Předsedající místopředseda FS ing. J. Marko: Ďakujem. Dávam slovo poslancovi Hudečkovi.

Poslanec SN M. Hudeček: Vážený soudruhu presidente, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, z výkladu federálního ministra zahraničních věcí s. ing. Chňoupka i poslance s. Kožíka jednoznačně vyplývá, že ve světovém a zejména evropském mezinárodním vývoji končí poválečné období, léta vystupňované "studené války", doba zaslepené orientace imperialismu na politiku z pozice síly vůči socialistickým státům a jejich spojencům.

Zásady mírového soužití mezi státy s rozdílným společenským zřízením se ve stále větším měřítku prosazují jak v Evropě, tak i v jiných světadílech, zejména také ve vztazích mezi vedoucími státy obou světových společensko-ekonomických struktur - mezi Sovětským svazem a USA.

Důsledkem tohoto vývoje je mimo jiné nebývalý rozvoj mezinárodního obchodu, o němž je nutno zároveň říci, že je významným faktorem přispívajícím k uvolňování mezinárodního napětí, ke zlepšování bilaterálních vztahů na základě vzájemně výhodné spolupráce, a tím i k upevňování míru a bezpečnosti v různých oblastech světa.

Je zajímavé, že na rozdíl od předválečného období vzrostl světový zahraniční obchod za léta 1950-1970 celkem 4,7 krát, což svědčí o tom, že se zvýšila úloha mezinárodní dělby práce a zahraničního obchodu jakožto činitele ekonomického pokroku. Ze skutečnosti, že se za toto období zvýšil podíl hotových výrobků na mezinárodní směně ze 45 % na 65 % vyplývá, že se otevírají prakticky neomezené možnosti zvyšování produktivity práce prostřednictvím mezinárodní dělby práce.

Novým rysem v tomto vývoji je skutečnost, že zahraniční obchod, který byl před válkou prakticky monopolní sférou imperialistických států, se stal jednou z nejdůležitějších sfér vzájemného působení mezi třemi hlavními skupinami států - socialistickými, vyspělými kapitalistickými a rozvojovými zeměmi. Na mezinárodním obchodu se dnes podílí vedle vyspělých kapitalistických zemí 14 socialistických států a zhruba 100 rozvojových zemí Asie, Afriky a Latinské Ameriky. Kapitalismu se však podařilo zachovat si ve světovém zahraničním obchodu podstatně větší podíl než ve světové hmotné výrobě, a tak byly činěny pokusy přeměnit mezinárodní obchod v jednu z hlavních sfér boje proti socialismu a národně osvobozovacímu hnutí. Proto - v důsledku diskriminujících bariér - zdaleka nejsou využívány možnosti zahraničního obchodu v zájmu světové mezinárodní dělby práce.

Společenství socialistických států v čele s SSSR - podílející se na světové výrobě již ze dvou pětin - proto soustavně usiluje o odstranění umělých překážek zahraničního obchodu, jimiž se obklopují vyspělé kapitalistické státy a jejich seskupení, a zahrnuje tyto požadavky sloužící obecnému společenskému pokroku a upevňování míru do svých návrhů zásad mírového soužití mezi státy s různým společenským zřízením. Opírá se přitom jak o vzrůstající přitažlivost svých exportních nabídek strojů, zařízení a dopravních prostředků, jakož i spotřebního a jiného zboží, také o své rozsáhlé dovozní možnosti.

Také naše socialistická republika se podílí na rozvíjení vzájemně výhodného a rovnoprávného zahraničního obchodu s vyspělými kapitalistickými státy, který v letech 1960-1970 se ve vzrůstající míře podílel na celkovém obratu a zahrnuje dnes asi čtvrtinu dovozu a pětinu našeho vývozu. I když z důvodů zásadního zabezpečení našeho socialistického vývoje a zajištění stability naší ekonomiky naše výhledy nepočítají s podstatnými změnami tohoto podílu, bude se absolutní objem zahraničního obchodu s těmito státy v souladu s naší zahraniční politikou a s konkrétními podmínkami dále zvyšovat.

Výsledky této mezinárodní spolupráce, která přispívá i k mírové spolupráci mezi národy, by byly ještě dále posíleny a byly by výraznější, kdyby se podařilo odstranit překážky, přežívající ještě z dob studené války. Mám na mysli různá existující omezující opatření, existenci vývozních či dovozních limitů, seznamy tzv. strategického zboží atd., které nesmí být exportováno do socialistických zemí. Je známo a bylo zde o tom už mluveno, že tato diskriminační opatření uplatňují vůči ČSSR ještě stále některé západní země.

Na rozvoj zahraničního obchodu a rozšiřování našich obchodních styků s řadou zemí celého světa působí nepříznivě také diskriminační cla, uplatňovaná vůči dovozu našeho zboží z některých západoevropských zemí.

Přesto, že ČSSR je zákládajícím členem GATTu, je mu dodnes upíráno právo na celní výhody, které mu mají plnoprávně plynout ze zakládajícího členství a stálého členství v této organizaci. Stejně jako to učinila již řada představitelů socialistických zemí, i naši političtí a vládní představitelé několikrát ve svých projevech zdůrazňovali, že naše země má zájem na širokém rozvíjení mezinárodního obchodu, ovšem na základě plné a bezvýjimečné rovnosti, na základě vzájemných výhod a bez jakýchkoliv omezení a diskriminace. Takové obchodní vztahy povedou jistě k prohlubování vzájemné důvěry a k dalšímu rozšiřování nejen spolupráce na poli zahraničního obchodu, ale i v jiných oblastech.

Vedoucí úlohu v boji za přeměnu mezinárodního obchodu na sféru vzájemně výhodné spolupráce mezi všemi státy, nezávisle na společensko-ekonomickém zřízení a na stupni hospodářského rozvoje, má SSSR a celé společenství socialistických států. Vychází přitom ze skutečnosti, že boj za odstranění diskriminace a přežitků kolonialismu a neokolonialismu přispívá ke sjednocení sil socialismu a národně osvobozovacího hnutí a upevňuje jejich pozice v boji proti imperialismu a reakci. Také ČSSR se podílí na tomto úsilí a výklad s. ministra Chňoupka potvrzuje, že v něm budeme intenzivně pokračovat. Plně nutno podpořit také politický a z perspektivního hlediska i ekonomický význam naší internacionální zahraničně obchodní pomoci pokrokovým režimům v rozvojových zemích, tísněných imperialistickými monopoly.

To, že rozhodující část našeho zahraničního obchodu je a bude pochopitelně i nadále orientována na socialistické země - členské státy RVHP a především na SSSR, nutno stále znovu zdůrazňovat jako obrovskou výhodu a jistotu pro naši republiku. V roce 1970 se podíl SSSR na obratu našeho zahraničního obchodu zvýšil na 45 % a každoročně představuje více než jednu třetinu celkového obratu našeho zahraničního obchodu.

Podíl zemí RVHP na obratu našeho zahraničního obchodu představuje každoročně včetně SSSR téměř 70 %. Tuto skutečnost bychom si měli uvědomit i v těchto dnech, kdy slavíme dvě tak významná výročí v dějinách našeho největšího a nejvěrnějšího spojence, ale zároveň si musíme uvědomit, že náš výhodný obchod se Sovětským svazem není a v blízké budoucnosti nebude danou samozřejmostí, že o rozvoj obchodních styků se SSSR s ohledem na jeho výhodnost je a bude stále větší zájem ze strany i nejvyspělejších kapitalistických států a že proto bude nutné, abychom se urychleně zabývali otázkou dalšího zvýšení úrovně našich exportních výrobků a dodávek, dodržování dodacích lhůt zlepšením dodávek náhradních dílů, vybudováním servisu služeb, dodávkou dokumentace atd.

Proto bude třeba, abychom se urychleně zabývali využitím všech rezerv pro rozvoj našeho zahraničního obchodu. Významně k tomu přispěje specializace výroby, rozšiřování kooperace a socialistické integrace. Těmto otázkám byla věnována na XIV. sjezdu KSČ velká pozornost a myslím, že nejvýstižněji podtrhl význam socialistické integrace generální tajemník KSČ s. Gustav Husák, který mimo jiné řekl, že "nejdůležitější je, abychom v nejkratší době vypracovali ucelenou koncepci zapojení československého národního hospodářství do mezinárodní socialistické integrace".

Vážený soudruhu presidente, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, dovolte mi, abych alespoň několika slovy poukázal na to, že velmi aktivním pomocníkem při rozšiřování stávajících a navazování nových obchodních styků včetně prezentace širokého sortimentu československých výrobků jsou mezinárodní veletrhy a výstavy, tj. ty. kterých se náš stát zúčastňuje v zahraničí, prakticky v celém světě a ty, které jsou organizovány v ČSSR, a to převážně v československých veletržních střediscích v Brně a v Bratislavě. ČSSR na těchto výstavách a veletrzích získala nejen úspěchy komerční, ale i vysoké ocenění práce našich dělníků, techniků, architektů, výtvarníků apod. Na těchto akcích se mají možnost seznámit nejen obchodní zájemci, ale i široká veřejnost s tím, co nejlepšího se u nás vyrábí a dodává. Jsou však i místem setkání předních politických a vládních představitelů z nejrůznějších zemí.

Poslání a cíle československých veletrhů jsou vyjádřeny v jejich heslech. Heslo našich strojírenských veletrhů: "Technika do služeb míru a pokroku" bylo přijato vystavovateli i účastníky dosavadních ročníků veletrhů velmi kladně. Rovněž jarní mezinárodní veletrh spotřebního zboží svým heslem "Mír Evropě, mír světu" a heslem" Přátelství - obchod - spolupráce", vyjadřuje, že Československo chce spolupracovat v mezinárodním obchodě na základě mírové spolupráce se všemi zeměmi světa za jediným cílem - zvýšením úrovně celého lidstva a udržením trvalého míru a pokroku na této Zemi.

V příštím roce, vážené soudružky a soudruzi, slaví československý zahraniční obchod významné výročí 25 let vzniku monopolu našeho zahraničního obchodu. Jsme přesvědčeni, že toto významné výročí podnítí ve výrobě i v zahraničním obchodu aktivní úsilí o co nejlepší plnění vývozních a dovozních plánů.

Závěrem bych chtěl podtrhnout, že zvýšení dynamiky našeho zahraničního obchodu odpovídající ekonomickým směrnicím XIV. sjezdu KSČ nejen urychlí a zefektivní náš vnitřní reprodukční proces, ale zvýší také váhu Československa v mezinárodních vztazích a přispěje k realizaci naší zahraničně politické linie, s níž koncepce a realizace našeho zahraničního obchodu tvoří jeden nedílný celek. Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Předsedající místopředseda FS ing. J. Marko: Ďakujem.

Súdružky a súdruhovia, oznamujem teraz dvadsaťminútovú prestávku. Po prestávke vystúpi poslanec Jaroslav Kožešník.

/Jednání přerušeno v l5.56 hod./

/Jednání opět zahájeno v 16.20 hod./

Předsedající místopředseda FS ing. J. Marko: Súdružky a súdruhovia, pokračujeme v rokovaní. Dávam slovo súdruhovi Kožešníkovi. Ako ďalší sa pripraví do diskusie poslankyňa Václava Kuželová.

Poslanec SL akad. J. Kožešník: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, v současné etapě mezinárodního vývoje nabývá vědecká a kulturní spolupráce na politickém významu, neboť předpokládá konfrontaci a tím ideologické působení na země s rozdílným společenským zřízením, soustředěné na třídy, vrstvy a skupiny obyvatel, u nichž lze očekávat odezvu na tyto snahy. Proto ji musíme rozvíjet ofenzívně, v duchu leninské politiky mírového soužití, usilovat o upevnění jednoty všech pokrokových sil a poskytovat pomoc pokrokovým tendencím a snahám. Věda a kultura patří mezi nejdůležitější nástroje propagace. Není náhodou, že ideologický boj se stále více přesouvá do oblasti vědy a kultury. V kapitalistických zemích stále roste tzv. vědeckých institucí, spjatých s ideologickým bojem. Proto je třeba do všech našich úvah o zahraniční vědecké a kulturní spolupráci důsledně promítat linii politiky Komunistické strany Československa, aby tu byla záruka jejího správného provádění. Hlavní zásadou je, že tato vědecká a kulturní politika musí jak vnitřně, tak i navenek posilovat světovou socialistickou soustavu a vycházet z jejích zájmů a potřeb. Socialistické státy, jako je náš, mají přirozenou výhodu v tom, že mohou při provádění zahraniční vědecké a kulturní politiky využít přitažlivosti cílů socialismu pro nejširší vrstvy, žijící v každodenní konfrontaci s kapitalistickým systémem.

V krizových letech se příslušným resortům vymkla z rukou jakákoliv možnost cílevědomé orientace styků a kontroly tak důležité složky zahraniční politiky. Nebylo ani možno posoudit, do jaké míry a zda vůbec jsou přínosem naší vědě, kultuře a národnímu hospodářství. Jedno však bylo jisté, že pokud šlo o styky se Západem, realizoval se tu kanál, jehož prostřednictvím byla podněcována a řízena strategie společenské krize v naší zemi. Jisté bylo také to, že téměř ustaly kulturní styky se SSSR, že byl zastaven přístup k bohatým zdrojům sovětské kultury a podstatně poklesly i styky vědecké. Do jisté míry tomu tak bylo obdobně i ve vztazích k ostatním zemím socialistického společenství. Stagnace v těchto stycích a převaha komerčních zájmů nad kvalitativními a ideovými zřeteli způsobila podstatné škody naší kulturní frontě, znamenala krok vzad a umožnila k nám pronikat různým protisocialistickým a našemu zřízení nepřátelským tendencím, ať již šlo o různé výtvory buržoasní pakultury nebo o rafinované maskované propagační prostředky ideologické diverze.

Chaotický stav našich zahraničních vědeckých a kulturních styků poškodil i naši vědu. Nejenže došlo ve zmíněných krizových letech k nežádoucímu úniku mozků, ke ztrátám vynaložených státních finančních prostředků na jejich vyškolení, ale i k ohrožení státního i služebního tajemství, jehož nositeli byli mnozí z těch, kteří se dali zlákat.

Přítrž tomuto škodlivému a nežádoucímu stavu učinilo usnesení předsednictva ÚV KSČ z 20. května 1969 a zejména pak závěry XIV. sjezdu KSČ, které vytyčily správný směr styků i úkoly ideologie v oblasti zahraniční vědecké a kulturní politiky.

V průběhu let 1969-1971 byly pak vypracovány a vládou schváleny základní normy, které vytvořily nezbytné institucionální a organizační předpoklady pro plánovité provádění a kontrolu těchto styků, aby na jejich podkladě bylo možno celou tuto oblast usměrňovat. Jestliže základním úkolem v roce 1970 bylo vymanit ji z pozůstatků destrukce a živelnosti a vytvořit konkrétní předpoklady pro její celostátní plánování, pak již v průběhu roku 1971 bylo základním úkolem dosáhnout kvalitativně vyšší úrovně těchto styků, uvést je do plného souladu s cíli naší politiky a začít připravovat dlouhodobé koncepce jejich rozvoje. Přitom zejména uplatňovat princip socialistické integrace, napomáhat vzájemnému poznávání a přátelství socialistických zemí.

V současném stavu našich vědeckých, školských a kulturních i zdravotnických styků se socialistickými zeměmi můžeme zaznamenat podstatné zlepšení spolupráce. Některé příklady uvedl již poslanec Hanes.

Tyto styky se realizují na základě prováděcích plánů ke kulturním dohodám. Plně již byly obnoveny osvědčené formy přímé spolupráce mezi vědeckými, školskými, kulturními i zdravotnickými institucemi a podepsány příslušné dohody. V jejich rámci se realizují výměny početných delegací odborníků a pracovníků z různých oborů, které přinášejí podněty, poznatky a zkušenosti, jichž se využívá pro další činnost. Styky se zeměmi socialistického společenství, zejména se SSSR, mají dnes rozhodující podíl i v našem kulturním životě, zejména při přípravě učitelů marxismu-leninismu a pro výuku společensko-vědních oborů na vysokých školách. Značného rozmachu dosáhla výměna studentů se socialistickými zeměmi a činí zhruba 80 % celkového objemu těchto výměn se zahraničím. Těžiště spolupráce se postupně přesouvá na přímé styky mezi institucemi, organizacemi a tvůrčími svazy.

Ve vědeckých stycích byl učiněn podstatný pokrok v zabezpečování jejich optimálního souladu s úkoly státního plánu základního výzkumu. Československá akademie věd spolupracuje se všemi akademiemi socialistických zemí formou jak dvoustranné, tak mnohostranné spolupráce na základě smluv a plánů. Kromě toho se v poslední době stále rozšiřuje spolupráce v rámci RVHP. Plněním dohodnutých úkolů se realizuje integrace socialistické vědy a podporuje účast při zřizování a činnosti mezinárodních center vědeckých - Spojený ústav jaderných výzkumů v Dubně, Interkosmos, Matematické centrum Banacha, Centrum pro automatizaci atd. Zvláštní pozornost se věnuje spolupráci ve společenských vědách, pomoci ve výchově, dělbě práce, společnému postupu na mezinárodním fóru.