Nechcem pokračovať v uvádzaní ďalších údajov naznačujúcich zrýchľovanie tempa rastu poľnohospodárstva a potravinárskeho priemyslu. Považujem však za veľmi náročnú vyváženosť plánu, zvlášť zabezpečenie výrobných, nákupných a dodávkových úloh materiálno - technickými prostriedkami v miere, ktorá zodpovedá predstihu, ktorý oproti pôvodným zámerom päťročnice dosahujeme. Poľnohospodárska prax rada prijme vyššie úlohy, ak sú primerane zabezpečované i hmotnými prostriedkami. V tom smere sa obraciam na vládu, aby v súlade s uznesením a závermi XIV. zjazdu KSČ a aprílového pléna ÚV KSČ zabezpečovala v príslušných rezortoch dodávky pre poľnohospodárstvo a potravinársky priemysel a vytvárala podmienky pre prekračovanie plánovaných požiadaviek v množstve, skladbe, kvalite a čase podľa dohodnutých podmienok. V poľnohospodárstve rapídne ubúdajú pracovné sily a preto v prvom rade ide o dodávku mechanizačných prostriedkov, treba zvýšiť ich kvalitu, prevádzkyschopnosť i cenovú prístupnosť, pretože vysoká cena za stroj, ktorý má byť náhradou za živú prácu, je často neefektívna. V podmienkach vedeckotechnickej revolúcie, v ktorej žijeme a ktorá je založená v oblasti techniky na strojoch a zariadeniach druhej generácie, je to pre poľnohospodárstvo životne dôležitá otázka. To vyžaduje riešiť veci komplexne nielen z hľadiska čs. sústavy strojov a investičných fondov vôbec, ale aj v nadväznosti na prijaté programy v rámci RVHP, a to ešte rýchlejšie, než predpokladá uznesenie Predsedníctva vlády ČSSR z 2. decembra 1972.

Už dnes sa ukazujú niektoré slabé miesta vo výrobe traktorov v tom, že roztrieštený a široký sortiment ich typov spôsobuje značné ťažkosti v agregácii závesného náradia a strojov, v údržbe, opravách, ale hlavne v náhradných dielcoch, čo spôsobuje, že i nový výkonný traktor stojí pol roka i viac pre náhradný dielec, ktorý stojí 20 Kčs.

Tieto problémy sme v tomto roku nezvládli. Treba urýchlene urobiť aspoň tzv. rajonizáciu strojov a traktorov, čím by sa uľahčila situácia v materiálovo - technickom zásobovaní. V rámci krajín RVHP je potrebné vybudovať centrálny orgán, ktorý by urýchlene riešil medzinárodnú sústavu strojov pre komplexnú mechanizáciu, ktorá bola schválená ešte v máji 1971 a ktorej slabiny pociťujeme v praxi veľmi citeľne. Preto sa v dohľadnom čase nedajú očakávať ani osobitné výsledky od koordinačného strediska pre mechanizáciu, zriadeného v našom výskumnom ústave. Už dnes pri organizovaní tejto medzinárodnej spolupráce v intenzifikácii a štandardizácii by bolo žiadúce v predstihu zabezpečiť prípravu mechanizačných kádrov tak, ako to robia v Sovietskom zväze, aby na tieto stroje boli pripravení ľudia, ktorí budú s nimi pracovať.

Problémom v mechanizácii v poslednom období sa ukázalo percento mechanizovanej práce pri pestovaní cukrovky a zemiakov v národných republikách, v čom na Slovensku veľmi zaostávame. Sú však vytvorené predpoklady, aby sa i na Slovensku tento rozdiel v krátkom čase vyrovnal. V tomto smere je tiež potrebné podriadiť podnikové záujmy záujmom celospoločenským.

Veľkú možnosť v ďalšom zvyšovaní výroby zrnín máme v kukurici, kde môžeme dosiahnuť výnosy až o 40 % vyššie než pri obilninách. Narážame tu však na problémy pozberovej úpravy - sušenia, takže značná časť tejto dôležitej suroviny sa i tohto roku znehodnotila. To isté platí i o výrobe osiva tejto plodiny, ktoré z väčšej časti dovážame za devízy, i keď máme vlastné výkonné hybridy, avšak pre nevyriešenú pozberovú úpravu nemôžeme osivo vyrobiť.

Keď hovoríme o mechanizácii, treba v tejto súvislosti pripomenúť, že pre nedostatok kvalitných pluhov, rôznych typov sejacích strojov i válcov trpí základná agrotechnika, a tak sa znižujú výnosy a nevyužíva sa tento známy intenzifikačný faktor.

Ďalšou veľmi vážnou otázkou je doprava v poľnohospodárskych závodoch. Je nutné urýchlene doriešiť tak vnútropodnikovú dopravu, ako aj dopravu v budovaných agrotechnických centrách, ktorá musí byť založená na nákladných autách.

V oblasti investičnej výstavby, ktorej koncepcia je tiež vypracovaná, ako najvážnejší problém sa ukazujú veľkokapacitné objekty pre chov hovädzieho dobytka, a to vzhľadom na ich vysokú cenu a pomalú realizáciu prijatých zámerov. Poľnohospodárska prax veľmi naliehavo požaduje urýchlené vydanie opakovateľných projektov veľkokapacitných stavieb, najmä pre chov hovädzieho dobytka. Tento predstih má svoje opodstatnenie a treba túto úlohu urýchlene splniť, aby sa predišlo chybám pri organizovaní výstavby nových stavieb. Väčší dôraz by sa mal klásť na rekonštrukcie existujúcich hospodárskych objektov, aby vynaložené prostriedky mohli byť čo najskôr zapojené do používania pri veľkovýrobných technológiách, najmä vo výrobe mlieka, čo zostane i naďalej kľúčovým problémom. Domnievame sa, že v tejto oblasti by sa dali viac využiť miestne zdroje, dôvtip a sezónnosť v poľnohospodárskom sektore, keby bola pružnejšia a operatívnejšia projektová a poradenská činnosť poľnohospodárskym podnikom.

Jedným z dôležitých článkov spriemyselnenia poľnohospodárskej výroby je chemizácia. Analýza doterajšieho stavu ukazuje vážne nedostatky vyplývajúce z nezladenosti koncepcií a zámerov jednotlivých odvetví a organizácií pôsobiacich vo výrobe priemyslových hnojív, chemických ochranných prostriedkov, cez ich odbyt a predaj poľnohospodárskym podnikom až po aplikáciu na pozemky. Táto aplikácia by tiež mala byť zmechanizovaná, aby sa odstránil doterajší nežiadúci stav. I organizačná roztrieštenosť príslušných činností nepomáha zlepšiť túto situáciu. Dosial sa diskutuje o troch variantoch budovania materiálovo - technickej základne na skladovanie, manipuláciu a aplikáciu minerálnych hnojív a agrochemikálií. Tieto diskusie o organizačnej forme agrochemických centier sa vedú v našich podmienkach podľa názoru nášho výboru dosť dlho, čo je na ujmu ich intenzívneho zriaďovania, prípravy odborných kádrov a materiálovo - technického zabezpečovania. Považujeme za potrebné tejto oblasti venovať väčšiu pozornosť zo strany zainteresovaných federálnych orgánov a orgánov národných vlád.

Záverom uvediem ešte niektoré dôležité problémy pôda, ktorú ako základný výrobný prostriedok musíme chrániť v prvom rade, mala byť už chránená novým zákonom, ktorého vydanie sa oneskoruje. V pôdnom fonde nám ide o udržanie stálej pôdnej úrodnosti, o jej zlepšovanie v štruktúre s celkovou arondáciou pozemkov. Pôdny fond tak v ČSR, ako i v SSR podľa komplexného prieskumu Ústavu pôdoznalectva a výživy rastlín je takmer z polovice s kyslou pôdnou reakciou. Napriek prijatým uzneseniam vlády úprave kyslosti nášho pôdneho fondu sa nevenuje dostatočná pozornosť a navyše nie je pokrytá potreba mletého vápenca, i keď v našej republike máme neobmedzené možnosti jeho získania.

Aby sme využili všetky možnosti, o ktorých som hovoril, treba doriešiť i niektoré administratívno - právne problémy v našom poľnohospodárstve. Ide predovšetkým o vydanie dlho pripravovaného zákona o roľníckom družstevníctve, ktorý je dôležitý zvlášť s ohľadom na zmeny a problémy, ktoré sa v poslednom období v našom poľnohospodárstve stali, alebo sa v súčasnej a budúcej etape stanú. Nemenej dôležitá je i otázka usporiadania organizácie poľnohospodárskej vedy, ktorá v niektorých smeroch zaostala za svetovým vývojom a ktorej súčasný stav túto situáciu zhoršuje.

Súdružky a súdruhovia poslanci, československé poľnohospodárstvo prešlo v uplynulom období i v súčasnosti prechádza búrlivým rozvojom. XIV. zjazd KSČ, zasadnutie ÚV KSČ z apríla minulého roku rátajú s jeho ďalším rozvojom, či so stále lepším využitím vlastných zdrojov a hodnôt, ako i hodnôt vkladaných do tohto odvetvia celým národným hospodárstvom. To nás zaväzuje, aby sme naďalej venovali zvýšenú pozornosť na širokom základe, počínajúc poľnohospodárskou prvovýrobou až po finálnu výrobu potravín.

Dovoľujem si vysloviť presvedčenie, že niet pochýb o tom, že pracujúci v poľnohospodárstve i naďalej budú vyvíjať úsilie za splnenie uznesenia nášho XIV. zjazdu a vládneho vyhlásenia našej vlády. Ďakujem za pozornosť.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Michalíkovi. Hovoří poslanec Holub, připraví se poslanec Černý.

Poslanec SN K. Holub: Vážený soudruhu presidente republiky, vážené soudružky a soudruzi poslanci zpráva vlády ČSSR o plnění programového prohlášení, přednesená předsedou vlády dr. Štrougalem, nás vede a spolu s námi vede i milióny občanů k zamyšlení nad výsledky společného úsilí letošního roku. Naše společné cíle jsou formulovány v závěrech XIV. sjezdu KSČ, v pátém pětiletém plánu i ve vládním prohlášení ze 17. prosince loňského roku.

XIV. sjezd KSČ jako hlavní cíl hospodářské politiky stanovil: "v souladu se socialistickým způsobem života zabezpečovat vyšší uspokojování potřeb obyvatelstva a další upevnění životních jistot pracujících, a to na základě trvalého rozvoje a zvyšování efektivnosti společenské výroby. "

Uspokojování potřeb obyvatelstva se denně pro každého občana bezprostředně a viditelně odráží v situaci na vnitřním trhu. Vláda také ve vládním prohlášení uložila péči o zlepšování situace na vnitřním trhu všem federálním, národním i místním orgánům. Národní výbory všech stupňů se v nedávné době zabývaly touto, pro obyvatelstvo velmi důležitou otázkou na plenárních zasedáních veřejně a za velké aktivní účasti občanů.

Připomínáme si, že v nedávných letech 1968 a 1969, tedy v letech politické i hospodářské destrukce, byla situace na našem vnitřním trhu také vážná. Ceny rostly a zboží, zejména zboží dlouhodobé spotřeby, průmyslové výrobky i textil, v prodejnách nebylo. Výčet druhů naprosto nedostatkového zboží rostl a byl vizitkou nesprávnosti a neudržitelnosti politiky tohoto období destrukce.

Zásadní změna se dostavila až po dubnovém plénu ÚV KSČ v roce 1969. Cílevědomá politika nového vedení KSČ dokázala nedobrý vývoj včas zastavit a obnovením pořádku ve výrobě, v cenách i v distribuci jsou nyní rok od roku rostoucí nároky obyvatelstva podstatně lépe uspokojovány.

S růstem peněžních příjmů obyvatelstva vzrostl i maloobchodní obrat. V roce 1970 vzrostl o 2,5 % proti roku 1969, v roce 1971 vzrostl o 5,2 % proti roku 1970 a letos vzroste asi o 5,8 proti loňskému roku. Je to růst rychlejší, nežli stanovil plán. A bylo to umožněno zvýšením dodávek na vnitřní trh v letošním roce o 5,5 %.

Jestliže stav na vnitřním trhu v letech 1968 a 1969 byl zrcadlem tehdy prováděné politiky, platí i dnes, že v situaci na vnitřním trhu se odráží zásadní obrat k lepšímu. Nic by nám nebyly platné obchody plné zboží, a dokonce kvalitního zboží, kdyby je občané pro nedostatek prostředků nemohli kupovat. Nic by nám nebyly platné peníze, kdyby před našimi občany byly prázdné obchody bez zboží. Takové situace na vnitřním trhu známe z dob kapitalistické minulosti, buď za dob krizí, nebo za dob válek. Statistiky nebo ještě lépe výkazy našich státních spořitelen prokazují, jak dobře jsou situovány naše rodiny. Jak vypadají obchody plné zboží domácí i zahraniční výroby, vidíme denně na současném předvánočním trhu. Vláda tedy splnila svůj záměr a slib daný občanům. Proces normalizace se na našem vnitřním trhu kladně odráží, oceňují to jak naši občané, tak i naši hosté ze zahraničí.

Náš vnitřní trh, lépe řečeno naše distribuce, má však dodnes své problémy. Zboží i kupní síly je tolik, že je třeba modernizovat obchodní síť a najít v našich obcích a městech odpověď na otázku, kde a jak lépe prodávat. V současné době nám rostou - hlavně díky péči národních výborů a obětavosti občanů v akci Z - nové prodejny doslova jako houby po dešti. Stěžují - li si občané na časové ztráty, vznikající při nákupech v hodinách zvýšeného zájmu kupujících, je třeba hledat řešení např. i ve specializaci prodejen i ve výhodnějším stanovení prodejní doby. V každém případě je tento nedostatek důsledkem růstu koupěschopnosti, náročnosti a též růstu životní úrovně.

Správně konstatoval předseda vlády s. dr. Štrougal na plénu ústředního výboru Komunistické strany Československa, že při růstu peněžních příjmů a jejich diferenciaci je nutné, aby každý spotřebitel měl možnost uspokojovat své potřeby v souladu s dosaženým příjmem, vedle levných běžných výrobků je třeba zásobovat trh zbožím ve vyšších cenových polohách pro náročnější spotřebitele a rozšířit zejména nabídku technických novinek, módního zboží a zboží vysoké kvality.

Obdobně se lepší situace ve službách obyvatelstvu, zejména v údržbě, opravách a v zakázkových pracích, zajišťovaných převážně komunálními službami, podniky místního průmyslu a družstvy.

Vláda i národní výbory věnují rozvoji a rozšiřování služeb plnou péči. Před lety byl tento úsek činnosti opomíjen, přednostně byla rozvíjena jen vlastní výroba. Dnes víme, že možnost využití volného času pracujícího občana je součástí a tedy i mírou jeho životní úrovně. Proto je mnohde celý přírůstek pracovních sil plánován jen do podniků služeb. Tím je vyjádřen náš poměr k pracujícím ženám, které především mají nárok na využití služeb všeho druhu, jimiž mohou ušetřit část své druhé pracovní směny v domácnosti.

Naše národní výbory spolu s podniky služeb v současné době postupně a podle místních podmínek usilují o vhodnou organizaci sběren služeb tak, aby služby byly pohotově přístupny nejen obyvatelům měst, ale především také pracujícím ženám venkova, a to bez časových a finančních ztrát spojených s vyhledáváním služeb ve větších střediscích a městech.

Vyčerpávající zpráva předsedy vlády ČSSD dr. Lubomíra Štrougala o plnění vládního programu v tomto roce ukazuje Federálnímu shromáždění i všem našim občanům, že při stanovení správných a reálných postupných cílů, za správného řízení a vedení a se známou ochotou a obětavostí všeho našeho lidu, lze dosahovat úspěchů, z nichž máme nejen radost, ale i prospěch v podobě stálého zvyšování životní úrovně a lepšího uspokojování potřeb. Je třeba, abychom na této cestě svorně vytrvali s vědomím spoluodpovědnosti za zdar společného úsilí na výstavbě našeho socialistického státu. Děkuji za pozornost.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Holubovi. Hovoří poslanec Černý, připraví se poslanec Jan Procházka.

Poslanec SL J. Černý: Vážený pane presidente, soudružky a soudruzi, všichni jsme jistě s velkým zájmem vyslechli zprávu předsedy federální vlády o průběžném plnění národohospodářského plánu a o plnění sociálních, kulturních a jiných dlouhodobých záměrů, jak byly vyjádřeny ve vládním prohlášení před rokem.

Souhrnné výsledky letošního roku dokazují, že hlavní úkoly plánu budou splněny zejména proto, že se podařilo obnovit funkci a autoritu státního plánu, posílit centrální řízení a prohloubit vzájemné vztahy mezi státními a hospodářskými organizacemi.

Čísla, která jsou zatím k dispozici, a každodenní hospodářská praxe charakterizují rok 1972 jako součást širšího hospodářského vývoje, ve kterém se v podstatě vytvářela výchozí základna, směřující ke splnění plánovaných záměrů pro celý pětiletý plán.

Ve většině hospodářských odvětví se postupně realizují nosné rozvojové programy. Moderní rozvoj výrobních sil, komplexní socialistická racionalizace a postupné uskutečňování mezinárodní dělby práce v rámci Rady vzájemné hospodářské pomoci se staly reálně existujícími faktory, které nejen že působí na rozvoj a bohatství země a upevňování našeho postavení v mezinárodním měřítku, ale vytvářejí i nezbytné podmínky k dalšímu růstu životní úrovně. Jeden rok není jistě tak dlouhá doba, abychom na základě dosažených výsledků mohli činit konečné závěry o plnění národohospodářského programu, jehož charakter je dlouhodobý a postihuje období celé pětiletky. Přesto však výsledky letošního roku dosahují takové úrovně, že umožňují zabývat se v příštím roce koncepčními problémy struktury národního hospodářství a výroby zejména z hlediska mezinárodní hospodářské spolupráce.

Příznivější plnění záměrů hospodářské politiky státu ovlivňují některé odchylky od hlavních ukazatelů pětiletého plánu. V průběhu roku 1972 se plně nepodařilo překonat vleklé problémy investiční výstavby. Také proces rozšířené socialistické reprodukce, racionalizace odběratelsko - dodavatelských vztahů, mírnější tempo žádoucího růstu strukturálních změn a překročení ukazatelů výrobní spotřeby neodpovídají možnostem a potřebám socialistické ekonomiky.