Naše socialistická společnost si ve svých programových vyjádřeních, především v závěrech XIV. sjezdu Komunistické strany Československa vytýčila pro oblast hospodářské politiky zejména zabezpečit v příštích letech vyšší úroveň uspokojování hmotných potřeb obyvatelstva cestou neustálého rozvoje a zvyšování efektivnosti společenské výroby. Přitom je přikládán mimořádný význam dalšímu cílevědomému rozvoji zemědělské výroby, především její koncentraci a specializaci. Je nesporné, že tento proces je věcí celé společnosti, nejen našich družstevníků a ostatních pracovníků v zemědělství. Tomuto procesu musí být přizpůsobeno i řízení zemědělské výroby zejména tak, aby stát mohl jeho průběh účinněji ovlivňovat a usměrňovat.

Dnes po důkladném projednání vládního návrhu zákona o okresních a krajských zemědělských správách v příslušných výborech obou sněmoven Federálního shromáždění můžeme konstatovat, že návrh ve svém celku odpovídá zmíněnému základnímu požadavku.

V jeho pojetí je vyjadřována především snaha vytvořit z okresních a krajských zemědělských správ orgány státního hospodářského řízení, které budou schopny se znalostí věcí a pohotově řešit závažné ekonomické, právní a organizační otázky podle státních hospodářských plánů. Vládní návrh zákona klade důraz na to, aby řídící působnost zemědělských správ byla v hlavních otázkách vymezena federální právní normou rámcové povahy, na jejímž podkladě v rámci daných zmocnění provedou podrobnější úpravy příslušné orgány republik. I toto pojetí plně odpovídá příslušným ustanovením ústavního zákona o čs. federaci ve znění jeho novely.

Jak jsem se již zmínil, vládní návrh prošel důkladnou rozpravou ve výborech pro zemědělství a výživu Sněmovny lidu a Sněmovny národů a v ústavně právním výboru Federálního shromáždění. Přípravná jednání pro rozpravu ve výborech proběhla na poradě expertů a v pracovních skupinách poslanců. Rada diskutujících poslanců při jednání ve skupině poslanců a i při rozpravě ve výborech vyjádřila svá stanoviska k vládnímu návrhu po prokonzultování s voliči ve svých volebních obvodech. Můžeme tedy konstatovat, že vládní návrh zákona byl poslanci zmíněných výborů velmi bedlivě projednáván a posuzován. Ve svých stanoviscích poslanci vyjádřili se zásadami nového organizačního uspořádání řízení zemědělství v okresech a krajích souhlas. Z rozprav ve výborech byly také přijaty upřesňující, popř. doplňující návrhy k některým ustanovením vládního návrhu.

V podrobnostech poukazuji na obsah společné zprávy výborů pro zemědělství a výživu a ústavně právního výboru. Dovolte mi, abych se zvlášť dotkl zmíněných doplňků § 3 odst. 1 vládního návrhu zákona. V rámcovém výpočtu úkolů okresní zemědělské správy je v písm. a/ zmíněného ustanovení vyjádřena stručně působnost těchto zemědělských správ na úseku dlouhodobých koncepcí a návrhu střednědobých a prováděcích /ročních/ plánů rozvoje zemědělské výroby. V připomínkách poslanců k tomuto ustanovení bylo správně poukazováno, že je nezbytné vyjádřit zde výslovně též úkol okresní zemědělské správy, organizovat realizaci plánů v řízených organizacích. Toto doplnění je nutné i se zřetelem na možnost bližšího vymezení tohoto úkolu republikovým předpisem ve smyslu § 16 odst. 1 návrhu zákona.

V zájmu komplexního zaměření působnosti okresních zemědělských správ je dále navrhováno doplnění § 3 odst. 1 o další dva body. Otázky péče o bezpečnost práce, o zvyšování kultury a hygieny práce i pracovního prostředí ze strany zemědělských správ patří mezi důležité a aktuální úkoly řídícího článku, jakým má být okresní zemědělská správa. Pro význam tohoto úkolu je plně zdůvodněno jeho výslovné uvedení v citovaném ustanovení.

Ze stejných důvodů lze považovat rovněž za správné rozšířit působnost okresních zemědělských správ doplněním dalšího písmene v § 3, odst. 1, podle něhož okresní zemědělské správy budou dbát o účelné rozmístění kádrů a o jejich výchovu. Toto doplnění koresponduje kromě toho s působností krajských zemědělských správ vyjádřenou v § 10 písm. d/ vládního návrhu zákona.

Vládní návrh zákona o okresních a krajských zemědělských správách se též vyhovujícím způsobem vypořádává v § 14 s úpravou vzájemných vztahů mezi těmito státními orgány hospodářského řízení zemědělství a národními výbory jako orgány státní moci a správy.

Dovolte mi ještě seznámit vás s výsledky projednávání předloženého vládního návrhu zákona v orgánech České a Slovenské národní rady, o nichž jsme byli informováni po skončení jednání výborů obou sněmoven, a proto nebylo již možné je ve výborech projednat.

V orgánech obou národních rad byl vysloven souhlas s projednávanou zákonnou osnovou s několika připomínkami, které s výjimkou jedné byly shodné s podstatou úprav schválených ve výborech obou sněmoven Federálního shromáždění. Jediná připomínka, která není kryta těmito úpravami, je připomínka výborů ústavně právního, pro zemědělství a výživu a pro národní výbory a národnosti České národní rady, které doporučily znění § 2 odst. 1 upravit tak, aby dovětek "sloužícím zemědělské výrobě, pokud jsou socialistickými organizacemi v působnosti ministerstva zemědělství a výživy" se vztahoval pouze na "ostatní kooperační seskupení", a nikoliv i na "společné zemědělské podniky".

Svou připomínku odůvodňují tím, že při dosavadní formulaci se jasně vztahuje výše zmíněný dovětek i na společné zemědělské podniky místo pouze na ostatní kooperační seskupení. Do působnosti okresních zemědělských správ musí však patřit i společné zemědělské podniky, i když se v účelném rozsahu zabývají nezemědělskou činností.

Podle mého názoru lze s touto připomínkou souhlasit. Doporučuji proto vyhovět této připomínce orgánů České národní rady tím, že v § 2 odst. 1 ve čtvrtém řádku by se nahradila spojka "a" čárkou.

Jako zpravodaj proto navrhuji, aby Sněmovna lidu schválila vládní návrh zákona o okresních a krajských zemědělských správách ve znění společné zprávy výborů pro zemědělství a výživu a ústavně právního výboru obou sněmoven s touto úpravou znění § 2 odst. 1 řádek čtvrtý: ". . . podnikům, ostatním kooperačním seskupením. . . " a pokračuje text, jak je ve vládním návrhu zákona.

Předsedající místopředseda FS prof. dr. D. Hanes: Ďakujem spravodajcovi poslancovi Vondroušovi. Za výbory Snemovne národov prednesie spravodajskú správu spoločná spravodajkyňa poslankyňa Vincencia Čambálová namiesto spravodajkyne poslankyne Poliakovej, uvedenej v pozvánke. Žiadam súdružku Čambálovú o prednesenie spravodajskej správy.

Zpravodajka poslankyně V. Čambálová: Vážené súdružky a vážení súdruhovia! Vo svojej správe chcem nadviazať na prejav spoločného spravodajcu výborov Snemovne ľudu poslanca Vondrouša, ktorý zdôvodnil nutnosť a dôležitosť novej zákonnej úpravy štátneho hospodárskeho riadenia poľnohospodárstva v okresoch a krajoch. Tak súdruh minister Večeřa, ako aj poslanec Vondrouš vyzdvihli hlavné zásady novej zákonnej úpravy. Ja sa chcem zaoberať otázkou a spôsobom jej legislatívneho riešenia vo vzťahu k orgánom štátnej moci a správy v rámci okresu resp. kraja, t.j. k národným výborom, ktorú pokladám za veľmi významnú z hľadiska účelnej funkčnej pôsobnosti nových riadiacich orgánov. O úprave týchto vzájomných vzťahov sa už stručne zmienil súdruh minister Večeřa i súdruh Vondrouš.

Ako bolo konštatované, okresné a krajské poľnohospodárske správy sa definujú vo vládnom návrhu zákona ako štátne orgány hospodárskeho riadenia poľnohospodárstva, kým národné výbory majú v zmysle našej ústavy a zákona o národných výboroch vymedzenú pôsobnosť v oblasti poľnohospodárstva ako územné orgány štátnej moci a správy. Preto sa nová zákonná úprava hospodárskeho riadenia poľnohospodárstva nemôže nijako dotknúť tohto poslania národných výborov na úseku poľnohospodárstva. Ide teda o posúdenie, či vládny návrh zákona neoslabuje túto pôsobnosť národných výborov. Môžem konštatovať, že sa vo vládnom návrhu zákona výslovne uvádza, že pôsobnosť národných výborov na úseku poľnohospodárstva vymedzená osobitnými predpismi zostáva nedotknutá. Týmito predpismi treba rozumieť predovšetkým zákon o národných výboroch z roku 1967 a ustanovenia ďalších všeobecných právnych predpisov, podľa ktorých sú národné výbory oprávnené vystupovať ako orgány štátnej moci a správy. Súdruh minister spomenul vo svojom prejave celý rad týchto predpisov, preto ich netreba znovu uvádzať.

Úlohy orgánov štátneho hospodárskeho riadenia a úlohy územných orgánov štátnej moci nie sú teda totožné, a preto základnou požiadavkou pre ich vzájomný vzťah v oblasti rozvoja poľnohospodárstva musí byť ich sústavná vzájomná spolupráca. Z tohto hľadiska treba konštatovať, že ustanovenia § 14 vládneho návrhu zákona upravujúce tieto vzájomné vzťahy plne vyhovujú a že nie sú v nijakom rozpore s platným právnym poriadkom.

Niektorí poslanci poukazovali vo svojich pripomienkach na to, že vzhľadom na význam úlohy národných výborov v našej spoločnosti treba upevniť pôsobnosť národných výborov aj na úseku poľnohospodárstva. Hoci členovia výborov obidvoch snemovní dostali na poslednom rokovaní vysvetlenie k pripomienkam, pokladám za vhodné so zreteľom na text vládneho návrhu poukázať na správny smer riešenia tejto otázky.

Skutočnosťou je, že stranícke a vládne orgány prijali uznesenia o opatreniach v oblasti výstavby a pôsobnosti národných výborov. Podľa týchto uznesení patria medzi dlhodobé úlohy aj tie, ktoré sa majú vyriešiť do konca roku 1973. V záujme zabezpečenia účinnejšieho vplyvu národných výborov na rozvoj poľnohospodárstva v rámci tejto úlohy sa má najmä prepracovať systém záväzného vyjadrovania sa národných výborov k dlhodobým a strednodobým plánom poľnohospodárstva, ako aj zabezpečiť plné využitie poľnohospodárskeho pôdneho fondu a plnenie ďalších úloh.

Na spracovanie spomenutých dlhodobých úloh bola zriadená pracovná skupina, zložená z odborníkov ústredných orgánov a národných výborov, ktorá má výsledky svojej práce predložiť na schválenie do konca roku 1973.

Možno však konštatovať, že vládny návrh zákona v podstate umožnil vládam republík bližšie vymedziť vzťahy poľnohospodárskych správ k národným výborom. Táto možnosť je zakotvená v § 16 vládneho návrhu zákona.

Preto sa môžem v plnom rozsahu stotožniť s návrhom spoločného spravodajcu výborov Snemovne ľudu na schválenie vládneho návrhu zákona o okresných a krajských poľnohospodárskych správach a navrhnúť Snemovni národov, aby schválila vládny návrh zákona v zmysle odporučenia spoločného spravodajcu výborov Snemovne ľudu. /Potlesk./

Předsedající místopředseda FS prof. dr. D. Hanes: Ďakujem poslankyni Čambálovej. Otváram rozpravu o vládnom návrhu zákona, do ktorej sa dosial prihlásili poslanci: Augustín Kvasnica, Jan Sedláček, František Musil a Stanislav Janda. Ako prvý hovorí poslanec Augustín Kvasnica a pripraví sa poslanec Jan Sedláček.

Poslanec A. Kvasnica: Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, v tomto období žijú naši družstevníci a celá naša poľnohospodárska verejnosť v starostiach o zber krmív a prípravou na žatvu, v znamení konkrétneho rozpracovávania a uvádzania do života uznesení aprílového pléna ÚV KSČ a rezolúcie VIII. celoštátneho zjazdu JRD.

Je to obdobie, ktoré je naplnené činorodou prácou našich družstevníkov, čo vyplýva i z toho, že úlohy v nákupe živočíšnych produktov za doterajšie mesiace t.r. sa nielen plnia, ale i prekračujú, ďalej je to obdobie hľadania takých ciest, ktoré by priviedli celé naše poľnohospodárstvo na taký stupeň, aby mohli ešte plnšie uspokojovať rastúce potreby našich pracujúcich v oblasti potravín a požiadavky kryť z vlastnej tuzemskej výroby.

Tieto otázky sú v súčasnom období predmetom rokovania plén okresných výborov strany, okresných národných výborov, straníckych organizácií, plén národných výborov na dedinách, členských schôdzí JRD, všetkých zložiek Národného frontu a verejných schôdzí na našich dedinách, kde sa hovorí o tom, ako sa tá ktorá obec, ten ktorý poľnohospodársky závod konkrétne zapojí do novej etapy svojho rozvoja z hľadiska koncentrácie, špecializácie a kooperácie poľnohospodárskej výroby v obvode, prípadne v okrese.

Ústredný výbor našej strany veľmi zodpovedne zhodnotil doterajší vývoj poľnohospodárstva a svojimi uzneseniami uložil vláde našej republiky, aby ešte v tomto roku predložila Federálnemu zhromaždeniu návrhy na niektoré zmeny a legislatívne úpravy zákonných opatrení, ktoré už nevyhovujú alebo sú v mnohom prekonané a nepomáhajú ďalšiemu rozvoju odvetvia poľnohospodárstva, ako na to poukázal vo svojom výklade súdruh minister Večeřa.

Tieto uznesenia našich straníckych a štátnych orgánov je nutné vidieť ako výraz predvídavosti a citlivého prístupu našej spoločnosti k odvetviu poľnohospodárstva, ktoré vstupuje do novej etapy svojho rozvoja.

Považujem preto za správne, že už na tomto spoločnom zasadaní oboch našich snemovní prerokovávame akoby základnú otázku, veľmi úzko súvisiacu s realizáciou záverov ďalšieho všestranného socialistického poľnohospodárstva, a to úpravu hospodárskeho riadenia poľnohospodárstva cestou vytvorenia okresných a krajských poľnohospodárskych správ.

Tento vládny návrh zákona, jeho posúdenie a prijatie vo Federálnom zhromaždení, vidím ako nevyhnutný krok k dosiahnutiu náročných cieľov, ktoré pred celé československé poľnohospodárstvo postavil XIV. zjazd KSČ. Každý, kto na tomto úseku pracuje, musí priznať, že nové cesty rozvoja nutne žiadajú aj nové cesty a spôsoby organizácie systematického riadenia tohto odvetvia v konkrétnych podmienkach okresov a krajov.

Štátna finančná politika vedená voči poľnohospodárstvu bola dosiaľ vykonávaná v súlade so záujmami družstiev, o čom svedčí súčasné ekonomické postavenie prevážnej väčšiny JRD. Vieme, že aj v ďalšom období bude štát vkladať do poľnohospodárstva značné finančné prostriedky, a preto je celkom na mieste, aby mohol spätne uplatňovať svoj vplyv na jeho riadenie a ďalší vývoj, tak ako to návrh zákona predpokladá. Hovorím o týchto otázkach nie preto, že by som chcel dokazovať, že sa dosiaľ v poľnohospodárstve urobilo málo a že by som chcel znižovať prácu a výsledky dosial existujúcich okresných poľnohospodárskych združení, ale preto, lebo práve nedokonalosť tohto spôsobu riadenia a niektoré úzke miesta v ňom viedli niektoré poľnohospodárske podniky k nesprávnemu chápaniu povinností voči štátu.

Okresné poľnohospodárske združenia majú byť orgánmi hospodárskeho riadenia. Ministerstvo poľnohospodárstva a výživy delegovalo im právomoc štátneho zriadenia, hoci mali byť samosprávnou hospodárskou organizáciou. V danej etape šlo o to, aby zoskupeniam podnikov nadväzujúcich na prvovýrobu /mliekárne, poľnohospodárske nákupné podniky a ďalšie/ boli vytvorené podmienky pre vertikálnu i horizontálnu integráciu v okrese, čo sa hneď od začiatku nedodržiavalo, postupne sa stali tieto podniky pasívnymi, a teda dobre myslený zámer bol hneď na začiatku narušený. Podľa stanov mali byť okresné poľnohospodárske združenia hospodárskou organizáciou, ale hospodárili podľa zásad platných pre rozpočtové organizácie. Niektoré združenia sa zapodievali hospodárskou a podnikateľskou činnosťou, mali stavebné mechanizmy, obchodné a odbytové stánky, atd., čo malo nesporne zlý vplyv na ich riadiacu funkciu. Nebolo vyjasnené ani postavenie riaditeľa a aparátu okresných poľnohospodárskych správ ako štátneho orgánu, zatiaľ čo na druhej strane ich nadriadeným orgánom bolo predstavenstvo okresnej poľnohospodárskej správy, prípadne valné zhromaždenie. V tomto prípade sedel riaditeľ na dvoch stoličkách, raz ako nositeľ štátnej úlohy a raz ako ochranca užších záujmov toho ktorého podniku.

Najvážnejší nedostatok sa vyskytol v súvislosti s plánovacou disciplínou, čo obzvlášť vypuklo v roku 1968, keď niektoré poľnohospodárske podniky odmietli vyrábať a dodávať produkty, ako sú zemiaky, repka a iné, na ktorých mal štát záujem. Zdôrazňovali a uplatňovali sa podnikové záujmy, trhový mechanizmus, špekulovalo sa, nerešpektoval sa plán, vznikali protiklady - plán a potreby spoločnosti - čo v socialistickej spoločnosti musí byť vonkoncom v súlade.

K pozitívam možno však pripísať to, že si okresná poľnohospodárska správa určila svoj program rozvoja poľnohospodárskej výroby, ktorý sa v mnohých prípadoch nielen plnil, ale aj prekračoval.

Svoj význam mala aj tá skutočnosť, že predstavenstvo okresnej poľnohospodárskej správy riešilo i významné otázky týkajúce sa rozdeľovania finančných prostriedkov, subvencií, poskytovania príspevkov na stabilizáciu a pod., kde bolo zapojené mnoho podnikov do procesu riadenia, kolektívneho posudzovania vecí a pod.