Tento postup je sčasti pochopiteľný v oblasti technických vied a niektorých odborov prírodných vied. Tento trend bude však robiť určité starosti napr. v poľnohospodárskom výskume v oblasti výživy, ktorý z hľadiska výrobných rezortov nemá väčšie agregáty či podniky, ktoré by vytvárali zdroje pre vlastný výskum a vlastný technický rozvoj.

Bude preto potrebné pri zostavovaní plánu rozpočtu na rok 1973. aby Federálne ministerstvo financií znovu uvážilo podiel štátnych dotácií a podiel podnikovej sféry. Je veľa pripomienok k efektívnosti výskumu, k efektívnosti našej vedy a k ich obsahovému zameraniu. Táto skutočnosť bola zrejme okrem iného podmienená aj systémom financovania a snáď i nedostatočným riadením vedy, koordináciou vedy a nedostatočnou kontrolou. Fakt je, že určitá anonymita pri distribuovaní prostriedkov tieto nedostatky v našej vedeckovýskumnej základni len podporovala. Orientácia vedeckej činnosti nebola vždy v súlade s potrebami našej spoločnosti, a to tak v oblasti spoločenských vied, ako i v oblasti vied humanitných a v neposlednom rade i v oblasti vied technických.

Finančné zainteresovanie výrobnej sféry zvyšovaním podielového financovania a výskumných úloh je jednou z hlavných ciest, ktoré by mali pozitívne ovplyvniť i urýchliť realizáciu výsledkov v praxi. Pravda, výrobná sféra, pokiaľ máme skúsenosti, nemá zatiaľ k dispozícii konzumentov vedy, t. zn., že transformácia od výskumu k realizácii je u nás veľmi ťažkopádna a nepružná. Či teda tendencia zvýšiť podielové financovanie prospeje veci, je diskutabilné. Nerád by som sa teraz na tomto mieste rozširoval o týchto problémoch vedeckovýskumnej základne. Celkove však prostriedky na vedu a technický rozvoj reprezentujú 3,2 %. V uplynulom roku to bolo 3,6 %. V každom prípade sa jedná o absolútne zníženie o 0,3 %.

Celkove 3,3 % sú v zásade v adekvátnej výške v priemyslových krajinách a nejde teda o podstatné zníženie. Pravda, trend podľa môjho názoru by predsa len mal byt v budúcich rozpočtoch vzostupný.

Pokiaľ s a týka návrhu plánu v oblasti vedeckovýskumnej základne, je ďalej pozitívne to, že úlohy štátneho programu technického rozvoja reprezentujú 42,6 %, čo umožňuje finančne zabezpečiť i hlavné úlohy komplexnej socialistickej racionalizácie. Dnes sme v Československu v kvalitatívne novej situácii. V minulosti sme investovali do nových závodov, aby sme zamestnali ľudí. Dnes však potrebujeme investovať do priemyslu, aby sme ľudí ušetrili. Ide teda o kvalitatívne nový charakter investícií. Treba modernizovať výrobu, racionalizovať, zavadzať novú techniku a nové progresívne technológie, čo nie je mysliteľné bez vedeckovýskumnej základne, účelovo orientovanej a zameranej na konkrétne úlohy technického rozvoja, na riešenie súčasných, hlavne však perspektívnych problémov rozvoja našej ekonomiky. Preto bude treba koncentrovať prostriedky a výskumné kapacity hlavne na riešenie nosných problémov štátnej technickej politiky. Prax je však taká, že pomerne veľké prostriedky sa rozdelia na drobné. Časť dostane Akadémia, časť výskumné ústavy, časť vysoké školy, časť štátne inštitúcie. Z toho dôvodu potom chyba špičková vybavenosť v jednotlivých výskumných pracoviskách.

Bude treba nastúpiť cestu zbližovania týchto pracovísk, združovania investícií a riešiť veľmi dôsledne problémy koordinácie riadenia a kontroly vedeckovýskumnej základne, aby finančné prostriedky, či už z rozpočtu alebo z výrobnej sféry, boli oveľa efektívnejšie využívané v záujme a na prospech našej spoločnosti a tohto štátu. Bol by som veľmi rád, keby sa v programe jednotlivých komisií alebo výborov, ktorým táto problematika náleží, alebo v pláne práce Federálneho zhromaždenia premietla potreba pripraviť návrh zákona o vede v Československu. Z toho potom bude vyplývať potreba novelizácie zákona o ČSAV, nového zákona o vysokých školách a novelizácia zákona o vedeckých hodnostiach. Nechcem teraz rozvádzať, prečo práve tieto zákony bude žiadúce v najbližšom období pripraviť a venovať týmto otázkam zvýšenú pozornosť. Má to však nesmierny význam z hľadiska vedeckovýskumnej základne i z hľadiska vedeckotechnickej revolúcie, ako som už o tom hovoril. Ďakujem za pozornosť. /Potlesk./

Předseda SL V. David: Děkuji poslanci Blažejovi. Slovo uděluji poslanci Kakosovi, připraví se poslanec Manďák.

Poslanec F. Kakos: Vážené soudružky, vážení soudruzi, jedním z důležitých závěrů, které se specificky týkají rozpočtové oblasti a byly přijaty v politických směrnicích k 5. pětiletému plánu, je dbát při vypracování plánu na žádoucí soulad hmotných a finančních procesů a k tomu cíli posilovat úlohu, závaznost a kvalitu finančních plánů a působení finančně ekonomických podmínek.

Tento požadavek mimo jiné též připomíná, že se dostáváme do období, které bude v každém případě náročnější a které bude stěží připouštět např. nějaké kompromisy či odsouvání řešení bolavých problémů naší ekonomiky a našich financí na neurčitou dobu nebo ve kterém by se, jak už jsme to v minulosti častokrát viděli, měly finanční problémy vždy řešit cestou nejsnazší. tj. obvykle nějakými rozpočtovými dotacemi či dalšími přesuny zdrojů nebo zvláštními úvěry a nikoli Především cestou systematického hledání a využívání vnitropodnikových rezerv.

Po mém soudu nabývá tento požadavek v současné etapě vývoje na významu zvláště proto, že vcelku uspokojivý rozvoj našeho národního hospodářství v letošním roce, charakterizovaný zejména vysokou tvorbou hmotných zdrojů, zvýšenou produktivitou a její žádoucí relací k růstu mezd, je z hlediska efektivnosti výrobního procesu provázen vážným negativním jevem, jehož vlivem dochází k narušování potřebného souladu mezi hmotnou a finanční stránkou reprodukčního procesu.

Mám na mysli onu skutečnost, že v nákladech výroby stále trvá předstih růstu její materiálové složky před růstem objemu výkonů a její podíl na výkonech je vyšší než roční plán stanovil. Tím se ovlivňuje i neplnění plánované tvorby zisku a odráží se i ve snížené úrovni samotné rentability. Promítá se tak nepříznivě do finančních vztahů mezi podniky a státním rozpočtem a zvyšuje i tlak v úvěrové oblasti. Někde vznikají i určité problémy, pokud jde o platební schopnost a vzniká známá řetězová reakce. Přitom je vyvíjen tlak i na slevy z odvodů, popř. na nenávratné poskytnutí prostředků ze samotného státního rozpočtu.

Nepříjemným poznatkem je, že řešení problému se takto převážně hledá jen v oblasti financí a že se přitom přehlížejí věcné problémy výroby a jejich těžiště ve výrobě, že se nejde cestou hledání a využívání rezerv a tím neplní jeden ze základních požadavků 5. pětiletky. Nemělo by být úlohou našich finančních nástrojů, aby plnily funkci jakéhosi zachránce z nouze, ale aby nám pohotově signalizovaly co a kde v reprodukčním procesu nehraje a aby vyvolávaly včasné a potřebné řešení. Bylo by pochopitelně také proti logice úlohy těchto nástrojů v přijaté soustavě řízení, aby se finanční problémy řešily bez vztahů k základním problémům výroby. Například, aby se jimi podporovaly extenzívní formy vývoje či pomáhala udržovat nízká úroveň výrobních procesů. To bychom se nemohli dopracovat k jejich aktivnímu působení na výrobu a k požadované kvalitě dalšího růstu výroby a setkávali se neustále například s vysokými požadavky, zvláště na pracovní síly a na dovozy materiálů, či s podceňováním možností tvorby vlastních zdrojů a nadsazováním potřeb apod.

Zatím nám určitá část podniků své výkony maximalizuje za cenu růstu materiálové spotřeby, nebo naopak objem výkonů podhodnocuje a úkoly ve snížení nákladů nedodržuje. Neplní požadavky maximální hospodárnosti a tím ani úkoly v tvorbě zisku, jakožto syntetického ukazatele kvality podnikové činnosti, jehož považujeme za nosnou položku v celkové tvorbě finančních zdrojů, respektive jehož odvodová část zaujímá v tvorbě zdrojů nejvýznamnější místo a měla by být položkou co nejdynamičtěji se rozvíjející.

Prostředky k nápravě tohoto stavu by měly být úměrné vývoji této situace. Setkali jsme se při volbách s neobyčejným zájmem našich lidí o veřejné záležitosti a o včasné a pozitivní řešení nedostatků v naší ekonomice. Myslím si, že vláda se může o toto poznání opřít ve svém úsilí o to, aby také úloha financí a finančních nástrojů byla v hospodářské sféře a na příslušných stupních řízení vždy správně chápána a uplatňována, aby to staré "ekonomické myšlení" bylo postupně překonáno a naše finanční hospodářství využíváno jen pro aktivní ovlivňování hmotných procesů při realizaci plánu a nikoliv k napravování zjevných chyb či nedostatků v podnikové činnosti. Chtěl bych vyjádřit přesvědčení, že v tomto úsilí budou naše výbory pro plán a rozpočet vládu plně podporovat.

Mnohé z chyb vedou také k nedostatkům v odběratelsko-dodavatelských vztazích a k tomu, že rostou odbytové zásoby u některých skupin zboží nad rámec plánem stanovený. Nárůst zásob při jejich dosavadní vysoké úrovni svědčí jak o setrvávání známých již nedostatků, tak o nižší přizpůsobivosti v některých oborech potřebám národního hospodářství.

Hovořím o těchto věcech nejen z hlediska nežádoucí mobilizace zdrojů, ale i v souvislosti s tím, že rozpočtovaný přebytek vytvářeny v průběhu roku 1972 bude patrně využíván jako zdroj úvěrového plánu. Očekávám, že bude státní bankou využíván jen k úvěrování takových potřeb národního hospodářství, které odpovídají zájmům celospolečenským a že jím nebudou například financovány zásoby, které jsou nepotřebné.

To bude závažným úkolem spolupráce Státní banky československé a ministerstva financí a ve světle některých praktických poznatků, jakož i obecných požadavků na snížení zásob našeho národního hospodářství úkolem, jehož výsledky plnění by se výbory pro plán a rozpočet sněmoven měly v příštím roce také kontrolně zabývat. Nebude přitom jistě bez zajímavosti povšimnout si skutečnosti, že podle zprávy tisku je relativní výše zásob v poměru k celkovému společenskému produktu u nás vyšší, a to ve srovnání se situací SSSR asi o 25 %, proti NSR asi o 18 % a proti Rakousku dokonce o 40 %. To znamená, že snížení stavu našich zásob například na relativní úroveň SSSR by mělo uvolnit v národním hospodářství prostředky ve výši kolem 40 mld Kčs, a to jistě stojí za uvážení a za naši pozornost.

V těchto souvislostech lze také jen vítat opatření nedávno vládou již přijatá, a týkající se oblasti paliv, energetiky, hutnictví a strojírenství, která mají účinně působit na vývoj zásob a na základě diferencovaného rozpisu provedeného na nejdůležitější druhy zásob přispět k dodržení závažného ukazatele regulace vývoje zásob, s tím, že jeho zajištění bude i jedním z kritérií pro hmotnou zainteresovanost vedoucích pracovníků.

K tomu nyní přistupuje i záměr, vyjádřený v návrhu finančního plánu na rok 1972, s nímž jsme se při projednávání rozpočtu seznámili, totiž docílit snížení podílu zásob na 100 korun výkonu v souhrnu všech hospodářských organizací o 1,74 %.

Jsem přesvědčen, že v tomto úsilí budou naše výbory vládu při řešení problémů zásob a k jejich snížení na úroveň odpovídající skutečným potřebám národního hospodářství plně podporovat. /Potlesk./

Předseda SL V. David: Děkuji poslanci Kakosovi. Jako poslední poslanec z písemně přihlášených do rozpravy má slovo poslanec Manďák.

Poslanec doc. E. Manďák: Soudružky a soudruzi poslanci, především úvodní poznámku. Nemohu váženému Federálnímu shromáždění neříci jedno. A to, že si vysoce cením vystoupení a řeči, kterou v rozpravě pronesl poslanec ze Slovenska, soudruh Blažej. Především z politických důvodů, v politickém smyslu, v politickém ohledu.

Můj stručný příspěvek je věnován otázce, která se dotýká kapitoly ministerstva národní obrany a ministerstva vnitra. Oznamuji přítomným poslancům, že branný a bezpečnostní výbor obou sněmoven projednal rozpočtovou kapitolu ministerstva národní obrany i ministerstva vnitra ze dvou hledisek.

Za prvé, zda rozpočet je v souladu s hospodářskými možnostmi země a zda je ve správném vztahu k cílům stanoveným XIV. sjezdem KSČ, především ve zvyšování životní úrovně našeho pracujícího lidu.

Za druhé, zda rozpočtové prostředky zabezpečují a plně zajišťují obranu a bezpečnost naší země ve spolupráci s ozbrojenými silami a ozbrojenou mocí Sovětského svazu a ostatními státy Varšavské smlouvy. Závěry, k nimž jsme dospěli, zjišťují, že rozpočet na obranu je nemalý, ale přiměřený našim ekonomickým možnostem. Vystihuje skutečnost, že Sovětský svaz disponuje obrovskou ozbrojenou mocí a silou počínaje jadernými zbraněmi až po nejdokonalejší a nejnovější zbraně klasické. Jen při existenci této okolnosti můžeme určit rozpočtovou kapitolu, neboť si každý z nás dovede představit, co znamená taková rozpočtová kapitola v Sovětském svazu. Má širší význam, dotýká se nejen socialistických států, ale i širších světových zájmů pracujících.

Doporučili jsme oběma ministrům co nejúčelnější a nejúspornější nakládání s vydělenými prostředky, tj. aby obě naše ministerstva zabezpečila zdokonalování ozbrojené techniky našich ozbrojených sil, aby dokázala tuto techniku plně zvládnout a aby také uměla dokázat postavit vojenskou vědu a vojenské umění na tu výši, kam patří z hlediska obrany socialistické země, aby také v socialistickém smyslu vychovávala vojáky, vychovávala naše děti.

Doporučení sněmovnám schválit rozpočet jako celek bylo jednomyslné. Jsem přesvědčen, že hlasováním pro zákon o rozpočtu na rok 1972 potvrdíme i nezbytné potřeby pro obranu a bezpečnost naší socialistické vlasti. /Potlesk./

Předseda SL V. David: Děkuji poslanci Manďákovi. Tím byly vyčerpány přihlášky do rozpravy. Přeje si ještě někdo slovo? /Nikdo./ Nikdo. Prohlašuji tedy rozpravu za skončenou.

Ptám se ministra financí ČSSR doc. ing. Rohlíčka, zda si přeje závěrečné slovo?

Ministr financí ČSSR doc. ing. R. Rohlíček, CSc.: Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, chcel by som ubezpečiť Federálne zhromaždenie, že námety a názory, ktoré boli prednesené, sú v podstatnom súlade s názormi federálnej vlády a v konkrétnej finančnej oblasti s názorom Federálneho ministerstva financií. Je pravda, že pred ich realizáciou treba vždy zabezpečiť súlad potrieb s existujúcimi, resp. plánovanými potrebami národného hospodárstva. A o to sme sa snažili i v predloženom návrhu štátneho rozpočtu. Hlavné miesto tu zaujíma hľadanie možností zvyšovania efektívnosti.

Dovoľte preto, aby som poďakoval obom spravodajcom i všetkým poslancom, ktorí vzniesli svoje iniciatívne námety a názory v diskusii na dnešnom zasadaní i vo výboroch FZ. Tieto námety budú cennými poznatkami pre našu ďalšiu prácu. /Potlesk./

Předseda SL V. David: Děkuji s. ministru ing. Rohlíčkovi. Přeje si slovo společný zpravodaj výborů Sněmovny lidu poslanec ing. Jozef Belko?

Zpravodaj poslanec ing. J. Belko: Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, obsah diskusie nie je v rozpore s predloženým návrhom zákona o štátnom rozpočte čs. federácie na rok 1972. Diskusia bola v súlade s výkladom k štátnemu rozpočtu, predneseným ministrom financií s. inž. Rohlíčkom, ako aj v spravodajských správach.

Preto odporúčam, aby návrh zákona o štátnom rozpočte bol schválený s navrhnutými legislatívno-technickými úpravami. Námety, ktoré v diskusii zazneli, budú zrejme postupne prerokované v príslušných výboroch Snemovne národov a Snemovne ľudu.

Předseda SL V. David: Přeje si slovo společný zpravodaj výborů Sněmovny národů poslanec ing. Drahoslav Křenek? /Ne./ Vzdává se slova.

Přistoupíme tedy k hlasování.

Nejprve budou hlasovat poslanci Sněmovny lidu, kterých je nyní přítomno 181

Kdo z jejích poslanců souhlasí s návrhem zákona o státním rozpočtu čs. federace na rok 1972 podle návrhu zpravodaje, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? /Nikdo./

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./ Děkuji.

Pro návrh zákona hlasovali všichni přítomní poslanci Sněmovny lidu, která jej schválila jednomyslně.

Nyní budou hlasovat poslanci Sněmovny národů, ve které platí podle ustanovení článku 42 odst. 2 písm. e/ ústavního zákona o čs. federaci zákaz majorizace.