Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Richterovi.
Slovo má poslankyně Sněmovny lidu Libuše
Procházková.
Poslankyně SL L. Procházková: Vážený
soudruhu předsedo, soudružky poslankyně, soudruzi
poslanci, po XIV. sjezdu strany se oprávněně
do popředí obecného zájmu dostaly
otázky dodržování a upevňování
socialistické zákonnosti. Kulturní výbory
Sněmovny lidu a Sněmovny národů, vědomy
si své ústavní odpovědnosti a kompetence,
zaměřily svou pozornost mimo jiné také
k otázkám trestnosti mladistvých a nezletilců.
Za tím účelem poslanci kulturních
výborů provedli ve svých volebních
obvodech, vedle zjišťování příčin
recidivy k zákonu o ochranném dohledu, průzkum
také k problému trestné činnosti mládeže.
Chtěla bych pohovořit o některých
zkušenostech, které jsem ve svém volebním
obvodu získala. V zákoně o ochranném
dohledu vítají občané zejména
tu část, která umožňuje získávat
informace o způsobu a zdrojích obživy osob
s trvalým sklonem k páchání trestné
činnosti tak, aby každý v naší
společnosti byl nucen vést řádný
život pracujícího člověka.
Při projednávání tohoto zákona
je třeba si uvědomit, že zákon bude
uváděn do praxe postupně a že samotné
jeho schválení nezaručuje ještě
odstranění recidivy. V boji proti kriminalitě
musíme především vidět její
příčiny a podmínky, které zpravidla
leží v nejrůznějších sférách
společenské reality.
V oblasti společenského vědomí způsobila
vážné škody zejména krizová
léta 1968 - 1969. Rozkolísala socialistické
hodnoty a umožnila, aby ve všech sférách
společenského života se zahnízdil liberalismus
a anarchismus, což vedlo k podceňování
a zpochybňování jakéhokoliv systému,
řádu i socialistické zákonnosti. Značně
byla utlumena výchova člověka jako občana.
Přesvědčují nás o tom besedy
s mladistvými i dospělými, na kterých
se ukazuje, jak malá je znalost právních
předpisů a jak málo naši občané
vedle svých práv znají také své
povinnosti. Často jednostranné vyzdvihování
práv a vymožeností socialistického řádu
bez předpokládání a důsledného
vyžadování také povinností občanů
ke státu vedlo u řady z nich a zejména u
mládeže k představě, že socialistická
společnost je institucí, která nutně
musí zabezpečit všechna osobní přání
bez ohledu na celospolečenské zájmy. Tento
prvek je někdy do společenského vědomí
mladých lidí přenášen z rodinné
výchovy, kdy mnozí rodiče dneška zajišťují
svým dětem všechny materiální
potřeby a nevyžadují, aby se na hospodaření
rodiny jakkoliv podílely.
Značné procento mladých lidí se dostává
na scestí proto, že nebyli vedeni k šetrnosti,
mají nadměrné potřeby a v případě,
že se jim nedostává peněz, účastní
se vykrádání bytů, chat a obchodů,
ale i loupeží a rozkrádání socialistického
majetku. Svědčí o tom i značné
číslo ze Západočeského kraje,
kdy v počtu trestných činů krádeže
je za rok 1972 nárůst o 77 %. Bude záležet
i na občanských výborech a závodních
výborech ROH i všech společenských organizacích,
jak bude v tomto směru konkrétně naplňováno
usnesení vlády ČSSR ze dne 5. 1. 1972 o používání
a účinnosti mimosoudních forem postihu proti
společenského jednání.
Při projednávání zákona o ochranném
dohledu s řadou svých voličů a s představiteli
prokuratury jsem si uvědomila, kolik je platných
směrnic a nařízení a kolik z nich
není uplatňováno nebo je dokonce přecházeno
a často trestuhodně tolerováno. Jedná
se např. o podávání alkoholu mladistvým
a o jeho negativní následky.
Nelze hovořit o tom, že je v praxi plně uplatňován
zákon č. 120/62 Sb. o boji proti alkoholismu, máme-li
doloženo, že trestná činnost klasifikovaná
jako výtržnictví, úmyslné ublížení
na zdraví a loupež byla v drtivém procentu
spáchána pod vlivem alkoholu.
Za pozornost stojí, a ne ojediněle, i případy
otravy alkoholem u mladistvých a nezletilců. Zatím
jen velmi málo rodičů je voláno k
odpovědnosti, pokud oni sami podporují nadměrné
požívání alkoholu u svých dětí
a jsou případy, kdy alkohol je v rodinách
podáván i dětem do 15 let. Alkohol působí
rozkladně na celou osobnost člověka, je průvodním
jevem absence, špatné pracovní morálky,
nedostatku vyšších zájmů, morálního
úpadku, hrubosti, brutality, narušování
veřejného pořádku atd.
Jen ve zcela výjimečných případech
je např. využíváno § 217 tr. zák.,
jestliže rodiče umožňují vést
svým dětem zahálčivý život,
ačkoliv je to podhoubí, ze kterého nejčastěji
pramení trestná činnost.
V okresech Cheb se začíná s uplatňováním
větší kontroly nad veřejnými
místnostmi, kluby, tam, kde se soustřeďují
převážně mladí lidé. Vytypovaná
místa ukázala, že tato pozornost je nezbytná,
ale vyžaduje úzké spolupráce celé
veřejnosti a nejenom Veřejné bezpečnosti.
Často se stává, že podnapilí
mladí lidé se nacházejí v hostincích
i v době pracovní. Fluktuace mladistvých
je závažným signálem pro potřebu
prohloubení preventivních opatření
proti tomuto jevu, který má nepříznivé
důsledky nejen na utváření pracovní
kvalifikace mladistvých, ale i na možnost jejich soc.
adaptace. Častá fluktuace mladistvých by
měla závody přivést k tomu, aby v okamžiku
přijímání takového pracovníka
učinily i okamžitá nápravná výchovná
opatření.
Ne náhodou vstupuje do našich škol další
požadavek na formování dítěte,
vytváření právního vědomí.
V podstatě jde o dodržování všech
výchovných norem, které si každá
společnost dává, chce-li být nazývána
společností. Už u našich nejmenších
postrádáme často plnění těch
nejzákladnějších povinností souvisejících
s výukou. Žák, který se nenaučí
přesně a beze zbytku dodržovat školní
řád, nebude ani v dospělosti respektovat
jakákoliv opatření. Hovoříme-li
o jednotném výchovném systému, musíme
vytvářet takové politické, společenské,
pedagogické i rodinné klima, které bude závazné
pro všechny protože systematickým bojem proti
kriminalitě rozumíme nejen postih, ale především
prevenci. Znamená to vštěpovat každému
jedinci systém soc. společenských norem a
hodnot, právních i morálních tak,
aby je člověk v dospělosti zachovával
a řídil se jimi ve svém jednání
a chování.
K tomu směřují i všechna opatření,
která byla v mém volebním obvodě přijata
od května 1972 a cílevědomě a systematicky
uváděna v život, neboť okres Cheb se řadí
mezi okresy v Západočeském kraji, kde vzrůstající
kriminalita mládeže vedla k zamyšlení
všechny, kteří za výchovu příští
generace odpovídají. Od roku 1969 do roku 1972 zaznamenala
kriminalita mladistvých vzrůstající
tendenci. Tak např. v roce 1969 bylo v okrese stíháno
pro trestné činy 92 mladistvých ve věku
15 - 18 let. V roce 1970 to již bylo pro trestné činy
a přečiny 217 mladistvých a v roce 1971 275.
V roce 1972 došlo oproti roku 1971 k nepatrnému snížení,
ale i tak tato čísla varují.
Za pozornost stojí i trestná činnost mladistvých
mladších 15 let, která v průběhu
roku 1972 představuje nárůst oproti období
předcházejícímu. Zatímco poklesl
počet osob dospělých, stíhaných
pro trestné činy téměř o 17
%, počet stíhaných mladistvých pouze
o 4,5 %.
Hlavní příčinou bylo záškoláctví,
jehož průvodním jevem je páchání
přečinů a trestných činů.
Např. ve školním roce 1972-1971 bylo na školách
všech typů okresu Cheb zameškáno bez omluvy
22 736 hodin. V I. pololetí 1972-1973 činí
zameškané hodiny 6718. Tomuto jevu se daří
díky úzké spolupráci škol a Veřejné
bezpečnosti čelit, i když s patrnými
obtížemi, neboť se dosud nedaří
plně v praxi využívat zákona o úkolech
národních výborů při zajišťování
veřejného pořádku, kdy lze postihovat
každého rodiče, který nedbá o
řádnou docházku dětí, o které
je povinen pečovat. Uplatňování tohoto
zákona je zdlouhavé, trpí přílišnou
administrativou a proto nepůsobí preventivně.
Záškoláctví se tak stává
i hlavní příčinou neprospěchu,
neboť vedle platného zákona zde dostatečně
nepůsobí ani práce Sdružení rodičů
a přátel školy, kde není dosud zpracován
statut, který by měl vedle povinností materiálních
zakotvit i povinnost pečovat o výchovné problémy
související s péčí o dítě
v rodině.
Z řad mládeže, která zanedbala školní
docházku, vyrůstají občané
s neukončeným vzděláním. Rozbor
ukázal, že mezi mladými provinilci je velké
procento právě těchto žáků.
Neukončené vzdělání přináší
problémy při jejich začleňování
do pracovního procesu zvláště tam, kde
mladí lidé nastupují do zaměstnání
bez jakékoliv získané kvalifikace. Tito mladí
lidé se v převážné většině
vymykají jakékoliv systematičtější
výchově, proto právě mezi nimi nacházíme
největší procento stíhaných.
Vážně je třeba se zamyslet i nad skutečností,
že nejen v našem okrese, ale i v celém státě
je zjišťován narůst u mravnostních
trestných činů. Jedná se zejména
o mladistvé se sníženou mentální
schopností, kteří často míru
provinění nechápou.
Z výsledků zkoumání příčin
kriminality mládeže lze konstatovat, že v okrese
Cheb nejde o nějakou výjimečnost, i když
v Západočeském kraji v počtu stíhaných
mladistvých osob patříme na druhé
místo. V převážné většině
jsou příčiny kriminality shodné s
příčinami obecně platnými.
Jde pouze o mimořádnou polohu našeho okresu,
který je hraničním okresem, kde se z velké
části jedná i o delikventy z jiných
částí republiky. V podstatě je nejvíce
trestných činů zaznamenáno v místech
s velkou migrací obyvatelstva. Tam, kde došlo ke stabilizaci,
je trestná činnost podstatně nižší.
Kdybychom si sestavili žebříček trestných
činů a přečinů v celém
Západočeském kraji, zjistíme, že
nejvíce stíhaných osob je u rozkrádání
socialistického majetku, kde oproti roku 1971 byl nárůst
v roce 1972 o 16 %, výtržnictví vzrostlo o
10 %, mravnostní činy o 38 %, krádeže
dokonce o 77 % a příživnictví o 90 %.
Je zajímavé, že ačkoliv příživnictví
jako obecný jev Západočeského kraje
zvláště v lázeňských místech,
byl v okrese Cheb za druhé pololetí roku 1972 likvidován
téměř beze zbytku.
Bylo zde v plném rozsahu uplatněno opatření
podle trestního řádu, kdy lze pachatele v
krátké době po zjištění
jeho trestné činnosti pro přečin příživnictví
postavit před soud a potrestat. To je příklad,
kdy zákon, je-li pružný a je-li ho důsledně
využíváno, pomáhá okamžitě.
Vítáme proto úsilí všech orgánů,
prokuratury i soudů, aby v celém našem státě
došlo k cílevědomé a systematické
výchově právního vědomí,
a stavíme-li se za názor, že každého
člověka lze formovat společensky žádoucím
směrem, pak tento názor je třeba podpořit
i aktivní činností, nelze rezignovat, ani
slevovat z požadavků. Je třeba využívat
všech dostupných metod politických, právních,
sociálních, psychologických, pedagogických
i zvýšeného zájmu každého
občana.
Na okrese Cheb byl za součinnosti okresní prokuratury,
soudu, Veřejné bezpečnosti, okresní
komise veřejného pořádku, městského
národního výboru a místních
národních výborů, odborů školství
a všech složek Národní fronty zpracován
plán komplexních opatření v boji proti
kriminalitě. Dvě okresní konference komisí
pro ochranu veřejného pořádku MNV
potvrdily jejich správnost a občané vítají
zejména taková opatření, která
povedou k rychlému a operativnímu zásahu.
Kladně je přijímán i návrh
zákona o ochranném dohledu, neboť dává
možnost postupného odstraňování
recidivy. Občané oceňují i jeho humanistický
charakter, neboť dává možnost společnosti
uplatňovat požadavek cílevědomě
převýchovy a každému našemu občanu,
který se rozešel se zákonem, otevírá
dveře návratu mezi čestné lidi.
U mladistvých pak je třeba daleko větší
pozornost věnovat prevenci tak, aby žádný
mladý člověk nezůstal ponechán
sám sobě, neboť zákon o ochranném
dohledu řeší už jenom to, co bylo zanedbáno
ve výchově dětí a mladistvých.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslankyni Procházkové.
Jejím vystoupením jsou vyčerpány písemné
přihlášky do rozpravy. Hlásí
se ještě někdo z poslanců o slovo? /Nikdo
se nehlásil./ Není tomu tak.
Přeje si místopředseda vlády s. Laco
závěrečné slovo? /Místopředseda
vlády s. prof. dr. K. Laco, DrSc. se vzdává
slova./
Společní zpravodajové Sněmovny lidu
a Sněmovny národů? /Zpravodajové se
rovněž vzdávají slova./
Můžeme tedy přistoupit k hlasování.
V zasedací síni jsou přítomni 62 poslanci
Sněmovny národů zvolených ve Slovenské
socialistické republice, 61 poslanec Sněmovny národů
zvolený v České socialistické republice
a 161 poslanec Sněmovny lidu. Obě sněmovny
jsou tedy usnášení schopné.
Nejdříve prosím poslance Sněmovny
národů.
Kdo z nich souhlasí s návrhem zákona o ochranném
dohledu podle doporučení společného
zpravodaje, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./
Je někdo proti? /Nikdo./ Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./
Nikdo. Děkuji. Sněmovna národů zákon
schválila.
Nyní prosím, aby se vyjádřili poslanci
Sněmovny lidu.
Kdo z nich souhlasí s návrhem zákona o ochranném
dohledu podle doporučení společného
zpravodaje? /Hlasuje se./ Děkuji.
Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./
Je někdo proti? /Nikdo./
Pro zákon tedy hlasovali také všichni přítomní
poslanci Sněmovny lidu.
Obě sněmovny schválily zákon o ochranném
dohledu.
Nyní budeme pokračovat v jednání vyhlášením
výsledků voleb místopředsedy Federálního
shromáždění ČSSR.
Prosím předsedu volební komise Sněmovny
lidu poslance Josefa Krylla, aby přečetl zápis
o volbě.
Poslanec SL J. Kryll: Zápis o volbě místopředsedy
Federálního shromáždění
dne 25. dubna 1973:
Komise poslanců Sněmovny lidu ve složení
Anna Blisková, Josef Černý, Josef Kryll,
Augustin Kvasnica, Rudolf Rejhon, Jozef Škula, prom. právník,
zvolená Sněmovnou lidu ke sčítání
hlasů sděluje, že bylo poslancům k volbě
místopředsedy Federálního shromáždění
vydáno 168 hlasovacích lístků.
Po skončení hlasování komise zjistila:
Hlasování se zúčastnilo 168 poslanců.
Hlasování se nezdržel žádný
poslanec. Odevzdáno bylo celkem 168 platných hlasovacích
lístků. Neplatných hlasovacích lístků
nebylo.
Pro navrženého kandidáta poslance ing. Jána
Bandžáka bylo odevzdáno 168 hlasů. Proti
nebyl žádný hlas.
Volební komise zjistila, že navržený kandidát
byl zvolen všemi přítomnými poslanci
Sněmovny lidu jednomyslně.
V Praze dne 25. dubna 1973. Podepsaní členové
volební komise.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Kryllovi.
Prosím předsedu volební komise Sněmovny
národů poslance Gejzu Šlapku, aby přečetl
zápis o volbě.