Středa 25. dubna 1973

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Richterovi. Slovo má poslankyně Sněmovny lidu Libuše Procházková.

Poslankyně SL L. Procházková: Vážený soudruhu předsedo, soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, po XIV. sjezdu strany se oprávněně do popředí obecného zájmu dostaly otázky dodržování a upevňování socialistické zákonnosti. Kulturní výbory Sněmovny lidu a Sněmovny národů, vědomy si své ústavní odpovědnosti a kompetence, zaměřily svou pozornost mimo jiné také k otázkám trestnosti mladistvých a nezletilců. Za tím účelem poslanci kulturních výborů provedli ve svých volebních obvodech, vedle zjišťování příčin recidivy k zákonu o ochranném dohledu, průzkum také k problému trestné činnosti mládeže.

Chtěla bych pohovořit o některých zkušenostech, které jsem ve svém volebním obvodu získala. V zákoně o ochranném dohledu vítají občané zejména tu část, která umožňuje získávat informace o způsobu a zdrojích obživy osob s trvalým sklonem k páchání trestné činnosti tak, aby každý v naší společnosti byl nucen vést řádný život pracujícího člověka.

Při projednávání tohoto zákona je třeba si uvědomit, že zákon bude uváděn do praxe postupně a že samotné jeho schválení nezaručuje ještě odstranění recidivy. V boji proti kriminalitě musíme především vidět její příčiny a podmínky, které zpravidla leží v nejrůznějších sférách společenské reality.

V oblasti společenského vědomí způsobila vážné škody zejména krizová léta 1968 - 1969. Rozkolísala socialistické hodnoty a umožnila, aby ve všech sférách společenského života se zahnízdil liberalismus a anarchismus, což vedlo k podceňování a zpochybňování jakéhokoliv systému, řádu i socialistické zákonnosti. Značně byla utlumena výchova člověka jako občana. Přesvědčují nás o tom besedy s mladistvými i dospělými, na kterých se ukazuje, jak malá je znalost právních předpisů a jak málo naši občané vedle svých práv znají také své povinnosti. Často jednostranné vyzdvihování práv a vymožeností socialistického řádu bez předpokládání a důsledného vyžadování také povinností občanů ke státu vedlo u řady z nich a zejména u mládeže k představě, že socialistická společnost je institucí, která nutně musí zabezpečit všechna osobní přání bez ohledu na celospolečenské zájmy. Tento prvek je někdy do společenského vědomí mladých lidí přenášen z rodinné výchovy, kdy mnozí rodiče dneška zajišťují svým dětem všechny materiální potřeby a nevyžadují, aby se na hospodaření rodiny jakkoliv podílely.

Značné procento mladých lidí se dostává na scestí proto, že nebyli vedeni k šetrnosti, mají nadměrné potřeby a v případě, že se jim nedostává peněz, účastní se vykrádání bytů, chat a obchodů, ale i loupeží a rozkrádání socialistického majetku. Svědčí o tom i značné číslo ze Západočeského kraje, kdy v počtu trestných činů krádeže je za rok 1972 nárůst o 77 %. Bude záležet i na občanských výborech a závodních výborech ROH i všech společenských organizacích, jak bude v tomto směru konkrétně naplňováno usnesení vlády ČSSR ze dne 5. 1. 1972 o používání a účinnosti mimosoudních forem postihu proti společenského jednání.

Při projednávání zákona o ochranném dohledu s řadou svých voličů a s představiteli prokuratury jsem si uvědomila, kolik je platných směrnic a nařízení a kolik z nich není uplatňováno nebo je dokonce přecházeno a často trestuhodně tolerováno. Jedná se např. o podávání alkoholu mladistvým a o jeho negativní následky.

Nelze hovořit o tom, že je v praxi plně uplatňován zákon č. 120/62 Sb. o boji proti alkoholismu, máme-li doloženo, že trestná činnost klasifikovaná jako výtržnictví, úmyslné ublížení na zdraví a loupež byla v drtivém procentu spáchána pod vlivem alkoholu.

Za pozornost stojí, a ne ojediněle, i případy otravy alkoholem u mladistvých a nezletilců. Zatím jen velmi málo rodičů je voláno k odpovědnosti, pokud oni sami podporují nadměrné požívání alkoholu u svých dětí a jsou případy, kdy alkohol je v rodinách podáván i dětem do 15 let. Alkohol působí rozkladně na celou osobnost člověka, je průvodním jevem absence, špatné pracovní morálky, nedostatku vyšších zájmů, morálního úpadku, hrubosti, brutality, narušování veřejného pořádku atd.

Jen ve zcela výjimečných případech je např. využíváno § 217 tr. zák., jestliže rodiče umožňují vést svým dětem zahálčivý život, ačkoliv je to podhoubí, ze kterého nejčastěji pramení trestná činnost.

V okresech Cheb se začíná s uplatňováním větší kontroly nad veřejnými místnostmi, kluby, tam, kde se soustřeďují převážně mladí lidé. Vytypovaná místa ukázala, že tato pozornost je nezbytná, ale vyžaduje úzké spolupráce celé veřejnosti a nejenom Veřejné bezpečnosti.

Často se stává, že podnapilí mladí lidé se nacházejí v hostincích i v době pracovní. Fluktuace mladistvých je závažným signálem pro potřebu prohloubení preventivních opatření proti tomuto jevu, který má nepříznivé důsledky nejen na utváření pracovní kvalifikace mladistvých, ale i na možnost jejich soc. adaptace. Častá fluktuace mladistvých by měla závody přivést k tomu, aby v okamžiku přijímání takového pracovníka učinily i okamžitá nápravná výchovná opatření.

Ne náhodou vstupuje do našich škol další požadavek na formování dítěte, vytváření právního vědomí. V podstatě jde o dodržování všech výchovných norem, které si každá společnost dává, chce-li být nazývána společností. Už u našich nejmenších postrádáme často plnění těch nejzákladnějších povinností souvisejících s výukou. Žák, který se nenaučí přesně a beze zbytku dodržovat školní řád, nebude ani v dospělosti respektovat jakákoliv opatření. Hovoříme-li o jednotném výchovném systému, musíme vytvářet takové politické, společenské, pedagogické i rodinné klima, které bude závazné pro všechny protože systematickým bojem proti kriminalitě rozumíme nejen postih, ale především prevenci. Znamená to vštěpovat každému jedinci systém soc. společenských norem a hodnot, právních i morálních tak, aby je člověk v dospělosti zachovával a řídil se jimi ve svém jednání a chování.

K tomu směřují i všechna opatření, která byla v mém volebním obvodě přijata od května 1972 a cílevědomě a systematicky uváděna v život, neboť okres Cheb se řadí mezi okresy v Západočeském kraji, kde vzrůstající kriminalita mládeže vedla k zamyšlení všechny, kteří za výchovu příští generace odpovídají. Od roku 1969 do roku 1972 zaznamenala kriminalita mladistvých vzrůstající tendenci. Tak např. v roce 1969 bylo v okrese stíháno pro trestné činy 92 mladistvých ve věku 15 - 18 let. V roce 1970 to již bylo pro trestné činy a přečiny 217 mladistvých a v roce 1971 275. V roce 1972 došlo oproti roku 1971 k nepatrnému snížení, ale i tak tato čísla varují.

Za pozornost stojí i trestná činnost mladistvých mladších 15 let, která v průběhu roku 1972 představuje nárůst oproti období předcházejícímu. Zatímco poklesl počet osob dospělých, stíhaných pro trestné činy téměř o 17 %, počet stíhaných mladistvých pouze o 4,5 %.

Hlavní příčinou bylo záškoláctví, jehož průvodním jevem je páchání přečinů a trestných činů. Např. ve školním roce 1972-1971 bylo na školách všech typů okresu Cheb zameškáno bez omluvy 22 736 hodin. V I. pololetí 1972-1973 činí zameškané hodiny 6718. Tomuto jevu se daří díky úzké spolupráci škol a Veřejné bezpečnosti čelit, i když s patrnými obtížemi, neboť se dosud nedaří plně v praxi využívat zákona o úkolech národních výborů při zajišťování veřejného pořádku, kdy lze postihovat každého rodiče, který nedbá o řádnou docházku dětí, o které je povinen pečovat. Uplatňování tohoto zákona je zdlouhavé, trpí přílišnou administrativou a proto nepůsobí preventivně. Záškoláctví se tak stává i hlavní příčinou neprospěchu, neboť vedle platného zákona zde dostatečně nepůsobí ani práce Sdružení rodičů a přátel školy, kde není dosud zpracován statut, který by měl vedle povinností materiálních zakotvit i povinnost pečovat o výchovné problémy související s péčí o dítě v rodině.

Z řad mládeže, která zanedbala školní docházku, vyrůstají občané s neukončeným vzděláním. Rozbor ukázal, že mezi mladými provinilci je velké procento právě těchto žáků. Neukončené vzdělání přináší problémy při jejich začleňování do pracovního procesu zvláště tam, kde mladí lidé nastupují do zaměstnání bez jakékoliv získané kvalifikace. Tito mladí lidé se v převážné většině vymykají jakékoliv systematičtější výchově, proto právě mezi nimi nacházíme největší procento stíhaných.

Vážně je třeba se zamyslet i nad skutečností, že nejen v našem okrese, ale i v celém státě je zjišťován narůst u mravnostních trestných činů. Jedná se zejména o mladistvé se sníženou mentální schopností, kteří často míru provinění nechápou.

Z výsledků zkoumání příčin kriminality mládeže lze konstatovat, že v okrese Cheb nejde o nějakou výjimečnost, i když v Západočeském kraji v počtu stíhaných mladistvých osob patříme na druhé místo. V převážné většině jsou příčiny kriminality shodné s příčinami obecně platnými. Jde pouze o mimořádnou polohu našeho okresu, který je hraničním okresem, kde se z velké části jedná i o delikventy z jiných částí republiky. V podstatě je nejvíce trestných činů zaznamenáno v místech s velkou migrací obyvatelstva. Tam, kde došlo ke stabilizaci, je trestná činnost podstatně nižší.

Kdybychom si sestavili žebříček trestných činů a přečinů v celém Západočeském kraji, zjistíme, že nejvíce stíhaných osob je u rozkrádání socialistického majetku, kde oproti roku 1971 byl nárůst v roce 1972 o 16 %, výtržnictví vzrostlo o 10 %, mravnostní činy o 38 %, krádeže dokonce o 77 % a příživnictví o 90 %. Je zajímavé, že ačkoliv příživnictví jako obecný jev Západočeského kraje zvláště v lázeňských místech, byl v okrese Cheb za druhé pololetí roku 1972 likvidován téměř beze zbytku.

Bylo zde v plném rozsahu uplatněno opatření podle trestního řádu, kdy lze pachatele v krátké době po zjištění jeho trestné činnosti pro přečin příživnictví postavit před soud a potrestat. To je příklad, kdy zákon, je-li pružný a je-li ho důsledně využíváno, pomáhá okamžitě.

Vítáme proto úsilí všech orgánů, prokuratury i soudů, aby v celém našem státě došlo k cílevědomé a systematické výchově právního vědomí, a stavíme-li se za názor, že každého člověka lze formovat společensky žádoucím směrem, pak tento názor je třeba podpořit i aktivní činností, nelze rezignovat, ani slevovat z požadavků. Je třeba využívat všech dostupných metod politických, právních, sociálních, psychologických, pedagogických i zvýšeného zájmu každého občana.

Na okrese Cheb byl za součinnosti okresní prokuratury, soudu, Veřejné bezpečnosti, okresní komise veřejného pořádku, městského národního výboru a místních národních výborů, odborů školství a všech složek Národní fronty zpracován plán komplexních opatření v boji proti kriminalitě. Dvě okresní konference komisí pro ochranu veřejného pořádku MNV potvrdily jejich správnost a občané vítají zejména taková opatření, která povedou k rychlému a operativnímu zásahu.

Kladně je přijímán i návrh zákona o ochranném dohledu, neboť dává možnost postupného odstraňování recidivy. Občané oceňují i jeho humanistický charakter, neboť dává možnost společnosti uplatňovat požadavek cílevědomě převýchovy a každému našemu občanu, který se rozešel se zákonem, otevírá dveře návratu mezi čestné lidi.

U mladistvých pak je třeba daleko větší pozornost věnovat prevenci tak, aby žádný mladý člověk nezůstal ponechán sám sobě, neboť zákon o ochranném dohledu řeší už jenom to, co bylo zanedbáno ve výchově dětí a mladistvých.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslankyni Procházkové.

Jejím vystoupením jsou vyčerpány písemné přihlášky do rozpravy. Hlásí se ještě někdo z poslanců o slovo? /Nikdo se nehlásil./ Není tomu tak.

Přeje si místopředseda vlády s. Laco závěrečné slovo? /Místopředseda vlády s. prof. dr. K. Laco, DrSc. se vzdává slova./

Společní zpravodajové Sněmovny lidu a Sněmovny národů? /Zpravodajové se rovněž vzdávají slova./

Můžeme tedy přistoupit k hlasování.

V zasedací síni jsou přítomni 62 poslanci Sněmovny národů zvolených ve Slovenské socialistické republice, 61 poslanec Sněmovny národů zvolený v České socialistické republice a 161 poslanec Sněmovny lidu. Obě sněmovny jsou tedy usnášení schopné.

Nejdříve prosím poslance Sněmovny národů.

Kdo z nich souhlasí s návrhem zákona o ochranném dohledu podle doporučení společného zpravodaje, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? /Nikdo./ Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./ Nikdo. Děkuji. Sněmovna národů zákon schválila.

Nyní prosím, aby se vyjádřili poslanci Sněmovny lidu.

Kdo z nich souhlasí s návrhem zákona o ochranném dohledu podle doporučení společného zpravodaje? /Hlasuje se./ Děkuji.

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./

Je někdo proti? /Nikdo./

Pro zákon tedy hlasovali také všichni přítomní poslanci Sněmovny lidu.

Obě sněmovny schválily zákon o ochranném dohledu.

Nyní budeme pokračovat v jednání vyhlášením výsledků voleb místopředsedy Federálního shromáždění ČSSR.

Prosím předsedu volební komise Sněmovny lidu poslance Josefa Krylla, aby přečetl zápis o volbě.

Poslanec SL J. Kryll: Zápis o volbě místopředsedy Federálního shromáždění dne 25. dubna 1973:

Komise poslanců Sněmovny lidu ve složení Anna Blisková, Josef Černý, Josef Kryll, Augustin Kvasnica, Rudolf Rejhon, Jozef Škula, prom. právník, zvolená Sněmovnou lidu ke sčítání hlasů sděluje, že bylo poslancům k volbě místopředsedy Federálního shromáždění vydáno 168 hlasovacích lístků.

Po skončení hlasování komise zjistila:

Hlasování se zúčastnilo 168 poslanců. Hlasování se nezdržel žádný poslanec. Odevzdáno bylo celkem 168 platných hlasovacích lístků. Neplatných hlasovacích lístků nebylo.

Pro navrženého kandidáta poslance ing. Jána Bandžáka bylo odevzdáno 168 hlasů. Proti nebyl žádný hlas.

Volební komise zjistila, že navržený kandidát byl zvolen všemi přítomnými poslanci Sněmovny lidu jednomyslně.

V Praze dne 25. dubna 1973. Podepsaní členové volební komise.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Kryllovi.

Prosím předsedu volební komise Sněmovny národů poslance Gejzu Šlapku, aby přečetl zápis o volbě.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP