Zatímco na VHJ ve většině případů jsou již různé úvahy anebo se krystalizují alespoň základní, hrubé představy o možnostech zapojení do mezinárodní socialistické integrace, na některých podnicích jsou až překvapivě malé znalosti o úkolech a formách mezinárodní socialistické integrace členských zemí RVHP, a tím se nevytváří prostor pro vlastní náměty a názory na zapojení do mezinárodní dělby práce.

Naopak se velmi často setkáváme s projevy nezdravého patriotismu. Ze zkušeností získaných zejména na podnicích a VHJ se ukazuje, že je třeba podstatně zvýšit propagaci a popularizaci národohospodářského významu socialistické integrace. Půjde zejména o konkrétní věcnou argumentaci a osvětlování odborně ekonomických otázek integrace na podnicích a v závodech, dovedenou až do konkrétních návrhů tak, aby pomohla odbourat nezdravý patriotismus u všech kategorií pracovníků a argumentací a prováděnými opatřeními se prokázala nezbytnost zapojení do mezinárodní dělby práce v zájmu zvýšení efektivnosti vlastní československé ekonomiky.

Současně však uvedené zkušenosti ukazují, že se dosti úspěšně dosud nepodařilo splnit tu část rozpracovaného prohlášení vlády, kde vláda po uložení konkrétních úkolů resortům a výrobně hospodářským jednotkám k rozpracování komplexního programu zajišťuje, aby tyto záměry tvořily organickou součást národohospodářských plánů a dlouhodobých výhledů a byly promítnuty do plánů příslušných oborů a podniků. Není to úkol jednorázový a bude třeba, aby zejména operativní, průběžnou spoluprací ministerstev, VHJ a podniků bylo také zajištěno pohotové posuzování a ovlivňování koncepčních návrhů, výhledových záměrů a plánů.

Závěrem, vážené soudružky poslankyně a vážení soudruzi poslanci, bych chtěl vyjádřit ještě jeden názor, který vyplynul z našeho jednání ve výborech. Jde o to, že sjednocování právních předpisů a opatření zemí RVHP je jedním z důležitých opatření, které může výrazně napomáhat vytvářet vhodné podmínky pro rozvoj socialistické ekonomické integrace. Bylo by proto vhodné, aby jak vláda ve svých návrzích zákonů, tak i orgány Federálního shromáždění při jejich projednávání jako jedno z kritérií hodnotily, jak jsou v souladu se zájmy rozvoje socialistické integrace a s platnými nebo připravovanými obdobnými předpisy členských zemí RVHP.

Děkuji za pozornost.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Hůlovi. Hovoří poslanec Jaroslav Brabec, připraví se poslanec Michalík.

Poslanec SN J. Brabec: Vážené soudružky poslankyně, vážení s druzi poslanci, pro další rozvoj našeho ekonomického potenciálu a pro zabezpečení dalšího růstu hmotné a kulturní úrovně našich občanů má závažný význam investiční politika a způsob, jakým budou přijaté investiční záměry realizovány. Jde o jednu z klíčových otázek, která si naší pozornosti vyžaduje také proto, že se v ní střetáváme s poměrně složitou problematikou a s řadou vleklých, možno říci letitých problémů, které jsou předmětem neustálé kritiky.

Základní cíle a požadavky naší investiční politiky byly vytyčeny v přijatých politických dokumentech. Koncepce páté pětiletky tyto základní požadavky promítla do svých záměrů a ukazatelů. Sleduje jimi zejména dosáhnout zefektivnění investičního procesu, snížení nadměrné rozestavěnosti a zabezpečení žádoucích strukturálních změn. Zvláštní pozornost přitom věnuje zejména potřebám rozvoje palivo - energetické základny a průmyslových stavebních hmot, komplexní bytové výstavbě a výstavbám prováděným v Praze, Bratislavě a v Severočeském kraji.

V realizaci těchto úkolů v průběhu roku 1971, tj. prvního roku páté pětiletky, došlo k určitému zlepšení ve stavu přípravy a provádění staveb, a to zvláště u tzv. staveb závazných. Zdaleka se však ještě nepodařilo zamezit řadě nedostatků v plnění plánu na stavbách, ve snižování rozestavěnosti, v soustřeďování výrobních a dodávkových kapacit na akce rozhodující a nepodařilo se také zastavit růst rozpočtových nákladů. Došlo ke značnému množství skluzů do roku 1972, které ovlivnily i vysoké tempo růstu investic v indexu 115 u staveb nad 1,5 mil. Kčs rozpočtových nákladů v roce 1972.

Vycházejíc z dosavadních poznatků a z cílů hospodářské politiky přijatých pro investiční oblast, vláda ve svém programovém prohlášení přislíbila, že bude do hospodářské praxe prosazovat jako zásadu, aby se investiční výstavba stala účinným nástrojem v uskutečňování záměrů její technické a hospodářské politiky a dávala maximální výrobní efekt při hospodárném vynakládání prostředků na výstavbu.

Dnes s odstupem jednoho roku lze říci, že v plnění konkrétních úkolů, vztahujících se zejména k soustředění kapacitních a materiálních prostředků na urychlené dokončení rozestavěných akcí, na jejich rychlé uvádění do provozu a na nadměrné snižování rozestavěnosti, bylo v letošním roce dosaženo některých pozitivních výsledků. Stalo se tak např. při výstavbě tranzitního plynovodu, dále v překročení prací a dodávek pro komplexní bytovou výstavbu, u staveb v zemědělství a na drobných stavbách, resp. v dosažení určitého zvýšení tempa prací u tzv. závazných úkolů. Celkový stav však ještě zdaleka není uspokojivý.

Pozitivní jevy provází řada nedostatků, např. stále ještě vázne výstavba objektů tzv. občanské vybavenosti nebo dokončené byty jsou odevzdávány s poměrně velkým počtem závad a faktických nedodělků či méně uspokojivě jsou realizovány dodávky strojů a zařízení, které je dováženo. Svou podstatou svědčí tyto skutečnosti spolu s řadou méně příznivých jevů o tom, že se ještě nepodařilo zdaleka překonat nedostatky, provázející investiční výstavbu z minulých let.

Závažné je zejména zjištění, že práce a dodávky na stavbách rozestavěných /u staveb nad 1,5 mil./ nebudou v letošním roce splněny zhruba asi na 3 mld Kčs, z toho pak zhruba za 1,7 mld Kčs ve stavebních pracích a za 1,3 mld Kčs v dodávkách strojního vybavení a v montážích. Podle statistických výsledků ke konci III. čtvrtletí roku 1972 dosáhla rozestavěnost, měřená zůstatky rozpočtových nákladů /včetně bytové výstavby/ téměř 155 mld Kčs, a to je ve srovnání se stejným obdobím loňského roku více o 12 mld Kčs. Statistika říká, že v důsledku zahájení větších staveb, z nich rozestavěnost hlavně do oblasti účelové výstavby a na stavby centrálně posuzované. Podle dosavadních předpokladů se situace jeví tak, že koncem roku by stav rozestavěnosti byl proti ukazatelům plánu roku 1972, včetně vlivu růstu rozpočtových nákladů, asi 5,6 mld Kčs vyšší.

Pokud jde o příští rok, ukázalo souhrnné zpracování předložených návrhů plánu, že požadavky investorů jdou nad rámec schválené směrnice v objemu prací o 7 mld Kčs a v zahajování nových staveb dokonce o 14 mld Kčs. Získané přitom poznatky ukázaly též na pokračování nepříznivé tendence i v zabezpečování projektové dokumentace a v některých případech i v dodavatelském zajištění staveb.

Takovéto tendence, přesahující možnosti naší ekonomiky, by příznivému rozvoji národního hospodářství neposloužily a neodpovídají direktivám, které byly pro oblast investiční výstavby stanoveny. Je proto správné, že vláda stanovila pro dopracování plánu investiční výstavby na rok 1973 jako úkol snížit rozsah zahajování nových staveb oproti limitům páté pětiletky o 7 mld Kčs a proti směrnicím na rok 1973 o 5 mld, aby bylo možno tímto způsobem vyloučit vliv zhoršeného vývoje v rozestavěnosti. Tím se vytvoří příznivější podmínky k vyšší koncentraci stavebních prací na stavby rozestavěné a pro snížení počtu současně realizovaných úkolů.

Vláda se po mém soudu také správně rozhodla nepřipustit, aby se do plánu dostaly stavby projekčně nepřipravené či aby se dále počítalo s kategorií tzv. staveb v rezervě. Nebudou zahajovány stavby, které nejsou zejména dodavatelsky projednány a zajištěny, nebo stavby, u nichž nejsou vytvořeny všechny předpoklady pro jejich zdárnou a plynulou realizaci.

Pokud jde o investiční potřeby týkající se realizace racionalizačních záměrů, bude rovněž správné, jestliže tyto investice budou do plánu zahrnuty jen na základě konkrétně prověřených a kapacitně zabezpečených návrhů.

V poslední době jsme se také často setkávali s požadavky na další dovozy stavebních prací a kapacit. Myslím si, že je správné, že se vláda rozhodla dovážené stavební práce limitovat a pro jednotlivé stavby konkretizovat.

Budou - li všechny tyto požadavky a principy v praxi respektovány, pak by měly napomoci k tomu, aby se v příštím roce vytvářely pro realizaci a pro dokončení rozestavěných staveb příznivější podmínky. Důležitá přitom bude i skutečnost, že spolu s návrhem plánu roku 1973 se včas upřesní a bude konkretizován i výběr staveb k zahájení v letech 1974 a 1975, který by měl odpovídat základním rozvojovým cílům páté pětiletky.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, skutečnosti, o nichž hovořím, jsou především opatřeními, s jejichž dopadem a rozsahem se setkáváme ve státním plánu a státním rozpočtu 1973 a v zabezpečení podmínek jejich realizace. K rozuzlení situace, která se na úseku investiční výstavby vytvořila, bylo však také nutné, aby vláda v souladu se záměry svého programu se zabývala komplexně problematikou zdokonalení plánování, řízení a realizace investiční výstavby. V rámci programu dalšího postupu v této oblasti, který vláda přijala v říjnu t. r., vytyčila proto řadu opatření, jdoucích od plánování investiční výstavby přes její projektovou přípravu, přímé a technicko - ekonomické řízení až po kádrová a organizační opatření, jejichž společným cílem je dosáhnout zvýšení celkové úrovně a prohloubení způsobů řízení a plánování této oblasti.

Výbory pro plán a rozpočet obou sněmoven se těmito opatřeními, orientovanými jednak na zbývající část páté pětiletky a jednak na přípravu a realizaci úkolů šesté pětiletky, velmi podrobně zabývaly, průzkumem svých členů si ověřily, jak tato nová opatření a záměry jimi sledované budou v praxi přijímány a uplatňovány, a na základě svých poznatků se vyslovily pro podporu jejich realizace.

Oba výbory si jsou přitom vědomy toho, že složitost investiční problematiky a vleklost jejich negativních tendencí a jevů spolu s nedostatky v úrovni práce jednotlivých řídících článků ukazují reálně jen na možnost postupného zlepšování situace. Považují proto za účelné se každým rokem, zhruba v měsíci listopadu, stavem v investiční výstavbě a plněním přijatých opatření zabývat, a to podle možnosti i na společném zasedání několika výborů. Předsednictvo Federálního shromáždění tomuto záměru včera vyslovilo svým stanoviskem podporu.

V roce 1973 bude mít tento postup svůj význam i z hlediska té skutečnosti, že dynamika finanční potřeby na výstavbu hospodářských organizací o 7,9 % a rozpočtových a příspěvkových organizací o 15,7 % je rychlejší, než průměrný růst všech finančních potřeb o 6,4 %. Tato dynamika má svůj základ ve zvýšení objemu investic proti směrnicím k sestavení plánu na rok 1973 a patří k hlavním faktorům, ovlivňujícím celkové proporce úhrnného finančního plánu příštího roku. Růst investičních potřeb o více než 8 mld Kčs /oproti očekávané skutečnosti 1972/ znamená, že při snížení vlastních zdrojů investorů na krytí potřeb investiční výstavby o 4,6 mld Kčs, se dotace ze státního rozpočtu do této oblasti musely zvýšit o 8,6 miliard a investiční úvěr o 4,1 miliardy Kčs. Tento vývoj signalizuje, jak bude důležité v roce 1973 zajišťovat i tvorbu příslušných finančních zdrojů, na které jsou státní rozpočet a úvěrová soustava odkázány.

Zvýšený tlak na financování investic ze společenských centralizovaných zdrojů by se při nedostatku zdrojů v podnikové sféře mohl stát dalším faktorem, prohlubujícím nedostatky, i určitou nervozitu panující v investiční sféře.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vláda ve svém programu ukázala, že cílevědomý postup a přísná kázeň budou v investiční oblasti podmínkou, která rozhodne o tom, zda se v této oblasti podaří dosáhnout žádoucího obratu a nové výrobní fondy pořizovat s maximální hospodárností, kvalitně a v co nejkratší době.

Proto jsme se také v našich výborech pro plán a rozpočet, když jsme tam posuzovali celkovou situaci v investiční výstavbě a přijatá opatření, ztotožnili též se závěrem vlády o tom, že je také zapotřebí dosáhnout výrazného zkvalitnění politické a odborné úrovně řídících kádrů a zvýšit osobní odpovědnost za plnění úkolů, ať již se týkají dodavatelů nebo investorů.

Jsme toho názoru, že zásada přísné osobní odpovědnosti za dodržování zásad investiční výstavby ve všech jejích fázích je zatím - v některých projekčních kancelářích a u investorů a stavbařů málo uplatňována a nepochybně se na to i často hřeší. Je však tím základním činitelem, který je a může být rozhodující pro cílevědomou a vysokou efektivnost našich příštích investic. Děkuji za pozornost.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Brabcovi. Nyní hovoří poslanec Michalík.

Poslanec SL ing. D. Michalík: Vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, dovoľte, aby som i ja ako člen Výboru Snemovne ľudu pre poľnohospodárstvo a výživu krátko zhodnotil niektoré úseky plnenia programového vyhlásenia vlády ČSSR, ktoré predniesol pred rokom po novembrových voľbách predseda vlády ČSSR dr. Štrougal.

V oblasti odvetvia poľnohospodárstva a výživy bola vo vládnom vyhlásení zdôraznená požiadavka rýchlej intenzifikácie výroby v zabezpečení krytia ďalšieho prírastku spotreby základných potravín vlastnou produkciou, zlepšením kvality a skladby potravín a požiadavka zvyšovania produktivity a zhospodárnenia poľnohospodárskej výroby ďalšou koncentráciou a špecializáciou, formou podnikovej kooperácie. Zároveň vládne vyhlásenie zdôraznilo potrebu omnoho intenzívnejšej účasti všetkých hlavných priemyslových odvetví, najmä strojárstva, chémie a stavebníctva na rozvoji výroby potravín a celkovej prestavbe materiálno - technickej základne poľnohospodárstva.

Výsledky dosiahnuté v poľnohospodárstve a v potravinárskej výrobe v prvých dvoch rokoch päťročnice možno hodnotiť vcelku pozitívne. Možno tiež povedať, že zámery v rozvoji odvetví vytýčené v programe vlády v súlade so závermi XIV. zjazdu KSČ sa postupne plnia a realizujú, i keď sa vyskytujú slabé miesta v otázkach materiálno - technického zabezpečenia. V investičnej výstavbe a v organizačných otázkach spriemyselňovania poľnohospodárskej výroby. Výsledky tohto roku zhodnotil predseda vlády súdruh dr. Štrougal a ja opakujem, že boli dobré.

Pri hodnotení vcelku dobrých výsledkov, ktoré sa dosiahli v období dvoch rokov v odvetví poľnohospodárstva a výživy, musím zdôrazniť, že sa dosahujú zvýšeným úsilím všetkých pracovníkov odvetvia, uplatňovaním komplexnej socialistickej racionalizácie, socialistického súťaženia i zlepšením organizátorskej a riadiacej práce centrálnych hospodárskych orgánov, najmä na úseku rozvoja kooperačných a integračných vzťahov. Treba však popravde povedať, že v tejto oblasti pociťujeme v praxi veľkú nejednotnosť, ale i to, že existujúci stav je výsledkom nielen konkrétnej riadiacej práce, ale i nedostatočného vedeckotechnického prepracovania daných otázok integračných a kooperačných vzťahov s ohľadom na skúsenosti iných socialistických štátov.

Zlepšil sa ďalej celý rad otázok v rastlinnej výrobe, kde sa robia kroky v rozvoji vedeckotechnickej revolúcie a uplatňuje sa veda ako bezprostredná výrobná sila, čoho príkladom je naše obiľninárstvo, kde sa dopracúva teória vysokých úrod obilia s ohľadom na agroteohniku, pohotovosť v odrodovej problematike, v otázke osevných postupov, príkladná spolupráca v rámci štátov RVHP v otázke odrôd, a to najmä so Sovietskym zväzom. Zlepšila sa aj mechanizácia zberových prác pri cukrovke. Boli schválené jednotlivé koncepcie základných úsekov poľnohospodárstva, zvlášť v oblasti chovu dobytka, sústavy poľnohospodárskych strojov, investičnej výstavby. Tieto koncepcie však treba smelšie a energickejšie zavádzať do praxe. V živočíšnej výrobe bol najväčší pokrok zaznamenaný v hydinárstve, kde sú takmer všetky problémy vyjasnené a overené praxou.

Udržanie dynamiky rozvoja odvetvia znamená v štátnom pláne na rok 1973 predstih pred úlohami stanovenými v štátnom pláne piatej päťročnice.

Úlohy vykonávacieho plánu na rok 1973 sú vyššie, než určuje piata päťročnica na rok 1973. Napr. v hrubej poľnohospodárskej produkcii o 1,7 mld Kčs, t. j. o 2,3 %" v trhovej poľnohospodárskej produkcii o 1,5 mld Kčs, t. j. o 3,9 %, v dodávkach pre vnútorný obchod v maloobchodných cenách o 2,9 mld Kčs, t. j. o 3,7 %.