Když vyjadřujeme ochotu normalizovat své vztahy s NSR, nemůžeme opomenout záporné jevy, které se dosud v NSR vůči naší republice projevují. K nim patří např. odmítnutí západoněmeckých úřadů vydat našim orgánům gangstery, kteří unesli naše letadlo a surově zavraždili jednoho pilota a jednoho těžce zranili.

Negativně je nutno posuzovat činnost západoněmeckých revanšistických organizací, zejména pak předáků tzv. sudetoněmeckého landsmanšaftu, Witikobundu a podobných organizací. kteří byli a zůstávají zatvrzelými odpůrci zmírnění napětí a zlepšení vzájemných vztahů mezi ČSSR a NSR.

Realistický přístup NSR k normalizaci vztahů s naší zemí a vládou by byl v souladu s pozitivním trendem vývoje a přispěl by k dalšímu ozdravení celkové atmosféry v Evropě pro rozvoj politických vztahů.

Pokud jde o Rakousko, již dlouhou dobu usilujeme o nastolení dobrých vztahů s tímto naším jižním sousedem. Podle informací, kterých se dostalo zahraničním výborům od představitelů ministerstva zahraničí, hlavním vztahovým problémem zůstává vyřešení vzájemných majetko-právních nároků, k jejichž úpravě jsme se zavázali přístupem ke státní smlouvě v roce 1955. V prvé polovině letošního roku bylo v řešení majetko-právní problematiky dosaženo významného pokroku. Díky naší iniciativě se podařilo vypracovat dokumenty budoucí smluvní úpravy a poprvé se jevila možnost posunout jednání výrazným způsobem vpřed k finalizaci. Jsme připraveni tento složitý a komplikovaný problém uzavřít za předpokladu, že Rakousko bude vycházet z daných realit a že to dovolí atmosféra vzájemných vztahů.

Předpokládáme, že po setkání s. ministra Chňoupka s rakouským ministrem zahraničních věcí na VS OSN bude snad možno vytvořit potřebnou atmosféru, aby mohlo dojít k pokračování, popřípadě k zakončení majetkoprávních jednání.

Pokud jde o hospodářské vztahy mezi ČSSR a Rakouskem, mají stále stoupající tendenci. Je známo, že Rakousko je naším druhým největším obchodním partnerem, pokud jde o obchod s kapitalistickými zeměmi. V roce 1971 činil objem výměny zboží 1509 mil. devizových Kčs.

Právě nyní jsou znovu v chodu jednání o novou dlouhodobou dohodu. Doufáme, že budou úspěšná. Mělo by to bezesporu příznivý politický dopad a naznačovalo by to zlepšující se atmosféru ve vzájemných vztazích.

Z naší strany existuje nadále upřímná snaha a zájem o nastolení vskutku dobrých sousedských vztahů s Rakouskem na základě rovnosti, vzájemného respektování, nevměšování a vzájemných výhod.

Závěrem bych chtěla zdůraznit, že tak jako v ostatních otázkách, tak i v postupu vůči NSR a Rakousku má naše zahraniční politika plnou podporu našeho lidu, jakož i nás poslanců Federálního shromáždění. /Potlesk./

Předsedající místopředseda FS ing. J. Marko: Ďakujem. Slovo má poslanec Horáček, pripraví sa poslanec František Bill.

Poslanec SL PhDr. V. Horáček: Vážený soudruhu presidente, vážené Federální shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci, v úvodu svého vystoupení chci vyjádřit plný souhlas s výkladem ministra zahraničních věcí s. ing. Chňoupka o mezinárodní situaci a zahraničních vztazích Československé socialistické republiky.

Dovolte mi v této souvislosti obrátit vaši pozornost na vojensko-politické aspekty současné mezinárodní situace, zvláště pak na význam Varšavské smlouvy v mezinárodním vývoji a její úlohu při obraně socialistických vymožeností našeho lidu.

Bylo zde zdůrazněno, že charakteristickým rysem ve vývoji mezinárodních vztahů je rostoucí vliv světové socialistické soustavy na světový vývoj. V důsledku toho také dochází k uvolňování mezinárodního napětí.

Základní příčinou těchto změn je měnící se poměr sil ve prospěch socialismu a míru, ve prospěch pokroku a svobody národů. Otázka války a míru však zůstává základní otázkou současného třídně rozděleného světa. To nás nutí k nepolevující bdělosti. Zájem obrany socialismu nám ukládá zabezpečovat vysokou bojeschopnost ozbrojených sil.

Agresivní podstatu imperialismu, kterou přesvědčivě odhalil již V. I. Lenin, potvrzují v současné době jeho vojensko-strategické koncepce. Pod heslem tzv. "realistického zastrašování" se organizují válečné přípravy proti zemím socialistického společenství a revolučním silám ve světě. V této strategické doktríně se pouze novým názvem zastírají staré agresivní cíle imperialistických zemí.

Je to projev konkrétní snahy přizpůsobit se změněným podmínkám dnešního světa, pro které je z vojenského hlediska typická především existence jaderných zbraní, prostředků jejich dopravy na nejvzdálenější cíle.

Agresivní kruhy Spojených států severoamerických uplatňují v evropských podmínkách politiku, kterou samy nazývají "zralým politickým partnerstvím". Jejím obsahem je snaha donutit ostatní účastníky imperialistického bloku v západní Evropě, aby zvýšili svůj příspěvek na válečné přípravy v oblasti tzv. konvenční výzbroje. Poslední zasedání Rady NATO v Bonnu v podstatě potvrdilo, že se tyto záměry postupně realizují.

V této souvislosti mi dovolte, abych uvedl některá fakta o vojenské situaci v západní Evropě. Jestliže vojenské výdaje zemí NATO činily v roce 1949 18,7 mld dolarů, v roce 1971 to bylo již 106,4 mld dolarů, což představuje více než pětinásobný přírůstek za 22 let.

Tato tendence k neustálému zvyšování vojenských výdajů je typická jak pro Severoatlantický blok jako celek, tak i pro jednotlivé jeho členské státy. Např. v USA mají vojenské výdaje v roce 1975 dosáhnout částky 90 mld dolarů a v NSR částky 30 mld marek. Obrovských zbrojních rozpočtů se v těchto zemích využívá k přípravě kvalifikovaných velitelských kádrů a k vyzbrojování armád nejmodernějšími zbraněmi a nejmodernější technikou.

V současné době mají ozbrojené síly NATO v Evropě více než 1 milión mužů. V jejich výzbroji je přes 7600 tanků, taktické rakety, děla pro střelbu jadernými náboji. Disponují více než 7000 kusy jaderných hlavic a mají přes 2000 nejrůznějších nosičů atomových zbraní, více než 3000 bojových letounů a kolem 400 základních typů lodí. Kromě sil, které jsou integrovány v NATO, mají jednotlivé členské státy NATO svoje národní ozbrojené síly. Všechna vojska NATO jsou ve stavu neustálé bojové pohotovosti.

Je třeba zdůraznit, že nejkvalitnější útvary a svazky jsou dislokovány v blízkosti našich západních hranic. Když uvážíme všechny tyto skutečnosti a uvědomíme si, jak cílevědomě jsou vojáci armád imperialistických států zpracováváni v duchu antikomunismu, nemůžeme takové reálné nebezpečí podceňovat a přehlížet.

Soudružky a soudruzi, vojenské organizace Varšavské smlouvy - třídní bojový svazek srdcí a zbraní, jak ji nazval hlavní velitel Spojených ozbrojených sil maršál Sovětského svazu Jakubovskij, je největší překážkou, o kterou se rozbíjejí agresivní záměry mezinárodního imperialismu. Organizace Varšavské smlouvy svým historickým posláním i svým úsilím a charakterem, v souladu s cíli a zájmy všech jejich členských států reprezentuje a zabezpečuje mírové zájmy světové socialistické soustavy. Za 17 let své existence se vyvinula ve významného činitele evropské a světové bezpečnosti. Stala se aktivní silou bránící mír, bezpečnost a spolupráci národů a mírový rozvoj socialistického společenského řádu v současném, třídně rozděleném světě.

Existence Varšavské smlouvy je tedy rozhodující zárukou vojenské bezpečnosti evropských socialistických zemí.

Rostoucí mezinárodní autorita Varšavské smlouvy spočívá na skutečnosti, že od jejího zrodu v činnosti této koalice je důsledně uplatňován princip vedoucí úlohy marxisticko-leninských stran v oblasti obrany socialismu, spočívající na jejich nedělitelné internacionální odpovědnosti. Její autorita roste i proto, že s úspěchem obstála v mnoha složitých a náročných mezinárodních situacích, které spolehlivě prověřily nejen charakter, ale také sílu tohoto společenství. Mezinárodní autorita Varšavské smlouvy - její ekonomický a morálně politický potenciál, jakož i sjednocená vojenská síla a moc - jsou nepřekonatelnou hrází, na které vždy v minulosti ztroskotaly a rozbijí se i v budoucnosti všechny agresivní záměry imperialismu.

Když se tedy zamyslíme nad základními příčinami toho, proč se mírová politika socialistických zemí právě v Evropě tak úspěšně prosazuje, ukazuje se vedle základních objektivních faktorů jako rozhodující právě tato jednota a semknutost členských států Varšavské smlouvy, jejich jednotný zahraničně politický postup.

Takový postup v zahraničně politických otázkách vytváří příznivé mezinárodní podmínky pro realizaci mírového programu a zajištění výstavby socialismu u nás i v ostatních zemích socialistického společenství.

Mezinárodní význam organizace Varšavské smlouvy pro upevnění evropské bezpečnosti a zajištění trvalého míru v Evropě si vyžaduje, abychom ji na zásadách socialistického internacionalismu dále upevňovali. Přispívá k tomu rozvoj všestranné spolupráce členských států v oblasti politické, ekonomické, ideologické a vojenské. Tak také chápeme směrnici XIV. sjezdu KSČ, kde se říká: "ČSSR bude maximálně přispívat k soustavnému upevňování Varšavské smlouvy a iniciativně se podílet na prohlubování spolupráce a rozvíjení ekonomické integrace socialistických zemí v rámci RVHP."

V této souvislosti mi dovolte ještě zdůraznit některé aspekty vojenské politiky Komunistické strany Československa.

Vedení naší strany a státu vychází ze základní marxisticko-leninské teze. že obrana socialistické vlasti je obecnou zákonitostí rozvoje světové socialistické soustavy. internacionální povinností všech socialistických zemí. Je trvalým úkolem celé společnosti, ozbrojených sil, státních a společenských orgánů a institucí.

Dalším nezbytným předpokladem spolehlivého zabezpečení země, je soustavný ekonomický rozvoj a vědeckotechnický vzestup. Stejně významným předpokladem je neustálé upevňování vedoucí úlohy KSČ při výstavbě ozbrojených sil a prohlubování morálně politické jednoty našeho lidu.

Úspěšné naplňování uvedených principů je podmíněno aktivním vztahem celé společnosti, každého jednotlivce k otázkám obrany země. Jedním z vážných předpokladů dosažení takového přístupu je soustavná výchova pracujících v duchu socialistického vlastenectví a proletářského internacionalismu. Ne náhodou byly tyto problémy na předním místě při jednání posledního plenárního zasedání ÚV KSČ k ideologické práci.

Ve vojensko-vlastenecké a internacionální výchově, v ideově teoretické a propagandistické práci musíme zejména mezi mládeží všestranně objasňovat funkci obrany socialistického státu, jeho místo a úlohu ve vojensko-politické koalici Varšavské smlouvy. Chceme tím dosáhnout mezi naší veřejností hlubšího přesvědčení o nezbytnosti internacionální obrany socialismu jako zákonitosti výstavby socialismu v podmínkách trvajícího třídního zápasu mezi socialismem a kapitalismem. Výchova v tomto duchu musí být tedy nedílně spojena s komunistickou výchovou všude tam, kde mladí lidé žijí a pracují.

Rád bych vás, vážené soudružky a soudruzi, v této souvislosti požádal o podporu a pomoc při řešení problémů, které jsem se pokusil naznačit.

Jak sami dobře víte, uskutečnilo se před několika týdny na našem území rozsáhlé spojenecké cvičení Štít 72.

Pro Československou lidovou armádu jsou společná cvičení armád států Varšavské smlouvy skutečnou školou internacionální výchovy a hlavní formou rozvíjení vojensko-politické spolupráce. V průběhu a výsledcích tohoto cvičení se potvrdily vysoké morálně politické a bojové kvality Československé lidové armády, vojensko-odborná připravenost řídících štábů a vycvičenost vojsk. Kromě vojensko-odborných aspektů mělo cvičení také mimořádný politický význam. Přispělo k dalšímu prohloubení semknutosti a jednoty států Varšavské smlouvy. Prokázalo, že náš lid správně chápe a podporuje vojenskou politiku naší strany, že má dobrý vztah k internacionálním zásadám obrany země.

Využívám této příležitosti, abych poslancům Federálního shromáždění tlumočil dík velení spojených ozbrojených sil Varšavské smlouvy, představitelů bratrských armád, velení ČSLA i ostatních hostů a všech účastníků cvičení za srdečné, vskutku bratrské přijetí, kterého se jim od našeho lidu na každém kroku dostávalo. Dovolte, abych poděkoval vaším prostřednictvím všem funkcionářům strany, národních výborů, státních orgánů a společenských organizací i všem občanům za pochopení našich potřeb a pomoc, která byla Československé lidové armádě a cvičícím jednotkám bratrských armád poskytnuta.

Vážené soudružky a soudruzi, na závěr svého vystoupení bych rád ještě zdůraznil některé širší souvislosti, které z existence vojensko-politické koalice států Varšavské smlouvy vyplývají. Internacionálně sjednocená vojenská síla a moc členských států Varšavské smlouvy se stala v celosvětových vztazích rozhodující zárukou míru, bezpečnosti národů a obrany socialistických vymožeností. Je stabilizujícím činitelem mezinárodních vztahů, protože veškerá její činnost směřuje k posilování míru, světové bezpečnosti a mírového soužití mezi státy s různým společenským zřízením.

Tato mírotvorná funkce a vojensko-politický obsah Varšavské smlouvy vyjadřují všechny její dokumenty, kterými se hodnotí klíčové problémy současných mezinárodních vztahů. Obsahuje to mimo jiné i dokument "Deklarace o míru, bezpečnosti a spolupráci", který vzešel z pražského zasedání Politického poradního výboru členských států Varšavské smlouvy v lednu letošního roku.

Máme upřímnou radost a jsme hrdi na to, že po překonaném krizovém období v naší společnosti je Československá socialistická republika a její armáda opět pevnou součástí internacionálního svazku států Varšavské smlouvy.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, dovolte mi, abych vás na závěr svého vystoupení ujistil, že příslušníci ČSL plně podporují zahraničně politickou linii XIV. sjezdu KSČ a že učiní vše, co je v jejich silách, aby ČSL v nejtěsnější spolupráci se Sovětskou armádou a armádami ostatních zemí Varšavské smlouvy čestně splnila úkoly, kterými ji naše strana a pracující lid pověřili. /Potlesk./

Předsedající místopředseda FS ing. J. Marko: Ďakujem. Slovo má poslanec Bill, pripraví sa poslanec Kožík.

Poslanec SL ing. F. Bill: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, k dosaženým úspěchům v zahraniční politice napomohla a napomáhá i mezinárodní dělba práce a proces prohlubující se ekonomické integrace v rámci zemí RVHP, prováděné zejména na základě komplexního programu přijatého na 25. zasedání Rady. Další úspěšný rozvoj této nejvyšší formy hospodářské spolupráce může být zajištěn jen v těsné jednotě s vytvářením příznivých podmínek v zahraniční politice, v plném souladu internacionálních a národních zájmů.

Bez této socialistické spolupráce by byl nemyslitelný rozvoj naší petrochemie, hutnictví, textilního průmyslu a dalších odvětví našeho národního hospodářství. ČSSR by se nemohla podílet 11 % na výrobě obráběcích strojů v celé RVHP a dosáhnout tak technicko-výrobních parametrů světové úrovně, docílit špičkové světové úrovně ve výrobě kožedělných a textilních strojů. Nemohli bychom vybavit naše zemědělství produktivní pokrokovou zemědělskou technikou a zcela vůbec bychom se nemohli podílet na výzkumu a vývoji v oblasti raketové techniky. Velmi obtížně bychom mohli zajistit stále stoupající nároky na energii. Jen díky propojení energetické sítě byly eliminovány dříve známé vážné problémy při plnění hospodářských úkolů, zejména v zimním období.