Súčasný stav je totiž taký, že na jednu rodinu pripadá v priemere 1,8 - 1,9 dieťaťa, čo nenahrádza ani rodičov. Preto na základe analýzy bola komplexne posúdená populačná situácia a prijaté významné úlohy a opatrenia, ktoré našli svoje miesto i v záveroch XIV. zjazdu strany. V duchu línie zjazdu a na základe priaznivých ekonomických výsledkov rozvoja národného hospodárstva sa postupne realizujú opatrenia na podporu rodín s deťmi a mladých manželstiev.

Tak už k prvému októbru minulého roku sa uskutočnili dve významné úpravy, a to rozšírenie materského príspevku od druhého dieťaťa a do dvoch rokov jeho veku a zvýšenie podpory pri narodení dieťaťa.

I keď vyhodnotenie uvedených opatrení si vyžiada dlhší čas, už teraz, t. j. po necelých 15 mesiacoch účinnosti možno uviesť niektoré pozitívne poznatky. Predĺženie a rozšírenie materského príspevku využilo v I. polroku 1972 172 000 žien oproti 47 000 žien v rovnakom období minulého roku. Zvýšenie peňažitej podpory pri narodení dieťaťa sa priaznivo prejavilo zhruba v 240 000 rodinách. I keď nechceme preceňovať, ukazuje sa, že i tieto opatrenia ovplyvnili zvýšenie počtu živo narodených detí. Za 10 mesiacov tohto roku sa narodilo oproti rovnakému obdobiu minulého roku takmer o 9400 detí viac, zatiaľ čo za celý minulý rok sa zvýšila pôrodnosť len o necelých 8800 detí.

Už teraz je možné konštatovať, že v tomto roku sa dosiahne najväčšie zvýšenie od roku 1964. Od roku 1969 dochádza i k zvýšeniu počtu živo narodených detí na 1000 obyvateľov. V roku 1970 sa narodilo 15,9 detí na 1000 obyvateľov a v roku 1971 16,5 detí. V tomto roku bude počet ešte vyšší. V tomto poslednom krátkom období sa začína Československo zaraďovať medzi štáty, ktoré predstihujú priemer niektorých európskych krajín, napríklad Švédsko a NSR, kde pripadá na 1000 obyvateľov menej než 14 detí.

Uvedené opatrenia z minulého roku si vyžiadali značné náklady a celoročne robia okolo 1 mld Kčs. Vedľa toho naša socialistická spoločnosť riešila k tomu istému termínu i ďalšie naliehavé opatrenia v sociálnej oblasti, a to zvýšenie starých a nízkych dôchodkov, čo si tiež vyžiadalo náklad asi 1 mld Kčs ročne a priaznivo sa dotklo asi 900 000 dôchodcov. Tým dokumentujeme, súdružky a súdruhovia, že v oblasti životnej úrovne sa napĺňajú ciele a línia XIV. zjazdu strany pre zvyšovanie životnej úrovne tých najpotrebnejších skupín nášho obyvateľstva.

Priaznivé výsledky národného hospodárstva za prvé dva roky 5. päťročnice, ako i tendencie pre prípravu plánu na rok 1973, umožňujú pokračovať v tomto programe a preto tak, ako to uviedol včera predseda federálnej vlády s. Štrougal v súvislosti s hodnotením programového vyhlásenia vlády ČSSR, pristúpiť na návrh ÚV KSČ, vlády ČSSR a ÚRO k ďalším sociálnym opatreniam v spoločenskej pomoci rodinám s deťmi.

Podľa predloženého návrhu zákona sa zvyšujú prídavky na deti rodinám s dvomi deťmi o 100 Kčs, rodinám s tromi deťmi o 200 Kčs a rodinám so štyrmi a viac deťmi o 250 Kčs mesačne. Na druhé dieťa sa podľa predloženého návrhu zvyšuje prídavok z 240 na 340 Kčs, na tretie z doterajších 350 na 450 Kčs a na štvrté dieťa z doterajších 350 na 400 Kčs mesačne. Rovnaká úprava platí i pre výchovné podľa predpisov o dôchodkovom zabezpečení a aj podľa predpisov o zabezpečení príslušníkov ozbrojených síl.

Súčasne sa zvyšuje príplatok k prídavkom na deti /k výchovnému/, ktoré sú podľa posudku orgánov sociálneho zabezpečenia invalidné a vyžadujú stálu starostlivosť, a to z doterajších 150 na 300 Kčs mesačne.

Ďalej sa upravuje príjmová hranica u detí z doterajších 500 Kčs na 620 Kčs mesačne pre nárok na prídavok na deti. Ide hlavne o učňovskú mládež, ktorá v 2. a 3. roku učenia môže dosiahnuť teraz vyšší príjem než podľa dosial stanovenej hranice 500 Kčs mesačne, keď rodičia nemali nárok na prídavky na deti. Toto opatrenie pomôže k tomu, aby sa nepodlamovali vyššie výkony a zárobky tejto mládeže.

Návrh zákona obsahuje ustanovenie, ktoré vyžaduje zo strany rodičov - príjemcov prídavkov na deti - riadnu starostlivosť a výchovu detí. Ide o podobné opatrenie ako pri materskom príspevku, aby bolo možné pri neplnení povinností rozhodnúť príslušným orgánom národného výboru použiť prídavky na deti v prospech týchto detí iným vhodným spôsobom.

Navrhované opatrenia sa týkajú rodín pracovníkov v pracovnom pomere, družstevných roľníkov i príslušníkov ozbrojených zborov. Pre rodiny jednotlivo hospodáriacich roľníkov i iných osôb samostatne hospodáriacich sa obdobná úprava vykoná vyhláškou.

Uvedené opatrenia majú veľký spoločenský dosah. Odhadujeme, že z celkového počtu 2 200 000 rodín s nezaopatrenými deťmi sa dotknú zvýšením príjmov zhruba 1 300 000 rodín, t. j. takmer 60 % všetkých rodín s nezaopatrenými deťmi. Z celkového počtu asi 4 000 000 detí budú zvýšené prídavky asi 3 000 000 detí.

Z celospoločenských zdrojov sa vynaloží na zvýšenie prídavkov na deti viac ako 2 mld Kčs v ročnom objeme. Celkový objem prostriedkov, ktoré sa poskytujú v prídavkoch na deti, na výchovnom k dôchodkom a pri analogických dávkach, sa zvýši z doterajších 8 mld Kčs na viac než 10 mld Kčs ročne.

Ak k tomu prirátame ďalšie formy pomoci rodinám s deťmi, rôzne úľavy a dotácie, v roku 1973 budú robiť celkové náklady na túto oblasť asi 24 mld Kčs. To znamená asi 500 Kčs mesačne na každé dieťa.

V porovnaní so značnými prostriedkami, ktoré už teraz predstavuje spoločenská spotreba, zhruba 74 mld Kčs ročne - mám na mysli školstvo, zdravotníctvo a sociálne zabezpečenie - je najväčšia časť asi 45 mld Kčs určená na sociálne príjmy obyvateľstva. To samo osebe hovorí, aký významný podiel poskytuje socialistická spoločnosť na zabezpečenie potrebných občanov a na pomoc takému okruhu našich občanov, ako sú rodiny s deťmi. Ak pracovné príjmy v národnom hospodárstve robia v priemere asi 2100 korún mesačne na jedného pracovníka, formou spoločenskej spotreby plynie zhruba ďalších 18 000 Kčs ročne na priemernú 3,5 člennú rodinu.

Doterajší priemerný prídavok na dieťa 170 Kčs sa od 1. januára budúceho roku zvýši na 203 Kčs, t. j. zhruba o 1/5. Podiel prídavkov na deti v porovnaní s priemernou mesačnou mzdou v národnom hospodárstve v tomto roku je napr. v rodine s dvomi deťmi 17 % a po zvýšení od 1. januára 1973 bude robiť takmer 22 %, v rodine s tromi deťmi stúpne tento podiel takmer o 10 %, t. j. z 33 % na takmer 43 %, v rodine so štyrmi deťmi sa zvýši z 50 % na viac než 62 %.

V oblasti spoločenskej pomoci rodinám s deťmi sa Československá socialistická republika dostáva na popredné miesto medzi vyspelými krajinami vôbec.

U nás sa poskytujú prídavky na deti prakticky všetkým rodinám v jednotnej výške a bez ohľadu na to, v akom odvetví rodičia pracujú.

V celom rade vyspelých kapitalistických štátov niektoré skupiny obyvateľstva prídavky na deti buď vôbec nedostávajú, alebo len veľmi obmedzene. Tak napr. vo veľkej Británii, Francúzsku, NSR sa neposkytujú prídavky na prvé dieťa, v Belgicku napr. sa neposkytujú na štvrté a ďalšie dieťa v rodine.

Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, predložený návrh zákona predstavuje opatrenie, ktoré bude určite priaznivo prijaté celou našou verejnosťou a zvlášť rodinami s deťmi a mladými manželstvami. Ďalej sa upevňujú sociálne istoty ľudí, čo patrí k základným zákonitostiam vývoja socialistickej spoločnosti, každého jej člena a vytváranie stále lepších životných podmienok. Prirodzene, materiálna pomoc, vyjadrená uvedenými opatreniami, nerieši ďalšie rozhodujúce faktory, ktoré pôsobia na populačný vývoj a ktoré musíme postupne neustále zlepšovať. Ide hlavne o morálno - politickú výchovu a pôsobenie na mladých ľudí k rodičovstvu, o prekonávanie psychózy spotrebiteľského spôsobu života v rodine, o úroveň bývania, o pracovné a životné podmienky zamestnaných žien - matiek, o vybavenosť a úroveň služieb uľahčujúcich prácu ženám - matkám a pod.

Na záver mi dovoľte, súdružky a súdruhovia, vyjadriť presvedčenie, že odhodlanie našich pracujúcich poctivo plniť svoje úlohy a povinnosti v dielňach, závodoch, poľnohospodárstve i v úradoch a inštitúciách sa nielen udrží, ale i ďalej rozvinie, že stúpne pracovná aktivita a iniciatíva a tvorivé schopnosti k ďalšiemu efektívnemu rozvoju našej ekonomiky a vytvoria sa ďalšie hodnoty pre zvyšovanie životnej úrovne nášho ľudu.

Súčasne mi dovoľte, vážené súdružky a súdruhovia, poďakovať jednotlivým poslancom, ktorí ešte včera, ale už i predtým, hlavne z výborov pre sociálnu politiku a z ústavnoprávnych výborov, ako i spolupracovníkom z Federálneho zhromaždenia, ktorí v takom krátkom čase - nakoľko s účinnosťou zákona sa pôvodne rátalo až neskôr - pomohli radou a skúsenosťami, aby sa nám podarilo úspešne zvládnuť a predložiť návrh zákona na tomto rokovaní Federálneho zhromaždenia.

Prosím, vážené súdružky a súdruhovia poslanci, aby ste predložený vládny návrh zákona schválili.

Předsedající místopředseda F. S A. Pospíšil: Děkuji ministru Štancľovi za úvodní slovo. Zpravodajskou zprávu za výbory Sněmovny národů přednese poslanec Vladimír Mařík. Prosím ho, aby se ujal slova.

Poslanec SN dr. V. Mařík: Vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, Federální shromáždění přistupuje k projednání návrhu zákona o zvýšení přídavků na děti a výchovného, které předkládá vláda na základě společného usnesení ústředního výboru KSČ, vlády ČSSR a Ústřední rady odborů.

Ústavně právní výbor a výbor pro sociální politiku Sněmovny národů na svém společném zasedání konstatovaly, že jde o další uskutečňování směrů sociální politiky strany, která postavila na přední místo společenskou podporu rodin s dětmi a mladým manželstvím.

Poslanci výborů mohli již vycházet z prvních pozitivních ohlasů našich pracujících na prosincovém plénu ÚV KSČ.

Navržená opatření, jak je zdůvodnil představitel vlády ministr Štanceľ, vycházejí z rozboru životních nákladů rodin, z celkového populačního vývoje i daných možností naší ekonomiky.

Závažnost těchto opatření nemůžeme však posuzovat a oceňovat jen z hlediska budoucího roku, ale i dalších let, pro něž se tato úprava zakládá.

Poslanci musí i ve vysvětlovací práci našim pracujícím ukazovat, že nelze přijímat materiální vymoženosti jako automatickou pravidelnost, každoroční samozřejmost, nebo dílčí vymoženost. Sociální program strany je koncepční, zahrnuje všechny materiální i kvalitativní stránky životní úrovně občanů. Jeho naplňování je ovšem odvislé od rozvoje ekonomiky, a také od součinnosti všech faktorů organizátorské a výchovné práce státu, společenských organizací a od aktivity každého pracujícího.

Vyčlenění další části národního důchodu ku prospěchu rodin s více dětmi a novomanželů musí být doprovázeno zvýšeným vědomím odpovědnosti rodičů za výchovu dětí a mladé generace. Nelze očekávat finanční zdroje a výchovu jen od společnosti, ale též rodiče jako občané socialistického státu mají podle zákona o rodině velkou odpovědnost za morální výchovu dětí, za pěstování jejich charakterových vlastností, za výchovu k lásce k socialistické vlasti.

Z legislativního hlediska mi dovolte poznamenat: Dosah prováděných opatření, jejich rozsah a náklady na ně a dále to, že současně je třeba pozměnit některá ustanovení zákona č. 117/1966 Sb., vedou ke správnému závěru, opřít tento další posun v životní úrovni rodin o samostatný zákon, což je výrazem významné úlohy Federálního shromáždění v sociálním zákonodárství.

Zákonná osnova provádí přímou novelizaci čtyř zákonů, jak je uvedeno v důvodové zprávě.

Beze změny zůstávají prováděcí předpisy k těmto zákonům, např. vyhláška ÚRO č. 95/1968 Sb. o poskytování přídavků na děti z nemocenského pojištění.

Tytéž úpravy budou provedeny i ve prospěch dětí a rodin jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících, a to novelizací vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí č. 105/1964 Sb., vydanou v dohodě s federálním ministerstvem pro zemědělství a výživu a Ústřední radou odborů.

Soudružky a soudruzi poslanci, základy dnešní rozvinuté soustavy společenské pomoci rodinám s dětmi byly v našich zemích položeny již v prvním roce lidově demokratického zřízení.

Naproti tomu poměry v předmnichovské kapitalistické první republice, kdy se přídavky na děti poskytovaly jen státním zaměstnancům a některým privilegovaným skupinám, byly zrcadlem buržoazní politiky, ignorující potřeby dělnických rodin a rodin drobného rolnictva.

K zásadní změně došlo zásluhou Komunistické strany Československa a jednotných odborů, kdy se zavedly pro všechny dělníky a ostatní pracující rodinné přídavky od 1. prosince 1945, i když zpočátku ve skromnějším rozsahu.

Jestliže činily náklady na přídavky na děti z nemocenského pojištění v roce 1946 necelé půl miliardy Kčs, v roce 1953 dvě miliardy Kčs, pak v letošním roce téměř 7 mld Kčs.

Tyto údaje dokazují, že k socialistickým vymoženostem patří péče společnosti o rodiny s dětmi. Význam této složky se stupňuje tím, že je jen jednou částí celého komplexního souboru společenské pomoci rodinám s dětmi.

Naše socialistická společnost poskytuje v současné době pomoc rodinám s dětmi nejen formou peněžních podpor, ale též formou služeb dotovaných státem, a formou různých slev. Přitom se stále více věnuje péči o pracující ženy v kolektivních smlouvách, v závodech, v plánech ozdravných opatření a ve volebních programech Národní fronty.

Rozvíjí se velmi výhodná dětská rekreace, které se jen v letních táborech ROH účastní již 300 000 dětí ročně. K tomu je nutno připočíst letní tábory Pionýrské organizace, Socialistického svazu mládeže, SČSP a škol. V podnikové rekreaci převažují rodiny s dětmi. V letošním roce Ustřední rada odborů snížila ceny poukazů pro děti ve věku od 3 do 15 let ve výběrové rekreaci.

Jak je z rozboru porodnosti patrno, jak o tom hovořil též soudruh ministr, nerozvíjela se populace v předchozích deseti letech příznivě. Ústřední správa nemocenského pojištění Revolučního odborového hnutí prováděla každoroční jednorázovou akci šetření o počtu příjemců přídavků na děti. Z nich vyplývá, že klesá počet rodin s třemi, čtyřmi a více dětmi, kdežto počet rodin s jedním a dvěma dětmi v posledních dvou letech pod vlivem zvýšené společenské pomoci narůstá.

Ve srovnání s rokem 1970 poklesl počet příjemců přídavků na 3 děti v roce 1972 celostátně o 6 %. Největší pokles rodin s 3 dětmi zaznamenal Středočeský a Severočeský kraj o 8,5 % a Bratislava o 7,7 %.

Počet rodin se 4 dětmi se za uvedené dva roky snížil celostátně o 10 %. Počet rodin s 5 dětmi a více dětmi poklesl dokonce celostátně téměř o 13 %.

Naproti tomu se za stejné období počet rodin s jedním dítětem zvýšil o 2,6 % a u rodin s 2 dětmi o 3,8 %. Pozoruhodné je i rozložení podílu rodin s 3 dětmi na celkovém počtu rodin s dětmi podle krajů: v Praze činí pouze 5,7 %, v Bratislavě 9,8 %, zatímco ve Středoslovenském kraji 32 %, ve východoslovenském kraji 31 %, v Severomoravském kraji 27 % a v Jihomoravském kraji 22 %.