Naše výrobní spotřeba dosáhla v roce 1971 částky 420 mld. Podílela se na společenském produktu 58,7 %. Zásoby dosáhly na konci roku 1971 částky 296,6 mld Kčs a během letošního roku dále stoupaly. Představují částku, která je vyšší než v roce 1971 vytvořený národní důchod. Činí vůči společenskému produktu 41,4 % a vůči výrobní spotřebě 70 %. Podle statistického šetření se ročně uskuteční v našich skladech několik miliard případů materiálových vydání všeho druhu. Ve skladech pracuje na 250 tisíc osob. Odhaduje se, že naše národní hospodářství používá asi 1,8 mil. druhů materiálu.

Podle zkušeností z jiných průmyslově vyspělých zemí se počet používaných druhů za období sedmi až desíti let zdvojnásobuje. Úměrně tomu nejen že roste počet dodavatelsko - odběratelských vztahů, ale i nároky na skladbu zásob.

Schopnost účelně řídit celou oblast tohoto materiálového hospodářství určuje míru dosažení efektivnosti. Je známo, že např. v kapitalistických zemích se již desítky let zabývají celé štáby vědců i praktiků využíváním operační a systémové analýzy i výpočetní techniky při řízení materiálového hospodářství. Budují moderní, vysoce mechanizované a klimatizované velkosklady, uplatňují moderní konzervační a ostatní prostředky. Jistě k tomu mají své důvody.

V roce 1965 byla v SSSR přijata vysoce moderní koncepce řízení materiálového hospodářství, která přinesla první výsledky. V období 1966 - 1970 došlo ke snížení zásob o více než 5 mld rublů. Takový vývoj pokračuje i v současné době. Její řešení postupně od Sovětského svazu přejímá Německá demokratická republika, Bulharská lidová republika, Rumunská socialistická republika a Polská lidová republika.

Ukázalo se nejen, o jak významnou sféru národního hospodářství se jedná a jak musí být plánovitě řízena, a to na všech stupních řízení, ale že její řízení je velmi náročné a dá se efektivně zvládnout jen s využíváním všech dostupných výsledků vědecko - technické revoluce. Proto v SSSR uvádějí v této oblasti s urychlením do provozu též automatické systémy řízení.

V Sovětském svazu a v NDR také přikročily k zavádění tzv. materiálových služeb, zejména k dodávání materiálu v přesných rozměrech a k cílevědomému nahrazování klasických materiálů novými hmotami, k soustavnému zlehčování konstrukcí a ke snižování spotřeby materiálů na jednotlivé výrobky. Učinili tak, když se ukázalo, že v této oblasti nelze spoléhat jen na působení ekonomických nástrojů a že je třeba rozvinout a prosazovat i jiné formy cílevědomé a plánovité státní politiky.

Myslím, že nic nestojí v cestě tomu, abychom se i my v naší situaci pokusili využít zkušeností bratrských socialistických států. Nyní, kdy se připravují práce na zdokonalení soustavy plánovitého řízení pro šestou pětiletku, bude účelné a potřebné věnovat zásadnímu a koncepčnímu řešení celé oblasti materiálového hospodářství zvláštní pozornost. Přitom lze - podle zkušeností z SSSR a jiných socialistických zemí - počítat s tím, že kladné výsledky takového zásadního řešení se projeví za čtyři až pět let. O to je teda toto řešení u nás naléhavější.

Jsem přesvědčen, že ucelené a vysoce perspektivní řešení otázek materiálového hospodářství může významně přispět ke zvýšení efektivnosti národního hospodářství, k urychlení a upevnění našeho socialistického rozvoje. V každém případě by jeho otázkám měla být v příštím roce věnována stejná pozornost, jaká je nyní zaměřena na oblast investiční výstavby. Jsou po mém soudu neméně složité a obsažné a jsou i jedním z předpokladů úspěšného řešení dalšího vývoje zásob a jeho příznivého ovlivnění na úrovni výrobních, dodavatelských i odběratelských organizací.

V této oblasti máme stále velké rezervy, které by mohly další vývoj národního hospodářství skutečně velmi příznivě ovlivnit. Na tyto rezervy poukázal soudruh ministr Rohlíček ve svém vystoupení na nedávném plénu ÚV KSČ i ve výborech pro plán a rozpočet. Skutečností je, že za první tři čtvrtletí 1972 jsou absolutní přírůstky zásob státních hospodářských organizací sice poněkud nižší než ve stejném období 1971, ale doba jejich obratu je delší zhruba o jeden den a skutečný přírůstek zásob, a to hlavně v našich průmyslových resortech a v obchodě, je vyšší než byl pro rok 1972 plánován. Zpomalení obratu a neplánovaný nárůst znamenají vázání poměrně značných zdrojů, kterých by bylo možno použít k jiným účelům, a to samo o sobě již znamená jít cestou efektivnější.

V příštím roce vychází předložený nám státní rozpočet v úvahu, že růst zásob by při tempu vyjádřeném 3,7 % měl být výrazně nižší než plánovaný růst výkonů, resp. že by se měl jejich podíl na plánovaných výkonech snížit asi o 1 % oproti očekávané skutečnosti.

Myslím, že bychom tento závažný hospodářský úkol neměli při projednávání návrhu státního rozpočtu na příští rok zde jen konstatovat, ale jeho kontrolu a důsledné plnění v příštím roce vytyčit jako jeden ze základních požadavků, jehož splnění se stane kritériem osobního přístupu k odpovědnému zabezpečení prvořadých politicko - hospodářských úkolů na všech stupních řízení.

Předsedající místopředseda FS A. Pospíšil: Děkuji poslanci Kakosovi. Nyní přerušuji jednání na 20 minut.

/Jednání přerušeno v 10.23 hod./

/Jednání opět zahájeno v 10.45 hod./

předsedající místopředseda FS A. Pospíšil: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, pokračujeme v rozpravě k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu čs. federace na rok 1973. Dávám slovo poslanci Josefu Suberovi. Připraví se poslankyně Terezie Regulyová.

Poslanec SL J. Suber: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, předkládaný návrh státního rozpočtu čs. federace na rok 1973 má za úkol ve finančním vyjádření zachycovat a zajišťovat celý složitý proces plnění úkolů státního plánu na rok 1973, a to jak ve tvorbě zdrojů, tak i v jejich rozdělení a užití.

Stabilita státního rozpočtu je tedy podmíněna především správným předpokladem vývoje národního hospodářství. Plánovaný finanční přebytek zahrnutý ve federálním rozpočtu ve výši zhruba 2 mld Kčs, představuje méně než 2 % příjmů federálního rozpočtu a ve vztahu k souhrnu státních rozpočtů zhruba 1 % příjmu. Tento přebytek vyžaduje, aby zejména zdrojová část byla plně zajišťována v plánovaném objemu. Půjde tedy především o to, aby státní prováděcí plán na rok 1973 byl spolehlivě plněn, zejména ve výrobní sféře.

Dovolte, abych se zmínil o některých problémech ve zdrojové části rozpočtu, především o těch odvětvích, která rozhodujícím způsobem zajišťují zdroje pro státní rozpočet. Je to zejména hutnictví a strojírenství, které v současné době zajišťuje 42 % výroby čs. průmyslu, 50 % celkového vývozu a zaměstnává více než 1 mil. 100 tisíc pracovníků. V roce 1973 má ve vztahu ke státnímu rozpočtu dosáhnout aktivní saldo ve výši 39 mld Kčs. Ve vztahu k národnímu hospodářství má strojírenství za úkol zabezpečovat dodávky strojů a zařízení pro rozvoj všech odvětví národního hospodářství a tak umožňovat technický rozvoj všech odvětví. Vedle toho má za úkol svými výrobky zajišťovat uspokojování potřeb obyvatelstva, zejména strojírenským spotřebním zbožím, kde už nejde jen o množství, ale zejména o vyšší technickou úroveň výrobků, dodávaných na vnitřní trh, o rychlé zavádění nových moderních výrobků v souladu s rostoucími požadavky obyvatelstva. Chtěl bych jen namátkou uvést rostoucí nároky na technickou úroveň elektrických spotřebičů, zejména televizorů, radiopřijímačů, ledniček, automatických praček, kuchyňských strojků, ale i podstatně větší nároky na stále častější obměnu typů osobních automobilů, modernizaci a automatizaci vytápěcích a klimatizačních soustav pro rodinné domky, byty apod.

Poměrně velkým podílem vývozu své produkce musí strojírenství zajišťovat devizové prostředky i pro ostatní odvětví národního hospodářství, zejména pak na dovoz surovin. V plánu na rok 1973 je také počítáno s růstem vývozu proti růstu výroby. Přitom se i do roku 1973 přenáší některé problémy z roku 1972, ať už to byl pokles cen výrobků černé metalurgie na kapitalistických trzích, důsledky finanční krize dolaru, hospodářská nejistota v řadě kapitalistických zemí a z ní vyplývající konjunkturální stagnace některých výrobků zejména investičního charakteru, jako např. obráběcích strojů apod.

Také ve vývozu do socialistických zemí jsou některé problémy. Jsou to zejména požadované změny sortimentů strojů a zařízení proti dohodám, vyplývající z upřesnění potřeb a zaměření investiční výstavby, což vyvolává další požadavky na změny struktury výroby ve strojírenství.

Při přednostním zajišťování těchto rozhodujících úkolů strojírenství ve vztahu k národnímu hospodářství musí hutnictví a strojírenství řešit ekonomické problémy vlastního odvětví a zabezpečovat růst jeho efektivnosti, modernizaci a technickou úroveň, aby i v dalším období mohlo plnit úlohu ve vztahu k národnímu hospodářství. Objem výroby zboží v roce 1973 má vzrůst proti roku 1972 o 6,6 %, který má být i při prováděných strukturálních změnách a ztížených podmínkách vývozu kryt především vzrůstem produktivity práce. Je plánován růst produktivity práce o 5,4 %. Počítá se jen s přírůstkem zhruba 10 tis. pracovníků, převážně pro lepší využití kapacit strojírenské metalurgie a do některých závodů s velkým úbytkem pracovníků dělnických profesí. Tento přírůstek neumožňuje výraznější zlepšení ve využití základních fondů. Bude třeba, aby svou investiční výstavbu zaměřilo na modernizaci základních fondů, která umožní také úsporu pracovních sil jako podmínku dalšího rozvoje strojírenství. Tato modernizace by měla být přednostně zajišťována, zejména na kapacitách, které jsou ve velkých průmyslových centrech, kde zpravidla není dostatek nových zdrojů pracovních sil.

Ke zvýšení efektivnosti své výroby musí strojírenství věnovat zvýšenou pozornost, ale i finanční prostředky na racionalizační opatření, která povedou k úspoře materiálu a k trvalému obratu ve vývoji materiálových nákladů. Je třeba ocenit, že v roce 1972 už byly dosaženy určité pozitivní výsledky. Stejně tak splnění plánovaného snížení podílů zásob na 1 Kčs výroby z 27,21 hal. v roce 1972 na 26,6 hal. v roce 1973 znamená snížení o 2,2 % a bude vyžadovat značná opatření.

Vážným problémem pro rok 1973 je upevnění kázně ve vzájemných hospodářských vztazích mezi odběrateli a dodavateli.

Při zajišťování těchto úkolů má hutnictví a strojírenství zajišťovat a dále zvyšovat svůj významný podíl na tvorbě příjmů státního rozpočtu. Při růstu výroby zboží 6,6 % v roce 1973 proti roku 1972 je v návrhu rozpočtu rozpracován růst objemu zisku o 15 %. Odvody hospodářských i rozpočtových organizací hutnictví a strojírenství do státního rozpočtu mají vzrůst proti roku 1972 o 4 mld 700 mil. Kčs, tj. o 12 %. Přitom největší podíl, tj. zhruba 44 % z těchto odvodů tvoří odvody ze zisku, takže tato část odvodů má vzrůst o 18,5 %. Uvedené vztahy ke státnímu rozpočtu tedy předpokládají další výrazné zefektivnění hutnictví a strojírenství, na jejichž splnění závisí výrazná část zdrojů státního rozpočtu. Je tedy v zájmu národního hospodářství, aby nejen organizace ministerstva hutnictví a strojírenství, ale i další organizace a orgány napomáhaly ve své činnosti vytvářet předpoklady pro plnění úkolů tohoto resortu. Půjde zejména o to, aby národní výbory při projednávání potřeb pracovních sil v souladu s plánem napomáhaly operativně, zejména při náboru pro kapacity strojírenské metalurgie. Dále při provádění likvidace neefektivních výrob a zajišťování strukturálních změn dávaly přednost celospolečenským zájmům před zájmy okresů a krajů. V oblasti investiční výstavby, která zajišťuje rekonstrukce kapacit, vyplývající z mezinárodní dělby práce, je třeba daleko pohotovější a operativnější pomoc stavebních organizací včetně příslušných ministerstev. Také orgány ministerstva financí a Státní banky mohou operativněji a zejména citlivěji z hlediska zabezpečování plnění hospodářského plánu napomáhat překlenout běžné, zejména časové disproporce ve zdrojích a potřebách, které se vyskytují v průběhu roku.

Důležitým činitelem ve vztahu ke státnímu rozpočtu je i oblast zahraničního obchodu, kde na činnosti orgánů zahraničního obchodu také do značné míry závisí jednak zdroje pro státní rozpočet, ale také efektivnost směny zboží s ostatními zeměmi a tím i do značné míry efektivnost výroby, zejména u odvětví jako je strojírenství, kde značná část produkce se vyváží do zahraničí. Na aktivizaci činnosti organizací zahraničního obchodu také závisí vytváření podmínek pro rychlý rozvoj socialistické integrace v rámci zemí RVHP, jako cesty k rychlejšímu růstu efektivnosti naší ekonomiky. Při projednávání kapitoly rozpočtu federálního ministerstva zahraničního obchodu navrhly výbory pro průmysl, dopravu a obchod využít 25. výročí znárodnění čs. zahraničního obchodu, které připadá na rok 1973, k aktivizaci činnosti těchto podniků a jejich výraznému zaměření na efektivnost vývozu a dovozu.

Závěrem mi dovolte, vážené soudružky a soudruzi, vyjádřit ještě jeden názor. Ve výborech pro průmysl, dopravu a obchod jsme projednávali 8 kapitol rozpočtu, tj. zejména federálního ministerstva hutnictví a strojírenství, zahraničního obchodu, pro technický a investiční rozvoj, paliv a energetiky, dopravy a spojů. Přitom se ukázalo, že ve většině případů byly jejich návrhy rozpočtu v průběhu projednávání s federálním ministerstvem financí dále zpevňovány. Ministerstva převážně ukázněně v zájmu vyrovnanosti státního rozpočtu přistupovala na návrhy ministerstva financí, i když v některých případech, např. při zvyšování odvodů z odpisů základních prostředků u strojírenství, jsme byli proti návrhu resortu na rozpacích a doporučovali jsme, aby vláda při projednávání rozpočtu tuto dohodu ministrů posoudila. Je samozřejmé, že vláda může ve všech souvislostech nejlépe tyto otázky posoudit sama. Myslím, že je ale nutné, aby po schválení rozpočtu bylo zejména těm případům, kde byly sporné otázky řešeny na úrovni resortu bez promítnutí na podniky, věnována mimořádná pozornost a ověřeno, zda provedená opatření dostačují k zajištění úkolů, které vyplývají ze státního rozpočtu na rok 1973. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS A. Pospíšil: Děkuji poslanci Suberovi. Slovo má poslankyně Regulyová, připraví se poslankyně Vojteková.

Poslankyně SL T. Regulyová: Vážené predsedníctvo, súdružky a súdruhovia, ako vidieť z návrhu štátneho rozpočtu, naša socialistická spoločnosť poskytuje značné finančné prostriedky na školstvo a vzdelanie. V roku 1973 to činí celkom v neinvestičných výdavkoch 15,34 mld Kčs, t. j. o 600 mil. Kčs viac než v roku 1972.

Pokiaľ ide o učňovské školstvo, poskytujú sa na tento účel značné prostriedky, a to nielen zo štátnych zdrojov, zo zdrojov národných výborov, ale aj zo zdrojov podnikov. V súčasnom období v našom Stredoslovenskom kraji zabezpečuje výchovu učňovského dorastu 47 odborných učilíšť, ktoré zriadili podniky vychovávajúce spravidla viac než 200 učňov. Zabezpečuje sa v nich odborný výcvik, teoretické vyučovanie i mimoškolská a mimopracovná výchova učňov. Školská správa zriadila 16 učňovských škôl, ktoré zabezpečujú teoretické vyučovanie pre učňov v učňovských strediskách. Ďalej je tu 139 učňovských stredísk, ktoré zriadili menšie podniky. Vychovávajú od 20 do 200 učňov a zabezpečuje sa v nich odborný výcvik a podľa podmienok niekedy i mimopracovná výchova.

Pokúsime sa poukázať na klady, ale i na problémy a nedostatky učňovského školstva v našom kraji, pretože sa domnievam, že celý rad z nich, ako som informovaná od iných poslancov, má všeobecnú platnosť. V odborných učilištiach a učňovských školách je pomerne priaznivá situácia. Svoju pozornosť zameriavajú na ideovopolitickú výchovu učňov, a to najmä prostredníctvom predmetu občianskej náuky, ako i výchovným využívaním obsahu učiva toho ktorého predmetu. V tejto oblasti sa dosiahli v teoretickom vyučovaní i v odbornom výcviku dobré výsledky, najmä prehlbovaním výchovy k socialistickému vzťahu k práci, k zvolenému povolaniu, k zodpovednosti a k medziľudským vzťahom. Úspešne sa obsah učiva využíva aj na rozvíjanie proletárskeho internacionalizmu a vlasteneckej výchovy, hlavne aplikáciou na súčasné podmienky vo výrobe v súvislosti s hospodárskou integráciou socialistických štátov.

Napriek kladným výsledkom aktivizácie práce väčšiny učiteľov v plnení ideovo - politických cieľov zostáva ešte časť učiteľov a výchovných pracovníkov, ktorým sa táto práca nedarí. Slabšie výsledky sa prejavujú vo výchove učňov na učňovských strediskách, ktoré zabezpečujú výuku učňov len individuálnou formou, cestou kádrových robotníkov - inštruktorov odborného výcviku, hlavne v podnikoch obchodu, pohostinstva a služieb. Touto formou sa zaškoľuje 47 % učňov z celkového stavu učňovských stredísk. Zo strany podnikov sa im nevenuje potrebná starostlivosť o ideovo - politický rast. Nevenuje sa dostatočná pozornosť výberu inštruktora odborného výcviku a nie sú zriedkavé prípady, že funkciou inštruktora sú poverovaní pracovníci, ktorí nemajú príslušnú prax vo vyučovaní, chýba im minimálne pedagogické a ideovo - politické vzdelanie.

Pre správne formovanie osobnosti učňov, a tým prehlbovanie ich vedeckého svetového názoru je potrebné viac využívať mimotriednu, mimopracovnú a mimoškolskú činnosť, ktorá sa zameriava natri oblasti: verejnoprospešnú, kultúrnozáujmovú a športovozáujmovú.