V minulom roku prudko stúpal počet hospodárskych sporov a signalizoval narastanie určitých ťažkostí v podnikovej sfére. Za neuspokojivú by sme mali pokladať aj skutočnosť, že pod úrovňou rozpočtových úloh zostali finančné dotácie na zabezpečenie úloh programu technického rozvoja, ktoré neboli vyčerpané vo výške 122 miliónov korún, a to prevažne na úrovni federálnych orgánov.

V roku 1971 si mohli podniky samy urobiť prepočet splnenia svojich skutočných povinností voči štátnemu rozpočtu za minulé roky a zbaviť sa tak nebezpečných sankcií hroziacich im za neprávom zadržané sumy. Skutočnosť, že na základe týchto vlastných kontrol podnikov a na základe revízií vykonaných finančnými orgánmi bolo k dodatočnému odvodu do štátneho rozpočtu predpísané viac než dve miliardy korún, musíme takisto pokladať za jav signalizujúci určitú kvalitu nedostatkov, s ktorými sa prax pri zabezpečovaní rozpočtových úloh stretáva.

Pri celkovom hodnotení ekonomických výsledkov dosiahnutých v roku 1971 nemôžeme prejsť ani skutočnosť, že podľa výsledkov zistenia Štátnej banky československej bol - a to prevažne až v IV. štvrťroku - v celom rade priemyslových a stavebných podnikov pri rozpustení rezerv plán upravovaný a že uskutočnené úpravy spravidla znamenali zmäkčenie úloh výroby, vývozu, produktivity a zásob až po tvorbu zisku. Napríklad je známe, že plán zisku 218 podnikov bol zmäkčený o viac než 1,5 mld Kčs. Z toho je zrejmé, že sa riešenie hospodárskych úloh menej orientovalo na potrebné vnútorné opatrenia a viacej sa nahrádzalo manévrovaním v plánoch.

Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, pokiaľ ide o plnenie štátneho rozpočtu federácie za rok 1971, boli jeho plánované príjmy a výdavky splnené na 98 %. Z týchto ukazovateľov predovšetkým vyplýva, že sa podarilo dosiahnuť súlad tempa čerpania rozpočtových výdavkov s nabiehajúcimi príjmami. Nenaplnenie plánovaných príjmov spolu o 2462 mil. Kčs a nečerpanie plánovaných výdavkov o 2682 mil. Kčs potom znamenalo, že sa v dôsledku týchto skutočností celkove plánovaný výsledok hospodárenia zvýšil o 220 mil. Kčs na 3276 mil. Kčs. Hoci je tento prebytok výrazom snahy o splnenie plánovanej úlohy, nie je možné prehliadnuť, že len z menšej časti bol vytvorený skutočnou mobilizáciou rezerv a zvýšenou efektívnosťou vývoja národného hospodárstva. Naopak, z prevažnej časti vznikol neplnením, resp. nenaplnením niektorých úloh, ktoré vo svojich dôsledkoch predstavujú úspory nežiadúceho charakteru, ako napr. v oblasti investičnej výstavby alebo technického rozvoja.

V príjmoch nedošlo najmä k plneniu dane z obratu o 1,1 mld Kčs. Na tento výsledok pôsobilo najmä zníženie maloobchodných cien z mája 1971 spojené so znížením výnosu dane z obratu o 600 mil. Kčs, ktoré nebolo do rozpočtu premietnuté. Ďalej tu pôsobili vyššie nákupy obchodu a hlavne sortimentné zmeny, pretože sa nakúpilo menej liehovín, kakaa, čokolády a vína, kde je daňové zaťaženie relatívne najvyššie. Pozornosť si zaslúži, že sa súčasne zvýšili o viac než 11 % tzv. záporné cenové rozdiely, ktoré výnos dane z obratu fakticky znižujú.

Na odvodoch z hospodárskych výsledkov hospodárskych organizácií riadených ústrednými orgánmi federácie zostalo nesplnených 2,1 mld Kčs, t.j. 6 % plánovaného odvodu. Prakticky vznikol celý tento dopad v odvetví ministerstva hutníctva a strojárstva preto, že odvody z hospodárskych organizácií boli splnené len na 87 %. Ide pritom o odvetvie, ktoré je čelným nositeľom štátnych úloh a kde celkove došlo k nesplneniu odvodov zo zisku vo výške 2,3 mld Kčs, ďalších 1,1 mld Kčs pripadlo na nesplnenie dodatkového odvodu na redistribúciu medzi výrobnými a hospodárskymi jednotkami a dokonca 158 miliónov Kčs pripadlo aj na neplnenie plánovaného odvodu dane z majetku, ktorá vo svojej podstate predstavuje minimálnu mieru zisku, ktorú by podniky mali dosiahnuť.

Pokiaľ ide o výdavkovú stránku federálneho štátneho rozpočtu, nedošlo ani v jednej z výdavkových skupín k prekročeniu nad 100 %. V rámci skupiny výdavkov na hospodárstvo boli však vysoko prekročené výdavky na investičnú výstavbu príspevkových a rozpočtových organizácií, a to o 592 mil. Kčs, t.j. o 31 %, a ešte viac boli prekročené tzv. ostatné neinvestičné dotácie hospodárskym organizáciám riadeným federálnymi ústrednými orgánmi pri absolútnom prekročení o 1234 mil. Kčs. t.j. o 42 % proti rozpočtu.

Pokiaľ ide o ostatné skupiny vo výdavkovej stránke rozpočtu federácie, neinvestičné výdavky na kultúrne a sociálne opatrenia boli čerpané len na 93,5 %, výdavky na obranu a bezpečnosť len na 98 % a výdavky na súdy, prokuratúry a arbitráž len na 82 %.

Pokiaľ sa týka neinvestičných výdavkov na štátnu správu, boli vyčerpané na 87 %, pričom na vecných výdavkoch štátnej správy a na príspevkoch príspevkovým organizáciám zostalo nevyčerpaných 84 mil. Kčs a na mzdách 40 mil. Kčs.

Dôležitou časťou výdavkovej stránky štátneho rozpočtu federácie sú položky účelových dotácií a tzv. globálne dotácie do štátnych rozpočtov oboch republík. Tieto dotácie boli roku 1971 celkove poskytnuté len do výšky 97 % plánovanej sumy.

Okrem plánovaných dotácií boli do oboch národných rozpočtov v roku 1971 poskytnuté navyše aj určité dotácie neplánované, ktoré mali charakter účelový a ktoré celkove robili 883 mil. Kčs.

V rámci rozpočtových prostriedkov disponovala vláda ČSSR aj globálnou rezervou a špecifickými účelovými rezervami na zabezpečenie predvídaných, avšak zatiaľ pomerne nevyjasnených zámerov a ich nákladov. Vládna rozpočtová rezerva a účelové rezervy vytvorené v minulom roku boli prakticky použité len do výšky 502 mil. Kč, to znamená z jednej tretiny. Neboli použité rezervy na pripravované platové úpravy a na dotácie k cenám a v malej miere boli použité prostriedky rezervované na úlohy rozvoja vedy a techniky a na nákupy výpočtovej techniky.

Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, povinnosťou spravodajcu je tiež, aby podal správu o plnení záveru prijatého pri prerokúvaní a schvaľovaní štátneho záverečného účtu za rok 1970 vo Federálnom zhromaždení. Vtedy bolo poukazované najmä na nerovnomerné čerpanie rozpočtových výdavkov v priebehu roku, ktoré vytvára vysoký pokladničný prebytok pokladničného plnenia štátneho rozpočtu v priebehu roku, a jeho prudké zníženie v závere roku. Rovnako v roku 1971 robil k 30.11.1971 aktívny rozdiel medzi príjmami a výdavkami v súhrne všetkých troch štátnych rozpočtov 15,7 mld Kčs, podľa predbežných odhadov bol na konci roku očakávaný výsledný prebytok zhruba 5 mld Kčs, avšak ako je známe, robí len 3,6 mld Kčs.

Rozborom príčin nerovnomerného čerpania výdavkov za roky 1969-1971 sa zapodievalo Federálne ministerstvo financií a došlo k záveru, že táto nerovnomernosť je rovnaká vo všetkých rokoch, že je daná priebehom reprodukčných procesov a závislosťou poskytovania rôznych dotácií od splnenia určených podmienok a že nežiadúce čerpanie spôsobované nehospodárnosťou alebo porušovaním rozpočtovej a finančnej disciplíny robí asi 300 mil. Kčs.

Tomuto vplyvu bude nutné naďalej čeliť zákazom niektorých výdavkov a pochopiteľne aj systematickou a dôslednou kontrolnou činnosťou na všetkých stupňoch riadenia.

Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, charakter zdrojov, z ktorých prebytok federálneho štátneho rozpočtu za rok 1971 vznikol, podmieňuje aj spôsob a možnosti jeho použitia.

Celkový prebytok vo výške 3276 mil. Kčs navrhla vláda ČSSR použiť vo výške 1276 mil. Kčs na posilnenie dnešných štátnych finančných rezerv, 1 mld Kčs na čiastočné splatenie dlhov štátneho rozpočtu z minulých rokov Štátnej banke československej a 1 mld Kčs na čiastočné splatenie investičných úverov s dlhodobou návratnosťou v Štátnej banke československej.

V danom prípade nejde teda o prípadné použitie prebytkov štátneho rozpočtu spôsobom, ktorý by sa tak či onak týkal záujmovej sféry obyvateľstva. Z hľadiska kvality docieleného prebytku musíme pokladať vládou navrhnuté riešenie za ekonomicky správne. Posilnenie štátnych finančných rezerv je z ekonomického hľadiska žiadúce a primerané potrebám národného hospodárstva. Ich prípadné neskoršie použitie bude pochopiteľne prebiehať pod kontrolou orgánov Federálneho zhromaždenia.

Splátka dlhov štátneho rozpočtu Štátnej banke československej zníži čiastočne tento dlh a bude vo svojej podstate a účinkoch predstavovať reálne zníženie celkovej masy peňazí a posilnenie kvality meny.

Pokiaľ ide o čiastočné splatenie investičných úverov s dlhodobou návratnosťou, bude pomocou podnikom, ktoré sa bez vlastného pričinenia dostali pri realizácii príliš náročných, avšak z hľadiska národného hospodárstva potrebných investícií do finančných ťažkostí. Svojimi dôsledkami prispeje k zlepšeniu vzťahov podnikovej sféry k štátnym financiám a bude tiež prispievať k spevneniu kvality československej meny.

Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, schválenie štátneho záverečného účtu v orgánoch zákonodarného zboru je významnou záležitosťou a prejavom jednej z hlavných kontrolných funkcií tohto zboru a jeho orgánov. Výbory Snemovne ľudu starostlivo posúdili jeho návrh a navrhovaný spôsob užitia docieleného prebytku. Na základe ich súhlasného stanoviska ako spoločný spravodajca výborov odporúčam Snemovni ľudu, aby štátny záverečný účet za rok 1971 a spôsob použitia jeho prebytku schválila podľa návrhu vlády, ktorý vám bol predložený a je uvedený v tlači č. 10. /Potlesk./

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Belko. Úlohu společného zpravodaje výborů Sněmovny národů svěřily tyto výbory předsedovi výboru pro plán a rozpočet poslanci ing. Křenkovi. Prosím, aby se ujal slova.

Zpravodaj poslanec ing. D. Křenek: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, jako společný zpravodaj výborů Sněmovny národů bych chtěl navázat na zprávu podanou poslancem ing. Belko a zabývat se blíže aspekty souhrnných výsledků hospodaření všech tří státních rozpočtů v roce 1971, jak vyplývají z jejich informativního souhrnu.

Podle tohoto souhrnu byly rozpočtové příjmy včetně rozpočtů národních výborů splněny na 102 % a zvýšily se proti roku 1970 v absolutní výši o 2 %. Rozpočtové výdaje byly splněny na rovných 100 % a zvýšily se v absolutních částkách proti roku 1970 jen o 0,4 %. Tato skutečnost se odrazila v dosažení úhrnného celostátního přebytku rozpočtového hospodaření ve výši 6,4 mld Kč, z nichž na hospodaření ústředních státních rozpočtů připadá 3,56 mld Kčs a na hospodaření národních výborů 2,83 mld Kčs. Tyto celkové výsledky jsou hlavně ovlivněny příznivějším plněním rozpočtů národních výborů, neboť výsledky hospodaření jen ve sféře ústředních státních rozpočtů poskytují poněkud jiný obraz.

V příjmové a výdajové části těchto rozpočtů nebyly totiž rozpočtované částky dosaženy a jejich plnění dosáhlo jen 99 %. Proti roku 1970 se přitom docílené příjmy zvýšily o 6 %, avšak provedené výdaje rostly tempem rychlejším, neboť se zvýšily celkově o 8 %. Plánovaný záměr vytvoření přebytku příjmů nad výdaji roku 1971 mohl být realizován jen za podmínky, že vývoj z výdajové stránky bude probíhat v nezbytné závislosti na růstu příjmů. Toho se také podařilo v minulém roce dosáhnout, avšak ekonomický charakter docíleného přebytku se vlivem některých nežádoucích úspor dostal do kvalitativně jiné polohy.

V celostátním pohledu dosáhlo celkové nesplnění rozpočtovaných příjmů 1,3 mld Kčs, a mělo své strukturální příčiny především v nenaplnění daně z obratu o 1,1 mld Kčs a v nenaplnění plánovaných odvodů ústředně řízených hospodářských organizací zhruba o 4 mld Kčs. Naproti tomu byly vysoko překročeny příjmy z činnosti rozpočtových a příspěvkových organizací, a to o 1,8 mld Kčs a tzv. ostatní příjmy o 2,4 mld Kčs. Vysoké plnění těchto příjmů nasvědčuje tomu, že již při sestavování rozpočtů nebyly plně doceněny služby a práce, které budou příslušnými organizacemi prováděny.

Pokud se týče rozpočtovaných výdajů, nebyly v celostátním měřítku vyčerpány v rozsahu 1,8 mld Kčs. Nevyčerpány zůstaly plánované výdaje na správu, na kulturní a sociální opatření, na obranu a bezpečnost a na dotace a subvence národním výborům.

Naproti tomu byly o 2,7 mld Kčs v celostátním měřítku překročeny výdaje do hospodářství. Relativně dosáhlo toto překročení v ČSR 2 % a v SSR 13 % a jeho podstatnou příčinou bylo překročení neinvestičních přídělů hospodářským organizacím, hlavně pod vlivem neplnění plánované tvorby finančních zdrojů těchto organizací.

V celostátním pohledu si proto vývoj v oblasti výdajů do hospodářství zasluhuje naší pozornosti. Jde nejen o to, že investiční příděly hospodářským organizacím byly celkově plněny jen na 98 %, přitom ale v SSR překročeny na 124 %, ale že tzv. ostatní neinvestiční příděly hospodářským organizacím byly celkově překročeny o 4,8 mld Kčs, a že na tomto překročení se podílely federální hospodářské organizace částkou 1311 mil. Kč, hospodářské organizace v ČSR 2463 mil. Kčs a hospodářské organizace SSR 1016 mil. Kčs.

Pokud jde o federální organizace představuje hlavní příčinu potřeby uhradit v plánu neobsažené rozdíly cen dovážených surovin a materiálů v částce 400 mil. Kčs a dále mimořádné požadavky ministerstev paliv a energetiky, hutnictví a strojírenství a dopravy v částce 525 mil. Kčs, při finančním vypořádání vztahů těchto ministerstev za rok 1971.

U hospodářských organizací ČSR jde především o úhradu mimořádných požadavků ministerstva průmyslu v částce 1195 mil. Kčs potřebných na konsolidační úvěry, výstavbu požárem zničených objektů, úhradu vícenákladů a zdroje chybějící v důsledku neplnění zisku. Dále jde o mimořádné požadavky ministerstva stavebnictví v částce 532 mil. Kčs na překlenutí nedostatku zdrojů v důsledku neplnění zisku a o úhradu mimořádných požadavků ministerstva zemědělství a výživy v částce 552 mil. Kčs, potřebných na stabilizační dotace, bytovou výstavbu a úhrady ztrát z dovozu.

U hospodářských organizací v SSR jde o pokrytí mimořádných požadavků v odvětví ministerstev průmyslu, stavebnictví, zemědělství a výživy a lesního a vodního hospodářství, vzniklých neplněním zisku a uplatňovaných rovněž při finančním vypořádání roku 1971.

Tyto skutečnosti namnoze charakterizují způsob hospodaření řady našich hospodářských organizací v roce, který hodnotíme a zároveň uzavíráme. Lze o něm říci, že celkem úspěšné plnění úkolů kvantitativního charakteru zabezpečující růst tvorby hmotných zdrojů, nebylo provázeno adekvátním růstem efektivnosti. Celková tvorba všech finančních zdrojů v podnikové sféře se zvýšila jen o 3,6 %, zatímco v roce 1970 činil přírůstek 8,1 %. Plánovaná úroveň čisté rentability nebyla splněna a dokonce poklesla na 13,1 %, tj. fakticky o jeden bod pod úroveň dosaženou v roce 1970. Toto zpomalení tvorby finančních zdrojů musíme pokládat za jeden z vážných signálů ve vývoji ekonomiky a mít na zřeteli že jeho setrvalá tendence by se v dalších letech mohla projevovat disproporcemi ve finančních vztazích a svými důsledky podvazovat možnosti realizace rozvojových záměrů páté pětiletky. Poukazuji na tuto skutečnost zejména proto, že je zjišťována i v letošním roce a že podle dosud známých údajů rozpočtového projektu na rok 1973 se mají odvody do státního rozpočtu z hospodářské sféry zvýšit o 10,7 %, přitom tvorba zisku dokonce o 18,2 %.

V prosinci 1969 řekl soudruh ministr financí na půdě parlamentu velmi výstižně, že "zisk bude rozhodujícím ukazatelem celkové efektivnosti činností našich podniků a zároveň i rozhodujícím zdrojem financování podnikových a společenských potřeb. Proto je třeba se na jeho růst orientovat a k tomu cíli zainteresovat podniky i jednotlivce".

Jestliže plán zisku nebyl uspokojivě plněn, pak je to známkou té skutečnosti, že potřeba zhospodárňování reprodukčního procesu se v roce 1971 ještě plně neprosazovala a že podnikovou sférou byla daleko větší péče věnována růstu výroby a menší péče vývoji kvalitativních ukazatelů. Logickým důsledkem této skutečnosti je, že se objevily tendence přenášet důsledky neplnění hospodářských výsledků ve zvýšené míře na státní rozpočet.

V porovnání s rokem 1970 však státní rozpočty získaly z podnikové sféry méně o 2 mld Kčs, zatímco finanční prostředky, jimiž hospodářské organizace po vypořádání svých vztahů ke státnímu rozpočtu disponovaly, se zvýšily o 7,7 mld Kčs, tj. o 11,5 % proti roku 1970. Znamená to, že podniková sféra si z finančních zdrojů, které vytvořila, ponechala daleko větší podíl v roce 1971 než v roce předchozím, totiž 45,5 % proti 42,3 %. Tato skutečnost v podstatě dokumentuje, že neplnění kvalitativních požadavků zhospodárňování výrobního procesu, ovlivňující výši vytvořených zdrojů, dopadlo při jejich rozdělení především na státní rozpočet.

Z hlediska společensko-politických záměrů a potřeb této pětiletky si však nechceme připouštět vývoj, který by nevedl k tvorbě celospolečensky žádoucích finančních zdrojů a k mobilizaci rezerv naší ekonomiky.

V rozpravě byla zdůrazněna především potřeba výrazné úspornosti spotřeby všech druhů paliv, energie, surovin a materiálů a potřeba jejich lepšího zhodnocování. Dnešní podíl materiálových a jiných nákladů na výrobě činí - bez odpisů - asi 63 % celkových nákladů výroby. Kdyby se je podařilo snížit o 1 %, přineslo by to ve prospěch národního hospodářství asi 5 mld Kčs ročně. Snížení spotřeby elektrické energie ve výrobě o 2 % by ušetřilo na 800 mil. kWh ročně, což znamená elektrárnu za několik mld Kčs.