Vážené soudružky a soudruzi poslanci, dovolte mi zakončit příspěvek přáním, aby se nám v nejkratší době podařilo dostat řízení a výsledky naší investiční výstavby do takové úrovně, aby příští stránky zpráv ke státnímu závěrečnému účtu pro budoucí roky mohly s plným uznáním konstatovat, že se z brzdícího činitele dynamického rozvoje národního hospodářství stala investiční výstavba významnou hnací pákou. - Děkuji vám za pozornost. /Potlesk./

Předsedající místopředseda FS prof. dr. D. Hanes: Ďakujem. Súdružky a súdruhovia, poslanec Chlad Rudolf bol posledným prihláseným do rozpravy o štátnom záverečnom účte federácie. Pýtam sa, či by chcel ešte niekto z poslancov v rozprave vystúpiť? /Nikdo se nehlásil./

Ak nie, vyhlasujem rozpravu o štátnom záverečnom účte federácie za rok 1971 za skončenú.

Pýtam sa, či si súdruh minister financií praje zaujať stanovisko k predneseným príspevkom.

Ministr financí ČSSR doc. ing. R. Rohlíček, CSc.: Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, chcel by som poďakovať všetkým poslancom za ich pripomienky a pozornosť, ktorú venovali štátnemu záverečnému účtu. V rozprave boli správne vyzdvihnuté obsahové stránky štátneho záverečného účtu a nielen jeho číselné vyjadrenie. Poslanci zdôraznili, že chápu štátny rozpočet ako dôležitý nástroj na uskutočňovanie hospodárskej politiky KSČ a nášho socialistického štátu. Chcel by som vás ubezpečiť, že sa o jeho úspešnú realizáciu usilujeme aj v tomto roku. /Potlesk./

Předsedající místopředseda FS prof. dr. D. Hanes: Ďakujem ministrovi financií za stanovisko k predneseným príspevkom. Praje si slovo spravodajca poslanec Ing. Belko?

Zpravodaj poslanec ing. J. Belko: Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, vzhľadom na to, že obsah diskusie nie je v rozpore s predloženým návrhom štátneho záverečného účtu federácie za rok 1971, odporúčam, aby návrh bol schválený včítane návrhu použitia dosiahnutého prebytku, ako vám bol predložený. Zároveň odporúčam, aby sa príslušné odvetvia podrobnejšie zoznámili s námetmi prednesenými jednotlivými poslancami a aby námety podľa svojich možností využili na riešenie vyskytujúcich sa problémov v súlade s ďalším rozvojom národného hospodárstva. /Potlesk./

Předsedající místopředseda FS prof. dr. D. Hanes: Ďakujem. Praje si slovo spravodajca poslanec Křenek? /Zpravodaj poslanec Křenek se vzdává slova./

Po záverečnom stanovisku súdruha ministra financií a po stanovisku spravodajcov môžeme pristúpiť k hlasovaniu.

Pri schvaľovaní štátneho záverečného účtu federácie platí zákaz majorizácie. To znamená, že v Snemovni národov hlasujú oddelene poslanci zvolení v Českej socialistickej republike a poslanci zvolení v Slovenskej socialistickej republike. Na prijatie uznesenia je potrebný vždy súhlas väčšiny.

Momentálne je v zasadacej sieni prítomných 66 poslancov Snemovne národov zvolených v Českej socialistickej republike a 61 poslancov zvolených v Slovenskej socialistickej republike.

Prosím najprv o hlasovanie poslancov Snemovne národov, ktorí boli zvolení v Českej socialistickej republike.

Kto súhlasí z týchto poslancov s návrhom uznesenia, nech zdvihne ruku. /Hlasuje se./

Je niekto proti? /Nikdo./

Zdržal sa niekto hlasovania? /Nikdo./

Ďakujem. S návrhom uznesenia vyslovila súhlas väčšina všetkých poslancov Snemovne národov zvolených v Českej socialistickej republike.

Teraz prosím o hlasovanie poslancov Snemovne národov, ktorí boli zvolení v Slovenskej socialistickej republike.

Kto z týchto poslancov súhlasí s návrhom uznesenia? /Hlasuje se./

Je niekto proti? /Nikdo./

Zdržal sa niekto hlasovania? /Nikdo./ Ďakujem.

S návrhom usnesenia vyslovila súhlas aj väčšina poslancov Snemovne národov zvolených v Slovenskej socialistickej republike.

Snemovňa národov tým jednomyseľne schválila predložený návrh uznesenia.

Teraz budú hlasovať poslanci Snemovne ľudu, ktorých je teraz prítomných v zasadacej sále 161.

Snemovňa ľudu je teda schopná sa uznášať.

Kto z poslancov Snemovne ľudu súhlasí s návrhom uznesenia, nech zdvihne ruku. /Hlasuje se./ Ďakujem.

Je niekto proti? /Nikdo./

Zdržal sa niekto hlasovania? /Nikdo./

Za návrh hlasovali všetci prítomní poslanci Snemovne ľudu. Snemovňa ľudu teda návrh schválila.

Vzhľadom na súhlasné uznesenie Snemovne národov a Snemovne ľudu konštatujem, že Federálne zhromaždenie Československej socialistickej republiky prijalo uznesenie, ktorým podľa článku 36 ods. 1 ústavného zákona o čs. federácii schválilo štátny záverečný účet federácie za rok 1971 a podľa § 26 zákona č. 134/1970 Zb. rozhodlo o použití prebytku štátneho záverečného účtu federácie za rok 1971.

Tým sme vyčerpali tento bod. Navrhujem teraz prerušiť rokovanie na 20 minút.

/Jednání přerušeno v 15.42 hod./

/Jednání opět zahájeno v 16.05 hod./

Předsedající místopředseda FS prof. dr. D. Hanes: Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, budeme pokračovať v prerušenom rokovaní.

Štvrtým bodom programu dnešnej schôdzky je

Návrh odôvodní za vládu Československej socialistickej republiky minister poľnohospodárstva a výživy dr. B. Večeřa. Prosím ho, aby sa ujal slova.

Ministr zemědělství a výživy ČSSR dr. B. Večeřa: Vážení poslanci, soudruzi a soudružky, dubnové plénum naší strany a VIII. sjezd JZD jsou dalším významným mezníkem ve vývoji našeho zemědělství a potravinářského průmyslu při realizaci závěrů XIV. sjezdu naší strany. Jejich závěry a usnesení jsou jednou z forem péče komunistické strany o všestranný rozvoj našeho socialistického zemědělství.

Při orientaci stranických, státních i hospodářských orgánů v zemědělství a potravinářském průmyslu i ostatních dodavatelských odvětví byl hlavní důraz položen na intenzifikaci zemědělské výroby širokým zaváděním moderních velkovýrobních technologií a techniky, na dosažení vyšší efektivnosti výrobního procesu a na cílevědomou koncentraci a specializaci zemědělské výroby.

Tento proces, představující novou etapu dalšího rozvoje zemědělství bude nutné plánovitě řídit a usměrňovat z celospolečenského hlediska, zabezpečit optimální využití značných finančních a materiálových prostředků, které na jeho realizaci budou vynaloženy.

To vyžaduje provedení potřebných změn v organizační struktuře i ve vlastní činnosti orgánů řídících zemědělství v krajích a okresech, obsažených v předloženém návrhu zákona o okresních a krajských zemědělských správách.

Mezi nejvýznamnější zásady návrhu patří především naprosto jednoznačné vymezení postavení krajského a okresního článku řízení zemědělství jako orgánu státního hospodářského řízení.

Navrženou úpravou dojde k posílení vlivu státu na řízení, k zvýšení a prohloubení funkce národohospodářských plánů a k vytvoření jednotného systému řízení zemědělství, oproštěného zejména v okresním článku od vlastní podnikatelské činnosti.

Bude tak zabezpečeno, aby všechny otázky byly řešeny důsledně z hlediska celospolečenských zájmů v souladu s danými výrobními podmínkami a s přihlédnutím k zdůvodněným potřebám podniků.

Nové zemědělské správy navazují přitom na vše kladné, co se osvědčilo v práci okresních zemědělských sdružení. Vliv podnikové sféry na řízení bude uplatňován prostřednictvím poradních orgánů ředitele okresní a krajské zemědělské správy, v nichž budou projednávány zásadní otázky dalšího rozvoje zemědělství v kraji a okresech. Tím je zabezpečena účelná a potřebná spoluúčast představitelů zemědělských podniků na řízení, představující důležitý prvek demokratizace řízení. Okresní a krajské zemědělské rady jako poradní orgány ředitele budou současně plnit důležitou koordinační funkci, neboť jejich členy budou představitelé organizací, které svou činností působí na rozvoj zemědělství v kraji a okresech.

V této souvislosti bylo při projednávání návrhu zákona velmi důkladně posuzováno řešení vztahů mezi novými zemědělskými správami a národními výbory. Není pochyb o tom, že v naší socialistické společnosti musí být zachována a zdokonalována platná a osvědčená soustava orgánů státní moci a správy v krajích, okresech i obcích.

K tomu také směřují usnesení ÚV KSČ z dubna 1971 a příslušná usnesení všech tří vlád o "Opatřeních v oblasti výstavby a působnosti národních výboru" a ze zákona o národních výborech. Plně proto bude zachován dosavadní vliv především okresních a krajských národních výborů na rozvoj zemědělství.

Národním výborům jako územním orgánům státní moci a správy přísluší i nadále napomáhat rozvoji zemědělské výroby, vytvářet podmínky k jeho efektivnímu a intenzívnímu rozvoji.

Národní výbory budou sledovat, jak zemědělské podniky zabezpečují základní směrnice státních orgánů a jak je plněn plán výroby i dodávek v objemu i kvalitě. Budou v celém rozsahu vykonávat správu na úseku zemědělství, zaměřenou především k ochraně rostlinné výroby, k zabezpečování živočišné výroby a veterinární péče, k ochraně zemědělského půdního fondu, k ochraně myslivosti a rybářství. Národní výbory budou schvalovat stanovy JZD, vyslovovat souhlas se zánikem družstva, povolovat přidruženou výrobu JZD, činit opatření k zabezpečení pěstování významných plodin, udělovat předchozí souhlas s odnětím zemědělské půdy zemědělské výrobě, rozhodovat o odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu a plnit další funkce vyplývající z jejich postavení.

Důležitým funkcím, které národní výbory plní v koordinovaném úsilí o vytváření životního úsilí a v komplexně vyváženém územním rozvoji průmyslu a zemědělství, budou zemědělské správy účinně napomáhat. Záměry a cíle dalšího rozvoje zemědělství budou nedílnou součástí územních plánů národních výborů.

Chtěl bych vyslovit přesvědčení, že zřízení zemědělských správ v mnohém usnadní odpovědnou práci národních výborů, že povede k prohloubení vzájemné součinnosti a spolupráci.

Soudružky a soudruzi, navržená právní úprava je v plném souladu s ustanoveními ústavního zákona o čs. federaci. Řízení zemědělské výroby je svěřeno orgánům republik, které podle jednotných principů řízení zemědělství provedou potřebná opatření zabezpečující úpravu vnitřní organizace správ a jejich další činnosti, včetně potřebných opatření zabezpečujících účinnost zákona k 1. září t.r. Bude dbáno na to, aby nedošlo pouze k organizační změně, ale aby zemědělské správy výrazně zvýšily péči o celkovou úroveň řízení.

Chceme, aby zemědělské správy urychleně dosáhly zlepšení v systematické rozborové činnosti, umožňující odhalovat rezervy, které dosud máme v různé úrovni výsledků zemědělských podniků a účinnými opatřeními v krátké době pozvedly jejich úroveň, jak to požaduje usnesení dubnového pléna ústředního výboru naší strany.

Dovolte mi na závěr vyslovit přesvědčení, že předložený vládní návrh zákona představuje významné legislativní opatření, které umožní v našem odvětví zavést na celém území státu jednotný systém státního hospodářského řízení zemědělství v okresech a krajích, že se toto opatření příznivě projeví v dalším rozvoji zemědělské výroby v souladu s požadavky, které obsahuje usnesení XIV. sjezdu, dubnového pléna ústředního výboru strany a program vlády a Národní fronty.

Z toho důvodu doporučuji, abyste s vládním návrhem zákona o okresních a krajských zemědělských správách vyslovili souhlas. /Potlesk./

Předsedající místopředseda FS prof. dr. D. Hanes: Ďakujem ministrovi Večeřovi za výklad k vládnemu návrhu zákona. Prosím ďalej spravodajcu poslanca Věroslava Vondrouša, aby za výbory Snemovne ľudu predniesol spoločnú spravodajskú správu.

Zpravodaj poslanec V. Vondrouš: Vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté, na dnešním plenárním zasedání přistupujeme k závěrečnému projednávání vládního návrhu zákona o okresních a krajských zemědělských správách. V tom, že tento legislativní návrh upravuje jednotně problematiku hospodářského řízení zemědělství v okresech a krajích v celé federaci, je nutno spatřovat další významná opatření k celostátnímu cílevědomému rozvoji jednoho z nejdůležitějších odvětví našeho národního hospodářství.

Víme, že dosavadní uspořádání řízení zemědělství v okresech a krajích nebylo institucionálně uspořádáno jednotně, neboť kromě okresních zemědělských sdružení vykonávaly funkci řídícího hospodářského orgánu v některých okresech Slovenské socialistické republiky i výrobní zemědělské správy zřízené v roce 1963. Přitom je třeba vidět, že svou povahou se okresní zemědělská sdružení od výrobních zemědělských správ značně odlišují. Zatímco dřívější výrobní zemědělské správy byly zřizovány na podkladě zákona o řízení zemědělství, mám na mysli zákon č. 132 z roku 1963, jako státní řídící orgány s působností vymezenou ve zmíněném zákoně, okresní zemědělská sdružení mají povahu dobrovolné hospodářské zájmové organizace, která byla administrativně a na podkladě smluv pověřena výkonem některých činností státního řídícího orgánu vůči členským organizacím.

Tato nejednotnost v uspořádání a povaze orgánů plnících funkci okresního, řídícího článku na úseku zemědělství přirozeně umožňovala nejednotné chápání a plnění funkce řídícího orgánu. Tím lze také vysvětlit, že v krizových letech 1968-1969 oslabení státního řízení národního hospodářství se projevilo i v činnosti řady okresních zemědělských sdružení, zejména v tom, že se někde do popředí jejich činnosti dostaly tendence podnikové před úkoly celospolečenskými a tím i úkoly státního hospodářského řízení.