Účelem novelizace konzulárních úmluv je i zajištění toho, aby tyto úmluvy byly v souladu se skutečným rozvojem mezinárodního práva na poli konzulárních styků a s Vídeňskou úmluvou o konzulárních stycích z roku 1963, která je kodifikuje a systematizuje. Konzulární úmluvy se Svazem sovětských socialistických republik, Německou demokratickou republikou a Polskou lidovou republikou jsou prvními z celého komplexu nových konzulárních úmluv, které zmíněný proces novelizace přinese. Jejich základem jsou vztahy soudružské spolupráce socialistických zemí a jejich úkolem je tuto spolupráci prohloubit a přispět k jejímu dalšímu rozvoji.

Nové konzulární úmluvy udávají konzulárním úředníkům řadu důležitých úkolů nejen při napomáhání rozvoji přátelských styků a soudružské spolupráce mezi smluvními státy, ale i ochranných práv a zájmů vysílajícího státu, jeho fyzických a právnických osob. Úmluvy se tak stávají účinným nástrojem dalšího prohloubení a rozvoje vzájemných vztahů, a to nejen na úrovni státních orgánů a organizací, ale i jejich občanů.

Rozvoj a kvalitativní přeměny vzájemných vztahů se SSSR, PLR a NDR se nezastavuje na úrovni dané vídeňskou úmluvou o konzulárním právu. Jde nad její rámec. Tím vytváří a do vzájemných vztahů vnáší nové, další a v mezinárodním právu dosud neobvyklé prvky spolupráce. To se projevuje zejména:

- v nové funkci konzulátů a jejich zaměstnanců,

- při ochraně práv a zájmů státu,

- při ochraně práv a zájmů právnických a fyzických osob vysílajícího státu a na území přijímajícího státu,

- při řešení běžných záležitostí denního života, které se vyskytují zvláště v době přechodného pobytu občana jednoho státu na území státu druhého.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, předložený vládní návrh Konzulární úmluvy mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik /tisk 12/, Československou socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou /tisk 13/, Československou socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou /tisk 14/ nejenže nahrazuje předcházející smluvní dokument, ale

- svým obsahem a rozsahem odpovídá stále se prohlubujícím vzájemným bratrským vztahům

- vytváří příslušné podmínky pro další kvalitativní rozvoj hospodářských, kulturních, technických a jiných vztahů a

- pozitivním způsobem rozvíjí principy mezinárodního práva v podmínkách bratrské spolupráce spřátelených států.

Proto tedy doporučuji vyslovit souhlas s předloženým textem vládních návrhů konzulárních úmluv. Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SN prof. dr. D. Hanes: Ďakujem spravodajcovi poslancovi Králíčkovi. Za výbory Snemovne národov prednesie spravodajskú správu ich spoločný spravodajca poslanec Ivan Danihel. Prosím, aby sa ujal slova.

Zpravodaj poslanec SN I. Danihel: Vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, predložené vládne návrhy konzulárnych dohovorov pomáhajú riešiť celý rad bežných otázok, ktoré sa naskytnú pri pobyte občanov jedného štátu na území druhého štátu, či už ide o pobyt súvisiaci s plnením úloh na poli hospodárskej alebo vedeckej spolupráce, o pobyt spojený s realizáciou kultúrnej výmeny alebo o pobyt v rámci stále rastúceho turistického ruchu. Ich pozitívnou črtou je, že sa práva konzulátov, a tým aj konzulárnych úradníkov, orientujú na pomoc našim občanom počas ich pobytu na území druhej zmluvnej strany v oblasti občianskeho a rodinného práva, ale i práva trestného a správneho.

Zvlášť významné ustanovenie treba vidieť v tom, že konzulárni úradníci majú nielen právo predlžovať cestovné doklady občanom vlastného štátu, ale aj právo zastupovať ich pred súdmi a inými orgánmi prijímacieho štátu, keď nie sú schopní brániť svoje práva a záujmy.

O výsadách a imunitách, ktoré tieto dohovory zaručujú konzulárnym úradom a ich pracovníkom, treba povedať, že sa vyrovnávajú výsadám a imunitám diplomatickým. Do dohovorov je zakotvená zásada prísnej nedotknuteľnosti konzulárnych miestností, včítane bytov členov konzulárneho úradu a povinnosť prijímacieho štátu poskytovať im ochranu. Prijímaciemu štátu sa ukladá, aby poskytoval členom konzulárneho úradu všetku pomoc a ochranu a aby sa k nim správal s náležitou úctou.

Obdobne ako pracovníci diplomatických misií sú členovia konzulárneho úradu vyňatí spod jurisdikcie prijímacieho štátu. Takisto sa im poskytuje colné a daňové oslobodenie, oslobodenie od registrácie cudzincov a od povolenia pobytu, ako aj od štátom vynútiteľných povinností a celý rad ďalších oslobodení. Viaceré zmienené výsady a imunity používajú primerane aj rodinní príslušníci konzulárnych úradníkov a konzulárnych zamestnancov s podmienkou, že nie sú občanmi prijímacieho štátu a že v ňom nemajú trvalé bydlisko.

Treba zdôrazniť, že zmyslom poskytovania týchto výsad a imunít nie je osobný prospech tých, ktorí ich požívajú, ale zabezpečenie optimálnych podmienok pre to, aby konzulárne úrady a ich členovia mohli účinne vykonávať svoje konzulárne funkcie.

Ako už bolo povedané, rozsah konzulárnych stykov so socialistickými štátmi je značný. O ich intenzite so Zväzom sovietskych socialistických republík, s Nemeckou demokratickou republikou a s Poľskou ľudovou republikou svedčí aj počet konzulárnych úradov, ktoré Československá socialistická republika udržiava v týchto štátoch a tieto štáty udržiavajú v Československej socialistickej republike.

Zväz sovietskych socialistických republík má dnes okrem konzulárneho oddelenia veľvyslanectva v Prahe generálny konzulát v Bratislave, konzulát v Brne a konzulát v Karlových varoch. Československá socialistická republika má okrem konzulárneho oddelenia veľvyslanectva v Moskve generálny konzulát v Kyjeve.

Poľská ľudová republika udržiava vedľa konzulárneho oddelenia veľvyslanectva v Prahe generálny konzulát v Bratislave a v Ostrave. Československá socialistická republika má v Poľskej ľudovej republike okrem konzulárneho oddelenia veľvyslanectva vo Varšave generálny konzulát v Štetíne.

Nemecká demokratická republika udržiava generálny konzulát v Bratislave.

Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, v zhode so spravodajskou správou poslanca Snemovne ľudu súdruha Králíčka odporúčam poslancom Snemovne národov vysloviť súhlas s predloženým textom vládneho návrhu

- Konzulárneho dohovoru medzi Československou socialistickou republikou a Zväzom sovietskych socialistických republík /tlač 12/,

- Konzulárneho dohovoru medzi Československou socialistickou republikou a poľskou ľudovou republikou /tlač 13/ a

- Konzulárneho dohovoru medzi Československou socialistickou republikou a Nemeckou demokratickou republikou /tlač 14/.

Předsedající předseda SN prof. dr. D. Hanes: Ďakujem spravodajcovi poslancovi Danihelovi.

Otváram rozpravu o predložených návrhoch. Do rozpravy sa dosiaľ písomne prihlásili dvaja poslanci, a to Karel Geher a František Polák. Dávam slovo poslancovi Geherovi.

Poslanec SN K. Geher: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci. Konzulární úmluva mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik je výsledkem dlouhodobých všestranných styků v mnoha oblastech činnosti. V prvé řadě je odrazem vztahů socialistických států, vědomých si odpovědnosti za rozvoj jak vlastní země, tak i ostatních socialistických států, které spojuje stejné státní zřízení. V tomto duchu mají konzuláty též pracovat.

Článek 27 konzulární úmluvy uvádí, jaká jsou práva konzulárního úředníka. My však musíme znění tohoto článku chápat nejen jako práva, ale též jako povinnosti vyplývající právě ze vztahů socialistických států. Uplatňování práv a povinností je právě to, co naše vztahy upevňuje a přispívá k neustálému vzájemnému poznávání.

Pro našeho prostého občana je důležité, že v obchodní síti dostane vynikající sovětský televizor nebo rádio, že může sledovat výsledky sovětské kultury, výsledky vědecké a kulturní spolupráce, ale to nejpodstatnější pro něj je osobní styk. Osobní poznání, kontakty se sovětskými občany, seznamování se s výsledky socialistického budování a jejich úspěchy přináší dojmy, poznatky a fakta naprosto nevyvratitelná. U těch našich občanů, kteří na vlastní oči poznali, jak náš nejbližší přítel žije, nemůže nalézt odezvu nepřátelská propaganda a její časté falešné a zkreslené informace. V myslích našich občanů ještě přežívají některá hesla a tvrzení z let 1968 - 1969. Vlivem působení ideologické diverze nevymizely ještě všechny falešné názory o zvláštním druhu socialismu a pomluvy těch, kteří nám pomohli vytvářet nový společenský řád.

Věřím, že u každého takového člověka styk se sovětským občanem i jeho životním prostředím markantně odstraňuje starou recidivu. Zvláště uplatňování závěrů XXIV. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu v praxi a možnost sledování jejich realizace je celým souborem konkrétních přesvědčujících argumentů. Tento sjezd a realizace jeho usnesení ukazují, jaké úžasné změny nastaly v sovětské společnosti a co z nich je a musí být příkladem i pro nás. Sovětský svaz dostal se na přední místo ve světě. Stal se příkladem pro desítky národů a států, ukázal, že lze překonat obtížná politická i hospodářská údobí a dnes dokumentuje, že i při obrovské pomoci politické a hospodářské, poskytované rozvojovým zemím a ostatním socialistickým státům, mohl doma nastoupit cílevědomě cestu neustálého zvyšování životní úrovně. Vždyť je něco úžasného, jestliže například v poslední pětiletce postavil SSSR přes 11 miliónů bytových jednotek.

Stabilizovaná sovětská společnost má nám co říci také k vnitřní politice. Morálně politickou jednotou lidu nemůže v Sovětském svazu nic otřást. Jak směšné jsou úvahy a prognózy kapitalistických teoretiků. Kdo vidí sovětskou společnost, tisíce pracujících na závodech, hovoří s nimi, ten potvrdí, že není síly, která by tento lid dostala z nastoupené cesty. Posoudí velmi snadno, jak hloupá jsou očekávání různých tzv. politiků včetně našich uprchlíků, že v SSSR nastane výbuch, že dojde k nějaké demokratické obrodě v jejich smyslu.

Tak jako v SSSR měli by vidět naši občané, že nemohou existovat žádné kompromisy s buržoazií. Při formování socialistického člověka nelze dělat kompromisy s liberální buržoazií, s maloměšťáckými představami. To je i určitý vzor pro nás, zejména na kulturní a ideologické frontě. Pěstujme jako v SSSR člověka socialistického, odvážného, čestného, oddaného marxismu - leninismu a socialistickému státu.

Někdo by mohl říci, že to, co jsem zde uvedl, nenavazuje na konzulární úmluvu. Domnívám se však, že na ni navazuje přímo. Každý poznatek ze zkušeností SSSR, uplatněný ve všech druzích naší činnosti, je přínosem pro celou naši socialistickou společnost. Každé poznání je upevňováním třídních a internacionálních pozic. Všechno záleží na lidech. Jak je vychováme, takové je budeme mít, taková bude i celá naše společnost. Jaké kádry z třídního hlediska dosadíme na politická, státní, ekonomická, kulturní a jiná vedoucí místa, tak bude usměrňován celý náš vývoj. Všechny vztahy mezi národy Československé socialistické republiky a Svazem sovětských socialistických republik musí být upravovány nikoliv direktivní cestou, ale poznáváním, ohmatáváním si skutečností, srovnáváním. To není možné dělat pouze teoretickou cestou. Vždyť přece praxe je kritériem pravdy. Můžeme mnohokrát tvrdit, že Sovětský svaz je společensky, technicky a kulturně vynikající zemí. Pokud bychom toto tvrzení nepřenesli do konkrétní praxe v nejširším slova smyslu, zůstali bychom jen u tvrzení podloženého nepřímými důkazy.

Domnívám se, že v celé uvedené otázce mají vynikající úlohu konzuláty a jejich činnost. Jestliže však konzuláty zůstanou pouze u pomoci našim občanům a při hájení jejich zájmů, budou pouhými administrativními představiteli. Představuji si, že právě konzuláty by měly ve všech směrech plnit ty úkoly, které pomohou z teorie dělat praxi, že umožní získávat bohaté argumenty potřebné pro socialistickou výchovu našich občanů.

Podpora mnohých osobních kontaktů, rozvoj turistického ruchu, umožňování mnoha účelových styků je to, co potřebujeme. Konzulární úmluva umožňuje nastoupit tuto účinnou cestu. Všechno závisí od pochopení její důležitosti a podpory zájmů, které nesporně u našich občanů jsou. Není možné jen principiální jednání na vyšší úrovni pokládat za dostačující pro běžného našeho občana. Ten chce sledovat tep bratrského lidu, tomu je svátkem, když se projde Moskvou, Leningradem, ten posuzuje podle toho, co vidí a slyší na místě.

Apeluji proto na naše konzulární místa, aby toto všechno chápala a vedle povinností vůči centrálním orgánům viděla jako stejně důležité plnění povinností vůči všemu našemu lidu.

Vždyť upevňováním vztahů se Sovětským svazem roste třídní, internacionální síla a vzájemné bratrství mezi našimi národy. Děkuji.

Předsedající předseda SN prof. dr. D. Hanes: Ďakujem poslancovi Geherovi, ďalej bude hovoriť poslanec Polák.

Poslanec SL ing. F. Polák: Vážený soudruhu předsedo, vážení hosté, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vládní návrhy, kterými se předkládají Federálnímu shromáždění k souhlasu Konzulární úmluvy mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik, mezi Československou socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou a mezi Československou socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou včetně příslušných protokolů k těmto úmluvám, vychází z dalšího vyššího kvantitativního i kvalitativního rozvoje vzájemných styků mezi těmito socialistickými státy.

Všechny tyto smluvní státy zaznamenaly za uplynulé období bouřlivý ekonomický a kulturně politický rozvoj včetně rozšíření vzájemných styků ve všech oblastech společenského života. Stále stoupající trend je i ve vzájemné výměně zboží, což posiluje proces ekonomické integrace zemí RVHP.

Obsah Konzulární úmluvy mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik ze dne 5. 10. 1957 byl překonán vývojem vzájemných styků obou států a proto vznikla potřeba uzavřít novou úmluvu, která by odpovídala dnešním podmínkám. Roste turistický ruch mezi ČSSR a SSSR. K rozšíření vzájemných styků přispívá i územní rozmístění konzulárních zastupitelství Sovětského svazu v Praze, Bratislavě, Brně a Karlových varech. Ze zkušeností mého volebního obvodu mohu potvrdit, že konzulární zastupitelství Svazu sovětských socialistických republik se podílejí významně na bližším vzájemném poznávání a rozšiřování přátelských vztahů mezi pracujícími obou států. Dokladem toho je celá řada besed, organizovaných zejména odbočkami SČSP se sovětskými občany, kteří se léčí v našich světoznámých lázních, v Karlových varech.

O upevňování a rozšiřování vzájemných vztahů svědčí i uzavřené družební styky našeho Západočeského kraje se Sverdlovskou oblastí a další patronáty ze závodů a organizací.

Nejnázornějším a bezprostředním důkazem rozšiřování spolupráce a vzájemných styků se SSSR je i masová účast obyvatelstva na akcích uskutečňovaných u příležitosti 50. výročí založení Svazu sovětských socialistických republik. Proto potřeba uzavření nové konzulární úmluvy mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik je objektivní nutností.