Neraz sa kladne hodnotilo plnenie dohôd o spolupráci pri výstavbe dvoch atómových elektrární typu Voronež v Československu. Dnes sa predpokladá uzavretie ďalších dohôd o výstavbe ďalších atómových elektrární do roku 2000 pri súčasnom riešení možností optimálneho začlenenia československých strojárskych závodov pri špecializácii výroby atómových elektrární. V tejto súvislosti treba vysoko vyzdvihnúť aj pomoc sovietskych vedcov a expertov pri dokončení výstavby a pri práve prebiehajúcich fyzikálnych skúškach našej prvej atómovej elektrárne v Jasovských Bohuniciach.

Nemenší význam má naša dohoda so Sovietskym zväzom o výstavbe tranzitného plynovodu na území Československej socialistickej republiky, ktorým sa bude nielen dopravovať sovietsky zemný plyn do Nemeckej demokratickej republiky, do západnej a južnej Európy, ale sa zabezpečujú aj ďalšie pravidelné dodávky tohto plynu pre potreby nášho hospodárstva. Termíny výstavby tranzitného plynovodu, tejto našej najväčšej dnešnej stavby, naši pracujúci dodržiavajú a skracujú, svojím pracovným nadšením odstraňujú všetky prekážky včasného uvedenia do prevádzky tohto grandiózneho diela.

Sovietska pomoc pri výstavbe pražského metra na základe dohody z roku 1970, umožnila využiť pri tejto náročnej veľkej stavbe dlhoročné sovietske skúsenosti i vyskúšané zariadenia v sovietskej praxi a zabezpečila plynulosť a sústavnosť jej priebehu.

Veľmi úspešne sa rozvíjajú československo-sovietske obchodné vzťahy. Tu treba prihliadať nielen na podiel Zväzu sovietskych socialistických republík na celkovom našom zahraničnom obrate, ktorý predstavuje približne jednu tretinu celkového obratu, ale predovšetkým na kvalitatívnu stránku našich obchodných vzťahov v rámci svetovej socialistickej sústavy i na štruktúru vzájomnej výmeny. Tak napríklad dovoz surovín a potravín zo Zväzu sovietskych socialistických republík reprezentuje 45 % ich celkového nášho dovozu, na druhej strane vývoz strojov, zariadení a spotrebného tovaru do Sovietskeho zväzu prekročil 40 % celého ich československého vývozu. Pritom dovoz surovín, palív a potravín zo ZSSR je v dohode vzhľadom na naše potreby zabezpečený v potrebnom množstve na celú päťročnicu, čo má mimoriadny význam pre stabilitu našej ekonomiky a pre plánovité zvyšovanie životnej úrovne ľudu. Realizáciou dohôd pre piatu päťročnicu vytvárame súčasne základy dynamického rozvoja našej spoločnosti v ďalšej budúcnosti.

Pozitívne výsledky sa dosahujú v rozvoji kultúry, školských, športových i turistických stykov. Najvýznamnejším podujatím v minulom roku boli Dni sovietskej vedy a techniky. Veľká účasť občanov, najmä mládeže na všetkých akciách tohto veľkého významného podujatia bola dôkazom toho, že sa vo vedomí nášho ľudu upevňuje bratstvo a priateľstvo so sovietskym ľudom. Ešte ďalekosiahlejším prínosom v tomto smere budú aj uskutočňované a najmä pripravované politickovýchovné akcie a kultúrnopolitické podujatia na oslavu 50. výročia vzniku Zväzu sovietskych socialistických republík.

Na začiatku tohto roku bol so Sovietskym zväzom podpísaný plán kultúrnych a vedeckých stykov na obdobie dvoch rokov a dlhodobá dohoda o kultúrnych, vedeckých a školských stykoch. Uspokojivo sa rozvíja spolupráca v oblasti školstva. Rozširuje sa spolupráca sovietskych a našich oznamovacích prostriedkov, plnenie dohôd o výmene rozhlasových a televíznych programov a o koprodukcii v oblasti filmu.

Veľkým prínosom je rozširovanie priamych stykov medzi štátnymi orgánmi a spoločenskými organizáciami. Naši ľudia z najrozličnejších oblastí spoločenského života majú možnosť osobne poznávať sovietsku skutočnosť. I ja sám som mal neraz v posledných rokoch možnosť sa presvedčiť o vzrastajúcich vymoženostiach a úspechoch sovietskeho života, o jasnosti celkovej línie rozvoja sovietskej spoločnosti a o pracovnej obetavosti i odhodlanosti sovietskych ľudí pri plnení úloh komunistickej výstavby. Máme možnosť učiť sa bezprostredne z týchto dobrých skúseností, osvojovať si ich a využívať vo svojej vlastnej práci.

Keď tu hovorím o výsledkoch, ktoré sa v rozvoji našich bratských vzťahov so Sovietskym zväzom dosiahli pri plnení našej Zmluvy o priateľstve, spolupráci a vzájomnej pomoci, budete istotne, vážené súdružky a súdruhovia, so mnou súhlasiť, že je správne z tohto miesta poďakovať tým státisícom a miliónom našich občanov, ktorí vo svojej každodennej práci, vo výrobe, prijímaním a plnením socialistických záväzkov, vzorným plnením svojich pracovných povinností pomáhajú konkrétnymi činmi napĺňať obsah tejto zmluvy, poďakovať predovšetkým členom pracovných brigád československo-sovietskeho priateľstva i ostatných brigád socialistickej práce, poďakovať funkcionárom a členom spoločenských organizácií, v prvom rade Zväzu československo-sovietskeho priateľstva, ale aj ostatných organizácií, hlavne ROH a Socialistického zväzu mládeže i štátnych orgánov, ktorí všetci svojou politickou organizátorskou prácou napĺňajú obsah tejto Zmluvy a ktorí súčasne významne pôsobia na rozvoj a prehlbovanie socialistického povedomia nášho ľudu, jeho internacionálneho cítenia, jeho bratstva a priateľstva s hrdinským sovietskym ľudom.

Súdružky a súdruhovia, v najbližších dňoch a týždňoch bude celý náš ľud oslavovať 55. výročie Veľkého októbra a 50. výročie vzniku Zväzu sovietskych socialistických republík. Budú to oslavy najväčšieho víťazstva triednych zápasov vo svetových dejinách, oslavy grandióznych úspechov a víťazstiev socializmu a socialistického človeka. Tieto oslavy ďalej prispejú k utuženiu nášho hlbokého, večného zväzku so Sovietskym zväzom. So Sovietskym zväzom je spojená naša socialistická budúcnosť, veľkorysá, krásna perspektíva nášho ľudu, našich národov. Verní učeniu marxizmu-leninizmu, verní zásadám proletárskeho internacionalizmu pevne a nerozborne spájame osudy nášho ľudu s osudmi sovietskych ľudí. To je nielen výraz našich hlbokých citov k sovietskym ľudom, je to súčasne aj v záujme napĺňania našich spoločných triednych cieľov, ktoré povedú naše národy k šťastnej komunistickej budúcnosti tak, ako o nej premýšľal, ako po nej túžil a ako o ňu bojoval Lenin, v záujme cieľov, ktorým naša komunistická strana venovala svoje najlepšie sily a najväčšie obete.

Nech žije, súdružky a súdruhovia, večná družba československého a sovietskeho ľudu, ktorú budeme aj my na pôde Federálneho zhromaždenia pod vedením našej Komunistickej strany Československa statočne a obetavo pomáhať rozvíjať a upevňovať. /Potlesk./

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Hanesovi. Nyní bude hovořit poslanec Tomáš Trávníček.

Poslanec SN prof. MUDr. T. Trávníček, CSc.: Vážené soudružky, vážení soudruzi poslanci, ministr zahraničních věcí s. Chňoupek ve svém expozé podrobně vyložil politiku vlády Československé socialistické republiky v otázce Indočíny, v otázce Vietnamu.

Boj národů Indočíny, vietnamského lidu za svobodu, nezávislost a společenský pokrok, za sjednocení rozděleného Vietnamu, sleduje československý lid již desítky let s obdivem, úctou a plným porozuměním.

Všechna tato léta podporujeme tento boj spolu s lidem zemí socialistického tábora, zejména Sovětského svazu, spolu se všemi pokrokovými silami světa, morálně, politicky, materiálně. Tato podpora je výrazem toho, že v srdcích našeho lidu mají své trvalé místo zásady proletářského internacionalismu, solidarity se všemi, kdož ještě ve světe za svobodu, demokracii, mír a společenský pokrok musí bojovat.

S hlubokým uspokojením konstatujeme, že pokusy amerických imperialistů zlomit v nevyhlášené válce vůli vietnamského lidu, zastrašit ho a srazit na kolena, ztroskotaly. Obdivujeme vítězství lidu Vietnamské demokratické republiky, bojovníků Fronty národního osvobození Jižního Vietnamu a současně hluboce želíme ohromných obětí, které v tomto boji vietnamský lid přinesl a přináší.

Pokrokoví lidé celého světa však nikdy nezapomenou způsob, jakým tuto válku američtí imperialisté začali, vedli a dosud ještě vedou.

Porušování obecně uznávaných zásad mezinárodního práva, bombardování a vyhlazování mírumilovných obyvatel, použití chemických a bakteriologických zbraní, ničení lidí,všeho živého, celé přírody, a to za pomoci nejnovějších výsledků vědy a techniky - to vše posoudí spravedlivě historie.

Svoje slovo k tomu již řeklo dosud nejreprezentativnější světové shromáždění na podporu spravedlivého boje národů Indočíny, které se konalo letos na jaře i za účasti čs. delegace ve Versailles ve Francii.

Otřesné dokumenty, předložené tomuto shromáždění, i závěry, které na něm více než tisíc delegátů z 80 zemí přijalo, našly v ČSSR širokou publicitu a velikou odezvu.

Představitelé USA již dlouho prohlašují, že podmínkou ukončení válečného konfliktu ve Vietnamu je uzavření tzv. "čestného míru", čestného podle představ a zájmů imperialistů.

Dnes se díky nezlomné vůli a ohromným obětem lidu bojujícího Vietnamu, díky mírové iniciativě vlády Vietnamské demokratické republiky a prozatímní revoluční vlády Jižního Vietnamu rýsují možnosti o příměří a míru v konkrétní podobě.

Tím více nás všechny zneklidňují průtahy kolem podpisu v mnohaměsíčních důvěrných jednáních dohodnutých zásad i termínu ukončení války ve Vietnamu.

Tyto obavy mají své historické odůvodnění. Fakta o flagrantním porušení ženevských dohod, loni uveřejněné dokumenty v USA o eskalaci války, která následovala po inscenovaném tzv. tonkinském incidentu, nedávno propukla aféra kolem případu amerického generála, který zřejmě s vědomím svých vysokých velitelů vedl soukromou leteckou válku proti Vietnamské demokratické republice v období, kdy probíhala vážná jednání, skutečnost, že již jednou své veto mírovému řešení dal Van Thieu a prodloužil tak utrpení vietnamského lidu o další léta, to vše nás všechny, zejména pak vietnamský lid, vede k bdělosti. Vyvolává to obavy z možné předvolební taktiky, z toho, že po presidentských volbách, po očekávaném vítězství kandidáta Republikánské strany bude pokračovat nespravedlivá, hrozná válka ve Vietnamu, dále cestou tzv. vietnamizácie, což není nic jiného než boj Vietnamců proti Vietnamcům, ale za pomoci všech vědeckých, technických, vpravdě odlidštěných prostředků hromadného ničení, jimiž ze vzdálených základen a letadlových lodí poskytují Američané pomoc loutkové vládě Van Thieua, aby se udržela u moci.

V této chvíli není nic důležitějšího, než podpis a realizace již dohodnutých zásad o ukončení války, o příměří a dalším postupu ve Vietnamu, jak to vyjadřuje prohlášení vlády Vietnamské demokratické republiky z 26. října t.r.

My, zvolení zástupci čs. lidu, z jeho pověření a s jeho plným souhlasem jsme přijali k problému Vietnamu za své závěry Politického poradního výboru zemí Varšavské smlouvy, který zasedal letos právě v Praze, schvalujeme a podporujeme stanovisko vlády Československé socialistické republiky, přednesené dnes ministrem zahraničních věcí.

Žádáme rychlý podpis připravených dohod.

Žádáme spravedlivý mír pro lid Vietnamu, ve kterém si sám svobodně rozhodne o svém dalším osudu.

Ve svém boji za spravedlivý mír, v úsilí o následující poválečnou obnovu může se vietnamský lid tak jako dosud plně spoléhat a spolehnout na všestrannou podporu a pomoc všeho čs. lidu. /Potlesk./

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Trávníčkovi. Prosím členy zahraničních výborů obou sněmoven, aby se hned po vyhlášení polední přestávky shromáždili k pracovní poradě v prostorách za předsednictvem.

Odpolední jednání zahájíme, soudružky a soudruzi, ve 14.00 hod. Bude je řídit I. místopředseda FS s. Ján Marko. Jako první v pokračující rozpravě vystoupí poslanec Pavel Auersperg.

Přerušuji jednání do 14.00 hod.

/Jednání přerušeno ve 12.22 hod./

/Jednání opět zahájeno ve 14.02 hod./

Předsedající místopředseda FS ing. J. Marko: Súdružky a súdruhovia, budeme pokračovať v rozprave o expozé ministra zahraničných vecí ČSSR s. Chňoupka o základných otázkach zahraničnej politiky Československej socialistickej republiky.

Dávam slovo poslancovi Auerspergovi. Pripraví sa poslanec Ján Riško.

Poslanec SN RSDr. P. Auersperg: Vážený soudruhu presidente, vážené Federální shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci, v zevrubném výkladu ministra zahraničních věcí s. Chňoupka podává se vyčerpávající obraz o základních mezinárodně politických problémech a o důležité funkci, kterou naše zahraniční politika plní jak při realizaci závěrů XIV. sjezdu KSČ, tak v širokých souvislostech s naplňováním mírového programu XXIV. sjezdu KSSS. Proto bych chtěl obrátit pozornost na některé otázky a úkoly, které před námi stojí v oblasti boje za smluvní prosazení principů kolektivní bezpečnosti a spolupráce v Evropě.

Tento usilovný boj vyplňuje prakticky celé poválečné období. Sovětský svaz i ostatní socialistické země navazují v tomto úsilí na ideje kolektivní bezpečnosti a nedělitelnosti míru, které sovětská diplomacie houževnatě prosazovala již ve třicátých letech. Jejich uskutečnění tehdy, jak známo, zvrátila mnichovanská politika západních mocností, diktovaná antisovětskými a antikomunistickými zájmy, jimž daly přednost před celoevropskou bezpečností v bláhovém domnění, že dosáhnou dlouhodobého smíru s fašismem na protisovětské základně.

Vyhlášené ideje a závazky států antihitlerovské koalice slibovaly, že po válce dojde k zásadnímu obratu. Avšak po roce 1945 se imperialistické státy vrátily znovu ke své zkrachované politice antisovětismu a boje proti socialismu, která brzy přerostla v tzv. studenou válku se všemi odstíny známých doktrín Johna Foerstera Dullese o zadržování a zatlačování komunismu, politiky síly, totální diplomacie a balancování na pokraji války. Znovu tak v politice Západu převládly síly, podřizující veškerou svou zahraniční činnost jedinému cíli: překonat vzájemné rozpory mezi buržoazií Západu a sjednotit všechny síly pod vedením USA na bázi společných třídních zájmů ke koordinovanému boji proti socialismu.

Výsledkem záporného působení těchto sil bylo zpřetrhání normálních politických i hospodářských styků mezi evropskými státy i vytváření umělých zábran proti jejich obnovení. Nezastavily se však jenom u toho, ale šly ještě dále, vedeny neuskutečnitelným přáním, že tzv. politikou z pozice síly dosáhnou mocenského zvratu uvnitř socialistických zemí a změní poměr sil v Evropě. Zaměřily se na usilovné vytváření ekonomických a zejména vojensko-politických uzavřených bloků, otevřeně namířených proti Sovětskému svazu a ostatním socialistickým státům.

Vyvrcholením této politiky bylo uzavření Severoatlantického paktu v roce 1949 a další kroky, jejichž hlavním smyslem bylo mobilizovat a využít pro protisocialistické cíle všech sil mezinárodní buržoazie a monopolistického kapitálu včetně těch, proti nimž západní velmoci společně se Sovětským svazem bojovaly za druhé světové války.

Všechny tyto manévry však nepřinesly zamýšlené výsledky. Přes veškeré úsilí imperialismu na světové aréně pokračoval v uplynulých desetiletích nezadržitelný přesun v poměru sil ve prospěch socialismu. Těsná spolupráce, spojenectví a vzájemná pomoc socialistických států se staly rozhodujícím činitelem při společném zajišťování jejich obranyschopnosti. Skutečnost, že Sovětský svaz rychlými tempy zvládl výrobu jaderných zbraní i jejich nejmodernějších nosičů, se stala spolehlivou, účinnou zábranou, o níž se rozbíjely všechny agresívní záměry imperialismu v Evropě.