Soudružky a soudruzi, finance vynakládané na úseku zahraniční politiky v kapitole ministerstva zahraničních věcí je třeba promítnout do politického efektu. To jsme dnes slyšeli z povolanějších úst, než bych to mohl říci já, ve vystoupení ministra zahraničních věcí s. ing. Chňoupka. A jestliže srovnáme finanční prostředky vynaložené s politickým konkrétním efektem a úspěchem, pak myslím, že to byla dobrá a správná investice. Proto, soudružky a soudruzi, jménem zahraničních výborů Sněmovny národů a Sněmovny lidu doporučuji, aby Federální shromáždění schválilo i kapitolu ministerstva zahraničních věcí v závěrečném státním účtu. Děkuji. /Potlesk./

Předsedající místopředseda prof. dr. D. Hanes: Ďakujem poslancovi Plojharovi, hovorí poslanec Milan Samončík.

Poslanec M. Samončík: Súdružky poslankyne, súdruhovia poslanci, keď hovoríme o Československej ľudovej armáde, obvykle sa nám v mysli vynárajú cvičenia, streľby, vojenský výcvik, bojové poplachy a podobne.

Pri prerokúvaní štátneho záverečného účtu, kapitoly Federálneho ministerstva národnej obrany, sme si v Brannom a bezpečnostnom výbore bližšie všimli to, čo súvisí s dnešným rokovaním. Je to podiel Československej ľudovej armády na rozvoji našej ekonomiky. Vieme, že pri špičkových poľnohospodárskych prácach vídavame obvykle na poliach aj vojakov, ale to býva poväčšine všetko.

Bytová výstavba je stále naším pálčivým problémom, ktorý v poslednom čase pomáha úspešne riešiť aj naša armáda. Ako táto pomoc vyzerá, uvediem na príklade samotnej Prahy. Československá ľudová armáda svojimi investíciami v Dejviciach zabezpečuje 172 bytoviek a škôlku pre 120 detí. Vo Vršoviciach na mieste starých kasární vyrastie 688 bytov, vrátane komplexu občianskej vybavenosti. Súčasťou areálu bude aj materská škôlka, päťposchodové garáže a dom s obchodmi s mäsom, potravinami, priemyslovým a iným tovarom. Táto výstavba sa vyznačuje kvalitou stavebných prác. V Michelskej ulici vyrastá najvyšší pražský dom s 24 poschodiami pre 148 rodín. Takisto dejvická slobodáreň s 550 posteľami pomôže riešiť ťažkú bytovú situáciu vojakov z povolania. Podobne to vyzerá aj v iných miestach našej republiky.

Československá ľudová armáda sa teda nespolieha iba na výstavbu uskutočňovanú národnými výbormi, ale vo veľkej miere na vlastné sily. Významnú časť celkových požiadaviek na stavebnú výrobu zabezpečuje vlastnými kapacitami a projektovou prípravou.

Pomoc Československej ľudovej armády národnému hospodárstvu sa deje formou priamych a nepriamych výpomocí. Do nepriamych výpomocí okrem uvoľnenia určitého počtu osôb treba zarátať aj návrat vyškolených a zapracovaných odborníkov zo základnej vojenskej služby na zložité mechanizmy a stroje, zvýšenie osobnej odbornej kvalifikácie a celkovú pripravenosť mladých ľudí pre život. Priama výpomoc vo svojom súhrne predstavuje státisíce pracovných dní vo všetkých oblastiach nášho národného hospodárstva. Poľnohospodárstvu sa poskytuje pri špičkových prácach potrebný počet vodičov, traktoristov a kombajnérov. Nie je možné ani dosť dobre vyčísliť, koľko pracovných dní pomáhajú dobrovoľné brigády v mimopracovnom čase na poliach, pri žatvách alebo senách. V tomto smere vedľa veliteľov a politických pracovníkov treba oceniť iniciatívu Zväzu socialistickej mládeže.

Rok 1971 mal v januári a februári kritické obdobie, pokiaľ ide o zásobovanie obyvateľstva a výrobných podnikov palivom a elektrickou energiou. Pomoc Československej ľudovej armády sa prejavila najmä v Severočeskom hnedouhoľnom revíri a v elektrárňach, kde bolo odpracované okolo 15.000 pracovných dní.

Ani tranzitný plynovod, ktorý ide cez naše územie, sa neobíde bez významnej pomoci armády. Vojaci cestného vojska postavili v minulom roku mosty v dĺžke niekoľko sto metrov, po ktorých nepôjde plynovod, ale ktoré umožnia prepravu materiálov, ukladačov rúr a inej potrebnej techniky. Po ukončení prác na jednotlivých úsekoch plynovodu sa mosty znovu rozoberajú a presúvajú na iné potrebné miesta. A nejde o malé práce: napríklad premostenie Dudváhu je 60 m dlhé, Váh potrebuje konštrukciu dlhú 116 metrov. Práca armády na plynovode sa vyznačuje tým, že s plnením dôležitej hospodárskej úlohy je zároveň spojený praktický vojenský výcvik jednotiek cestného vojska.

Vojsko likvidovalo následky požiarov v Dusle Šaľa a vo Svite Gottwaldov, aby sa v čo najkratšom čase mohlo prikročiť k obnove zničených výrobných objektov. Do konca minulého roku sa odpracovalo asi 3000 pracovných dní.

Zimné dopravné kalamity v železničnej i cestnej doprave, najmä na dôležitých dopravných smeroch sa za pomoci príslušníkov našej i Sovietskej armády zdolávajú tak, že neohrozujú plynulosť nevyhnutných dodávok pre výrobu a prepravu pracujúcich do závodov.

Vedľa uvedených i ďalších neuvedených výpomocí, napr. výstavbe metra, je Československá ľudová armáda nositeľom hospodárskych úloh v oblasti poľnohospodárstva a lesnej výroby. Obhospodarovanie pôdy a lesov vo vojenských priestoroch nie je ľahkou záležitosťou, ak uvážime, že hospodárske záujmy musia byť presne a dôsledne zladené so záujmami výcvikovými. V týchto priestranstvách sa oba tieto záujmy veľmi úzko prelínajú a vyžadujú veľa organizačného umu a úsilia na ich plné zvládnutie. Je preto obzvlášť potešujúce, že hospodárske úlohy boli úspešne splnené a niektoré z nich aj značne prekročené.

Súdružky poslankyne, súdruhovia poslanci, nedá sa vyčerpať a vyčísliť pomoc, ktorú naša armáda poskytuje socialistickému hospodárstvu. Dokazuje však, že spätosť mezi ľudom a armádou je a že sa môže ďalej upevňovať a prehlbovať.

Chcel by som sa však zastaviť ešte pri jednej závažnej okolnosti. V závodoch, roľníckych jednotných družstvách a na iných pracoviskách hodnotíme výsledky činnosti podľa toho, čo sa vo vlastnej špecializácii dosiahlo. Armáda má svoje vlastné poslanie a kritérium hodnotenia jej kvalít nespočíva v tom, kedy, kde a ako pomohla národnému hospodárstvu. Kritériom úspešnosti a splnenia úloh je dosiahnutý stupeň bojovej a politickej prípravy. Hoci mi je jasné, že na dohľadný čas bude potrebné pomôcť v niektorých smeroch nášmu hospodárstvu, domnievam sa, že by sa tak malo stať naozaj len v najnutnejšej miere a pokiaľ možno tam, kde hospodárska pomoc dáva možnosť výcviku určitých špecialistov. Mám tým na mysli také využitie, ako napríklad pri stavbe mostov na tranzitnom plynovode.

Obidva branné a bezpečnostné výbory prerokovali štátny záverečný účet, kapitolu Federálneho ministerstva národnej obrany za rok 1971, ocenili skutočnosť, že sa naša armáda vedľa svojich špeciálnych úloh podieľala na zabezpečovaní hospodárskych úloh, a kladne sa vyslovili o spôsobe hospodárenia v Československej ľudovej armáde v roku 1971 a o účelnosti využitia uvoľnených prostriedkov zo štátneho rozpočtu na potreby obrany. /Potlesk./

Předsedající místopředseda FS prof. dr. D. Hanes: Ďakujem poslancovi Samončíkovi. Teraz vystúpi poslanec Jaroslav Pražák.

Poslanec J. Pražák: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, soubor číselných ukazatelů závěrečných účtů ministerstva práce a sociálních věcí ČSSR ukazuje, že resort hospodařil správně se svěřenými prostředky. Jejich čerpání je v souladu s platnými předpisy a odpovídá pravdě. Domnívám se, že bude správné vidět za číselnými údaji resortu skutečnosti a v souladu s tím posoudit některé aspekty současné sociální péče a politiky v oblasti pracovních sil už proto, že československá sociální politika má svou tradici a v posledních 20 letech jsme dosáhli řadu pozoruhodných výsledků. Přitom by bylo značným zjednodušením, kdybychom posuzovali výsledky sociální péče a pracovní politiky pouze z hlediska roku 1971. Naopak je zapotřebí posoudit význam roku 1971 ve vztahu k předcházejícímu vývoji a v souladu s ním posoudit předpoklady dalšího vývoje sociální politiky a hospodaření s pracovní silou. Je to nutné také proto, že rok 1971 byl rokem zcela mimořádným. Jeho mimořádnost je dána tím, že to byl první rok praktické realizace usnesení a závěrů XIV. sjezdu Komunistické strany Československa, první rok páté pětiletky, rok, v němž se realizovala opatření překonávající některé nezdravé tendence z údobí let 1968 a 1969.

Ohlížíme-li se proto dnes zpět a chceme-li za předloženými čísly vidět nejen minulý vývoj na úseku sociální a pracovní politiky, zabezpečovaný federálním ministerstvem práce a sociálních věcí se všemi jeho klady a problémy, ale i plnění politicko-sociálních záměrů rozvoje socialistické společnosti, je třeba říci, že resortu se podařilo splnit hlavní rysy úkolu, a co je zvlášť významné vytvořit tak žádoucí prostor pro etapovou realizaci celkového sociálního programu.

Připomeňme si alespoň dvě významné skutečnosti, jejichž dosah přesahuje současné údobí a s jejichž pozitivním vlivem se budeme setkávat v příštích letech. Prvou z nich je, že ministerstvu se podařilo utlumit tendence minulého mnohaletého extenzívního vývoje hospodaření pracovními silami a ve spolupráci s ostatními resorty nastolit výchozí podmínky racionálnějšího hospodaření s lidskou silou ve výrobní i nevýrobní sféře. V souladu s tím zabezpečit i zvýšenou péči o člověka, a to jak v pracovním procesu, tak i v jeho volném čase.

Druhou skutečností je, že byla zákonným způsobem upravena výše důchodů starých osob. V roce 1971 se zvýšil jejich pravidelný peněžní úvěr potřebný k úhradě životních potřeb. Počet vyplacených starobních důchodů byl v roce 1971 v porovnání k roku 1970 vyšší o 5,6 %, takže v minulém roce pobíralo starobní důchod již 1 453 684 osob. To ovlivnilo i růst celkových výdajů. V roce 1971 se vynaložilo na tento sociální aspekt již 26,6 mld Kč, což je o 7,5 % více než v předcházejícím roce.

V porovnání k minulým letům vzrostl i celkový objem peněžních částek použitých k úhradě mimořádných nákladů důchodců a rozšířily se služby nezbytné k uspokojení specifických potřeb některých starých lidí.

Opatření, které resort připravil a realizoval přímo nebo prostřednictvím správních a výkonných orgánů a organizací, které působí v oblasti sociální péče na úseku důchodového zabezpečení, staví Československou socialistickou republiku a její důchodovou soustavu na jedno z předních míst v Evropě. V mnohém patříme mezi státy s nejvyspělejší soustavou sociálního zabezpečení, a to i v socialistických zemích.

Pro příští období lze předpokládat, že naše společnost v jednotě s hospodářskými možnostmi, rozvojem sociálně výrobních vztahů, kooperací a integrací, efektivností a racionalizací v materiální a nemateriální sféře, bude postupně řešit v souladu se závěry XIV. sjezdu KSČ nejen problematiku universality a sjednocování důchodových soustav, obdobně jako je tomu v Sovětském svazu, ale bude řešit i problematiku širšího uplatnění sociálních principů rozdělování a hodnocení pracujících již s ohledem na soustavné prodlužování věku lidí.

Reálnost perspektiv sociální péče a důchodové politiky je všeobecně uznávána. Stejně tak je uznávána skutečnost, že nynější stupeň tvoří jen dílčí část celkových možností. Tyto možnosti jsou však závislé na efektivitě celého československého hospodářského systému. Proto sociální politika stojí před otázkou nejen co od společnosti žádat, ale hledat nové cesty k svému uplatnění, aby mohla přispět ke tvorbě společného bohatství. I na úseku sociální politiky existuje řada možností, jak přispět ke zvýšení produktivity a efektivnosti práce. Jedním z důkazů je skutečnost, že výbor pro sociální politiku před krátkým časem projednával některé aspekty výživového systému pracujících během pracovní doby. Přijali jsme závěry, jejichž konečným efektem je usilovat o vytvoření takových podmínek na pracovištích, aby pracující správnou výživou spíše podněcovali než utlumovali svoji produkční schopnost.

Realizace a zachování vztahů mezi životními potřebami a spotřebou aktivních a pasivních občanů si beze sporu vyžádá další výzkum. Bude na místě klást v příštím období ještě větší důraz na práci resortního Výzkumného ústavu. Myslím, že výzkumy zde prováděné přinesou pozitivní výsledky. Výbor pro sociální politiku bude věnovat proto zvýšenou pozornost řešené problematice a přihlížet k přijatým závěrům.

Soudružky a soudruzi poslanci, pozitivní výsledky dosažené v oblasti důchodového zabezpečení v žádném případě nezastírají některé existující problémy. Než se o nich zmíním dovolte mi připomenout, že ve vyspělých společnostech činí průměrná délka života člověka zhruba 70 let. Očekává se její další vzestupná tendence. Navíc pak od roku 1900 do dnešní doby se snížil počet mladých lidí na celkové populaci cca o 1/4, přičemž podíl starých lidí se zdvojnásobil. Dochází ke změnám ve věkovém složení, sociální struktuře a ekonomickém postavení obyvatelstva. Tyto změny lze přisoudit nejen celkovému zvýšení životní úrovně a zlepšení v oblasti zdravotní péče, ale a to zejména stále se zlepšujícímu stavu a pojetí sociální péče.

Prodlužující se průměrná délka života starých lidí klade mimořádné požadavky na sociální politiku i za předpokladu, že v blízké budoucnosti nedojde k výraznějším změnám na úseku specifických služeb, které jsou potřebné k uspokojování některých z nich. Je to zapotřebí již proto, že materiální potřeby starých lidí se liší od potřeb člověka v produktivním věku.

Praktické kroky resortu a ostatních orgánů státní správy, činěné v průběhu roku 1971 přesvědčují, že společnost má mimořádný zájem na životní úrovni starých lidí, na rozvoji jejich osobnosti a na upevnění lidské důstojnosti. Přitom staří lidé, do jisté míry odpovídající také naší osvětové kampani, si uvědomují, že jejich potřeby lze realizovat v souladu s reálnými ekonomickými možnostmi státu.

Ministerstvo práce a sociálních věcí svou činností prokázalo svůj cit při řešení společensky nežádoucích rozdílů mezi jednotlivými populacemi a úsilím o vytvoření podmínek směřujících k sociální integraci starých lidí. A právě v tom tkví pozitivní rys jeho politické práce ke starým lidem, to je lidem, kteří v mnoha případech ve svém mládí, ale i později vždy nestáli na straně pokroku. Dnes lze celkem objektivně říci, že se snaží udělat pro rozvoj socialistické společnosti, co je v jejich silách. Nakonec jsme to poznali sami v minulých volbách do všech stupňů zastupitelských sborů.

Soubor opatření ministerstva práce a sociálních věcí - které úzce navazují na zásady moderní sociální politiky - přihlíží k potřebám vyvolanými změnami v sociální a demografické struktuře obyvatelstva i hospodářským možnostem společnosti. Realizovala se prakticky v době, kterou dnes posuzujeme z hlediska státního závěrečného účtu. Domnívám se, že bychom měli schválit kapitolu ministerstva práce a sociálních věcí a vyslovit všem, kteří pracují v oblasti sociální politiky uznání za vykonanou práci.

Předsedající místopředseda FS prof. dr. D. Hanes: Ďakujem poslancovi Pražákovi, hovorí poslanec Anton Blažej, pripraví sa poslanec Rudolf Chlad.

Poslanec prof. ing. A. Blažej, DrSc.: Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, pri prerokúvaní štátneho záverečného účtu i vo vystúpení súdruha ministra doc. Rohlíčka, je jednoznačne ukázané, že sme nielen dosiahli, ale i prekročili plánovanú dynamiku ekonomického vývoja za minulý rok o 0,9 %. Hrubá výroba dosiahla prekročenie o 6,8 % proti plánu 5,9 %. Mnohým sa pri schvaľovaní päťročného plánu zdalo, že medziročné prírastky sú prakticky na hranici našich možností. Minuloročný plán i hlásenie o splnení tohoročného štvrťročného plánu ukazuje, že prakticky sme prekročili plánované čísla, čo dodáva určité sebavedomie, určitý pocit optimizmu, že plánované úlohy päťročného plánu budú po kvantitatívnej stránke skutočne splnené.

Pochopiteľne, že pri takom búrlivom kvantitatívnom raste sú určité kvalitatívne problémy plnenia plánu. Zo záverečného účtu i z vystúpenia súdruha ministra možno pozorovať takých päť základných kvalitatívnych problémov, ktoré pred nami stoja. Je to otázka neúmerne vysokej výrobnej spotreby, otázka zvýšenia rentabilnosti, otázka efektívnejšieho využívania základných fondov, otázka investičnej politiky a otázka technického rozvoja.

Chcel by som povedať niekoľko poznámok k technickému rozvoju v súvislosti s novou technikou a kvalifikáciou pracovníkov.

Súdruh akademik Kožešník v prvom diskusnom príspevku venoval pozornosť niektorým otázkam technického rozvoja. Ja by som rád hovoril o technickom rozvoji v súvislosti s vedeckovýskumnou základňou a s otázkou kvalifikácie.

Relatívne vysoká dynamika našej ekonomiky, ktorá bola dosiahnutá rastom produktivity práce, mobilizáciou neinvestičných faktorov rastu, hlavne zvýšenými výkonmi, dosiahla sa sčasti za cenu zvýšenia výrobných nákladov. Kvalitatívne nová črta proti minulosti, keď zvyšovanie výroby sa riešilo zvýšeným počtom pracovných síl, čo bolo ekonomicky výhodnejšie než zvyšovať výrobu novou technikou, je myslím za nami.