Účelem novelizace konzulárních úmluv
je i zajištění toho, aby tyto úmluvy
byly v souladu se skutečným rozvojem mezinárodního
práva na poli konzulárních styků a
s Vídeňskou úmluvou o konzulárních
stycích z roku 1963, která je kodifikuje a systematizuje.
Konzulární úmluvy se Svazem sovětských
socialistických republik, Německou demokratickou
republikou a Polskou lidovou republikou jsou prvními z
celého komplexu nových konzulárních
úmluv, které zmíněný proces
novelizace přinese. Jejich základem jsou vztahy
soudružské spolupráce socialistických
zemí a jejich úkolem je tuto spolupráci prohloubit
a přispět k jejímu dalšímu rozvoji.
Nové konzulární úmluvy udávají
konzulárním úředníkům
řadu důležitých úkolů
nejen při napomáhání rozvoji přátelských
styků a soudružské spolupráce mezi smluvními
státy, ale i ochranných práv a zájmů
vysílajícího státu, jeho fyzických
a právnických osob. Úmluvy se tak stávají
účinným nástrojem dalšího
prohloubení a rozvoje vzájemných vztahů,
a to nejen na úrovni státních orgánů
a organizací, ale i jejich občanů.
Rozvoj a kvalitativní přeměny vzájemných
vztahů se SSSR, PLR a NDR se nezastavuje na úrovni
dané vídeňskou úmluvou o konzulárním
právu. Jde nad její rámec. Tím vytváří
a do vzájemných vztahů vnáší
nové, další a v mezinárodním
právu dosud neobvyklé prvky spolupráce. To
se projevuje zejména:
- v nové funkci konzulátů a jejich zaměstnanců,
- při ochraně práv a zájmů
státu,
- při ochraně práv a zájmů
právnických a fyzických osob vysílajícího
státu a na území přijímajícího
státu,
- při řešení běžných
záležitostí denního života, které
se vyskytují zvláště v době přechodného
pobytu občana jednoho státu na území
státu druhého.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
předložený vládní návrh
Konzulární úmluvy mezi Československou
socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických
republik /tisk 12/, Československou socialistickou republikou
a Polskou lidovou republikou /tisk 13/, Československou
socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou
/tisk 14/ nejenže nahrazuje předcházející
smluvní dokument, ale
- svým obsahem a rozsahem odpovídá stále
se prohlubujícím vzájemným bratrským
vztahům
- vytváří příslušné
podmínky pro další kvalitativní rozvoj
hospodářských, kulturních, technických
a jiných vztahů a
- pozitivním způsobem rozvíjí principy
mezinárodního práva v podmínkách
bratrské spolupráce spřátelených
států.
Proto tedy doporučuji vyslovit souhlas s předloženým
textem vládních návrhů konzulárních
úmluv. Děkuji za pozornost.
Předsedající předseda SN prof. dr.
D. Hanes: Ďakujem spravodajcovi poslancovi Králíčkovi.
Za výbory Snemovne národov prednesie spravodajskú
správu ich spoločný spravodajca poslanec
Ivan Danihel. Prosím, aby sa ujal slova.
Zpravodaj poslanec SN I. Danihel: Vážené
súdružky poslankyne, vážení súdruhovia
poslanci, predložené vládne návrhy konzulárnych
dohovorov pomáhajú riešiť celý
rad bežných otázok, ktoré sa naskytnú
pri pobyte občanov jedného štátu na
území druhého štátu, či
už ide o pobyt súvisiaci s plnením úloh
na poli hospodárskej alebo vedeckej spolupráce,
o pobyt spojený s realizáciou kultúrnej výmeny
alebo o pobyt v rámci stále rastúceho turistického
ruchu. Ich pozitívnou črtou je, že sa práva
konzulátov, a tým aj konzulárnych úradníkov,
orientujú na pomoc našim občanom počas
ich pobytu na území druhej zmluvnej strany v oblasti
občianskeho a rodinného práva, ale i práva
trestného a správneho.
Zvlášť významné ustanovenie treba
vidieť v tom, že konzulárni úradníci
majú nielen právo predlžovať cestovné
doklady občanom vlastného štátu, ale
aj právo zastupovať ich pred súdmi a inými
orgánmi prijímacieho štátu, keď
nie sú schopní brániť svoje práva
a záujmy.
O výsadách a imunitách, ktoré tieto
dohovory zaručujú konzulárnym úradom
a ich pracovníkom, treba povedať, že sa vyrovnávajú
výsadám a imunitám diplomatickým.
Do dohovorov je zakotvená zásada prísnej
nedotknuteľnosti konzulárnych miestností, včítane
bytov členov konzulárneho úradu a povinnosť
prijímacieho štátu poskytovať im ochranu.
Prijímaciemu štátu sa ukladá, aby poskytoval
členom konzulárneho úradu všetku pomoc
a ochranu a aby sa k nim správal s náležitou
úctou.
Obdobne ako pracovníci diplomatických misií
sú členovia konzulárneho úradu vyňatí
spod jurisdikcie prijímacieho štátu. Takisto
sa im poskytuje colné a daňové oslobodenie,
oslobodenie od registrácie cudzincov a od povolenia pobytu,
ako aj od štátom vynútiteľných
povinností a celý rad ďalších oslobodení.
Viaceré zmienené výsady a imunity používajú
primerane aj rodinní príslušníci konzulárnych
úradníkov a konzulárnych zamestnancov s podmienkou,
že nie sú občanmi prijímacieho štátu
a že v ňom nemajú trvalé bydlisko.
Treba zdôrazniť, že zmyslom poskytovania týchto
výsad a imunít nie je osobný prospech tých,
ktorí ich požívajú, ale zabezpečenie
optimálnych podmienok pre to, aby konzulárne úrady
a ich členovia mohli účinne vykonávať
svoje konzulárne funkcie.
Ako už bolo povedané, rozsah konzulárnych stykov
so socialistickými štátmi je značný.
O ich intenzite so Zväzom sovietskych socialistických
republík, s Nemeckou demokratickou republikou a s Poľskou
ľudovou republikou svedčí aj počet konzulárnych
úradov, ktoré Československá socialistická
republika udržiava v týchto štátoch a
tieto štáty udržiavajú v Československej
socialistickej republike.
Zväz sovietskych socialistických republík má
dnes okrem konzulárneho oddelenia veľvyslanectva v
Prahe generálny konzulát v Bratislave, konzulát
v Brne a konzulát v Karlových varoch. Československá
socialistická republika má okrem konzulárneho
oddelenia veľvyslanectva v Moskve generálny konzulát
v Kyjeve.
Poľská ľudová republika udržiava
vedľa konzulárneho oddelenia veľvyslanectva v
Prahe generálny konzulát v Bratislave a v Ostrave.
Československá socialistická republika má
v Poľskej ľudovej republike okrem konzulárneho
oddelenia veľvyslanectva vo Varšave generálny
konzulát v Štetíne.
Nemecká demokratická republika udržiava generálny
konzulát v Bratislave.
Vážené súdružky a súdruhovia
poslanci, v zhode so spravodajskou správou poslanca Snemovne
ľudu súdruha Králíčka odporúčam
poslancom Snemovne národov vysloviť súhlas
s predloženým textom vládneho návrhu
- Konzulárneho dohovoru medzi Československou socialistickou
republikou a Zväzom sovietskych socialistických republík
/tlač 12/,
- Konzulárneho dohovoru medzi Československou socialistickou
republikou a poľskou ľudovou republikou /tlač
13/ a
- Konzulárneho dohovoru medzi Československou socialistickou
republikou a Nemeckou demokratickou republikou /tlač 14/.
Předsedající předseda SN prof. dr.
D. Hanes: Ďakujem spravodajcovi poslancovi Danihelovi.
Otváram rozpravu o predložených návrhoch.
Do rozpravy sa dosiaľ písomne prihlásili dvaja
poslanci, a to Karel Geher a František Polák. Dávam
slovo poslancovi Geherovi.
Poslanec SN K. Geher: Vážený soudruhu
předsedo, vážené soudružky poslankyně,
vážení soudruzi poslanci. Konzulární
úmluva mezi Československou socialistickou republikou
a Svazem sovětských socialistických republik
je výsledkem dlouhodobých všestranných
styků v mnoha oblastech činnosti. V prvé
řadě je odrazem vztahů socialistických
států, vědomých si odpovědnosti
za rozvoj jak vlastní země, tak i ostatních
socialistických států, které spojuje
stejné státní zřízení.
V tomto duchu mají konzuláty též pracovat.
Článek 27 konzulární úmluvy
uvádí, jaká jsou práva konzulárního
úředníka. My však musíme znění
tohoto článku chápat nejen jako práva,
ale též jako povinnosti vyplývající
právě ze vztahů socialistických států.
Uplatňování práv a povinností
je právě to, co naše vztahy upevňuje
a přispívá k neustálému vzájemnému
poznávání.
Pro našeho prostého občana je důležité,
že v obchodní síti dostane vynikající
sovětský televizor nebo rádio, že může
sledovat výsledky sovětské kultury, výsledky
vědecké a kulturní spolupráce, ale
to nejpodstatnější pro něj je osobní
styk. Osobní poznání, kontakty se sovětskými
občany, seznamování se s výsledky
socialistického budování a jejich úspěchy
přináší dojmy, poznatky a fakta naprosto
nevyvratitelná. U těch našich občanů,
kteří na vlastní oči poznali, jak
náš nejbližší přítel
žije, nemůže nalézt odezvu nepřátelská
propaganda a její časté falešné
a zkreslené informace. V myslích našich občanů
ještě přežívají některá
hesla a tvrzení z let 1968 - 1969. Vlivem působení
ideologické diverze nevymizely ještě všechny
falešné názory o zvláštním
druhu socialismu a pomluvy těch, kteří nám
pomohli vytvářet nový společenský
řád.
Věřím, že u každého takového
člověka styk se sovětským občanem
i jeho životním prostředím markantně
odstraňuje starou recidivu. Zvláště
uplatňování závěrů XXIV.
sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu
v praxi a možnost sledování jejich realizace
je celým souborem konkrétních přesvědčujících
argumentů. Tento sjezd a realizace jeho usnesení
ukazují, jaké úžasné změny
nastaly v sovětské společnosti a co z nich
je a musí být příkladem i pro nás.
Sovětský svaz dostal se na přední
místo ve světě. Stal se příkladem
pro desítky národů a států,
ukázal, že lze překonat obtížná
politická i hospodářská údobí
a dnes dokumentuje, že i při obrovské pomoci
politické a hospodářské, poskytované
rozvojovým zemím a ostatním socialistickým
státům, mohl doma nastoupit cílevědomě
cestu neustálého zvyšování životní
úrovně. Vždyť je něco úžasného,
jestliže například v poslední pětiletce
postavil SSSR přes 11 miliónů bytových
jednotek.
Stabilizovaná sovětská společnost
má nám co říci také k vnitřní
politice. Morálně politickou jednotou lidu nemůže
v Sovětském svazu nic otřást. Jak
směšné jsou úvahy a prognózy
kapitalistických teoretiků. Kdo vidí sovětskou
společnost, tisíce pracujících na
závodech, hovoří s nimi, ten potvrdí,
že není síly, která by tento lid dostala
z nastoupené cesty. Posoudí velmi snadno, jak hloupá
jsou očekávání různých
tzv. politiků včetně našich uprchlíků,
že v SSSR nastane výbuch, že dojde k nějaké
demokratické obrodě v jejich smyslu.
Tak jako v SSSR měli by vidět naši občané,
že nemohou existovat žádné kompromisy
s buržoazií. Při formování socialistického
člověka nelze dělat kompromisy s liberální
buržoazií, s maloměšťáckými
představami. To je i určitý vzor pro nás,
zejména na kulturní a ideologické frontě.
Pěstujme jako v SSSR člověka socialistického,
odvážného, čestného, oddaného
marxismu - leninismu a socialistickému státu.
Někdo by mohl říci, že to, co jsem zde
uvedl, nenavazuje na konzulární úmluvu. Domnívám
se však, že na ni navazuje přímo. Každý
poznatek ze zkušeností SSSR, uplatněný
ve všech druzích naší činnosti,
je přínosem pro celou naši socialistickou společnost.
Každé poznání je upevňováním
třídních a internacionálních
pozic. Všechno záleží na lidech. Jak je
vychováme, takové je budeme mít, taková
bude i celá naše společnost. Jaké kádry
z třídního hlediska dosadíme na politická,
státní, ekonomická, kulturní a jiná
vedoucí místa, tak bude usměrňován
celý náš vývoj. Všechny vztahy
mezi národy Československé socialistické
republiky a Svazem sovětských socialistických
republik musí být upravovány nikoliv direktivní
cestou, ale poznáváním, ohmatáváním
si skutečností, srovnáváním.
To není možné dělat pouze teoretickou
cestou. Vždyť přece praxe je kritériem
pravdy. Můžeme mnohokrát tvrdit, že Sovětský
svaz je společensky, technicky a kulturně vynikající
zemí. Pokud bychom toto tvrzení nepřenesli
do konkrétní praxe v nejširším
slova smyslu, zůstali bychom jen u tvrzení podloženého
nepřímými důkazy.
Domnívám se, že v celé uvedené
otázce mají vynikající úlohu
konzuláty a jejich činnost. Jestliže však
konzuláty zůstanou pouze u pomoci našim občanům
a při hájení jejich zájmů,
budou pouhými administrativními představiteli.
Představuji si, že právě konzuláty
by měly ve všech směrech plnit ty úkoly,
které pomohou z teorie dělat praxi, že umožní
získávat bohaté argumenty potřebné
pro socialistickou výchovu našich občanů.
Podpora mnohých osobních kontaktů, rozvoj
turistického ruchu, umožňování
mnoha účelových styků je to, co potřebujeme.
Konzulární úmluva umožňuje nastoupit
tuto účinnou cestu. Všechno závisí
od pochopení její důležitosti a podpory
zájmů, které nesporně u našich
občanů jsou. Není možné jen principiální
jednání na vyšší úrovni
pokládat za dostačující pro běžného
našeho občana. Ten chce sledovat tep bratrského
lidu, tomu je svátkem, když se projde Moskvou, Leningradem,
ten posuzuje podle toho, co vidí a slyší na
místě.
Apeluji proto na naše konzulární místa,
aby toto všechno chápala a vedle povinností
vůči centrálním orgánům
viděla jako stejně důležité plnění
povinností vůči všemu našemu lidu.
Vždyť upevňováním vztahů
se Sovětským svazem roste třídní,
internacionální síla a vzájemné
bratrství mezi našimi národy. Děkuji.
Předsedající předseda SN prof. dr.
D. Hanes: Ďakujem poslancovi Geherovi, ďalej
bude hovoriť poslanec Polák.
Poslanec SL ing. F. Polák: Vážený
soudruhu předsedo, vážení hosté,
vážené soudružky a soudruzi poslanci,
vládní návrhy, kterými se předkládají
Federálnímu shromáždění
k souhlasu Konzulární úmluvy mezi Československou
socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických
republik, mezi Československou socialistickou republikou
a Polskou lidovou republikou a mezi Československou socialistickou
republikou a Německou demokratickou republikou včetně
příslušných protokolů k těmto
úmluvám, vychází z dalšího
vyššího kvantitativního i kvalitativního
rozvoje vzájemných styků mezi těmito
socialistickými státy.
Všechny tyto smluvní státy zaznamenaly za uplynulé
období bouřlivý ekonomický a kulturně
politický rozvoj včetně rozšíření
vzájemných styků ve všech oblastech
společenského života. Stále stoupající
trend je i ve vzájemné výměně
zboží, což posiluje proces ekonomické
integrace zemí RVHP.
Obsah Konzulární úmluvy mezi Československou
socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických
republik ze dne 5. 10. 1957 byl překonán vývojem
vzájemných styků obou států
a proto vznikla potřeba uzavřít novou úmluvu,
která by odpovídala dnešním podmínkám.
Roste turistický ruch mezi ČSSR a SSSR. K rozšíření
vzájemných styků přispívá
i územní rozmístění konzulárních
zastupitelství Sovětského svazu v Praze,
Bratislavě, Brně a Karlových varech. Ze zkušeností
mého volebního obvodu mohu potvrdit, že konzulární
zastupitelství Svazu sovětských socialistických
republik se podílejí významně na bližším
vzájemném poznávání a rozšiřování
přátelských vztahů mezi pracujícími
obou států. Dokladem toho je celá řada
besed, organizovaných zejména odbočkami SČSP
se sovětskými občany, kteří
se léčí v našich světoznámých
lázních, v Karlových varech.
O upevňování a rozšiřování
vzájemných vztahů svědčí
i uzavřené družební styky našeho
Západočeského kraje se Sverdlovskou oblastí
a další patronáty ze závodů a
organizací.
Nejnázornějším a bezprostředním
důkazem rozšiřování spolupráce
a vzájemných styků se SSSR je i masová
účast obyvatelstva na akcích uskutečňovaných
u příležitosti 50. výročí
založení Svazu sovětských socialistických
republik. Proto potřeba uzavření nové
konzulární úmluvy mezi Československou
socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických
republik je objektivní nutností.