Podľa koncepcie menového plánu na budúci rok bude pri poskytnutých investičných úveroch uplatňovaná ich návratnosť v ekonomicky únosných lehotách. Predpokladom ich využitia však bude, že sa podarí správne prerozdeliť i zdroje v odpisoch a podnikovú sféru rovnomernejšie vybaviť prostriedkami na krytie ich vlastnej investičnej potreby.

Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, zmienil som sa vo svojej správe o niektorých cestách k vyššej efektívnosti rozvoja národného hospodárstva v roku 1973 s vedomím, že ide o úlohu často zložitú a konfliktnú, ktorá sa nemôže splniť bez podpory pracujúcich. Nejde pritom len o to, aby naši pracujúci poznali všetky úlohy na pracoviskách a vplyvy, ktoré bránia zvyšovaniu efektívnosti práce podnikov a závodov. Ide i o ich spoločné presvedčenie o reálnosti vytýčených cieľov a o konkrétny, aktívny prístup k riešeniu diferencií vzniklých pri rozpise a realizácii štátneho plánu a štátneho rozpočtu. V tomto smere bude treba aj zabezpečiť, aby sa v budúcom roku plne využívali rozbory hospodárskej činnosti každého podniku a VHJ a pozornosť sa sústredila zvlášť na dosahovanie kvalitatívnych výsledkov. Rozhodujúcim faktorom pri plnení tejto úlohy je hospodársko - organizátorská, kontrolná a politická práca v podnikovej sfére. Chcel by som preto na záver svojej správy pripomenúť slová s. Husáka povedané na februárovom pléne ÚV KSČ na adresu vedúcich pracovníkov tejto sféry, že je potrebné, aby ". . . pristupovali k mobilizácii rezerv nielen z pozícií podnikovej zainteresovanosti, ale predovšetkým z pozícií svojej politickej zodpovednosti". Túto požiadavku by mali mať na zreteli zvlášť po rozpracovaní úloh štátneho rozpočtu na rok 1973 na podniky a závody a treba dbať, aby bola zabezpečená v ich finančných plánoch ako konkrétne úlohy, bez rozporu a bez špekulácie s dodatočným uspokojovaním ich požiadaviek na ďalšie spoločenské zdroje alebo na zníženie úloh v priebehu roka.

Vážené súdružky a súdruhovia, pretože návrh rozpočtu a jeho štruktúra stimulujú hlavné faktory, ktoré ovplyvňujú pozitívnu úroveň efektívnosti národného hospodárstva, a to v prvom rade produktivitu práce, znižovanie spoločenských nákladov, znižovanie výrobnej spotreby, zvyšovanie rentability, lepšie využívanie základných fondov, vytvára priaznivé podmienky pre urýchlenie inovácií a technického rozvoja. Týmto dynamickým rastom hmotných zdrojov umožňuje plniť zámery XIV. zjazdu KSČ vo zvyšovaní životnej úrovne a preto odporúčam ako spoločný spravodajca výborov Snemovne národov schváliť vládny návrh rozpočtového zákona na rok 1973. Považujem návrh rozpočtu za reálny a splniteľný.

Předsedající místopředseda FS A. Pospíšil: Děkuji poslanci Blažejovi. Nyní zahájíme rozpravu k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu československé federace na rok 1973, parlamentní tisk 19.

Do rozpravy je přihlášeno zatím 9 poslanců, a to v tomto pořadí: Zdeňka Pelnářová, Ladislav Kopřiva, František Kakos, Josef Suber, Terezia Regulyová. Magdaléna Vojteková, Lubomír Slavík, Václav Štáfek a Jozef Mihálik.

Jako první vystoupí v rozpravě poslankyně Pelnářová, dávám jí slovo. Připraví se poslanec Kopřiva.

Poslankyně SL Z. Pelnářová: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, na společné schůzi výborů pro zemědělství a výživu projednali poslanci obou sněmoven návrh zákona o státním rozpočtu na rok 1973. Při jeho projednávání věnovali zvláštní pozornost kapitole týkající se resortu zemědělství a výživy.

Podle předloženého návrhu zákona mají činit příjmy státního rozpočtu z hospodářských organizací resortu včetně daně z obratu v roce 1973 více než 27 mld Kčs, při celkových výdajích do hospodářské sféry cca 21 mld Kčs. Výdaje do rozpočtových organizací se pohybují kolem 4,5 mld Kčs. Celkové aktivní saldo resortu ke státnímu rozpočtu tak činí cca 1,5 mld Kčs.

Růst příjmů státního rozpočtu z hospodářských organizací včetně příjmů daně z obratu téměř o 2,5 mld Kčs ve srovnání s rokem 1972 vyjadřuje očekávaný růst výroby a tržní produkce. Vzhledem k tomu, že hospodářským organizacím, zejména pak zemědělským podnikům, je část nákladů uhrazována necenovými nástroji, jejichž poskytování je však vázáno na tržní produkci, a vzhledem k tomu, že součástí výdajů státního rozpočtu jsou i cenové intervence, dochází - v souvislosti s růstem výroby a tržní produkce - zákonitě i k růstu výdajů ze státního rozpočtu. Poněkud rychlejší růst výdajů oproti příjmům státního rozpočtu je vyvolán některými metodickými změnami, především převedením některých vnitřních intervencí - například cen obilí do krmných fondů - na intervence vnější, poskytované ze státního rozpočtu. Kromě toho je plánovaný růst výdajů státního rozpočtu ovlivněn i rozhodnutím ÚV KSČ z dubna letošního roku zvýšit hmotný zájem podniků na výrobě a dodávce mléka poskytnutím příplatku ze státního rozpočtu k nákupní ceně mléka ve výši 20 hl za l litr.

V této souvislosti poslanci vyjádřili své uspokojení nad správnou reagencí podniků zvýšenou péčí a úsilím překonat nejen dosavadní neplnění tržní produkce mléka, ale dosáhnout i překročení plánu. To umožnilo lépe zabezpečovat trh mléčnými výrobky a současně i snížit požadavky na dovoz, zejména másla, z kapitalistických zemí.

Současně vysoce ocenili soustavnou pozornost, kterou Komunistická strana Československa a její ústřední výbor věnují rozvoji našeho zemědělství a potravinářského průmyslu a která se pak výrazně projevila na dubnovém plénu ÚV KSČ a VIII. sjezdu JZD, konaných v tomto roce. Projevili současně pevné odhodlání, učinit vše na svých pracovištích i ve svých volebních obvodech k tomu, aby úkoly, které byly zemědělství a potravinářskému průmyslu uloženy, byly bez zbytku splněny. Poslanci zevrubně posoudili návrh kapitoly rozpočtu odvětví zemědělství a výživy i se zřetelem na nutnost působit ekonomickými nástroji a výdaji státního rozpočtu nejen na kvantitativní, ale i na kvalitativní ukazatele plánu. Po vyslechnutí informace představitele ministerstva zemědělství a výživy ČSSR o schválených úpravách ekonomických nástrojů pro rok 1973 dospěli k závěru, že ve schválených úpravách byly respektovány jejich některé návrhy, směřující k dosažení užšího sepětí ekonomických nástrojů s plánem. Současně však byli nuceni konstatovat, že některá, jimi navrhovaná opatření, nejsou prozatím ve schválených úpravách realizována a v důsledku toho zůstávají dále v hospodářské sféře některé otevřené problémy. Jde především o prohlubující se ekonomickou diferenciaci podniků, která zpětně působí a ovlivňuje jejich rozvojové možnosti a tím i plné využívání všech potenciálních zdrojů našeho zemědělství. Týká se to i úprav některých ekonomických nástrojů tak, aby účinněji působily ve prospěch prohlubování účelné specializace a koncentrace zemědělské výroby tak, jak to předpokládá dokument předsednictva ÚV KSČ z března loňského roku.

V této souvislosti poslanci konstatovali, že ve schválených návrzích se plně neodráží ani vládní usnesení č. 204 z roku 1971, týkající se opatření v soustavě nástrojů plánovitého řízení. Proto závěrem svého jednání doporučili poslanci ministru zemědělství a výživy ČSSR, aby při dalších pracích na úpravách ekonomických nástrojů byly tyto skutečnosti brány důsledněji v úvahu. Jsme přitom vedeni snahou, aby zejména prostředky, které přicházejí do zemědělství mimo rámec ceny, tedy jako výdaje státního rozpočtu, v optimální míře působily v souladu s nároky kladenými na rozvoj zemědělství a podporovaly realizaci opatření, která povedou k nejefektivnějšímu využívání všech zdrojů zemědělství.

Soudružky a soudruzi, poslanci výborů pro zemědělství a výživu obou sněmoven závěrem svého jednání vyjádřili jednoznačný souhlas s návrhem státního rozpočtu a vyslovili mu svou podporu.

Předsedající místopředseda FS A. Pospíšil: Děkuji poslankyni Pelnářové. Slovo dávám poslanci Kopřivovi, připraví se poslanec Kakos.

Poslanec SN L. Kopřiva: Vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, základní články naší lidosprávy, národní výbory, zaměřují svoji činnost mimo jiné na realizaci finanční politiky strany a státu. Hlavní zásady této politiky vůči národním výborům respektují plně jejich pravomoc a odpovědnost, kladou důraz na důslednou mobilizaci všech zdrojů, na odhalování rezerv v příjmech a hospodárnost ve výdajích.

Hospodářství, které řídí národní výbory, je nedílnou součástí celého národního hospodářství. Rozpočty tohoto hospodářství vycházejí z potřeb stanovených národním výborům v rámci státního prováděcího plánu, opírají se o dosaženou úroveň hospodaření, a promítají vztahy založené ve státních rozpočtech republik v podobě globálních a účelových subvencí, jimiž jsou kryty celkové potřeby národních výborů.

Lze říci, že přes tyto finanční vztahy jsou hospodářství národních výborů napojena nejen na státní rozpočty republik, ale jsou přes ně propojena do státního rozpočtu federace. Státní rozpočet federace pak může přes ně nepřímo působit i na mobilizaci v nich plánovaných příjmů a ovlivňovat též hospodárnost v jejich výdajích.

Pro koncepci založenou v tomto směru v rozpočtech na rok 1973 je charakteristické, že tyto rozpočty zabezpečují po finanční stránce úkoly státního plánu a ostatní potřeby národních výborů, spadající zvláště do oblasti tzv. společenské spotřeby, ale že přitom ponechávají i dostatečný prostor pro uplatňování místní iniciativy a pokrytí jejích finančních potřeb.

Rozpočty především počítají s větším využitím odpisových zdrojů a vlastních prostředků národních výborů ve fondech výstavby a s případnou redistribucí těchto zdrojů při financování plánovaných investičních potřeb. Svůj podíl v tomto směru má i zapojení investičního úvěru, a to jak na plánované investiční potřeby hospodářských organizací, tak v částce téměř 2 mld Kčs na velké opravy pozemních komunikací. Dále počítají s tím, že část tzv. doplňkových zdrojů bude rovněž použita na financování plánovaných potřeb.

Jedním ze základních požadavků pro oblast finančního hospodářství národních výborů je, aby jejich výdaje rostly úměrně k celkové tvorbě národního důchodu a k tempu jeho růstu. Pokud jde o rok 1973, obsahuje výdajová stránka rozpočtů národních výborů především výdaje spojené s plněním úkolů státního plánu a s realizací řady nových opatření, provedených na úseku společenské spotřeby. Jde zejména o nám známé již úkoly sociálního programu, dále o dopad provedené úpravy platů pracovníků na školách I. a II. stupně, o prostředky určené na rozvoj obou hlavních měst republik a konečně i o rezervy vytvářené pro zvláštní účely, jako jsou havarijní případy, pomoc pohraničí a jiné. Pokud jde o potřeby v investiční oblasti, jsou finanční prostředky národních výborů zajištěny v návaznosti na hmotný plán objemu investiční výstavby. Třeba však vidět, že každým rokem se podíl národních výborů v této oblasti zajištění investičních úkolů neustále zvyšuje. Základní vliv zde má zejména stálý růst bytové výstavby a občanského vybavení sídlišť, stejně jako požadavky na podmiňující investice na další výstavbu inženýrských sítí kanalizace, vodovodů, přívodu tepla a jiných účelových staveb a zařízení.

V rozpočtech národních výborů se také nepřímo promítají potřeby ekonomicko - sociálního vyrovnání obou národních republik. Lze říci, že pro rok 1973 je tento požadavek plněn v nich tím, že souhrnný finanční vztah národních výborů ke státním rozpočtům republik počítá při svém celkovém objemu 23,2 mld Kčs v oblasti ČSR s růstem 9,1 %, kdežto v SSR s růstem o 9,8 %.

Pokud jde o účelové subvence do rozpočtů národních výborů, budou tyto subvence při částce zhruba 25 mld proti roku 1972 vyšší téměř o 17 %. Ve stejné podstatě připadnou hlavně na krytí potřeb investiční výstavby hospodářských, rozpočtových a příspěvkových organizací národních výborů, dále na výdaje civilní obrany a také na komunální, resp. družstevní bytovou výstavbu, kde státní příspěvek má dosáhnout 3 mld Kčs. /Poznámka: příspěvek se týká jen družstevní výstavby a bude proti roku 1972 vyšší o více než 13 %./

Naše veřejnost se často zajímá o tzv. doplňkové finanční zdroje národních výborů. Jak známo, jde o dva druhy doplňkových zdrojů, a to o prostředky fondu rezerv a rozvoje a tzv. nerozpočtované příjmy. Hlavní poslání fondu rezerv a rozvoje je v tom, že prohlubuje finančně ekonomickou samostatnost každého národního výboru, podporuje iniciativu občanů, socialistickou podnikavost a hospodářsko - organizátorskou a operativní činnost při plnění rozpočtu. V neposlední řadě fond rezerv a rozvoje slouží jako rezerva na překlenutí případných výkyvů při neplnění plánovaných příjmů.

V roce 1973 je počítáno především s tím, že druhá polovina zemědělské daně z důchodu, která činí asi 420 mil., a která až dosud tvořila doplňkový zdroj národních výborů, stane se jejich normálně plánovaným příjmem, a tím bude dosaženo i rovnoměrnější tvorby doplňkových zdrojů, zvláště pak fondu rezerv a rozvoje u jednotlivých národních výborů. Tímto postupem bude podpořen i požadavek, aby národní výbory byly hmotně zainteresovány na takových příjmech, které budou dosahovány především jejich zásluhou.

Vážené soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, při řešení otázky, jak zajistit vyrovnané národní rozpočty a plánovaný rozpočtový přebytek, bylo nutno najít zapojení dalších finančních zdrojů i ve vztahu k rozpočtům národních výborů. Řešení přihlédlo zejména k tomu, že národní výbory disponují poměrně značnými finančními rezervami v jejich celkovém objemu. Například počátkem letošního roku činily tyto rezervy více než 7 mld Kčs. Pro rok 1972 byl zvolen, jak jsem se již o tom zmínil, postup, který počítá s částečným zapojením doplňkových zdrojů národních výborů do příjmové části jejich rozpočtů. Konkrétně jde o 1,75 mld Kčs, z nichž rozhodující část připadá na prostředky z fondu rezerv a rozvoje. Míra tohoto zapojení přihlíží k předpokládanému dalšímu vývoji těchto zvláštních prostředků národních výborů a je úměrná předpokládanému stavu těchto prostředků koncem tohoto roku.

Podíl tohoto zapojení rozhodně ponechává národním výborům dostatek možností pro finanční zabezpečení akcí, které vyplynou z iniciativy občanů. Dá se předpokládat, že s rostoucími finančními prostředky poroste i úměrně aktivita našich pracujících na úseku zlepšení životního prostředí, na zlepšení vzhledu našich vesnic a měst, na realizaci volebních programů.

Celkově lze proto k zabezpečení finančních potřeb národních výborů v roce 1973 říci, že národní výbory budou mít vedle vlastních řádně rozpočtovaných prostředků k dispozici opět značné doplňkové zdroje soustředěné zvláště ve fondu rezerv a rozvoje. Proto je zcela reálným předpokladem, že budou mít v příštím roce dostatek prostředků, které potřebují na plnění svých náročných a stále rostoucích úkolů i na zabezpečení dalších úkolů, které budou prováděny na základě místní občanské aktivity a iniciativy.

I když v jednotlivých případech by bylo třeba, aby vyšší orgány cestou případné redistribuce doplnily podle svých možností prostředky některých národních výborů na potřebnou výši, takovýmto způsobem a přístupem by možná zvýšily ještě více podnikavost a aktivní iniciativu občanů.

Vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, se zřetelem k uvedeným skutečnostem vyslovuji se jménem klubu poslanců příslušníků Čs. strany lidové, abychom předložený návrh rozpočtového zákona na příští rok schválili.

Předsedající místopředseda FS A. Pospíšil: Děkuji poslanci Kopřivovi. Slovo uděluji poslanci Františku Kakosovi a připraví se poslanec Josef Suber.

Poslanec SL F. Kakos: Vážený soudruhu předsedo Federálního shromáždění, vážené soudružky a soudruzi poslanci, projednávání návrhu státního rozpočtu československé federace na rok 1973 dává nám příležitost zhodnotit dosavadní kladný vývoj našeho národního hospodářství. Oceňujeme zvláště dobrý vývoj tvorby hmotných zdrojů a růstu produktivity práce, tempo růstu investičních prací a dodávek, překračování plánu maloobchodního obratu a příznivý vývoj platební bilance.

Zamýšlíme se však také nad slabšími místy naší ekonomiky a hledáme cesty k jejich překonání. Mezi ně patří zvláště celá oblast materiálního hospodářství. Není to nový problém a nevyvstal jen u nás, vyvstává objektivně na určitém stupni vývoje každé vysoce rozvinuté průmyslové země.

Jen pro názornost uvedu alespoň několik údajů, které ukazují na obsáhlost a složitost tohoto komplexu, který v sobě zahrnuje problematiku dodavatelsko - odběratelských vztahů, hospodaření se zásobami, skladové hospodářství a hospodaření s materiálem.