Objektívne treba teda priznať, že okresná poľnohospodárska správa v predošlej etape splnila svoju pozitívnu úlohu, hlavne pokiaľ šlo o proces intenzifikácie poľnohospodárskej výroby a o začiatky zakladania spoločných družstevných podnikov. Aj v krízových rokoch 1968-1969 sa okresná poľnohospodárska správa jednomyseľne postavila za stranícku politiku v oblasti poľnohospodárstva od IX. až XIII. zjazdu KSČ a nedovolila túto politiku narúšať.

Vidíme teda, že vedľa úspechov a kladov tohto organizačného usporiadania sa vyskytli aj nedostatky, ktoré sme povinní v súčasnej hospodárskej konsolidácii riešiť, a týmto novým zákonným opatrením chceme napraviť chyby v organizačnom riadení poľnohospodárstva.

Úlohou novej zákonnej úpravy je zaviesť jednotný systém a inštitucionálnu štruktúru riadiacich orgánov. Zatiaľ čo výrobné poľnohospodárske správy vykonávali svoju pôsobnosť na základe zákona, okresná poľnohospodárska správa vykonávala túto pôsobnosť na podklade administratívnych opatrení.

Hovorila tu už o tom poslankyňa Čambálová. Je to nežiadúci stav v našom právnom poriadku. Chcem v tejto súvislosti poukázať na to, že sa už do novelizácie ústavného zákona o čs. federácii dostalo ustanovenie, v ktorom sa počíta s tým, že bude treba jednotnou formou federálneho zákona upraviť zásady organizácie riadenia poľnohospodárstva.

Z toho potom vyplýva, že legislatívny návrh vypracovaný na podklade ústavného zákona musí mať povahu rámcového federálneho zákona. Ak predložený vládny návrh posudzujeme z tohto hľadiska, môžeme konštatovať, že túto povahu má, že je v súlade s ustanoveniami článkov 138 a 139 ústavného zákona o čs. federácii a že tiež splnomocňuje vlády republík i ministerstvá poľnohospodárstva a výživy republík na vydanie vykonávacích predpisov na riadnu realizáciu a správne fungovanie tohto nového zákona.

Je teda správne, že nový zákon nadväzuje na pozitívne skúsenosti okresnej poľnohospodárskej správy a že naďalej počíta s účasťou a zapojovaním podnikov na ďalšie riadenie a rozvoj socialistického poľnohospodárstva, čo je z hľadiska novej etapy procesu špecializácie a kooperácie, ako aj z hľadiska vyrovnávania zaostávajúcich podnikov veľmi potrebné.

Z hľadiska plnenia úloh celého agrokomplexu má osobitný význam aj zapojenie cestou poľnohospodárskych rád spracovateľského priemyslu, úzkou spoluprácou podnikov služieb a potravinárskeho priemyslu, ako aj výskumných a vedeckých inštitúcií, kde veda ako výrobná sila bude zohrávať rozhodujúcu úlohu, aby tieto kolektívy, teda okresné a krajské poľnohospodárske rady, čo najlepšie úlohy zabezpečovali a čo najpriaznivejšie ovplyvňovali ďalší rozvoj.

Rámcovosť navrhovaného zákona treba hodnotiť kladne najmä preto, že umožňuje jednotlivým republikám, aby dopracovali vykonávacie pokyny s ohľadom na špecifičnosť svojich problémov a podmienok tak, aby zodpovedali súčasným i budúcim požiadavkám a už teraz vytvárali podmienky pre dobré riadenie, aby tak na úrovni okresu, ako aj na úrovni kraja mala poľnohospodárska správa možnosť prácu v celom komplexe usmerňovať a koordinovať.

Domnievam sa tiež, že by vykonávacie predpisy mali bližšie určiť vzťahy k národným výborom v otázkach kádrových, plánovacích, ďalej by mali dať možnosť vykonávať kontrolnú činnosť v podriadených podnikoch pri dodržiavaní zásady - kto riadi, ten aj kontroluje - a konečne do celého systému riadenia zapojiť aj Zväz družstevných roľníkov, ktorý má svoje pôsobenie hlavne pri rozvíjaní iniciatívy pracujúcich v poľnohospodárstve.

Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, svojím vystúpením som chcel iba zdôrazniť nevyhnutnosť novej zákonnej úpravy o okresných a krajských poľnohospodárskych správach, a to tak z hľadiska politického, ako aj právneho. Myslím, že návrh spravodajcu Snemovne ľudu poslanca Vondrouša je dostatočne odôvodnený, a preto budem za tento návrh hlasovať. /Potlesk./

Předsedající místopředseda FS prof. dr. D. Hanes: Ďakujem poslancovi Kvasnicovi. Teraz bude hovoriť poslanec Jan Sedláček.

Poslanec J. Sedláček: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, cílem všech úkolů, které národnímu hospodářství uložil XIV. sjezd KSČ, je zvýšit životní úroveň a zlepšit životní podmínky.

Významnou úlohu v tomto úsilí má výživa, která je jednou ze základních životních potřeb člověka. Proto je zapotřebí, aby její požadavky byly v souladu se zemědělskou produkcí. Tento soulad se musí projevit zejména v přiměřeném objemu zemědělské produkce a v přizpůsobení zemědělské výroby tendencím ve struktuře spotřeby potravin.

Co však brání tomu, aby struktura naší strany byla v souladu se zdravotnicko-nutričními postuláty, které objektivně vyjadřují fyziologickou potřebu člověka?

V prvé řadě je to problém zemědělské produkce. Proto je zapotřebí zvýšit zejména u některých spotřebovávaných potravin nejen kvantum, ale zejména docílit kvalitativní změny. Cílem musí být podstatné zvýšení mléka jako nutričně nejhodnotnější potravy, zvýšení výroby masa a vajec, zvýšení produkce ovoce a zeleniny, snížení spotřeby cukru a mouky.

To jsou hlavní strukturální změny, které by měly nastat ve výživě, za něž do značné míry odpovídá zemědělská produkce.

V této souvislosti vystupuje do popředí otázka, jak a v jakém rozsahu může předložený návrh vládního zákona, který je předmětem našeho dnešního jednání, působit na dosažení těchto záměrů.

Domnívám se, že předložený vládní návrh zákona vytváří příznivé podmínky k tomu, abychom v zemědělství, tedy na úseku, ve kterém mnoho let pracuji, se postupně vyrovnávali s požadavky, které na nás klade výživa.

Vycházím přitom z pozitivních ustanovení, která jsou uvedena v článku 3 předloženého návrhu zákona. Dosáhnout těchto záměrů v prvé řadě předpokládá uplatnit v zemědělské praxi nové, moderní a progresivní prvky řízení na všech stupních, zejména pak prvky kooperace, integrace a specializace.

Tam, kde překročili bariéru někdejších - mnohdy oprávněných obav - se dostavují prvé pozitivní výsledky.

V této souvislosti mi dovolte uvést několik příkladů ze svého volebního obvodu v okrese Náchod, které se nevztahují jenom k vlastní kooperaci, integraci a specializaci, ale - a to je zvláště důležité - přihlíží k potřebám zemědělské produkce nezbytné pro správnou výživu veskrze již zmíněnou kooperaci, integraci a specializaci.

Rok 1971 svými politicko-hospodářskými a ekonomickými výsledky znamenal další růst zemědělské produkce, a to cestou intenzifikace. V porovnání k roku 1970 se zvýšila hrubá zemědělská produkce o 4 % a tržní produkce o 4,2 %. Růst výkonů byl vyšší než celkový růst objemu materiálových nákladů. Proto se také zvýšil čistý zisk oproti skutečnosti roku 1970 o 2,5 mil. Kčs.

Řada opatření - a to nejen organizační povahy - jsou příčinou toho, že okres se úspěšně vyrovnal se všemi nákupními úkoly kromě mléka, ačkoliv oproti skutečnosti roku 1970 bylo potravinářskému průmyslu dodáno o 1,5 mil. litrů více. Okres byl v roce 1971 nejlepším v ČSR v užitkovosti dojnic, která dosáhla 2952 litrů.

Tato fakta dokumentují úroveň zemědělské výroby v okrese. Nutno přiznat, že za celookresními ukazateli ve výrobě, nákupu i ekonomice jsou skryty i negativní jevy a nevyužité rezervy. Proto vítáme vládní návrh zákona, který po schválení ve Federálním shromáždění bude u nás pozitivně působit zejména při odhalování rezerv pomocí racionalizačních opatření.

Je v silách zemědělců na okrese Náchod, zabezpečit zvyšující se úkoly v rostlinné a živočišné výrobě. V podmínkách našeho okresu to však znamená cílevědoměji uplatňovat specializaci a koncentraci zemědělské výroby především cestou vyvíjení kooperačních vztahů.

I když jsme v tomto náročném procesu na počátku, možno konstatovat, že specializační a kooperační záměry se začínají v okrese uplatňovat, a to především na úseku rostlinné výroby formou jednoduché kooperace.

V okrese jsou na základě kooperačních smluv již ustavena tři seskupení zemědělských závodů, která zakoupila několik deportérů na sklizeň lnu. Další JZD zakoupilo vysoce výkonný traktor, společně provádí orbu, plánují sklizňové práce při skupinovém nasazení strojů apod.

Mezi JZD Pruty a Vyskov se zkouší společné řízení celé rostlinné výroby.

V JZD Pěkov - kde jsem předsedou - budujeme se sousedním JZD Hvězda společnou posklizňovou linku na obilí a sklad na 50 vagónů zrna. Obdobná kooperační posklizňová linka se skladem na 110 vagónů se buduje na Novoměstsku.

Zkušenosti jsou takové, že převážná část zemědělských závodů se k novým formám organizace a řízení výroby staví kladně. Podporuje ji a vidí v ní jedinou a správnou cestu k vybudování moderní socialistické zemědělské velkovýroby. Pochopitelně máme funkcionáře, kteří jsou vedeni snahou uzavřít se ve vlastním závodě s tím, že v jeho rámci vystačí uspokojit požadavky na růst výroby.

Spolu s politickými orgány a orgány státní správy v okrese to považuji za krátkodobou politiku, která může výhledově vést tyto závody ke stagnaci.

Celkově však jde zemědělství v okrese Náchod progresívním způsobem kupředu. Prvé zkušenosti ukázaly i na takové faktory, jako je: že nové momenty ve vývoji kladou nesporně zvýšené nároky nejen na kvalitu řízení, ale - a to zejména - na kvalitu plánování. Ukazuje se potřeba uplatnit v praxi více vědeckých poznatků, potřeba uplatnit systémový přístup při odstraňování šablonovitosti. Při plánovacích pracech bude třeba přihlédnout ke značně širokým souvislostem, zejména je nutné respektovat požadavky ochrany životního prostředí, celkového rozvoje venkovských sídlišť apod. Do popředí vstupuje i nutnost úpravy ekonomických nástrojů včetně jednotných pravidel pro odměňování a úpravy dílčích právních norem.

Považuji za potřebné připomenout potřebu pružných pravidel pro subvenční a finanční politiku tak, aby tato navazovala na úkony, které byly provedeny legislativní cestou. Vašemu posouzení bych rád předložil tuto skutečnost:

Od roku 1970 není dořešena možnost placení inženýrské činnosti ze státních prostředků společným družstevním podnikům. Jednotlivé JZD má podle dosavadní platové úpravy nárok na placení této činnosti. Ale když se spojí několik závodů k vybudování společného podniku v zájmu zvýšení produkce, efektivnosti výroby a produktivity práce, nárok na tyto prostředky podle výkladu ministerstva financí nemají.

Mohu vás ujistit, že pro zemědělce, kteří jsou vedeni cestou moderní velkovýroby je toto nepochopitelné a mnohdy jsou terčem pro ty, kteří se uzavírají do problému vlastního družstva.

Až doposud jsem hovořil o rostlinné výrobě. Mám po ruce stejné množství pozitivních příkladů týkajících se specializace a koncentrace na úseku živočišné výroby. Také na tomto úseku jsme získali řadu pozitivních příkladů. Dovolte mi jeden za všechny: prvý společný podnik v Nahořanech, vybudovaný svépomocí jedenácti zemědělských závodů s roční produkcí 75 vagónů vepřového masa zahájil provoz v září 1971. V tomto společném podniku zabezpečí výrobu vepřového masa vždy dva ošetřovatelé za směnu. V předcházejících 11 závodech bylo zapotřebí k produkci nižší o 30 vagónů vepřového masa 27 ošetřovatelů.

V této souvislosti musím ovšem připomenout, že tak, jak jsme vyřešili výrobu masa je řešena i koncentrace chovu slepic a výhledově budou vejce vyráběna pouze ve dvou specializovaných zemědělských závodech. Nejsložitější otázkou je pro nás progresívní řešení chovu skotu. Druhým okruhem problémů, který zpomaluje tempo možného vývoje v našem okrese jsou finanční prostředky potřebné na vybudování odpovídajících zařízení v částce 800 mil. Kčs.

Z této velmi stručné perspektivy rozvoje zemědělské výroby v okrese, především živočišné výroby, chtěl jsem ukázat na složitost a náročnost řešení. I když jde o proces dlouhodobý, nutno jej plánovitě a cílevědomě řešit a řídit.

Je skutečností, že návrh zákona o okresních a krajských zemědělských správách, současně rozšiřuje demokracii a podíl prvovýrobců na řízení a řešení rozvoje zemědělství cestou kooperace, koncentrace a specializace a ne jak se někde začalo mluvit, že se likviduje okresní zemědělské sdružení, kde pracují statutární zástupci, především předsedové JZD a ředitelé státních statků.

Opak je pravdou, protože současně schválením a realizací dnes předloženého zákona se účastní zástupci prvovýroby na řízení vedle státního orgánu - v zemědělské radě a dál v kooperačních radách, kterých v našem okrese bude celkem sedm, kde budou uplatňovat svůj vliv na území jako součásti okresu.

Nejde tedy o snížení vlivu a podílu zástupců prvovýroby na dalším řízení a rozvoji zemědělské výroby, ale dokonce mám někdy pocit, že přemíra zapojení vedoucích funkcionářů do různých orgánů by měla být pečlivě vážena a práce koordinována tak, aby právě teď v začátcích a nástupu do řešení třetí etapy se uvolnily ruce pro organizování výroby přímo mezi lidmi, tedy na pracovišti.

Současně s tím vidím nutnost a podmíněnost pro vybudování moderní socialistické zemědělské velkovýroby v plnění povinností všech ostatních úseků v národním hospodářství, stanovené jim směrnicemi XIV. sjezdu KSČ.

Jsem přesvědčen, že nové zákonné uspořádání řízení zemědělství je nutné pro úspěšné řešení závěrů stranických, státních orgánů a VIII. sjezdu JZD.

Předsedající místopředseda FS prof. dr. D. Hanes: Ďakujem poslancovi Sedláčkovi. Ďalej bude hovoriť poslanec Musil.

Poslanec F. Musil: Ve svém diskusním příspěvku chci se zaměřit na některé problémy vyplývající z projednávané vládní předlohy ve vztahu k družstevním organizacím. Jde mi o to ukázat, že projednávaná zákonná osnova, i když znamená posílení vlivu státu na řízení zemědělské výroby, respektuje zásady družstevní demokracie, na nichž je činnost družstevních organizací založena. Považuji za vhodné se těmito otázkami zabývat, neboť - vzhledem k rámcovému charakteru zákonné předlohy a v souvislosti s tím i k její nezbytné stručnosti - tyto problémy ve vládním návrhu nevystupují do popředí a budou rozpracovány teprve v prováděcích předpisech.

Dovolte mi především poukázat na znění § 2 odst. 3 vládní osnovy, podle níž musí zemědělská okresní správa při řízení družstevních organizací vystupovat v souladu se zvláštními předpisy upravujícími zemědělské družstevnictví. Z toho vyplývá, že okresní zemědělské správy budou ve svých opatřeních ve vztahu k družstevním organizacím vázány nejen platnými předpisy, tj. především zákonem o JZD a vzorovými stanovami, ale v budoucnosti i připravovaným zákonem o zemědělském družstevnictví, které podle uveřejněných tezí k tomuto zákonu výrazně zdůrazní zásady družstevní demokracie. Konkrétně to znamená, že všechna opatření okresní zemědělské správy budou muset být schválena v příslušných orgánech družstevních organizací. Tak např. rozpis úkolů, rozmístění ekonomických nástrojů a jejich použití a podobná opatření hospodářského řízení prováděna okresními zemědělskými správami, budou muset být projednávány na členské schůzi družstevníků, resp. jiných družstevních orgánech příslušných podle stanov.