To vše způsobuje nejen výkyvy v plnění kvalitativních ukazatelů plánu, ale vyvolává i potřebu politického řešení příčin těchto výkyvů.

Domnívám se, že jednou z hlavních cest politického řešení uvedených výkyvů bude i nadále získávat lidi k uvědomělému úsilí, aktivitě a iniciativě znásobené rychlejším uplatňováním vědeckých a technických poznatků do praktického života. Jde o reálný politický cíl k zabezpečení rovnoměrného plnění hospodářských úkolů a o další zvyšování sociálních jistot. Jde o reálný cíl o to více, že právě při plnění letošních úkolů jsme svědky veliké iniciativy lidí, celé Národní fronty.

I přes některé dílčí problémy - které sebou vždy a v každé vývojové etapě život přináší - naznačil letošní rok, že cíle hospodářské politiky jsou dosažitelné. Předpokládá to:

- soustavné prohlubování ekonomických a sociálních nástrojů,

- nevyhovující nahradit novými, a to tak, aby jejich účinné fungování nejen pomáhalo odstranit vleklé nedostatky z minulosti, ale vytvořilo i potřebný prostor příštímu vývoji, založenému na rychlejším tempu růstu kvalitativních ukazatelů a ukazatelů ekonomické efektivnosti.

Průběžné výsledky vědy a techniky i v roce 1972 naznačily, že další vědecko - technický pokrok již není jenom záležitostí samotné vědy a techniky, ale stává se záležitostí politickou. Vždyť na vědeckotechnickém pokroku stále více závisí zvyšování účinnosti společenské výroby a zajišťování zdrojů trvalého růstu produktivity práce.

Vzestup výroby v prvních dvou letech pětiletky nám umožnil zvládnout jeden z hlavních úkolů stanovených XIV. sjezdem KSČ, kterým je soustavné zvyšování životní úrovně.

Rychlým ekonomickým růstem byl vytvořen větší objem zdrojů, než s jakým pro tyto dva roky počítala pětiletka. Vzrostly celkové peněžní příjmy obyvatelstva, stoupla i reálná hodnota mzdy, podařilo se zrychlit tempo bytové výstavby. Nárůst výroby a dovozu spotřebního a potravinářského zboží se projevil příznivě v uspokojování potřeb lidí i v růstu maloobchodního obratu.

Nedílnou součástí zvyšování životní úrovně je také rozsah a územní rozložení placených nebo neplacených, sociálních, zdravotních a jiných služeb obyvatelstvu. I když můžeme konstatovat, že hlavně dík iniciativě národních výborů došlo v roce 1972 k dalšímu zlepšení, nelze nevidět některé vleklé nedostatky ve službách, které zabezpečují obchodní a komunální organizace a podniky místního hospodářství.

Připomínky se také týkají kvality poskytovaných služeb, dlouhých dodacích lhůt, nevhodně volené provozní doby v provozovnách anebo v obchodech apod.

Také rozložení a struktuře sítě obchodních jednotek a provozoven služeb je třeba věnovat i nadále pozornost.

Zvláštní péči si zaslouží obchody a opravny strojírenského spotřebního zboží, kde bude třeba s ohledem na vysokou technickou náročnost jít cestou účelné specializace, vybavit provozovny dokonalým servisním zařízením a vysoce kvalifikovanými pracovníky.

Soudružky a soudruzi poslanci, v tomto roce dosáhneme dobrých hospodářských výsledků. Myslím, že rozhodnutí, aby nově vyprodukovaných zdrojů bylo použito zejména v oblasti sociální, je správné. Zvýrazňuje se tím péče společnosti o růst životní úrovně a životních jistot. Jistě, že mohou v podvědomí lidí vzniknout úvahy i o jiných variantách konkrétní realizace sociálně politických opatření současné vývojové etapy. Domnívám se však, že krok směřující k dalšímu zlepšení ekonomických podmínek života mladých manželství, provedený v souladu se závěry XIV. sjezdu KSČ, je na místě, a veřejnost jej příznivě přijme.

Způsob, jak dále rozvíjet růst životní úrovně, je v prvé řadě politickou otázkou. Politickým smyslem tohoto opatření je vytvořit příznivé podmínky populačnímu vývoji.

V příštím období ještě budeme mít řadu příležitostí zabývat se hlouběji otázkami zvyšování životní úrovně. Myslím, že při jejich řešení budeme muset přihlížet i ke vzájemné a vnitřně diferencované vyváženosti mezi rozvojem společenské a osobní spotřeby. Vždyť nám nemůže jít jen o to, aby socialistický životní styl pouze charakterizovala rozvinutá spotřební společnost. Takovýto vývoj by totiž nebyl plně v souladu se samotnou podstatou socialistického životního stylu.

Posuzujeme - li tendence roku 1972 z hlediska příštího vývoje, pak je třeba říci, že rok 1972 pozitivně ovlivňovali vytváření žádoucí rovnováhy mezi ekonomickým, kulturním i sociálním rozvojem společnosti a duchovním, morálním i kulturním rozvojem člověka. Tyto tendence nás zavazují i nadále hledat cesty a prostředky k tomu, aby lidé socialistické společnosti žili skutečně socialistickým způsobem života. Proto je zapotřebí nejen soustavně obohacovat a tvůrčím způsobem rozvíjet celospolečenský program rozvoje ekonomiky, školství a kultury, ale usilovati o jeho soustavné zdokonalování a dotváření.

Soudružky a soudruzi poslanci, růst angažovanosti našeho obyvatelstva a jeho pracovní iniciativa každodenně posouvají náš celkový vývoj vpřed. Lidé se na vlastních zkušenostech při každodenní práci konkrétně přesvědčují o svých možnostech v rozvíjejícím se politickém systému Národní fronty.

Politický systém Národní fronty vytvořil podmínky, aby se každý mohl zúčastnit na řízení a správě veřejných věcí.

My - příslušníci Československé strany socialistické, tedy strany, která před 25 lety byla také u zrodu nově se tvořícího politického systému, vidíme spolu s ostatními stejně smýšlejícími občany jen jednu cestu vpřed. Je to cesta rozvoje socialistické společnosti.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, jménem Klubu poslanců Československé strany socialistické prohlašuji, že poslanci Československé strany socialistické, vědomi si své odpovědnosti, učiní vše, aby ve své každodenní politické práci svým podílem pomáhali plnit úkoly spojené s dneškem i budoucností.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Černému. Hovořit bude poslanec Procházka, připraví se poslankyně Súlovská.

Poslanec SN ing. J. Procházka: Vážené soudružky a soudruzi, závěry nedávno skončeného zasedání ÚV KSČ, jakož i programové prohlášení vlády orientují všechny hospodářské orgány, jednotlivé závody, ředitele i další hospodářské pracovníky na zvyšování úrovně řídící práce na všech stupních i na zvyšování úrovně uvědomělé kázně a odpovědného přístupu k úkolům.

Tento požadavek vyplývá ze zavádění komplexní racionalizace, zaváděním nové techniky v průmyslu a zemědělství, větším využíváním výsledků chemického průmyslu, prostě všemi faktory, které charakterizují probíhající vědecko - technickou revoluci. Využívání výsledků vědy a techniky, jakož i zdokonalování organizace a řízení práce je však přímo závislé na vysoce kvalifikovaných řídících a technických kádrech. Vyžaduje i větší počet kvalifikovaných dělníků v zemědělství. Zavádění nové techniky vede k tomu, že stoupá vybavenost pracovníků stroji a roste účinnost základních prostředků. Tím však také stoupá zodpovědnost pracujících za svěřené základní prostředky. Jak vysoká je tato zodpovědnost, vyplývá ze statistických údajů roku 1970. Tak např. v chemickém průmyslu připadají na jednoho dělníka svěřené základní prostředky v průměru v hodnotě 194 000 Kčs, ve strojírenství v průměru za 63 000 Kčs, v celém průmyslu v průměru 78 450 Kčs, ve výrobní sféře celé ČSSR celkem v průměru za 53 794 Kčs.

Vybavenost stroji stoupla u pracovníků v různých resortech národního hospodářství v roce 1971 oproti roku 1960 o plných 80 %. Toto vše jsou velké částky a z nich vyplývají i vysoké požadavky na úroveň odborného vzdělání i politickou úroveň, na pracovní morálku i kázeň.

Podmínky pro splnění těchto vysokých nároků se u nás neustále zlepšují. Dokazuje to i vzestup vzdělanosti v naší socialistické republice za poslední dva roky. K 15. září 1970 pracovalo v podnicích socialistického sektoru národního hospodářství - bez JZD - přes 1 milión 310 tisíc pracovníků s vysokoškolským a odborným vzděláním. Proti roku 1966 je to o téměř 18 % více.

To jsou fakta nesporná a velice radostná. Svědčí o tom, jak velkou péči věnuje Komunistická strana Československa a celý náš socialistický stát vzdělání v souladu s objektivními potřebami rozvoje národního hospodářství, zejména v podmínkách vědecko - technické revoluce. Je to důkaz toho, jak socialistická společnost, v níž je vedoucí silou komunistická strana chápe, jak nesmírně jsou pro efektivnost výroby nutné vysokoškolsky i středoškolsky vzdělané kádry.

Proti těmto pozitivním skutečnostem stojí i negativní stránky. Tvoří je problémy a nedostatky v oblasti přípravy a využívání kvalifikovaných kádrů. Ukazují nám to statistické údaje, známe to z vlastní zkušenosti ve volebních obvodech. Jde zejména o to, že získaná kvalifikace není hospodárně využívána.

Uvedu některá čísla: tak např. každý osmý vysokoškolák pracuje na nižší funkci, než pro kterou byl odborně připravován. Z celkového počtu vysokoškoláků, pracujících v nižších funkcích, je 43,2 % pracovníků do 29 let, 47,7 % pracovníků ve věku od 30 do 50 let a 9,1 % starších 50 let.

V druhé nejvýznamnější skupině odborníků, tj. odborníků s úplným odborným středním vzděláním, pracuje v nižší funkci, než pro kterou byl připravován každý pátý pracovník. Z jejich celkového počtu je 58,6 % pracovníků ve věku do 29 let. 36,2 % ve věku od 30 do 50 let a 5,2 % starších 50 let.

Více než každý šestý pracovník s úplným středním odborným vzděláním pracuje naopak ve funkci, pro niž je předepsáno vysokoškolské vzdělání: v tom je 10 % pracovníků ve věku do 29 let, 70 % ve věku od 30 do 50 let a 20 % starších 50 let.

I když vezmeme některé faktory, které způsobují tuto skutečnost, jako např. mimořádné nadání, bohaté pracovní a životní zkušenosti atd., přece jenom uvedená čísla signalizují, že v tomto směru není zdaleka všechno v pořádku a že se ke škodě společnosti nedobře hospodaří s těmito kádry. .

Příčiny tohoto stavu vidíme v několika skutečnostech:

1. v tom, že naše vysoké a střední školy stále ještě nedostatečně připravují své absolventy pro jejich praktickou činnost ve výrobním procesu.

2. v tom, že existují na některých našich závodech nedostatky v organizátorské, řídící a kádrové práci, že se stále ještě projevují některé předsudky, zejména podceňování mladých kvalifikovaných odborníků.

Ve všech případech, vyjma těch, kde nevyužívání odborné kvalifikace, je zaviněno neplněním kvalifikačních požadavků, tvoří tito pracovníci velkou potenciální rezervu, které je nutno plně využít jak pro zlepšování bezprostředního řízení a organizace výroby, tak pro zvyšování úrovně práce ve všech ostatních úsecích společensky prospěšné činnosti.

Cesty, jak postupně odstraňovat tyto nedostatky a zlepšovat celkový stav ve využívání kvalifikovaných kádrů, vidíme v několika směrech:

1. Věnovat maximální pozornost talentovaným vysokoškolským studentům prostřednictvím nejrůznějších forem činnosti, které jsou na vysokých školách organizovány, zejména prostřednictvím studentské vědecké a odborné činnosti. Tuto činnost zaměřovat mnohem více než dosud na řešení praktických úkolů - spojit se se závody a získávat od nich konkrétní úkoly, které by vysokoškolští studenti mohli řešit. Takovým způsobem by studenti již v průběhu svého studia poznávali prostředí na závodech, seznamovali se s výrobním procesem, poznávali by problémy a tak získávali nejen vztah ke svým budoucím pracovištím, ale i určitou sumu konkrétních zkušeností, jakož i první poznatky z organizátorské a řídící práce. V tomto směru jsme zaznamenali i některé dobré zkušenosti v činnosti organizací SSM na vysokých školách.

2. Podle mého názoru je nutné, aby ve větší míře byli na vysoké školy přijímáni lidé přímo z výrobního procesu, kteří mají již dostatek poznatků z pracovního prostředí i vlastních zkušeností. Mnohem více by v tomto směru mohly pomáhat samotné závody, jejich stranické, svazácké i odborové organizace tím, že by vybíraly schopné a perspektivní mladé lidi, dávaly jim možnost získat středoškolské vzdělání a vysílaly je na vysoké školy podle svých potřeb. Více je v této souvislosti třeba využívat i podnikových stipendií. Závody by mohly na své studenty působit i během jejich studia např. tím, že by se pravidelně kontrolovaly jejich studijní výsledky a také, že by předkládaly náměty na témata diplomových prací, která by jim mohly pomoci řešit konkrétní problémy závodu.

3. Velká dynamika vědecko - technické revoluce způsobuje, že získané vědomosti rychle stárnou. Toto stárnutí činí ročně 3 - 5 %, u některých kategorií pracovníků dokonce až 10 %. Z tohoto faktu vyplývá nutnost věnovat mnohem větší pozornost než dosud dalšímu mimoškolskému vzdělávání. Jestliže požadujeme podstatně zvýšit kvalitu přípravy všech kategorií pracovníků, dělníky i pracovníky v zemědělství počínaje, tím spíše je třeba dbát o doplňování znalostí u vysokoškolsky vzdělaných kádrů a prohlubovat výchovu nových vědeckých pracovníků. Je třeba proto mnohem více využívat všech forem mimoškolského vzdělávání, zejména formy postgraduálního studia.

Soudružky a soudruzi, ze zkušeností ve volebních obvodech a na základě jednání na schůzích kulturních výborů obou sněmoven docházíme k závěrům, které jsme pojali do svých usnesení a stanovisek.

Budeme všemi prostředky v rámci své ústavní pravomoci podporovat návrhy:

- na zdokonalování celé školské soustavy a zvýšení efektivnosti jak interního, tak i dálkového a mimoškolního vzdělávání z hlediska rozvoje vědy a techniky,

- na cílevědomé a plánovité řešení umísťování a zapojování odborníků do výrobního procesu, zejména z řad mládeže, čímž se zlepší využívání kvalifikace lidí při jejich pracovním zařazení,

- na zvyšování úrovně politické a odborné přípravy řídících kádrů a na vytváření potřebných kádrových rezerv v tomto směru.

Tímto chceme také přispívat k naplňování závěrů XIV. sjezdu KSČ rozpracovaných v programovém prohlášení vlády pro tuto oblast. Děkuji za pozornost.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Procházkovi. Hovoří poslankyně Súľovská a připraví se poslanec Belko.

Poslankyně SN M. Súľovská: Vážený súdruh prezident, vážení hostia, vážené súdružky poslankyne, súdruhovia poslanci, pri prerokúvaní správy vlády ČSSR o plnení programového vyhlásenia, s ktorým nás oboznámil predseda federálnej vlády dr. Lubomír Štrougal, chcela by som sa na chvíľu zastaviť pri plnení niektorých úloh v oblasti sociálnej politiky.

Vládne vyhlásenie veľmi správne položilo dôraz na utváranie potrebných zdrojov, ktoré by sa dali využiť na spoločenskú pomoc mladým manželstvám a rodinám. Takisto v oblasti dôchodkového zabezpečenia bola vytýčená úloha zvýrazniť zásluhové hľadisko z obdobia pracovnej aktivity občanov.

Ide pochopiteľne o úlohy, ktoré majú dlhodobý charakter a ktoré sú v plnom súlade s hlavným cieľom našej hospodárskej politiky, ako ho určil XIV. zjazd KSČ, zabezpečovať ďalšie upevňovanie životných istôt pracujúcich.

Veľmi výrazné svedectvo o plnení vládneho vyhlásenia, a tým aj o plnení úloh uložených XIV. zjazdom KSČ, nájdeme v poslednom uznesení ÚV KSČ, vlády ČSSR a ÚRO "O ďalšom zvýšení spoločenskej pomoci rodinám s viac deťmi a mladým manželstvám".

Myslím, že tieto opatrenia, ktoré si vyžiadajú ďalšie zvýšenie spoločenských nákladov o viac než 2,5 mld. Kčs, sú faktickým dôkazom toho, s akou vážnosťou pristupuje vláda k riešeniu problémov v jednej z veľmi dôležitých spoločenských oblastí. Nechcem vo svojom diskusnom príspevku tieto otázky ďalej rozvíjať, pretože, ako vieme, budú zajtra predmetom samostatného bodu nášho rokovania.