Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
v souladu se svým přesvědčením,
budu hlasovat pro společnou zprávu výborů,
jak nám byla v písemném znění
předložena.
V tomto duchu se neslo i jednání výborů
pro zemědělství a výživu obou
sněmoven, které se těmito otázkami
podrobně zabývaly a doporučuji dnešní
společné schůzi sněmoven, vyslovit
souhlas s předloženou společnou zprávou
výborů ke zprávě generálního
prokurátora ČSSR a Nejvyššího soudu
ČSSR o stavu socialistické zákonnosti.
Předsedající místopředseda
FS dr. B. Kučera: Děkuji poslanci Vávrovi.
Slovo má poslanec Zelenka.
Poslanec doc. PhDr. J. Zelenka, CSc.: Soudružky poslankyně,
soudruzi poslanci, kulturní výbory obou sněmoven
mě pověřily, abych tlumočil naše
stanovisko ke zprávě generálního prokurátora.
Zabývali jsme se velmi seriózně nejen fakty,
které zpráva obsahuje. Vytvořili jsme pracovní
skupinu, zhodnotili si rozbory zkušených odborníků,
kteří se již léta věnují
tomuto problému, ve svých volebních obvodech
jsme si na konkrétním stavu ověřili
jak skutečnost, tak i názory občanů.
Znepokojuje nás všechny, že dosti vysoké
procento porušování socialistické zákonnosti
zasahuje právě mladistvé a pak 18 - 20leté,
kteří de jure a fyzicky nejsou mladistvými,
ale nic naplat, mnohdy mentálně to také ještě
nejsou dospělí lidé.
Je zcela logické, že o kolik se nám podaří
snižovat procento kriminality mezi mládeží,
o tolik si snižujeme kriminalitu v budoucích letech.
Jsme si vědomi, že naše společnost vede
na jedné straně zápas s kriminalitou, na
druhé straně musí předcházet
kriminalitě, vytvářet preventivně
takové podmínky, aby nevznikala, nebo co nejméně
se objevovala. Obojí vyžaduje zjišťování
příčina následků v celé
socialistické společnosti, v rodině, na pracovišti
i v tom dnešním mikroprostředí, v němž
mladý člověk žije, v anonymitě
velkých aglomerací současného moderního
světa. Náš svědomitý přístup
vyžaduje rozbor všech možných a nutných
represí, ale i rozbor aktivních preventivních
opatření, která by zvýšila efektivnost
úsilí socialistické společnosti v
boji s kriminalitou.
Dovolte mi nejdříve pár poznámek k
represi. Zpráva generálního prokurátora
nám říká, že k základním
problémům kriminality patří především
recidiva. Tvoří významné procento
a navíc se projevuje už v nebezpečných
trestných činech, a tím také v nebezpečném
vyvolávání obav našich občanů,
že nejsou dobře chráněni, a to jak oni,
tak i jejich osobní vlastnictví, tak i veřejný
majetek, o nějž pečují.
Několik posledních případů
vyvolalo velkou vlnu rozhořčení ve veřejném
mínění. Všechny redakce novin, rozhlasu
a televize by sem mohly snést spousty dopisů třeba
k případu Senica, k vraždě příslušníka
Veřejné bezpečnosti v Praze a konečně
k případu vzdušného pirátství.
Tam všude pachatelé byli recidivisté.
Poslankyně soudružka Seidlová v diskusi kulturních
výborů užila Leninovy parafráze, že
trest dává naše společnost ne aby ukázala
tvrdost, ale aby dokázala neodvratnost spravedlivého
trestu a důslednost. V tom smyslu apelujeme na státní
orgány, aby soudní řízení v
případech recidivy mělo bezodkladnou následnost,
najmě u takových případů, které
se dotknou hladiny veřejného mínění.
Setkali jsme se v diskusích s mnoha oprávněnými
názory, že mladí lidé by neměli
být souzeni stejnými soudci a senáty, které
tentýž týden, ba někdy i týž
den se zabývají zcela odlišnými procesy
dospělých, se zcela jinou psychologií, mentalitou,
metodologickým přístupem a vším
jiným, než musejí využívat u mladých
delikventů. Vyslovujeme proto náš názor,
že by bylo správné vytvořit speciální
soudy mladistvých a také senáty, v nichž
by se využilo občanů, kteří se
specializují na problematiku mládeže a znají
její psychologii. Ovšem stejně i ve Veřejné
bezpečnosti by se měla vytvořit specializovaná
pracoviště, zabývající se nejen
represí, ale i prevencí.
Četl jsem jeden studijní materiál ze Sovětského
svazu. Uvádí se v něm, že právě
taková specializace vyšetřovatelů, prokurátorů
i soudců značně zvýšila kvalitu
soudního řízení a úroveň
profilaktické práce, což v údobí
dvou let přispělo ke snížení
recidivity. Specializace úředních osob, prokurátorského
dozoru a soudních senátů je nutnou podmínkou
dalšího zvyšování efektivnosti
v tomto oboru.
Konečně do řady represívních
opatření patří i sama Veřejná
bezpečnost. Na mnoha případech můžeme
všichni dokázat, že autorita bezpečnosti
byla hlavně v krizovém údobí hluboko
ponížena. I když v posledních letech bylo
dost vykonáno pro podporu její autority, a činíme
tak v tisku i na obrazovce, soudíme, že je nutné
učinit ještě více. Především
je třeba dbát, aby byla zajištěna všudypřítomnost
orgánů bezpečnosti, aby neseděla v
kancelářích, ale byla na ulicích,
aby byla na úrovni i technicky, vnějším
ustrojením a vybavením, kterým by budila
respekt u každého, kdo by chtěl narušovat
veřejný pořádek.
Diskusi v kulturních výborech jsme zaměřovali
především na aktivní prevenci, v níž
- byť v náhodném a dílčím
průzkumu - zjišťujeme značné nedostatky.
Přitom je nám jasné, že v současné
etapě budování socialistické společnosti
by mělo být předcházení kriminalitě
hlavním směrem boje s trestnou činností.
Sovětský teoretik Miňkovskij charakterizuje
prevenci v této oblasti jako "jeden z objektů
sociální regulace, řízení sociálních
procesů". Proto si myslíme, že je nutné
prevenci chápat jako podstatnou část trestní
politiky socialistické vlády. Cílevědomá
činnost vlády zaměřená k odstranění
jak říkáme "stinných stránek
a úzkých profilů v oblasti ekonomické,
sociální a kulturní" by měla
řešit prevenci. Stejně tak opatření
směřující ke zvyšování
materiální, kulturní úrovně
a uvědomělosti občanů jsou hlavní
základnou pro vymycování kriminality.
Ve velké většině můžeme
charakterizovat kriminalitu u nás jako důsledek
přežitků kapitalistické minulosti. Na
druhé straně však nesmíme podceňovat
a přehlédnout, že i sami vytváříme
některé nové podmínky, které
nám odrážejí záporné stránky.
Např. růst ekonomické a sociální
úrovně vyvolává někdy přehnanou
péči o mládež, které vytváří
ne právě výchovně příhodné
podmínky. Nebo vezměte skutečnost, že
v naší společnosti vzniká někdy
v rodinách - a právě v těch, které
se vysoce angažují pro socialistickou společnost
- absolutní nedostatek času na děti ve věku,
kdy potřebují velikou péči, a vznikají
opět nové problémy.
Když jsme mluvili se soudruhy vyšetřovateli a
soudci, většinou nám potvrzovali zcela běžnou
skutečnost: rodiče vůbec nevěděli,
co jejich mladistvý syn nebo dcera tu noc dělali,
že nebyli do tří hodin do rána doma.
Nikoho to doma nezajímalo, až přišel trestný
čin. Zjistili jsme také, že do statisíců
jdou neomluvené hodiny na školách. Jenom na
českých školách to činí
téměř 3/4 mil. hodin za tento rok.
Vláda činí dostatek opatření
k prevenci, avšak v praxi se málo respektují.
Máme např. okresní pečovatelky, avšak
jsou tak zatíženy vyřizováním
případů nad papíry v kanceláři,
že jim téměř nezbývá čas
na návštěvu rodin a dětí, kde
vznikají podmínky napomáhající
páchání trestných činů.
Nebo je zakázáno podávat alkohol mladistvým.
Mládež je trestána za to, že pod vlivem
alkoholu způsobuje trestné činy. Za poslední
rok však neznáme jediný případ,
kdy by byl soudně trestán někdo za to, že
podával mladistvým alkohol. Je málo všímavosti
a právě tam, kde lidé znají prostředí,
v občanských výborech, mezi orgány
pochůzkové služby a vůbec ve všech
společenských organizacích, které
jsou pořadateli tisíců zábav pro volné
večery mládeže.
Jestliže nám jde o komplexní prevenci, můžeme
vytypovat nutné zacílení na následující
oblasti:
1. Společnost musí usilovat, aby se odstraňovaly
poruchy v oblasti rodinné výchovy, chápané
jako právo i povinnost rodičů.
2. Musí nám jít o odstranění
poruch v oblasti školní výchovy.
3. Musí nám jít o odstraňování
nedostatků v přípravě k práci
a ve výchově mladistvých na závodech.
4. V celé sféře volného času,
estetické a umělecké výchovy musíme
nelézt odpovídající obsah, nové
formy a metody nenápadného, neméně
vtíravého a neformálního usměrňování
a ovlivňování aktivního i pasívního
kulturního života dětí a mládeže.
5. Musí nám jít o vyhledávání
a pomoc nezletilým, kteří se nacházejí
v nepříznivých výchovných či
životních podmínkách.
6. Musí nám jít o zvýšení
efektivnosti práce státních orgánů,
soudů, prokuratury, bezpečnosti a speciálních
výchovných i nápravných zařízení.
Někdy se setkáváme s tím, že
převládá sklon vysvětlovat i teoreticky
odůvodňovat trestnou činnost mládeže
biologickými, psychologickými nebo věkovými,
např. pubertálními zvláštnostmi.
Věkové zvláštnosti se však týkají
všech osob tohoto věku, ale na delikventství
se podílí jenom něco přes 1,5 % z
tohoto počtu. Věkové a jiné zvláštnosti
tedy nepůsobí nebo jsou paralyzovány u 98
% mladých lidí. Navíc socialistická
společnost dává mladým lidem dostatečný
sociální optimismus a oni si rychle osvojují
normy společenského chování a sociální
jistotu.
Trestná činnost je vždycky, jak se ukazuje,
rezultátem deformace osobnosti, konkrétně
mladého člověka, v souvislosti s nesprávnou
výchovou. Poslanec soudruh Mihálik při diskusi
v naší pracovní skupině poukazoval na
skutečnost, že mladý člověk se
právě v tomto věku chce nějak realizovat
jako osobnost. A prostředí kolem něho, rodina,
škola, internát, svazácká organizace,
parta, ale i vlivné sdělovací prostředky,
pokud je přijímá, na něho působí
buď tak, že svou osobnost realizuje správným
směrem, nebo ji někdy realizuje v konfliktu se svým
prostředím.
Na tomto místě bych chtěl ubezpečit
generálního prokurátora, že jeho výzvu,
abychom v masových sdělovacích prostředcích
přešli od defenzívního boje s kriminalitou
do ofenzívního boje proti kriminalitě, bereme
nejen plně na vědomí, ale že jsme ji
vzali plně na vědomí. Zároveň
bych chtěl k poslankyni Zamkovské konstatovat, že
pokud mohu mluvit za Čs. televizi, jsme už režiséry
vyvedli tvrdě ze snahy pitvat se v morbidnostech a nechutnostech.
Takovou tvorbu v posledním roce snad na obrazovce nenalezla,
i když ji mohla dříve nalézt.
Abychom pomohli prevenci, je třeba pomoci pozdvihnout autoritu
takových pracovníků, kteří
mají rozhodující vliv na mládež
a zainteresovat je na preventivním zápase proti
kriminalitě. Jsou to učitelé, učňovské
školy, zdravotníci, lékaři, kteří
velmi dobře znají mikroprostředí svého
svěřence. Ale i občanské výbory
by měly pomoci. Je záslužná jejich pozornost
přestárlým spoluobčanům. Je
však nedobrá jejich nevšímavost k mladým
lidem v jejich okolí. Všem těmto oblastem a
jejich pozitivní činnosti musíme věnovat
dostatek pozornosti ve všech sdělovacích prostředcích
a ve formě velmi konkrétní kritiky by tak
měl činit hlavně místní a krajský
tisk, který je nejblíže činu i aktérům.
I když úplné odstranění kriminality
je zatím iluzorní, socialistická společnost
má proti jiným tu výhodu, že koncentrovaně
vytváří podmínky tvorby ekonomického,
kulturního a mravního prostředí a
vedle toho má možnost koncentrovaně odstraňovat
příčiny negativního vlivu a zainteresovat
na pozitivním vývoji všemi prostředky
každého našeho občana.
Jsme si vědomi, že kriminalita se statisticky dotýká
pouze 1,5 % mládeže. Musíme však o ní
mluvit hlasitě, protože škody, které tato
část páchá, se dotýkají
celé naší socialistické společnosti.
Předsedající místopředseda
FS dr. B. Kučera: Děkuji poslanci dr. Zelenkovi.
Slovo má poslanec Cyprich, připraví se poslanec
Bendík.
Poslanec M. Cyprich: Vážené súdružky
poslankyne, vážení súdruhovia poslanci,
keby sme správu o stave socialistickej zákonnosti,
ktorú Federálnemu zhromaždeniu podal generálny
prokurátor ČSSR a predseda Najvyššieho
súdu ČSSR, pokladali len za správu, ktorá
nás objektívne, bez prikrašľovania i očerňovania
informuje o stave socialistickej zákonnosti v súčasnej
dobe, dopustili by sme sa určitého pochybenia. Pre
nás všetkých musí byť táto
správa aj impulzom k tomu, aby sme sa zamysleli, aká
je konkrétna situácia v našich volebných
obvodoch, aké opatrenia sa prijímajú a ako
my poslanci svojou politickou prácou prispejeme k tomu,
aby sa realizovali.
Mali by sme sa usilovať o to, aby slová "socialistická
zákonnosť" neboli spájané len s
činnosťou orgánov bezpečnosti, prokuratúry
a súdov, ale aby se stali pojmom, ktorý by pre každého
občana znamenal samozrejmú povinnosť netrpieť
vo svojom okolí žiadne porušovanie právnych
noriem, nech už na ktoromkoľvek úseku nášho
života. Dosial to tak nie je a hlavne nie v ekonomickej oblasti.
Zatiaľ čo trestný čin násilnej
povahy, povedzme taký, ktorý má za následok
škodu na zdraví, vzbudí okamžite pozornosť
a vyvolá u všetkých občanov silný
pocit morálneho odsúdenia páchateľa,
zďaleka nie je taká reakcia na trestné činy
páchané na úkor našej socialistickej
ekonomiky.
Myslím, že moje skúsenosti, získané
pri prieskume v Juhomoravskom kraji, sa nebudú príliš
líšiť od skúseností vás
všetkých. Zrejme všade je rovnaká skutočnosť,
že prakticky nepoznáme skutočný rozsah
hospodárskej kriminality vďaka nevšímavosti,
ľahostajnosti a slabej snahe hospodárskych orgánov
pomôcť pri jej odhaľovaní. Vedúci
hospodárski pracovníci a orgány podnikovej
kontroly oznamujú veľmi málo trestných
činov, podniková kontrola mnohokrát nepracuje
dobre, aj orgány ľudovej kontroly málo prispievajú
k odhaľovaniu hospodárskych trestných činov.
Nedostatky sú i v tom, že uznesenia vlády,
zákony a smernice, nie sú v podnikoch dôsledne
rozpracované až na príslušné podnikové
orgány a vedúcich pracovníkov, ale často
skončia u podnikového právnika. Chýb
sa dopúšťajú i hospodárski pracovníci,
ktorí často skôr hľadajú cestu,
ako právne predpisy obísť, než dôsledne
presadzovať ich dodržiavanie. Pokiaľ sú
vôbec stíhaní pracovníci závodov
pre hospodárske delikty, sú to spravidla radoví
zamestnanci, a nie zodpovední vedúci pracovníci,
napriek tomu, že v mnohých prípadoch tým,
že trpia zlú organizáciu, neporiadky, nedostatočnú
ostražitosť a zlú evidenciu socialistického
majetku, vytvárajú niekedy ideálne podmienky
napr. pre rozkrádanie.
V mnohých podnikoch a závodoch, si to však
už uvedomili. Znova organizujú strážnu
službu a prijímaním nových, mladších
kádrov zlepšujú i vekový priemer členov
závodnej stráže, sprísňujú
výstupnú kontrolu pracovníkov. Pokiaľ
ide o výchovu pracovníkov, prerokúvajú
problémy hospodárskej kriminality tak po línii
pracovnej - podnikovej, ako i po straníckej a odborárskej
línii. V niektorých podnikoch napr. organizujú
i drobný predaj vyradeného materiálu, ktorý
sa predáva za cenu šrotu, a tým sa predchádza
drobnému rozkrádaniu. Pokiaľ ide o pracovnú
disciplínu, už v celom rade závodov sa od pracovníkov,
ktorí spôsobili škodu na stroji alebo odvádzajú
nepodarky, vymáha náhrada škody podľa
Zákonníka práce.
Pri prieskume v Juhomoravskom kraji sme narazili i na niekoľko
nedoriešených otázok, vlastne závad,
ktorých odstránenie by snáď nemalo byť
zložité ani obťažné. Jednou z nich
je to, že mnoho obchodov má dnes už opäť
zavedený sobotný predaj, nemá však kam
odviesť po skončení predajnej doby tržbu.
Tržba zostáva teda v obchode až do pondelka.
Je prirodzené, že to priamo zvádza zlodejov
ku krádežiam peňazí, o ktorých
vedia, že v predajni sú. Snáď by sa tomu
dalo odpomôcť tak, že i v sobotu by bola zabezpečená
možnosť odvádzať peniaze niektorému
peňažnému ústavu.
Ďalšou takou závadou je skutočnosť,
že mnoho prevádzok pôšt má veľmi
zastaralé a veľmi zlé bezpečnostné
zariadenia, i keď pošta vo svojich priestoroch často
prechováva dočasne i veľmi vzácne a
veľmi hodnotné veci. Iste by sa i to dalo napraviť.
Súdružky a súdruhovia, vieme, že správa,
ktorú sme prerokúvali vo výboroch a teraz
na našej dnešnej schôdzke, na nás všetkých
veľmi hlboko a mobilizujúcim spôsobom zapôsobila.
Výchova občanov k dodržiavaniu socialistickej
zákonnosti nemôže byť len vecou tých
orgánov, ktorých náplňou činnosti
je starostlivosť o zákonnosť. My všetci
im v tom musíme pomôcť. Nie je a nebude to ľahké.
Mnohí ľudia sa radi držia hesla "Nehas,
čo ťa nepáli!", ale mnoho je i takých,
ktorých nedostatky pália a bolia. S nimi a za ich
pomoci by sa nám malo podariť vychovať našich
občanov ku skutočnému a veľmi prísnemu
právnemu vedomiu.