Pri otázke, či štátny rozpočet na rok 1973 odčerpáva vytvorené prostriedky rýchlejším tempom, než robia dotácie zo štátneho rozpočtu do podnikovej sféry, možno konštatovať, že naopak, dotácie zo štátnych rozpočtov do podnikovej sféry rastú rýchlejšie /14,5 %/ než odvody z podnikov do štátneho rozpočtu /9,3 %/.

Podniky budú mať v roku 1973 celkove viac zdrojov o 5,8 mld Kčs než v roku 1972. Tým dochádza k posilneniu ich hmotnej zainteresovanosti. Vláda ČSSR vytvára predpoklady pre použitie týchto zdrojov napr. uvoľnením 1 mld Kčs investičného objemu na nákup strojov v rámci komplexnej racionalizácie.

Plán odvodu dane z obratu bol stanovený vo výške 57,1 mld Kčs, t. j. o 3,3 mld Kčs viac než v tomto roku. Je preto nevyhnutné, aby výroba zabezpečila dostatok tovaru nielen v potrebnom množstve, ale i v požadovanom sortimente a kvalite.

Záujmy účinnej hospodárskej a finančnej politiky vyžadujú na každom pracovisku dôsledne presadzovať hospodárnosť a nedovoľovať neodôvodnené vynakladanie štátnych i podnikových prostriedkov. V súlade s touto zásadou sprísňujeme režim používania peňažných prostriedkov na rôzne neproduktívne účely, ako napr. na cestovné.

Výdavky štátnych rozpočtov dosiahnu sumu 201,7 mld Kčs. Ich značná časť je určená na financovanie rozvoja národného hospodárstva.

Veľké nároky na prostriedky štátnych rozpočtov kladie v budúcom roku finančné zabezpečenie plánu investičnej výstavby. Výdavky na investičnú výstavbu činia celkove 49,20 mld Kčs, pričom dotácie hospodárskych organizácií rastú o 23,1 % a výdavky a príspevky na výstavbu rozpočtových a príspevkových organizácií rastú o 19,4 %. Pritom prostriedky, ktoré každý rok vynakladáme na investície - to je zhruba 30 % národného dôchodku - nie sú vždy úmerné prínosu budovaných investícií pre rozvoj národného hospodárstva.

Výdavky na vedu, výskum a technický rozvoj robia v roku 1973 12,4 mld Kčs, z toho zo štátnych rozpočtov 5,7 mld Kčs. To predstavuje rast proti očakávanej skutočnosti tohto roku viac ako 7 % a podiel 3,5 % na užitnom národnom dôchodku. Efektívnosť prostriedkov vkladaných do rozvoja vedy a techniky treba zvyšovať hlavne pohotovou realizáciou výsledkov výskumu a rozvoja do výroby.

Zo štátnych rozpočtov poskytujeme v roku 1973 výrobnej sfére neinvestičné dotácie v rozsahu takmer 23 mld Kčs, čo je 11,4 % celkových výdavkov štátnych rozpočtov. Tieto prostriedky zabezpečujú v podstate finančnú pomoc štátu výrobcom produkujúcim výrobky a poskytujúcim služby, ktoré sú pre nich cenove nevýhodné, ale pre obyvateľstvo sú nezbytné.

Pri poskytovaní neinvestičných dotácií podnikom sa dbá, aby v štátnom rozpočte boli zahrnuté neinvestičné dotácie len v ekonomicky nevyhnutnej miere a dotácie na nové účely len so súhlasom vlády. Súčasne vyvíjame systematické úsilie zbavovať štátny rozpočet zbytočnej redistribúcie prostriedkov, a preto tam, kde je to možné, volíme iný spôsob úhrady plánovanej straty podnikom než formu neinvestičných dotácií. Zrušili sme napríklad poskytovanie dotácií na stratu železnice vyplývajúcu z nízkych osobných taríf vo výške cca 2 mld Kčs ročne tým, že sa hradí priamo z rozpočtu železnice, ktorá je na štátny rozpočet zapojená priamym finančným vzťahom.

Je žiadúce, aby podniky i s dotáciami zo štátneho rozpočtu hospodárili čo najstarostlivejšie. Mobilizácia skrytých rezerv v jednotlivých podnikoch by umožnila znížiť rozsah poskytovaných dotácií. Treba všade, kde je to možné, vytvárať podmienky pre postupné znižovanie alebo zrušenie týchto dotácií.

Značné prostriedky sa zo štátnych rozpočtov a z rozpočtov národných výborov vynakladajú na kultúrne a sociálne opatrenia. V roku 1973 dosiahnu výdavky v tejto oblasti 89,94 mld Kčs. Patria sem výdavky na školstvo, zdravotníctvo, kultúru, sociálne zabezpečenie a príspevok na bytovú výstavbu. Obrovský objem a každoročný rast týchto výdavkov svedčí o cieľavedomej starostlivosti Komunistickej strany Československa a celého nášho štátu o všestranný rozvoj nielen celej našej socialistickej spoločnosti, ale každej rodiny a každého občana.

Objemovo najvýraznejšou položkou výdavkov na kultúrne a sociálne opatrenia sú výdavky na sociálne zabezpečenie, ktoré pri celkovej výške 50,65 mld Kčs rastú proti roku 1972 o 3,70 mld Kčs, t. j. takmer o 8 %. Toto zvýšenie ovplyvňuje najmä realizácia sociálneho programu. Naša verejnosť s uspokojením prijala uznesenie ÚV KSČ o ďalšom zvýšení spoločenskej pomoci rodinám s viac deťmi a o podpore mladých manželstiev. Zvyšujú sa, ako je známe, prídavky na druhé, tretie a štvrté dieťa. Budú sa poskytovať výhodné novomanželské pôžičky, ktorých časť sa bude po narodení dieťaťa odpisovať.

Nezanedbáva sa však ani starostlivosť o našich občanov, ktorí sú v dôchodku. Celkove je u nás 3,459 tis. dôchodcov, t. j. 23,9 % z celkového počtu obyvateľov. V roku 1973 sa dôchodcom vyplatí na dávkach dôchodkového zabezpečenia na 30 mld Kčs.

Postupné skvalitňovanie výuky a výchovy na všetkých stupňoch škôl sa odráža v raste neinvestičných výdavkov na školstvo, ktoré robia 15,34 mld Kčs a proti roku 1972 rastú o 6,2 %. Zabezpečujú prostriedky na vybavenie nových kapacít, na údržbu starších a starých škôl, na modernizáciu výučby a iné.

Neinvestičné výdavky na zdravotníctvo robia 13,81 mld Kčs a rastú takmer o 7 %. Zabezpečujú ďalšie rozširovanie počtu lôžok v nemocniciach, zlepšovanie kvality nemocničnej a ambulančnej starostlivosti a celkové zlepšovanie zdravotníckych služieb vrátane zvýšených výdavkov na lieky a špeciálny zdravotnícky materiál. Neinvestičné výdavky na zdravotníctvo robia v roku 1973 na jedného obyvateľa 949 Kčs, a to je jedna z materiálnych predností starostlivosti socialistického štátu.

Neinvestičné výdavky na kultúru dosiahnu sumu 2,79 mld Kčs a vzrastú o 2,6 %. Zvýšené výdavky sa majú použiť predovšetkým na ďalší rozvoj socialistickej kultúry, na zlepšenie starostlivosti o štátne kultúrno - historické pamiatky.

Prostriedky vynakladané na spoločenskú spotrebu zvyšujú reálne príjmy našich občanov, pretože za mnohé služby, ktoré sa u nás poskytujú buď úplne zadarmo alebo za veľmi nízke ceny, lebo sa na ne poskytujú štátne dotácie, subvencie a cenové intervencie a pod., sa v kapitalistických krajinách platia značné sumy z rodinných rozpočtov.

Okrem toho štátny rozpočet nepriamo prispieva na životnú úroveň obyvateľstva tým, že hradí rozdiely medzi vyššou veľkoobchodnou cenou a nižšou maloobchodnou cenou, čo predstavuje celkove 3,7 mld Kčs /niektoré druhy potravín, pevné palivá, výrobky pre deti a pod./. Nahrádza straty bytového hospodárstva vo výške 2,7 mld Kčs, straty pri výrobe tepla pre obyvateľstvo vo výške 0,3 mld Kčs a poskytuje rôzne subvencie a dotácie na odvetvia poľnohospodárstva a výživy. Napríklad na 1 kg hovädzieho mäsa sa prispieva zo štátneho rozpočtu 7,32 Kčs, na jeden kg kuracieho mäsa 6,11 Kčs a pod.

Výdavky na obranu a bezpečnosť rastú pomalšie než národný dôchodok a sú v rozsahu potrebnom na zabezpečovanie rastu obranyschopnosti ČSSR ako pevnej súčasti celého socialistického spoločenstva.

Výdavky na štátnu správu vrátane národných výborov robia takmer 4 mld Kčs a rastú o 2,6 %. Sú navrhované v nevyhnutnej výške. Vláda dôsledne dbá, aby sa v tejto oblasti vynakladali finančné prostriedky s maximálnou hospodárnosťou.

V živote našej spoločnosti významnú funkciu plnia národné výbory. Dôležitosť spoločenského poslania národných výborov sa odráža aj v ich rozpočtoch. Objem rozpočtov národných výborov predstavuje 74,53 mld Kčs, čo predstavuje v porovnaní s objemami štátnych rozpočtov republík 48,1 %. Rast rozpočtov národných výborov na rok 1973 oproti roku 1972 vyplýva predovšetkým z finančného zabezpečenia náročných úloh vykonávacieho štátneho plánu na úseku investičnej výstavby, zo zvýšenej potreby údržby základných prostriedkov, z úpravy platov pracovníkov škôl I. a II. cyklu, z nových opatrení v oblasti sociálneho programu a z bežného rastu výdavkov na spoločenskú spotrebu. Pritom hlavnými zdrojmi rastu objemu rozpočtu národných výborov sú súhrnné finančné vzťahy a účelové subvencie, poskytované zo štátnych rozpočtov republík, ktoré proti tomuto roku rastú v roku 1973 o 9 %.

Značné rozpočtové prostriedky národných výborov spolu s fondmi rezerv a rozvoja, ktoré napr. v roku 1971 dosiahli celoštátne sumu vyššiu než 7 mld Kčs, vytvárajú predpoklady pre to, aby národné výbory mohli nadviazať na úspešný rozvoj svojho hospodárstva. Vláda ČSSR zabezpečuje v súčinnosti s obidvoma národnými vládami, aby sa z roka na rok zlepšovali celkové podmienky činnosti národných výborov, zvlášť v oblasti rozvoja iniciatívy občanov, a mohli sa úspešne plniť volebné programy.

Finančné náklady na akciu "Z" rastú a svedčia o zvýšenej aktivite národných výborov pri plnení volebných programov. Napr. v štátnom rozpočte na rok 1972 sa rátalo s finančnými nákladmi na akciu "Z" v sume 1,34 mld Kčs, očakávaná skutočnosť však činí 2,18 mld Kčs. Za tieto prostriedky sa vďaka iniciatíve národných výborov a uvedomelej aktivite širokých vrstiev nášho obyvateľstva vytvorili nové hodnoty, ktoré slúžia všeobecnému prospechu. Hmotný objem akcie "Z " na rok 1973 sa uvažuje vo výške 3,6 mld Kčs.

Štátny rozpočet federácie zabezpečuje úlohy federálnych orgánov a formou dotácií vyrovnáva štátne rozpočty republík a ich prostredníctvom i rozpočty národných výborov.

Príjmy federálneho rozpočtu dosiahnu v budúcom roku 122,60 mld Kčs, čo je 60,2 % príjmov všetkých štátnych rozpočtov. Výdavky na zabezpečenie vlastných úloh federálnych orgánov sú 46,9 mld Kčs. Dotácie do štátnych rozpočtov republík robia 73,6 mld Kčs a oproti roku 1972 rastú takmer o 3 mld Kčs. V dôsledku vyššej tvorby finančných zdrojov v SSR dochádza k poklesu tempa dotácií do štátneho rozpočtu SSR proti roku 1972 o 5,5 hodu. Obsah a štruktúra dotácií z federálneho rozpočtu do štátnych rozpočtov republík zostávajú bez zmeny.

Vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, dosiahnutý vysoký stupeň hospodárskeho rozvoja, konsolidovaná spoločnosť, spojenectvo a hospodárska spolupráca so Sovietskym zväzom a s ostatnými krajinami Rady vzájomnej hospodárskej pomoci sú rozhodujúcimi predpokladmi pokračujúceho dynamického rozvoja našej socialistickej ekonomiky v roku 1973 i v ďalších rokoch.

Jednou z najvýznamnejších predností socializmu je, že výsledky práce každého občana bezprostredne vytvárajú podmienky pre uskutočňovanie nielen jeho vlastných záujmov, ale predovšetkým záujmov celej spoločnosti, ktorej vývoj je riadený jednotným národohospodárskym plánom. Je preto potrebné, aby každý jednotlivec, každý zodpovedný pracovník, každý článok riadenia plnil svedomite svoje úlohy, aby úlohy štátneho plánu a štátneho rozpočtu boli úspešne plnené i v budúcom roku na prospech celej našej spoločnosti.

Vo výboroch oboch snemovní Federálneho zhromaždenia boli prerokované rozpočtové kapitoly jednotlivých rezortov a federálny rozpočet vrátane súhrnu štátnych rozpočtov. Tieto rokovania charakterizoval konštruktívny, tvorivý prístup všetkých poslancov. Dovoľte, prosím, aby som vám za túto spoluprácu poďakoval. Dovoľte, aby som zvlášť poďakoval za tvorivý, súdružský prístup k prerokúvaniu štátneho rozpočtu poslancom a predsedom obidvoch výborov pre plán a rozpočet Federálneho zhromaždenia.

V mene vlády navrhujem, aby Federálne zhromaždenie predložený návrh štátneho rozpočtu československej federácie na rok 1973 schválilo. /Potlesk./

Předsedající místopředseda FS A. Pospíšil: Děkuji ministru Rohlíčkovi za výklad k vládnímu návrhu zákona.

Prosím, aby nyní za výbory Sněmovny lidu přednesl zpravodajskou zprávu jejich společný zpravodaj poslanec Josef Doležal.

Zpravodaj poslanec SL J. Doležal: Vážené soudružky a vážení soudruzi poslanci, v příštím roce bude hlavním záměrem naší hospodářské politiky zabezpečit další postupnou realizaci společensko - ekonomických záměrů a cílů vytyčených v závěrech XIV. sjezdu KSČ a v souladu se závěry únorového pléna ÚV KSČ o rozhodnějším uvádění linie na zvyšování efektivnosti do života a zabezpečit, aby spolu s objemem růstu společenského produktu se rozhodněji zvyšovala i kvalita dosahovaných výsledků a vytvářely tak předpoklady ke zvyšování efektivnosti v celém národním hospodářství.

Znamená to zaměřit růst produkce tam, kde jsou možnosti překročení úkolů páté pětiletky, k lepšímu uspokojení potřeb národního hospodářství a obyvatelstva, a tam, kde nejsou plněny kvalitativní a kvantitativní ukazatele pátého pětiletého plánu, zaměřovat se na postupné odstraňování jejich zaostávání. Úkolem základních nástrojů této politiky, tj. státního plánu a státního rozpočtu, bude vytvářet pro to nezbytné podmínky.

Státní plán na rok 1973 proto navazuje na hospodářské výsledky posledních dvou let a klade si za cíl náročné úkoly zaměřené zvláště na zvýšení efektivnosti tvorby zdrojů a na způsob jejich užití. Svými požadavky na vyšší tvorbu hmotných zdrojů zakládá podmínky nezbytné pro zabezpečení dalšího vzestupu životní úrovně obyvatelstva, přičemž usměrňuje tento vzestup tak, aby rozdělení hmotných zdrojů přinášelo optimální politický a ekonomický efekt.

Celkovým zaměřením rozvoje naší ekonomiky a realizací cílů vytyčených pro rok 1973 by mělo dojít v dynamice tvorby národního důchodu, při jejím růstu o 5,1 % k plnění ukazatelů páté pětiletky, zatímco v užití národního důchodu by mělo být dosaženo zvýšení osobní spotřeby o 5,4 %, tj. o něco více, než se předpokládá v páté pětiletce. V oblasti hmotné společenské spotřeby plán předpokládá zajistit přírůstek spotřeby na úrovni pětiletkou předpokládané. Z finančního hlediska to znamená vynaložit v oblasti kulturních a sociálních opatření téměř 90 miliard korun, dále na bytové hospodářství téměř 20 miliard korun a na krytí nákladů s přechodem domácností na ušlechtilá paliva na 200 miliónů Kčs.

Podle podkladů k rozpočtu předložených bylo dosaženo celkové rovnováhy mezi finančními zdroji a plánovanými potřebami národního hospodářství, jak jsou založeny ve věcných záměrech státního prováděcího plánu na rok 1973. Z hlediska hospodářského vývoje v roce 1972 se však ukazuje, že naplňování úkolů páté pětiletky v roce 1973 bude při dosažitelné úrovni tvorby zdrojů a požadavcích na jejich užití daleko více náročnější než dosud. Problémy se ukazují nejen v tvorbě finančních zdrojů, ale i v jejich užití, a to zvláště v důsledku nových, vyšších nároků na státní rozpočet. .

Je tomu tak zejména proto, že souběžně s pozitivními tendencemi ve vývoji ekonomiky pokračují v ní i některé tendence negativní, které tvorbu a užití zdrojů nepříznivě ovlivňují. V oblasti finanční se tyto tendence týkají zejména neplnění plánovaného tempa zvyšování rentability a snižování vlastních nákladů, přičemž stěžejním problémem zůstává snižování materiálních nákladů výroby, kde záměry státního plánu zatím nejsou plněny.

V této situaci si náročnost úkolů plánovaných pro rok 1973 vyžaduje, aby pozornost všech hospodářských orgánů se ještě více a daleko důsledněji orientovala na kvalitativní stránku produkce a na účinnější řešení jejích problémů.

Vážené soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, převážně pozitivní tendence a některé negativní jevy v rozvoji našeho národního hospodářství ovlivňují i státní rozpočet federace na rok 1973 v jeho úkolu nástroje plánovitého přerozdělení značné části národního důchodu a vytvořených zdrojů, resp. v plnění jeho politicko - integrační a koordinační funkce, zahrnující též působení na plánovaný hospodářský rozvoj republik a nepřímo i na finance národních výborů.

Jeho návrh počítá s tím, že státní rozpočet soustředí ve svých příjmech na 122,6 mld Kčs, tj. více o 7,9 % proti očekávané skutečnosti roku 1972, a že vydá na 120,5 mld Kčs, tj. více o 6,3 % proti očekávané skutečnosti za rok 1972. V souladu se zákonem o rozpočtových pravidlech tvoří jeho příjmy celá daň z obratu, jejíž podíl na příjmech dosáhne 43,1 % a dále odvody hospodářských organizací z jejich hospodářského výsledku a z dalších titulů, odvod z motorových vozidel, odvody ze sféry peněžních ústavů a příjmy rozpočtových a odvody příspěvkových organizací.

Výdaje federálního rozpočtu se v souladu se zákonem o rozpočtových pravidlech strukturálně dělí na dvě základní části, tj. na vlastní výdaje ústřední správy federace, které včetně vytvořených rezerv vlády budou představovat 38,9 % rozpočtovaných výdajů, a na dotace a subvence do státních rozpočtů republik, které slouží k ovlivňování jejich rozvoje a ekonomickému vyrovnání a jejichž podíl na celkových výdajích státního rozpočtu federace bude činit celkem 61,1 %. Z hlediska dynamiky růstu těchto podílů lze považovat za významné, že celková výše těchto dotací a subvencí do národních rozpočtů republik se proti roku 1972 zvyšuje o 2,9 mld Kčs, resp. o 3,5 mld Kčs na srovnatelné úrovni a z toho pak vyšší měrou ve prospěch SSR. Obdobně je významné, že v rámci celkových dotací a subvencí do rozpočtů obou národních republik se podíl dotací účelových zlepšuje a klesá podíl dotace globální, poskytované k vyrovnání státních rozpočtů obou republik.