočtových výdavkov na vedu o 194 mil. Kčs oproti minulému roku, čo reprezentuje okolo 5-6 %. Pri neznalosti celkovej tendencie štátnej finančnej politiky mohol by vzniknúť nesprávny názor, že sa nedoceňuje význam vedy, úloha a poslanie vedeckovýskumnej základne, a to práve v období, keď hovoríme o vedeckotechnickej revolúcii a keď XIV. zjazd KSČ zdôraznil význam vedy a novej techniky pre ďalší progresívny a efektívny rozvoj našej výroby.

Zníženie rozpočtových prostriedkov na vedu a technický rozvoj zo štátnych dotácií, ktoré v roku 1971 boli nad 50 % a na rok 1972 sú pod 50 % a hlavným podielom sú dotácie z podnikovej sféry ako podielové financovanie výrobných rezortov pri riešení úloh jednak plánu štátnej technickej politiky, jednak rezortných plánov výskumu.