Z porovnání celkově plánovaných příjmů a výdajů státního rozpočtu federace vyplývá, že přebytek rozpočtového hospodaření by měl v roce 1973 dosáhnout 2,1 mld Kčs. Při vyrovnanosti obou národních rozpočtů a rozpočtů národních výborů to bude přebytek celostátní. Jeho vytyčení odpovídá nejen realizaci požadavku založeného v zákoně o páté pětiletce, tj., aby v období této pětiletky byly výsledky státního hospodaření přebytkové, ale má také svůj konkrétní ekonomicky smysl. Ten je třeba spatřovat ve snaze pokračovat v roce 1973 v dosavadních intencích restriktivní finanční politiky a umožnit, aby byly vytvářeny prostředky, využitelné k posílení státních finančních rezerv. Je třeba vidět, že tento přebytek je plánován za rostoucího napětí mezi finančními zdroji a potřebami a tedy za podmínek, předpokládajících odpovídající tvorbu zdrojů, dosažitelnou jen při skutečném zabezpečení růstu efektivnosti národního hospodářství a při plnění. popř. překračování úkolů státního prováděcího plánu v žádoucím směru.

V té souvislosti je třeba také mít na zřeteli, že přebytek plánovaný na rok 1973 je nižší než přebytek, který byl uvažován ve finančním výhledu na léta 1971 - 1975 pro uvedený rok a že je i nižší než přebytek uvažovaný v rozpočtovém projektu na rok 1973. Tato skutečnost je mimo jiné též odrazem toho, že na celkové tvorbě hospodářských výsledků našich hospodářských organizací se zatím daleko větší měrou podílí faktor růstu výkonů, než snížení materiálových, mzdových a ostatních nákladů. Situaci charakterizuje i skutečnost, že zvýhodnění tvorby fondu odměn v případech, kde by hospodářské organizace plánovaly vyšší tvorbu zisku než stanovila směrnice k plánu, zatím nepřineslo očekávané výsledky.

Za této situace třeba uvítat, že se v roce 1973 přistoupí k regulaci výše některých neinvestičních výdajů rozpočtových, příspěvkových a hospodářských organizací, která by měla přinést určité úspory. Konkrétně se jedná - jak již zde bylo řečeno - o snížení nákladů na cestovné o 15 %, skutečných nákladů vydaných na tento účel zmíněnými organizacemi v roce 1972 a dále o snížení limitů výdajů hospodářských organizací na pohoštění a dary, a to u organizací s převážně průmyslovou činností o 30 % a u ostatních hospodářských organizací o 10 % v resortním průměru.

Promítnutím dopadu těchto opatření dojde přirozeně ke změně vztahů zmíněných organizací ke státnímu rozpočtu a bude tedy otázkou, jak se na tyto úspory dívat z hlediska jejich dalšího využití. Z hlediska plánovaného rozpočtového přebytku, zapsaného v rozpočtovém zákoně, by v případě nepříznivé tvorby zdrojů, zvláště pak závazného ukazatele zisku, mohly úspory posílit nominální zabezpečení plánovaného přebytku, v opačném případě by mohlo být úspor použito k jeho převýšení, s cílem dosáhnout jeho původně uvažované výše a tím i lepších podmínek pro posilování státních finančních rezerv.

Návrh státního rozpočtu federace je vypracován s určitými finančními rezervami, které jsou jednak charakteru účelového, jednak vyjádřeny též částkou globální. Účelové rezervy jsou plánovány ve výši 544,4 mil. Kčs a jsou směrovány na krytí předpokládaných dalších potřeb v oblasti rozvoje vědy a techniky, na investiční výstavbu, na změny v systemizaci a na některé připravované platové úpravy.

V globální rezervě vlády je plánována částka 480 mil. Kčs. Poukazuji na její výši proto, že proti dosavadní praxi představuje zhruba trojnásobek. Protože jde o částku zatím účelově neorientovanou, bude třeba brát její výši, případně její nečerpání v plném rozsahu, v nutném případě též jako zdroj možného zvýšení, resp. zabezpečení plánovaného rozpočtového přebytku v roce 1973.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, sestavení návrhu státního rozpočtu federace na příští rok měl usnadnit rozpočtový projekt, který odrážel pozitivní tendence ve vývoji národního hospodářství a předpoklady obsažené v rozpočtovém výhledu páté pětiletky a který vláda v červnu t. r. přijala společně se směrnicí k sestavení prováděcího plánu na rok 1973. Vláda uložila všem resortům, včetně resortům řízených vládou ČSR a SSR, zkvalitnit ukazatele rozpočtového projektu a zvýšením hospodárnosti na všech stupních řízení dosáhnout výraznějšího zlepšení v rozpočtových vztazích. Ministerstvo financí provedlo rozpis ukazatelů rozpočtového projektu na jednotlivé resorty a krajské národní výbory, po sumarizaci resorty předložených návrhů kapitol státního rozpočtu se však ukázalo, že předpoklady zkvalitnění návrhů a zvláště upevnění rozepsaných ukazatelů nesplňují.

Obdobně jako v minulých letech vyplýval z předložených návrhů ústředních orgánů federace a republik rozpočtový schodek ve výši 29,1 mld Kčs, který nebyl jen důsledkem vlivu některých úprav hmotného plánu. Z toho je zřejmé, že státní rozpočet je stále ještě považován za nejsnazší nástroj a východisko k řešení problémů většiny resortů a krajských národních výborů, místo na základnu, k níž je třeba se maximálně ve finančních plánech přiblížit.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, v orgánech obou sněmoven byla projednání rozpočtu věnována velká pozornost. V podstatě bylo projednání návrhu rozloženo do tří postupných a věcně na sebe navazujících etap, s cílem dosáhnout kvalitní a komplexní informovanosti poslanců o návrhu, o jeho zaměření a o jeho problematice. V prvé části postupu, která měla charakter vstupní informace, byl především sledován záměr, aby členové všech výborů sněmoven se zevrubně seznámili se všemi významnými činiteli hospodářského vývoje a jejich předpoklady pro příští rok a s hlavními problémy s nimi spojenými, tak, aby se na základě získaných poznatků mohli správně orientovat a přijatou koncepci podporovat. Těžištěm práce v další etapě se stalo posouzení návrhu rozpočtových kapitol ústředních orgánů federace, při němž si poslanci mohli ověřit, jak se přijatá koncepce promítá do návrhu kapitol. Této etapy také téměř všechny výbory využily k tomu, aby ve svých stanoviscích vyjádřily svá doporučení ústředním orgánům státní správy federace k orientaci na takové otázky a směry její činnosti, které v roce 1973 považují za rozhodující pro zabezpečení potřeb páté pětiletky. Závěrečná etapa pak byla určena k posouzení celkového rozpočtového návrhu a jemu odpovídajícího zákona, a zaměřila se na celkovou koncepci rozpočtu, jeho proporcionality a jím zakládané vztahy, charakter jeho ukazatelů a kvalifikaci jeho zdůvodnění.

Zdokonalení postupu projednání návrhu státního rozpočtu federace a prohloubení jeho kontroly nesporně přispělo k tomu, aby předložený návrh rozpočtového zákona, jímž se stanoví základní číselné objemy státního rozpočtu federace, mohly všechny výbory sněmovny v jejich souvislostech s celostátními potřebami řádně posoudit a projednat a doporučit sněmovně jeho přijetí. Náš dík přitom patří i pohotové a účinné spolupráci kolektivu pracovníků federálního ministerstva financí, a pochopitelně i úsilí kolektivu pracovníků Státní plánovací komise.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, politicky příznivé klima a snaha přispět na široké ekonomické frontě k vytváření podmínek rozhodných pro splnění základního společenského úkolu, jsou výchozími předpoklady k tomu, aby státní plán a státní rozpočet významně přispěly v roce 1973 k naplnění a dosažení cílů, vytyčených pro toto období.

Jako společný zpravodaj výborů Sněmovny lidu doporučuji v souladu se stanoviskem výborů sněmoven vládní návrh rozpočtového zákona na rok 1973 schválit.

předsedající místopředseda FS A. Pospíšil: Děkuji poslanci Doležalovi. Za výbor Sněmovny národů přednese zpravodajskou zprávu jejich společný zpravodaj poslanec Blažej. Prosím, aby se ujal slova.

Zpravodaj poslanec SN prof. ing. A. Blažej, DrSc.: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky a súdruhovia, vo svojej spravodajskej správe nadviažem na spravodajskú správu spoločného spravodajcu Snemovne ľudu. Chcem predovšetkým zdôrazniť, že predložený návrh štátneho rozpočtu federácie vychádza zo skutočnej politickej a ekonomickej situácie a z potrieb stanovených vykonávacím plánom na rok 1973 a smeruje k realizácii základných zámerov hospodárskeho rozvoja 5. päťročného plánu a sústreďuje pozornosť na realizáciu zámerov prijatých tohoročným februárovým plénom ÚV KSČ. Vytýčením základných proporcií a vzťahov tento návrh ukazuje, že sa v tvorbe materiálnych a finančných zdrojov i v oblasti ich využitia značne zvýši náročnosť na vytvorenie podmienok rozhodujúcich pre dosiahnutie vyššieho stupňa a rýchlejšieho rastu efektívnosti našej ekonomiky. Zabezpečením všetkých sledovaných cieľov bude klásť značné nároky na úroveň práce riadiacich orgánov všetkých stupňov a bude veľmi závislé od výrazného zlepšenia úrovne tejto práce a od dôsledného prekonania úzkopodnikových a miestnych záujmov v tejto oblasti. Ďalej by sa malo naše úsilie orientovať predovšetkým na úlohy, o ktorých sa tu už hovorilo, najmä na zlepšenie dodávatelsko - odberateľských vzťahov, a to v tých oblastiach, ktoré môžu bezprostredne pôsobiť na proces intenzifikácie. Sú to predovšetkým úlohy v oblasti vedeckovýskumnej základne, v investičnej výstavbe a v rozvíjaní medzinárodnej deľby práce a úlohy v oblasti racionalizácie výroby a v obmedzovaní neperspektívnych výrob.

Vážené súdružky a vážení súdruhovia poslanci, dynamika ekonomického rozvoja vyžaduje v stále väčšom meradle usilovať sa o plánovité využívanie zdrojov a rezerv spojených s realizáciou úloh vedeckotechnického rozvoja. Realizačný plán rozvoja vedy a techniky na rok 1973 obsahuje 470 úloh výskumu a vývoja, z ktorých 434 pripadá na úlohy štátneho programu. Na riešenie týchto úloh sa predpokladá v celoštátnych proporciách vynaložiť 12,35 mld Kčs, ako uviedol súdruh minister, z toho v oblasti štátneho rozpočtu je 5,7 mld Kčs neinvestičných prostriedkov, t. j. zhruba o 7,9 % viac než v roku 1972. To znamená, že na plánované úlohy bude z rozpočtových prostriedkov uvoľňovaných v budúcom roku asi 46 % celkovej dotácie na rozvoj vedy a techniky. Podiel vlastných zdrojov hospodárskych organizácií na financovaní rozvoja vedy a techniky sa oproti roku 1972 zvýši. Okrem toho dôjde k ďalším prevodom rozpočtových organizácií vedeckovýskumnej základne na progresívnejšie formy ich hospodárenia. Podiel výdavkov 3,5 % národného dôchodku zostáva na doterajšej úrovni, ktorá svojím rozsahom zodpovedá úrovni vyspelých priemyslových krajín. V trochu inom svetle sa javí situácia v efektívnosti prostriedkov vynakladaných na rozvoj vedy a techniky. So zreteľom na celý rad nedostatkov vo vedeckovýskumnej základni a v realizácii výsledkov došlo už v minulom roku k niektorým zmenám v poňatí plánu vedeckotechnického rozvoja. Plán vedeckých a výskumných prác bol rozšírený o tzv. realizačné výstupy a o sústavu menovitých úloh - zavedenie výroby nových výrobkov a technológií. Tieto opatrenia predstavujú východiskovú základňu pre vzájomné prepojenie plánu výskumu s jednotlivými časťami národohospodárskych plánov.

Pokiaľ ide o rok 1973, realizačná časť vykonávacieho plánu rozvoja vedy a techniky zahrňuje viac než 500 úloh. Určuje zaviesť do výroby 250 nových strojov, zariadení a materiálov, uplatniť 140 nových technológií a odovzdať do užívania 120 prác nehmotného charakteru vo forme rôznych štúdií a noriem. V porovnaní s minulosťou sa plán vedeckotechnického rozvoja stáva nástrojom plánovite riadeného procesu realizácie výsledkov výskumnej a vývojovej činnosti. Je to kvalitatívne iný prístup k realizácii výsledkov výskumu a treba kladne hodnotiť tieto zámery Federálneho ministerstva pre techniku i rozvoj. Treba vytvoriť žiadúce stimuly na zvýšenie angažovanosti na rerealizácii výsledkov výskumu v podnikovej sfére.

Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, dôležitou súčasťou štátneho plánu pre budúci rok je oblasť realizácie štátnych programov racionalizácie. Pokiaľ ide o program opatrení, ktoré sledujú dosiahnutie lepšieho využitia zdrojov palív a energie, ich plnením by sa mala dosiahnuť úspora asi 1 mil. ton merného paliva, t. j. asi 1,5 % celkovej spotreby paliva a energie. Splnením programu úspory kovov by sa mala dosiahnuť úspora viac než 43 tisíc ton železných a neželezných kovov a 500 pracovníkov. Realizáciou racionalizačných programov manipulácie, prepravy, balenia a skladovania by sa mala dosiahnuť úspora cca 400 mil. Kčs a asi 7300 pracovníkov. Realizácia týchto zámerov vyžaduje prehĺbiť nadväznosť konkrétnych opatrení na jednotlivé úlohy štátneho plánu tak, aby prostriedky, ktoré budú v rámci programu vynaložené, boli koncentrované na menší počet rozhodujúcich akcií a týmto postupom sa dosiahol väčší prínos realizácie týchto programov pre zabezpečenie rastu efektívnosti spoločenskej práce. Pokiaľ ide o stroje a zariadenia určené na realizáciu opatrení v rámci programu komplexnej socialistickej racionalizácie, došlo k zvýšeniu hmotného objemu investícií strojového charakteru o 1 mld Kčs. Z hľadiska finančného sa budú tieto stroje a zariadenia financovať z vlastných zdrojov podnikovej sféry a úverom Štátnej banky československej. Bude však treba dbať, aby sa tieto prostriedky čo najviac sústreďovali na použitie v takých závodoch, kde sú predpoklady, že sa použitím týchto prostriedkov dosiahne maximálny efekt a úspora pracovných síl a zabráni, aby sa tieto prostriedky rozdelili na drobné.

Osobitnú problematiku predstavujú požiadavky na zabezpečenie realizácie rozvojových programov na strane jednej a úlohy v obmedzovaní neperspektívnych výrob na strane druhej. Zámery rozvojových úloh sa zatiaľ stretávajú s celým radom problémov, najmä v oblastiach výroby výpočtovej techniky, moderných telekomunikačných prístrojov, komplexných automatizovaných liniek a vo výrobe cestných a stavebných strojov, kde dosiaľ nie je zabezpečený žiadúci objem výroby týchto prostriedkov. Realizácia rozvojových programov však tiež predpokladá určité tempo v znižovaní a obmedzovaní neperspektívnych výrob tak, aby sa tým uvoľnené výrobné plochy a pracovné sily mohli lepšie využívať v súlade s novými potrebami obyvateľstva. Je to spojitá nádoba. Ako však ukazujú rezortné návrhy, tempo postupu obmedzovania a zastavovania neperspektívnych a málo efektívnych programov je málo uspokojivé a znemožňuje nielen prechod na rýchlejšiu realizáciu rozvojových programov, ale i na plné využitie novobudovaných kapacít. Tento stav je často dôsledkom toho, že úlohy vypúšťania neperspektívnych a málo efektívnych výrobných programov nie sú v niektorých odvetviach v podnikoch a VHJ pri rozpracúvaní výrobných a finančných plánov konkrétne formulované. Preto ani plány na rok 1973 nerátajú s výraznejším prínosom, ktorý by plnenie týchto požiadaviek mohlo priniesť.

Obdobná problematika sa javí z hľadiska reprodukcie základných prostriedkov. Potreba vyraďovania zastaralých základných prostriedkov je jednoznačná, o tom netreba presviedčať, ale pri nízkom podiele investícií na obnovu a modernizáciu, technickú inováciu a pri neuspokojivom rozsahu likvidácie neefektívnych prevádzok treba rátať s tým, že tieto zastaralé výrobné zariadenia budú naďalej pôsobiť v procese výroby a zámer 5. päťročnice o ich vyraďovaní sa nebude v plnom rozsahu realizovať. Naproti tomu nebudú novobudované kapacity a nové výrobné zariadenia v plánovanej miere využité pre trvajúci nedostatok pracovných síl a to všetko bude znižovať celkovú efektívnosť výroby. Preto treba vyzdvihnúť to, že vláda uložila príslušným orgánom zabezpečiť v roku 1973 previerku plnenia úloh vyraďovania zastaralých základných prostriedkov a neefektívnych prevádzok. S ohľadom na význam týchto plánovaných opatrení myslím, že bude i pre orgány Federálneho zhromaždenia nutné, aby posúdili i kontrolovali, ako sa táto úloha zo strany ústredných orgánov plnila.

Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, jednou z kľúčových otázok, ktorá si v oblasti využívania prostriedkov zaslúži v roku 1973 našu stálu pozornosť, bude problematika úrovne a zamerania investičnej výstavby a jej financovania. O problematike investičnej výstavby sa už včera hovorilo v diskusnom príspevku súdruha Brabca, ktorý vystúpil v súvislosti s prerokúvaním plnenia programového vyhlásenia vlády. Nerád by som niektoré fakty opakoval. Dovolím si upozorniť na niekoľko konkrétnych problémov, ktoré súvisia s prerokúvaním navrhovaného rozpočtu.

V roku 1973 má hmotný objem vykonávacieho štátneho plánu v oblasti investičnej výstavby robiť 109,4 mld Kčs a plánovaný objem prieskumných a projektových prác 3,6 mld Kčs. To znamená, že hmotný objem bude zhruba o 6,9 mld Kčs vyšší oproti predpokladom 5. päťročnice a že celkový podiel investícií na využití národného dôchodku bude pri jeho výške o 30,4 % vyšší, než predpokladal XIV. zjazdom KSČ uložený podiel stabilizácie investícií, ktorý sa pohybuje v rozmedzí 29 - 30 %. Je to relatívne i absolútne vysoký podiel investícií a nesie so sebou riziko prehĺbenia napätia v investičnej výstavbe a tým i v celom národnom hospodárstve.

Z celkového hmotného objemu investícií pripadne na stavebné práce 65,2 mld Kčs, t. j. o 4,8 % viac oproti očakávanej skutočnosti tohto roku, a na stroje a zariadenia 44,2 mld Kčs, t. j. viac o 10,2 % oproti očakávanej skutočnosti v roku 1972. Prakticky budú návrhom plánu zabezpečené všetky stavby rozhodujúce o koncepčných zámeroch piatej päťročnice. Pokiaľ ide o projektové práce, dôležitou súčasťou plnenia úloh investičnej výstavby bude dosiahnuť priamu nadväznosť projekcie na plán investičnej výstavby. Tým by sa malo zamedziť nežiadúcemu projektovaniu nereálnych akcií a rozptyľovaniu projektovej kapacity a finančných prostriedkov, resp. projektovaniu "do rezervy".

Z hľadiska spôsobu financovania celkovej investičnej potreby, ktorá bude činiť 122 mld Kčs, sa ráta s poklesom podielu vlastných zdrojov organizácií a so zvýšením požiadaviek na krytie cestou dotácií zo štátneho rozpočtu pomocou investičného úveru. V celoštátnom meradle sa budú štátne rozpočty podieľať na financovaní investičných potrieb 40,3 %. To znamená, že plánovaný podiel dotácií zo štátneho rozpočtu sa oproti roku 1972 zvýši o 21,1 %, t. j. o celú pätinu, resp. že podiel investičných úverov pri poklese podielu vlastných zdrojov organizácií o 7,7 % sa musí pri financovaní investičných potrieb zvýšiť o 29,6 %. Rast dotácií zo štátneho rozpočtu je odrazom spoločenského záujmu na realizácii tých rozvojových investícií, na ktoré by vlastné prostriedky investorov nestačili. Koncepcia zvýšeného použitia investičného úveru pri financovaní investičných potrieb predpokladá jeho použitie i v oblasti drobných investícií a na stroje nezahrnuté do rozpočtu stavieb. Ďalej treba zdôrazniť, že sa bude podporovať úverová politika i v oblasti národných výborov na úseku investícií, čo myslím, že je pozitívna tendencia. Očakávame od úverovej politiky, že bude prostriedkom na znižovanie napätia medzi zdrojmi a potrebami v štátnych rozpočtoch a že sa úver súčasne prejaví i ako účinný nástroj pôsobiaci na vyššiu efektívnosť plánovaných investícií.