Mali sme možnosť objasniť tieto a iné naše stanoviská aj pri nedávnej významnej návšteve ministerskej predsedníčky Indickej republiky Indíry Gándhiovej v Prahe a je potešiteľné, že sme našli plné porozumenie a podporu.

Dobre však vieme, že ani teraz po prebojovaní myšlienky usporiadania konferencie nepôjde všetko hladko. Sily neprajúce uvoľňovaniu napätia sa budú naďalej pokúšať prinajmenšom o komplikácie a o prieťahy. Nazhromaždené skúsenosti z doterajšieho boja nás však oprávňujú k optimizmu a presvedčeniu, že tak k multilaterálnym prípravným rokovaniam, ako aj k zvolaniu konferencie dôjde v dohľadnom čase.

Vychádzajúc zo zásad svojej zahraničnej politiky Československá socialistická republika chce rozvíjať priateľské vzťahy a vzájomne výhodnú spoluprácu s krajinami západnej Európy a postupne odstraňovať všetko, čo v týchto vzťahoch bráni ďalšej ceste dopredu. Týka sa to najmä tých štátov, s ktorými máme spoločné hranice.

V tejto súvislosti vzniká aj otázka normalizácie vzťahov medzi Československom a Nemeckou spolkovou republikou. Naše stanoviská v tomto smere sme už viackrát vyjadrili vo vystúpeniach vedúcich čs. predstaviteľov. Zdôraznili, že sme ochotní zmluvne riešiť otvorené problémy s Nemeckou spolkovou republikou a že máme záujem na dobrých susedských vzťahoch. Prirodzene nemôžeme ponechať stranou taký akt fašistického bezprávia, zvole a násilia na našich národoch, akým bola potupná Mníchovská dohoda. Preto vyhlásenie neplatnosti tohto diktátu od samého začiatku je spravodlivou požiadavkou rešpektovania práva, výrazom poctivej vôle hľadať obojstranne prijateľné riešenie a otvoriť tak novú stránku vo vzťahoch medzi Československou socialistickou republikou a Nemeckou spolkovou republikou, vytvoriť priaznivé podmienky pre skutočne mierovú spoluprácu. Nevidíme dôvody, prečo by rozhovory s Nemeckou spolkovou republikou, ku ktorých pokračovaniu práve dnes v Prahe dochádza, nemohli byť pozitívnym krokom dopredu.

Trvalo priaznivý vývoj v Európe je podľa nášho názoru nemysliteľný bez uznania Nemeckej demokratickej republiky včítane nadviazania stykov s ňou v súlade s normami medzinárodného práva zo strany Nemeckej spolkovej republiky a ďalších štátov, ktoré tak dosiaľ neurobili.

Vďaka neochabujúcemu úsiliu Sovietskeho zväzu a ostatných socialistických krajín sa stala Európa v povojnovom období napriek všetkým ťažkostiam a rozporom oblasťou relatívneho pokoja. Celkovú situáciu však hodnotíme triezvo a realisticky. Nemáme nijaké ilúzie o agresívnych snahách imperializmu a sme si plne vedomí, že bez ohľadu na úspechy v uvoľňovaní medzinárodného napätia nás čaká ešte ťažký boj proti nepriateľom pokroku a mieru.

Na svete existujú nielen ohniská napätia, ale aj surová vojna. Preto rozhodne odsudzujeme americkú agresiu v Indočíne a plne sa solidarizujeme s hrdinským bojom vietnamského ľudu a ľudu ostatných národov Indočíny v ich boji za slobodu a nezávislosť. Uspokojivé vyriešenie situácie v tejto oblasti je možno dosiahnuť však iba vtedy, keď Spojené štáty severoamerické budú spolu so svojimi spojencami rešpektovať nesporné právo indočínskych národov rozhodovať o svojich osudoch slobodne, bez akéhokoľvek cudzieho vmešovania.

Zložitá a nebezpečná situácia vyvolaná izraelskou agresiou proti susedným arabským štátom existuje i na Blízkom a Strednom východe. Československo vychádza z toho, že zmierniť napätie a dosiahnuť trvalý mier v tejto časti sveta je možné len na základe dôsledného splnenia rezolúcie Rady bezpečnosti OSN z novembra 1967, stiahnutia vojsk agresora zo všetkých okupovaných území a uspokojenia zákonných práv palestínskeho ľudu.

Mierové riešenie v Indočíne, na Blízkom a Strednom východe patrí medzi najaktuálnejšie otázky súčasnosti, ktoré úzko súvisia s otázkou uvoľňovania napätia na celom svete.

Súdružky a súdruhovia poslanci, dovoľte mi na záver vystúpenia k téme štátneho záverečného účtu federácie za rok 1971, a tým aj k úspechom vnútropolitického rozvoja, ktoré sa v ňom tak výrazne odrážajú, vás ubezpečiť, že československá zahraničná služba, dôsledne plniac závery XIV. zjazdu Komunistickej strany Československa, bude aj naďalej vynakladať všetko, aby pre toto úsilie nášho ľudu pomáhala zabezpečovať mierové podmienky. Nemôže byť sporu o tom, že tak aj naďalej bude robiť jedine v pevnom spojenectve a v úzkej spolupráci so Sovietskym zväzom a ďalšími socialistickými štátmi, pretože Československá socialistická republika chce zostať a zostane nerozborným článkom spoločenstva socialistických krajín, ktoré je spoľahlivou hrádzou proti agresívnym zámerom svetového imperializmu, zárukou ďalších víťazstiev veci mieru a socializmu. /Potlesk./

Předsedající místopředseda FS prof. dr. D. Hanes: Ďakujem ministrovi zahraničných vecí Ing. Chňoupkovi za jeho vystúpenie. Hovorí poslankyňa Božena Kocinová, pripraví sa poslanec Josef Černý.

Poslankyně B. Kocinová: Vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, při dnešním projednávání státního závěrečného účtu federace za rok 1971 bych chtěla hovořit o některých problémech, jejichž řešení byla v minulém roce věnována zvýšená pozornost vlády a jejích výkonných orgánů. Jsou to otázky, které si tuto pozornost beze sporu zasluhují. Jde o rozvíjení pomoci rodinám s dětmi a řešení ne zrovna příznivého populačního vývoje v obou našich republikách.

Na XIV. sjezdu KSČ generální tajemník s. Husák tento úkol formuloval velmi výrazně, když v referátu řekl: "Na přední místo klademe zejména opatření ke zlepšení populačního vývoje, na zvýšení podpory rodinám s dětmi a mladým manželstvím."

A všichni víme, že tato slova, se záhy také začala v praxi uskutečňovat. Naši občané se přesvědčovali, že závěry XIV. sjezdu nezůstávají jen na papíře, ale že jsou cílevědomě zabezpečovány.

Pokládám za velmi správné, že všechna sociálně ekonomická opatření přijatá v uplynulém roce ve prospěch růstu životní úrovně byla vázána na příznivé výsledky ve vývoji národního hospodářství. Naši lidé si uvědomovali, že rozdělovat můžeme jen to, co jsme poctivou prací získali. Ukázalo se také, že takovéto uvážlivé politice pracující dobře rozumí a že pro takovouto politiku rádi přiloží ruku ke společnému dílu. Mezi významná opatření ještě můžeme počítat větší úpravy sociálně politického charakteru, provedené od 1.10.1971. Bylo to především zvýšení podpory při narození dítěte z jednoho tisíce na dva a rozšíření mateřského příspěvku, na nějž mají nyní nárok matky, které pečují o dvě děti, z nichž jedno musí být mladší než dva roky a druhé neukončilo ještě povinnou školní docházku. Příspěvek se vyplácí až do dovršení dvou let dítěte za předpokladu, že se matka o děti řádně stará a není ekonomicky činná.

Obě opatření, která si vyžádala ze státního rozpočtu značnou částku, znamenají zlepšení životních podmínek rodin s dětmi, zejména v období po narození dítěte, kdy rodinná vydání pochopitelně narůstají. Opatření byla přijata v naší veřejnosti kladně. I když jejich poměrně kratší působení nedává dnes ještě možnost objektivněji zhodnotit jejich účinnost na rozvoj populace, domnívám se, že přispějí k řešení nepříznivého populačního vývoje.

Pokládám ovšem otázku společenské pomoci rodinám s dětmi za daleko širší sociálně politický problém, který nemůžeme řešit jen v oblasti sociálně ekonomické. Nesmírně si proto cením, že vláda ČSSR přistupuje k těmto otázkám v celé komplexnosti, neboť to je jeden z předpokladů, že se nám podaří tento, pro budoucí rozvoj naší společnosti, řekla bych kardinální problém, úspěšně řešit. Vždyť dnešní necelé dvě děti, které připadají v průměru na jednu rodinu, nezajišťují ani prostou reprodukci obyvatelstva. Nízká populace bude velmi nepříznivě ovlivňovat věkovou strukturu obyvatelstva. Proto je zcela na místě vážně se zabývat úrovní naší populace a hledat cesty k jejímu příznivějšímu vývoji. Ze zkušenosti nejen u nás, ale i v některých ekonomicky vyspělých státech víme, že demografický vývoj společnosti je ovlivňován i řadou neekonomických vlivů, jako je například výchova k uvědomělému rodičovství, kvalitně a dobře organizované služby, vyhovující obchodní síť s odpovídající úrovní obsluhy, dostatek míst v jeslích a mateřských školkách, dobře vedené družiny mládeže, zdravotní péče a co hlavního, vhodné společenské klima, které by správně ocenilo ženu jako matku, ale i ženu, která se podílí svou prací na tvorbě společenského bohatství. Myslím, že v uplynulém roce bylo v tomto směru již mnohé vykonáno. Dělat opravdu aktivní populační politiku, to znamená, že se tento problém musí stát záležitostí všech státních orgánů.

Pokládám proto za velmi prospěšné, že byla v loňském roce ustavena vládní populační komise, která koordinuje postup všech orgánů a institucí, jednotně jej usměrňuje a zabezpečuje komplexnost tak, aby byla vytvářena cílevědomá populační politika našeho státu. Myslím si, že takovýto postup vlády je třeba po právu ocenit.

Z dosavadní činnosti komise je patrné, že půjde-li dál v nastoupené cestě, budeme i v této oblasti moci zaznamenat další pozitivní výsledky a dostaneme se opět blíže k plnění úkolů, které v této oblasti vytyčil pro celou naši společnost XIV. sjezd KSČ. I když nás čeká ještě velký kus práce, přece jen je třeba ocenit, čeho již bylo v loňském roce dosaženo.

Nechci obecně hovořit o všech pozitivních opatřeních, která vedla k růstu životní úrovně díky úspěšnosti růstu výroby a národního důchodu. Všechna opatření ve svém celku vedla k upevnění životních jistot všech našich občanů, ať již jde o aktivně činné obyvatelstvo, nebo o ty, kteří již své dny tráví na zaslouženém odpočinku. Částky, které naše společnost právě proto, že jde o společnost socialistickou, vynakládá na sociální zabezpečení, dávky v nemoci, na školství, zdravotnictví, jsou opravdu úctyhodné. Např. jen dávky a služby sociálního zabezpečení, včetně dávek nemocenského pojištění, byly vyplaceny v částce 43,9 mld Kčs, což je o 4,5 % více než v roce 1970.

Také ve zdravotnictví došlo k růstu neinvestičních výdajů, což se - projevuje zvýšením úrovně zdravotnických služeb. Proti roku 1970 se zvýšil počet lékařských míst v ČSSR o 1245, což představuje zvýšení o 4,2 %, a na jednoho lékaře připadá přibližně 420 obyvatel, což je ve světovém srovnání jedno z předních míst. Vzrostl i průměrný počet lůžek v nemocnicích a porodnicích téměř o 400 lůžek, takže na 1000 obyvatel činí 12,4 %.

Také náklady na léky vykazují trvalý růst, a to zejména v důsledku používání dražších, moderních léčiv.

Ve srovnání s minulými lety se podařilo dále snížit jak úmrtnost kojenců, tak i novorozeňat. Vzrostl také počet míst v jeslích, kterých máme v obou našich republikách téměř 80 000.

Mohla bych uvést ještě celou řadu dalších faktů a čísel, ať již z oblasti růstu společenské nebo osobní spotřeby, která by dokumentovala úsilí vládních orgánů napomáhat péči o rodiny s dětmi.

Mnohé úkoly však není možno zabezpečovat jen centrálními orgány. Víte sami ze zkušeností z práce ve svých volebních obvodech, jak mnoho záleží na práci národních výborů, na jejich dobré organizátorské činnosti, na jejich pochopení pro potřeby zaměstnaných matek. Vhodné rozmístění obchodní sítě a délka prodejní doby přizpůsobená místní potřebě, dostatek požadovaného sortimentu zboží, kvalitní a pohotové služby ulehčují práci v domácnosti, dobrá úroveň školního a závodního stravování - bude-li o toto vše řádně národní výbor pečovat, jistě tím přispěje nemalou měrou k tomu, aby zaměstnaná žena měla čas věnovat se svým dětem.

Máme celé obory a odvětví, která jsou téměř výlučně doménou žen. Myslím si, že do povinností vedení takovýchto závodů, úřadů a institucí by mělo patřit, aby vytvářelo svým zaměstnankyním nejen dobré pracovní prostředí, ale pomáhalo vytvářet i klidné "zázemí" pro plnění mateřských povinností.

Našlo by se jistě mnoho dobrých případů, kde se společně národní výbor i závody o tuto práci dělí a kde jsou v tomto směru dobré výsledky. Myslím si, že je to jedině správná cesta. Nesmíme zapomínat, že téměř polovina aktivně činného obyvatelstva jsou ženy. Naše národní hospodářství se bez této práce neobejde.

Socialistická společnost dává ženám možnost získat vzdělání, kvalifikaci, vytváří co nejpříznivější podmínky pro aktivní účast ve veřejném životě, na společenském rozvoji. Pokládám to za přednost socialismu, že máme vysokou zaměstnanost žen. Tuto zásadu nechceme změnit. Proto musíme vytvářet co nejvhodnější společenské podmínky, které by ženám umožňovaly plnit svou nezastupitelnou funkci matek, aniž by se musely vzdávat předností, které jim přinesl socialistický společenský řád.

Domnívám se, že všechna další připravovaná opatření, směřující k vyšší populaci, budou účinná jen tehdy, budou-li zabezpečována v celém komplexu, budou-li zahrnovat ve svém souhrnu řešení všech hlavních problémů ovlivňujících úroveň populace. Bezesporu důležitou úlohu sehrávají opatření sociálně ekonomická. Jejich účinnost však může být daleko větší, budou-li tvořit součást širšího komplexu dalších propopulačních opatření tak, jak je řešila úspěšně vláda již v loňském roce. /Potlesk./

Předsedající místopředseda FS prof. dr. D. Hanes: Ďakujem poslankyni Kocinovej. Teraz bude hovoriť poslanec Josef Černý. Pripraví sa poslanec Ján Kantorák.

Poslanec J. Černý: Soudružky a soudruzi, společný zpravodaj výborů poslanec ing. Belko uváděl svou zpravodajskou zprávu tím, že srovnával projednávání státního závěrečného účtu tak, že je to vlastně zrcadlo plánu a rozpočtu za stejné hodnocené období. Jestliže je to zrcadlo, pak je to zrcadlem také proto, že při projednávání závěrečného účtu projednáváme a hodnotíme současně i rozvoj společnosti za celý uplynulý rok.

Jaké tedy byly vlastně dosažené výsledky v minulém roce?

V oblasti politické konstatujeme, že bylo docíleno dalšího uklidnění. Upevněním a dodržováním socialistické zákonnosti nabyl každý občan naší republiky, který je ochoten zákony dodržovat, dalších osobních jistot. S radostí můžeme konstatovat, že ve svém celku se soustavně lepší i morální mezilidské vztahy.

V oblasti ekonomické pak s uspokojením můžeme konstatovat, že doba, kdy občan vedl úvahy o cenových problémech životních potřeb, o stálosti měny anebo o hodnotě naší koruny, patří již minulosti.

Soudruh ministr financí ve své zprávě uvedl, že rychlejší tempo růstu národního důchodu umožnilo lépe a na vyšší úrovni uspokojit potřeby národního hospodářství, než předpokládal plán. Nadplánované zdroje vedly ke zlepšení situace ve vnějších vztazích, aktívní, obchodní i platební bilance posílila naši zahraniční pozici. S potěšením jsme slyšeli, že nám to umožnilo urychlit splácení krátkodobých závazků v socialistických státech tak, že vůči těmto státům bylo možno dosáhnout již takového stavu devizové pokladny, se kterým pětiletý plán počítal až koncem roku 1973.

Dalším takovým kladem je, že se podařilo proti předchozímu roku opět zvýšit růst osobní spotřeby, která rostla rychleji než národní důchod. V roce 1971 se již plně projevilo uklidnění situace na vnitřním trhu. Došlo také k doplnění zásob vnitřního obchodu na převážnou většinu chybějících druhů zboží.

Další významný úspěch byl dosažen v uspokojování potřeb obyvatelstva a v upevňování životních jistot pracujících. Stalo se tak mimo jiné proto, že dík snížení maloobchodních cen v roce 1971 poklesly i životní náklady, takže reálné příjmy rostly poněkud rychleji než nominální. Začal se uskutečňovat rozsáhlý program sociální politiky. Zlepšilo se zásobování obyvatelstva potravinami i průmyslovým zbožím. Rovněž v oblasti bytové výstavby bylo během hodnoceného roku dáno do užívání dalších 102 tisíc bytů, i když tato oblast není zdaleka vyřešena a zůstává jedním ze slabých míst v uspokojování potřeb obyvatelstva.

Až potud lze jistě se zprávou soudruha ministra v podstatě souhlasit.

Soudruh ministr však v další pasáži svého projevu si posteskl, že tvorba finančních zdrojů, vytvořených v podnicích, se zvýšila pouze o 3,2 %. Upozorňuje, že zpomalení tvorby finančních zdrojů je jeden z hlavních negativních vývojových jevů roku 1971, jehož dlouhodobější působení by nezbytně vedlo ke zpomalení rozvoje. Nízká dynamika vytváření finančních zdrojů vyplývá především z poklesu rentability v hospodářských organizacích a z vývoje daně z obratu.

Daň z obratu značně ovlivnila provedená snížení maloobchodních cen a změny ve struktuře dodávek pro vnitřní trh, které se promítly do poklesu daňového zatížení. To znamená urychleně hledat nové finanční zdroje, nové služby a výrobky, které by byly požadované a pokud možno byly trvalého rázu, tedy zdroje, které by vyplývaly z uspokojování takových potřeb, které jsou vyhledávány a které trvale porostou.