S mnohými svými poznatky vystoupí nepochybně poslanci v diskusi. Zmíním se proto ve své zprávě jen o některých nedostatcích závažnějšího rázu, na něž bylo ve výborech z více stran poukazováno.

Jedním z nich je především skutečnost, že boj proti kriminalitě a ostatní protispolečenské činnosti se zdaleka ještě nestal samozřejmým úkolem všech státních orgánů hospodářských i společenských organizací a vůbec celé naší veřejnosti. Stále ještě u mnohých orgánů, organizací i občanů přežívá nesprávný názor, že boj proti kriminalitě a jiným nepořádkům je výlučně úlohou orgánů bezpečnosti, prokuratury a soudů. Starost o dodržování našich socialistických norem v ekonomické oblasti se nestala součástí řídící a kontrolní činnosti nadřízených orgánů ani vedoucích pracovníků, jak to ukládají závěry XIV. sjezdu KSČ. Není pak divu, že ani řadoví pracovníci nepovažují vždy za svou povinnost řídit se platnými zákony. Pro mnohé z nich stále ještě platí zásada "co tě nepálí, nehas".

Tato lhostejnost a nevšímavost části našich lidí budí oprávněné roztrpčení obrovské většiny našich pracujících, kteří poctivě pracují a ukázněně se podřizují normám daným k ochraně dalšího rozvoje naší socialistické společnosti. Tato lhostejnost a nevšímavost působí kromě toho nemalé škody našemu národnímu hospodářství. Tyto škody vznikají především nedostatečnou evidencí materiálových a finančních prostředků, nedostatečnou ochranou majetku v socialistickém vlastnictví i jeho nedokonalou ostrahou. Mnozí vedoucí pracovníci zanedbávají péči o socialistický majetek, mají na zřeteli jen dosažení příznivých hospodářských výsledků a nevidí, že tyto výsledky jsou znehodnocovány rozkrádáním a poškozováním socialistického majetku. "Bílou vránou" je hospodářský pracovník, který trestný čin spáchaný v podniku oznámí orgánům prokuratury nebo bezpečnosti; mnohem častěji se hospodářský pracovník snaží krýt pachatele, popř. vyřešit případ, který patří před soud, vlastním opatřením, a to ne vždy dosti účinnými kárnými tresty ukládanými podle zákoníku práce.

Velkou pozornost zaměřili poslanci ve výborech na otázky nedůsledného a mírného postupu proti recidivistům a různým parazitním, asociálním a jiným protispolečenským živlům. Také z řad široké veřejnosti stále sílí volání, aby proti takovým živlům, které neváhají sáhnout ani k brutálním vraždám, byla uplatňována přísná opatření. Spolu se zpřísněnou represí je zároveň požadováno postupné vytvoření komplexního systému převýchovy pachatelů během výkonu trestu i po propuštění z výkonu trestu, péče o jejich začlenění do práce po propuštění, ale i účinné kontroly po jejich propuštění.

Proto s velkým porozuměním a s plnou podporou byla ve výborech přijata slova s. Husáka na VIII. všeodborovém sjezdu o tom, že bude třeba se urychleně zamyslet nad zpřísněním zákonných opatření proti parazitům a flákačům a přijmout nezbytná opatření pro bezpečnost života a zdraví poctivých občanů.

Výbory vycházejí z úvahy, že platné zákony při správné aplikaci ve většině případů umožňují účinně čelit trestné činnosti. Současně proto doporučují uložit generálnímu prokurátorovi a ministru vnitra zaměřit se v současné době především na důsledné stíhání trestných činů proti státu, společnosti, násilných trestných činů a ostatních činů páchaných protispolečenskými živly a všestranně přispívat k rychlému a spravedlivému soudnímu potrestání pachatelů. Zároveň však výbory považují za správné zaměřit pozornost na zdokonalení předpisů tak, aby umožnily účinnější postih závažných trestných a protispolečenských činů.

Při projednávání zprávy o stavu zákonnosti ve výborech jsme si byli vědomi toho, že vedle včasného, důsledného a rozhodného postihu trestné a ostatní protispolečenské činnosti je třeba ke zlepšení stavu socialistické zákonnosti uplatnit všechny formy výchovného působení v denním životě a práci. Výchova k socialistické morálce, k úctě k poctivé práci, k občanské odpovědnosti, k pracovní kázni, k soudružským vztahům a k nesmiřitelnosti k nedostatkům je úkolem velmi náročným a pro další rozvoj v naší socialistické společnosti nezbytným.

Přitom zvláštní důraz kladli poslanci na otázky výchovy mládeže. I když se v posledních letech nepříznivý vývoj kriminality mládeže zpomalil, je třeba podílu mládeže na kriminalitě i příčinám, které vedou k trestné činnosti mládeže, věnovat stálou pozornost. Je třeba zvýšit účinnost boje proti přežitkům kapitalistické společnosti které stále ještě ovlivňují rodinné vztahy i výchovu dětí, vedou k jednostrannému uplatňování socialistického životního stylu s důrazem na spotřebitelskou stránku a k rozporům mezi výchovou v rodině a výchovou ve škole a společnosti.

Málo účinné je úsilí společenských organizací, kulturních institucí i hromadných sdělovacích prostředků o ovlivňování veřejného mínění proti trestné činnosti a formování takových hodnot ve vědomí mladých lidí, na jejichž základě by odsuzovali asociální a podobné projevy. V otázkách výchovy budeme muset mnohem více než dosud využívat zkušeností socialistických zemí a organizovat výměnu zkušeností. O všech těchto a dalších problémech výchovy mládeže i dospělých se diskutovalo nejen v kulturních, ale i ve všech ostatních výborech.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, považovala jsem za nutné podtrhnout některé závažnější aspekty závěrů, k nimž poslanci došli při projednávání zprávy o stavu socialistické zákonnosti. Postupné prohlubování socialistické zákonnosti je předpokladem dalšího rozvoje socialistické společnosti. Je proto nutné, abychom dovedli získat všechny státní orgány, hospodářské a společenské organizace i jednotlivé naše občany k důslednému, uvědomělému a dobrovolnému plnění zákonů i ostatních předpisů.

Na formování socialistického právního vědomí občanů se musejí účinněji než dosud podílet prostředky hromadného působení, především tisk, rozhlas, televize, film i naše knižní literatura. Nemalý podíl při zvyšování právního uvědomění občanů připadá i nám poslancům v našich volebních obvodech.

Na závěr své zprávy navrhuji Sněmovně lidu, aby ke zprávě generálního prokurátora ČSSR a Nejvyššího soudu ČSSR o stavu socialistické zákonnosti přijala usnesení, jehož návrh je obsažen ve společné zprávě výborů č. tisku 5/SL a 5/SN, a to s některými formulačními zpřesněními, která jsou již zapracována do rozdané zprávy, kterou jste obdrželi včera. Dále, soudružky a soudruzi poslanci, doporučuji, aby v návrhu usnesení v bodě 4, kde je uvedeno, že se "ukládá generálnímu prokurátorovi" byla formulace změněna, že se "doporučuje generálnímu prokurátorovi ČSSR" a dále aby bylo uvedeno "vládě ČSSR zaměřit . . . ", místo "ministru vnitra ČSSR zaměřit . . . ", takže zbytek textu zůstane beze změny. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS dr. B. Kučera: Děkuji poslankyni Pilátové. Zpravodajskou zprávu výborů Sněmovny národů přednese společný zpravodaj poslanec Jozef Valo. Prosím, aby se ujal slova.

Poslanec J. Valo: Vážené súdružky poslankyne, súdruhovia poslanci, moja úloha ako spoločného spravodajcu výborov Snemovne národov k správe o stave socialistickej zákonnosti je veľmi uľahčená tým, že výbory Snemovne národov prerokovali správu na spoločných schôdzkach s výbormi Snemovne ľudu a odporúčajú Snemovni národov prijať zhodné uznesenie, ako navrhuje Snemovňa ľudu.

K vývodom obsiahnutým v spravodajskej správe považujem za nutné dodať, že vo výboroch bolo kritizované nedodržiavanie zákona o boji proti alkoholizmu. Výbory pre sociálnu politiku došli k záveru, že podstatné zníženie trestnej činnosti sa nedá dosiahnuť bez zásadného riešenia problému alkoholikov. Tieto výbory sa ďalej uzniesli zaradiť do svojich pracovných plánov prerokovanie problematiky protialkoholických zborov s cieľom posúdiť možnosť zvýšenia účinnosti ich práce, najmä vybavením takými právomocami, aby vzrástol ich význam, úloha a výsledky v boji proti jednej z hlavných príčin trestnej a protispoločenskej činnosti vôbec. Závery, ku ktorými výbory pre sociálnu politiku pri skúmaní týchto otázok dôjdu, bude možné využiť pri vypracovaní komplexných návrhov na opatrenia zabezpečujúce dosiahnutie zásadného obratu v boji proti alkoholizmu.

Výbory pre sociálnu politiku i ústavnoprávne výbory sa taktiež zaoberali v súvislosti s ochranou rodiny a mládeže veľmi pálčivým problémom, a to je vysoký počet občanov odsúdených plniť vyživovacie povinnosti k nedospelým deťom. Títo ľudia sa svojej povinnosti zámerne a s veľkou vynachádzavosťou vyhýbajú a žiaľbohu súčasný systém zabezpečenia toho, ako ich pohnúť k plateniu výživného, nie je dosť často účinný. Vina je mnohokrát i na strane organizácií, ktoré dôsledne nedodržujú ustanovenia Zákonníka práce, niekedy i národné výbory veľmi zhovievavo dávajú súhlas k nadviazaniu nových pracovných pomerov, a tak sa nepriamo umožňuje týmto ľudom fluktuácia. Dlhované sumy dosahujú v mnohých prípadoch i desaťtisíce korún, sú dlho alebo niekedy úplne nedobytné a často nepomáha ani bezpodmienečné odsúdenie. Námetov na riešenie tohto problému je celý rad. V záujme detí a ich matiek, na ktorých potom leží bremeno starosti o deti, by sa malo hľadať optimálne riešenie, ako takýchto nezodpovedných ľudí pohnúť k plneniu aspoň takej povinnosti, ako je prispievať na výživu.

Kultúrne výbory oboch našich snemovní venovali pri prerokúvaní správy o stave socialistickej zákonnosti zvýšenú pozornosť výchove mládeže a snažili sa nájsť, resp. špecifikovať hlavné príčiny, ktoré vedú ku kriminalite mladistvých. Z ich rokovaní vyplynuli niektoré podnety, ktoré treba realizovať nielen v oblasti výchovy, ale o ktorých by sa malo uvažovať i pri výkone prípravného a súdneho konania.

Toto, súdružky a súdruhovia, je len niekoľko problémov, ktorými sa výbory zaoberali. Bolo ich samozrejme omnoho viac. Hovorí sa o nich v spoločnej správe výborov, ktorú ste dostali. Nášmu dnešnému prerokúvaniu správy o stave socialistickej zákonnosti v celej ČSSR predchádzalo tiež rokovanie Českej i Slovenskej národnej rady, ktoré prerokúvali obdobné správy týkajúce sa stavu zákonnosti v každej z našich národných republík. V týchto zboroch vzbudili správy veľkú pozornosť a záujem, a závery, ku ktorým národné rady došli, zodpovedajú záverom našim. Znamená to teda, že chceme všetci prispieť k tomu, aby v našej spoločnosti negatívne javy ubúdali. Odporúčam preto spoločnú správu výborov oboch snemovní s úpravou bodu 4/ tak, ako ju navrhovala spravodajkyňa Snemovne ľudu, schváliť. /Potlesk./

Předsedající místopředseda FS dr. B. Kučera: Děkuji poslanci Valovi za jeho zprávu. Soudružky a soudruzi, přistoupíme nyní k rozpravě. Jako první se přihlásil do rozpravy poslanec Jirák. Dávám mu slovo.

Poslanec M. Jirák: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, v oblasti činnosti ozbrojených sil se vyskytuje množství skutečností, které je třeba utajovat před nepovolanými osobami, neboť jejich vyzrazení by přineslo vážné škody zájmům obrany vlasti. Některé z těchto skutečností mají však zcela mimořádný význam a režim utajení musí u nich být zvlášť přísný. Jedná se zejména o okolnosti týkající se nejnovějších zbraní, jejich technických parametrů a umístění některých vojenských staveb a zařízení a některých organizačních opatření. Zákon definuje takové skutečnosti jako státní tajemství zvlášť důležité. S těmito skutečnostmi může se i uvnitř ozbrojených sil seznamovat pouze omezený počet osob zvlášť k tomu zmocněných.

V uplynulém roce byl projednáván zákon o ochraně státního tajemství a tehdy byl význam podobných opatření podrobně osvětlen. Přesto však se vyskytují v platné právní úpravě jisté nedostatky, které zvlášť při soudním projednání trestních věcí působí na tomto úseku značné potíže. O tomto problému bych se zde chtěl stručně zmínit. V případě, že dojde k vyzrazení nebo ohrožení státního tajemství zvláštní důležitosti, nebo k jeho ohrožení jednáním příslušníka ozbrojených sil, projednávají takovou trestní věc jenom k tomu určení vyšetřovatelé, vojenští prokurátoři a soudci; řízení se mohou zúčastnit jenom zvlášť pro ten účel prověřené zapisovatelky a také pro uchování trestních spisů platí zvláštní předpisy. Pokud je v trestním řízení o podobném případě nezbytná účast obhájce, umožňuje trestní řád, aby jím byl ustanoven prověřený důstojník justice zařazený ve vojenském soudnictví; advokát v takovém případě obhajobu zastupovat nemůže.

Tato opatření jsou v zájmu obrany vlasti nezbytná, umožňují řádné projednání dané trestní věci se zachováním všech práv obviněného a zároveň zaručují uchování zvlášť závažných státních tajemství.

Výjimečně se může ovšem stát, že trestného činu-při jeho soudním projednávání, je nezbytné vyslechnout svědky i další osoby ke skutečnostem tvořícím státní tajemství, zvláště důležité - se dopustí též civilní osoba, která jinak vojenské soudní pravomoci nepodléhá. Jedná se obvykle o vojáky v záloze, kteří se vyzrazení nebo ohrožení takového tajemství dopustili teprve v době, kdy již nevykonávali vojenskou činnou službu, odešli do zálohy, do důchodu atd.

Trestní řád z roku 1961 umožňoval, aby v takovém výjimečném případě byl pachatel, ačkoliv šlo již o civilní osobu /bývalého vojáka/ postaven před vojenský soud. Ten pak projednával věc před zvláštním senátem, za účasti vojenského obhájce a za dodržení dalších opatření, jak jsem vpředu uvedl. Tato praxe, která byla zcela vyhovující, opírala se o ustanovení § 26 písm.c/trestního řádu tehdy platného, který zmocňoval Nejvyšší soud, aby věc, v níž jde o trestní čin ohrožující důležité zájmy obrany vlasti, odňal krajskému nebo okresnímu soudu a přikázal ji k projednání vojenskému soudu.

Toto ustanovení bylo však novelou trestního řádu z roku 1969 /zákonem č. 149/1969 Sb./ zrušeno. Podle současné právní úpravy má tedy v podobných případech, kdy pachatelem je civilní osoba, rozhodovat obecný soud /okresní příp. krajský soud/. To však způsobuje v praxi nepřekonatelné potíže. Kdyby byli řízením v podobných případech pověřeni vybraní civilní soudci, prokurátoři, zapisovatelky a kancelářští pracovníci, vyžádalo by si to velmi složitá a zcela nepřiměřená organizační opatření, neúměrná tomu, že jde o výjimečné, ojedinělé případy. Zcela neřešitelná by však byla v takovém případě otázka obhájců, protože před civilním soudem má obviněný právo zvolit si kteréhokoliv obhájce. Šlo by tedy pokaždé o jinou osobu a účast takového obhájce by ani nebylo možno vázat na opatření plynoucí ze zákona o ochraně státního tajemství.

Zrušení zmíněného ustanovení o pravomoci vojenských soudů v uvedených věcech bylo zřejmě důsledkem liberalistických tendencí, které se v oboru zákonodárství projevily v souvislosti s pravicovým oportunismem období let 1968 - 1969. Je proto třeba nežádoucí stav, který staví orgány prokuratury a justice před neřešitelné situace a ohrožuje režim uchování závažných státních tajemství, co nejdříve odstranit. Nejde přitom o žádné neodůvodněné rozšiřování vojenské soudní pravomoci. Jako pachatelé zde přicházejí v úvahu vesměs vojáci, na které se vojenská soudní pravomoc nevztahuje jenom proto, že již nekonají činnou službu a zcela výjimečně by mohlo jít o občanské zaměstnance vojenské správy. Pro orientaci je třeba uvést, že úprava se může týkat skutečně nepatrného počtu trestních věcí. Podle současného stavu se v některém roce podobný případ nevyskytl vůbec a v nejnepříznivějším případě nepřesáhne počet asi pěti trestních věcí.

Orgány vojenské prokuratury a federálního ministerstva národní obrany připravily návrh zákonné úpravy této otázky, který byl legislativní radou federální vlády zásadně přijat. Je proto třeba, aby byl co nejrychleji předložen Federálnímu shromáždění a projednán. Ve spojeneckých socialistických státech platí vesměs obdobná právní úprava vojenské soudní pravomoci. A v imperialistických státech, které se rády vychloubají svou tzv. "demokratičností" platí zásady ještě mnohem tvrdší. Je proto třeba, abychom i my důsledně zajistili zájmy ochrany vlasti na velmi citlivém úseku ochrany závažných státních tajemství. Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Předsedající místopředseda FS dr. B. Kučera: Děkuji poslanci Jirákovi. Bude hovořit poslanec ing. Mindoš, připraví se poslanec dr. Neuman.

Poslanec ing. M. Mindoš: Vážené Federálne zhromaždenie, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, súčasťou uskutočňovania záverov XIV. zjazdu KSČ je dodržiavanie a upevňovanie socialistickej zákonnosti v živote celej spoločnosti. Ide o ústavnú povinnosť všetkých orgánov, organizácií i občanov.

Súdy a prokuratúra svojou činnosťou musia chrániť socialistický štát, jeho spoločenské zriadenie i práva a oprávnené záujmy občanov a organizácií. Uplatňujú mocenské prostriedky i prostriedky spoločenského pôsobenia, výchovy a prevencie.