Poslanci se např. zabývali důkladně navrhovanou změnou § 29 a podmínkami, za nichž lze místo trestu smrti uložit trest odnětí svobody nad 15 až 25 let. Formulace, kterou zákon obsahuje a která diferencuje mezi pachatelem, u něhož už nelze očekávat možnost nápravy, a mezi tím, u kterého přece jen tato naděje ještě je, je výsledkem podnětu, který k řešení daly výbory Federálního shromáždění.

Právě tak odpovědně a důkladně byla projednána možnost vytvoření nové skutkové podstaty únosu letadel. Ústavně právní výbory a branné a bezpečnostní výbory doporučily vládě, aby vzhledem k vnitropolitické a mezinárodněpolitické závažnosti této otázky byla v trestním zákoně řešena samostatně. Toto naše doporučení je realizováno v ustanoveních § 180 a/, 180 b/ a 180 c/, které postihují ohrožení bezpečnosti vzdušného dopravního prostředku a jeho zavlečení do ciziny.

Na jednání výborů byla kladně přijata zásada, že ochranné léčení lze též vykonávat během výkonu trestu odnětí svobody. Pokládáme to za správné a účelné. Ochranné léčení je jedním z několika druhů ochranných opatření, k nimž nyní podle nového zákona, který jsme dnes již projednali, patří i ochranný dohled. V souvislosti s tím bylo ve výborech upozorněno, že je třeba provést takovou právní úpravu, která by vyloučila možnost duplicity při ukládání ochranné výchovy a ochranného dohledu mladistvým. I tento podnět byl v návrhu zákona, tak jak je nyní předložen, realizován.

Při projednávání návrhu novely trestního zákona v ústavně právních výborech jsme z podnětu Slovenské národní rady doporučili doplnit § 72 o odst. 2 písm. b/ trestního zákona, který se týká ochranného léčení. Doporučené doplnění tohoto ustanovení, které je obsaženo v písemné společné zprávě výborů, umožní uložit ochranné léčení nejen alkoholikům, kteří v souvislosti s požíváním alkoholických nápojů spáchají trestný čin, ale i narkomanům, kteří trestný čin spáchají v souvislosti s požíváním omamných prostředků, např. těm, kteří si narkotika opatří krádeží.

Druhým hmotně právním předpisem, o němž chci hovořit, je novela zákona o přečinech. Zákon o přečinech je poměrně nový zákon, platí od roku 1969. Přesto však život a některé nové problémy si vynucují jeho částečnou úpravu. I tímto zákonem a jeho zásadami se zabývaly důkladně výbory ústavně právní, branné a bezpečnostní a v paragrafovaném znění i výbory pro sociální politiku. Změny, které novela přináší, nejsou velké, jsou však nezbytné, a to především proto, že zabezpečují soulad tohoto zákona s dalšími normami z předloženého souboru trestněprávních předpisů.

Podle prvního článku novely zákona o přečinech bude možno postihovat pro přečin každého, komu byl soudem uložen ochranný dohled a kdo soustavně nebo delší dobu nedbá na uložená omezení nebo neplní uložené povinnosti. Novela tedy směřuje k tomu, aby bylo zabezpečeno co nejúčinnější uplatňování zákona o ochranném dohledu v praxi.

Druhá úprava, kterou novela obsahuje, navazuje rovněž na zákon o výkonu trestu odnětí svobody. Umožňuje stíhat pro přečin osoby ve výkonu trestu odnětí svobody, které některým svým jednáním tento výkon maří. Má-li trest odnětí svobody plnit svoji funkci, to je jednak převychovat pachatele a jednak ostatní možné pachatele trestných činů preventivně varovat, že po trestném činu následuje trest, pak je nutno zabezpečit, aby odsouzený svým jednáním nedemoralizoval ostatní vězně. Toto nové ustanovení má umožnit upevnění kázně a morálky odsouzených.

Změna § 8 dosavadního zákona o přečinech vyplňuje mezeru, která až dosud v tomto zákoně byla. Umožňuje postihovat pro přečin závažnější porušování pracovní disciplíny, které ohrožují plynulý hospodářský provoz nebo hospodářskou činnost organizace anebo tím způsobí škodu nižší než 5000 korun, všechny osoby v poměru obdobném poměru pracovnímu. Výbory ústavně právní a branné a bezpečnostní doporučovaly při projednávání zásad tohoto ustanovení, aby bylo co nejpřesněji formulováno tak, aby byla v praxi vyloučena jakákoliv pochybnost. Pojem "poměr obdobný poměru pracovnímu" je pojem, kterého užívá zákoník práce, je tedy navrhovaná novelizace v souladu se zákoníkem práce a důvodová zpráva podrobně vysvětluje, o jaké kategorie pracovníků i pracovních vztahů se jedná, takže lze očekávat, že praktické uplatňování tohoto ustanovení nebude činit žádné potíže.

Velmi vítáme nové ustanovení zákona o přečinech, zaručující trestní postih osob, které umožňují zneužití lékařského předpisu nebo ho padělají nebo ho pozmění. Jde o to, že právě u léků se naše společnost řídí komunistickým principem, že jsou bezplatně poskytovány všem, kdož je potřebují. Jiná kritéria než potřeba nemocného člověka a záchrana jeho zdraví zde nejsou. Myslím, že tuto vymoženost je nutno chránit a že nové ustanovení zákona o přečinech to činí. Je třeba zabezpečit, aby princip, že léky dostane jen ten, kdo je potřebuje, byl důsledně zachováván.

Druhou důležitou otázkou, kterou toto ustanovení řeší, je ochrana proti zneužívání receptů k opatřování různých uklidňujících nebo povzbuzujících léků. Jejich užívání, není-li lékařsky kontrolováno, může způsobit škody na zdraví. Můžeme být spokojeni, že v našem socialistickém státě neexistuje problém narkomanie, jak jej známe z kapitalistického světa. Bylo by však nesprávné, kdybychom neviděli, že zneužívání lékařských receptů může ve svých důsledcích znamenat hrozící nebezpečí návyku na určité léky působící jako drogy. Pokud by to byli dokonce mladí lidé, kteří by si své oblíbené léky takto opatřovali, bylo by to tím vážnější. Velmi bychom si přáli, aby toto nové ustanovení zákona o přečinech sehrálo svoji pozitivní roli už preventivně.

Soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, chtěl jsem vám přiblížit způsob projednávání trestního zákona a zákona o přečinech. O projednávání novel zákona o výkonu trestu odnětí svobody a trestního řádu vám podá podrobnější zprávu zpravodaj výborů Sněmovny lidu poslanec Cyprich.

Z pověření výborů Sněmovny národů vám doporučuji schválit novely zákona o přečinech, zákona o výkonu trestu odnětí svobody a trestního řádu ve znění, ve kterém jej předložila vláda, a novelu trestního zákona se změnou § 72 odst. 2 písm. b/ navrhovanou ve společné zprávě výborů.

Předsedající I. místopředseda FS ing. J. Marko: Ďakujem poslancovi Maškovi za zpravodajskú správu. Za výbory Snemovny ľudu prednesie spoločnú spravodajskú správu poslanec Michal Cyprich. Prosím, aby sa ujal slova.

Zpravodaj poslanec SL M. Cyprich: Vážené Predsedníctvo Federálneho zhromaždenia, vážené súdružky poslankyne a súdruhovia poslanci, vážení hostia, vo svojej spravodajskej správe chcem nadviazať na správu, ktorú predniesol posl. gen. Mašek, a informovať vás predovšetkým o tom, ako boli pripravené a prerokované ďalšie dva zákony zo súboru trestných predpisov, a to novela zákona o trestnom súdnom konaní a novela zákona o výkone trestu odňatia slobody.

Dovoľte mi, aby som sa i ja vrátil k správe o stave socialistickej zákonnosti, ktorú sme prerokúvali v minulom roku. Vtedy sme sa uzniesli, že Federálne zhromaždenie zameria svoje úsilie v zákonodarnej činnosti na zdokonaľovanie predpisov v súlade so závermi XIV. zjazdu KSČ tak, aby umožnili účinnejšie postihovať trestnú a protispoločenskú činnosť. Bolo by nesprávne, keby sme v tejto myšlienke, obsiahnutej v našom uznesení, videli len Trestný zákon alebo zákon o prečinoch. Tie totiž určujú skutkové podstaty trestných činov a prečinov, ustanovujú druhy trestov a podmienky ich ukladania, umožňujú diferencovať medzi páchateľmi tých, ktorí sa previnili po prvý raz, od tých, ktorí sa trestnej činnosti dopúšťajú opakovane. Domnievam sa však, že naše uznesenie, ktoré je zamerané na úsilie zdokonaľovať právne predpisy tak, aby umožnili účinnejší postih, sa týka i predpisov procesných - a teda aj trestného poriadku.

Z odôvodnenia, ktoré predniesol podpredseda vlády, z dôvodovej správy k tejto novele i z celej novej navrhovanej právnej úpravy je zrejmé, že základným motívom zmien v trestnom poriadku je vytvorenie predpokladov pre taký stav u všetkých orgánov činných v trestnom konaní, ktorý umožní čo najrýchlejší postih páchateľa protispoločenskej činnosti. S požiadavkou, aby bol postih čo najrýchlejší, veľmi úzko súvisí aj to, aby bol účinný. Všetci vieme, že čím neskoršie je páchateľ za svoj čin potrestaný, tým menej to pôsobí výchovne na neho i na jeho okolie.

Návrh novely Trestného poriadku bol vo výboroch ústavnoprávnych i branných a bezpečnostných veľmi dôkladne prerokovaný už v štádiu zásad. Bolo nám jasné, že základným hľadiskom zmien v trestnom konaní je zjednodušenie, zrýchlenie a zhospodárnenie trestného konania. Vieme tiež, že kádrová situácia, najmä na súdoch a prokuratúrach, nie je dosiaľ uspokojivo vyriešená, celý rad miest je dosiaľ neobsadených. To všetko sme mali na zreteli. Napriek tomu sme však každé navrhované ustanovenie prediskutovali veľmi dôkladne a snažili sme sa nájsť optimálne riešenie, a to také, ktoré by síce zodpovedalo požiadavkám na zrýchlenie a zjednodušenie trestného konania vo všetkých jeho etapách, ktoré by však na druhej strane neznamenalo skrátenie práv občana podozrivého alebo obvineného či obžalovaného z trestného činu. Sme právnym štátom. To, že meníme trestnoprocesný predpis, aby sme ho zbavili zbytočného formalizmu a ťažkopádnosti, v žiadnom prípade nemôže znamenať a neznamená, že zjednodušenie alebo skrátenie konania pôjde na úkor tých, proti ktorým je vedené.

Ústavnoprávne výbory a výbory branné a bezpečnostné napr. diskutovali už pri návrhu zásad o otázke príslušnosti vojenských súdov pre civilné osoby tam, kde budú súdené pre trestný čin proti bezpečnosti republiky, pokiaľ nimi bol ohrozený dôležitý záujem obrany vlasti. Došli sme k záveru, že dôvody, ktoré vedú vládu k úprave, ako je obsiahnutá v predloženom návrhu zákona, sú také závažné, že navrhovanú úpravu plne podporujeme.

Snahou našich výborov, ktoré prerokúvali zásady, bolo, aby v zákone nezostal žiaden problém nedoriešený, aby v praxi nedochádzalo pri jeho výklade k pochybnostiam. Veľmi diskutovanou otázkou bolo napr. zmocnenie pre federálnu vládu i vlády republík ustanoviť, ktoré ďalšie orgány štátnej správy vykonávajú v rozsahu svojej pôsobnosti objasňovanie prečinov. Išlo nám o to, mať úplne jasno v otázke, ktoré orgány to budú, akú budú mať kompetenciu a pre aké úkony. Pri prerokúvaní paragrafovaného znenia zákona sme sa presvedčili, že myšlienka použiť na objasňovanie prečinov niektoré špecializované štátne orgány, ktoré majú veľké znalosti a skúsenosti práve v tej oblasti, v ktorej bol prečin spáchaný, je veľmi praktická a môže prispieť k urýchleniu trestného konania. Pretože pre tieto orgány samozrejme platia všetky záruky i obmedzenia dané Trestným poriadkom, prejavili sme s novou úpravou súhlas.

Do komplexu trestných predpisov patrí ešte pomerne malá novela zákona o výkone trestu odňatia slobody. Dôvody, prečo sa tento zákon mení a dopĺňa, predniesol s. podpredseda vlády. Aj pri tomto zákone boli v našich výboroch veľmi starostlivo prerokúvané zásady. Diskusia bola bohatá, nové zásady, ktoré znamenajú zmenu doterajšieho zákona, boli prijaté pozitívne. Zamýšľali sme sa nad návrhom zmeny § 36. Tento paragraf rieši prípady, keď odsúdený si vo výkone trestu odňatia slobody úmyselne spôsobí ujmu na zdraví a v dôsledku toho musí byť liečený v zdravotníckom zariadení mimo nápravnovýchovného ústavu. V tejto dobe sa prakticky prerušoval výkon trestu odňatia slobody a podľa doterajšej právnej úpravy sa toto prerušenie vždy započítavalo do doby výkonu trestu.

Pri prerokúvaní zásad, z ktorých bolo zrejmé, že by sa doba liečenia do doby výkonu trestu započítavať nemala, odporučili výbory, aby bolo pamätané na prípady, keď dôjde napr. k sebazraneniu odsúdeného z vážnych rodinných dôvodov alebo preto, že páchatel trpí duševnou poruchou či z iných dôvodov, a to takých, ktoré nie sú v príčinnej súvislosti s chovaním odsúdeného počas trestu. Náš mu odporučeniu bolo vyhovené tak, že zákon dáva súdu možnosť rozhodnúť, aby sa doba prerušenia do doby výkonu trestu nezapočítavala. Je tu teda daná možnosť na návrh prokurátora, že súd môže zvážiť každý jednotlivý prípad.

Súdružky a súdruhovia, domnievam sa, že rovnako ako pri ostatných zákonoch z predloženého komplexu, tak aj pri novele zákona trestného poriadku a novely zákona o výkone trestu odňatia slobody sa potvrdilo, ako významné je prerokúvanie zásad zákonov. Koľko podnetov, myšlienok a postrehov bolo k zásadám uvedených, ako dôkladne si poslanci vo svojich volebných obvodoch preverovali svoje názory na predložené zásady. Zdá sa mi, že to, ako hladko a v pomerne krátkom termíne bolo možné vo výboroch prerokovať paragrafované znenie, je práve dôsledkom dôkladného a zodpovedného prerokovania zásad.

Odporúčam vám preto z poverenia výboru Snemovne ľudu, aby ste predložené vládne návrhy zákonov schválili, pritom novelu Trestného zákona so zmenou, ktorá je uvedená v spoločnej správe výborov a ktorá vám bola rozdaná.

Předsedající I. místopředseda FS ing. J. Marko: Ďakujem poslancovi Cyprichovi. Teraz, súdružky a súdruhovia, nasleduje diskusia. Doteraz došlo 7 písomných prihlášok do rozpravy. Ako prvý sa prihlásil poslanec Ondrej Beňo. Dávam mu slovo. Pripraví sa poslanec Rudolf Dráb.

Poslanec SL O. Beňo: Vážené Predsedníctvo Federálneho zhromaždenia, vážené súdružky a súdruhovia poslanci, v návrhu zákona, ktorým sa mení a dopĺňa Trestný zákon v § 105 ods. 3, v § 109 ods. 3 a v § 112, a tiež návrh zákona, ktorým sa mení a dopĺňa Trestný poriadok v § 14, 35 a 50, vraciame sa k otázkam štátneho tajomstva. Dovoľte mi preto, aby som sa krátko zmienil o niektorých poznatkoch, ktoré by v hlavných rysoch ukázali, ako sa zákon č. 102/1971 Zb. osvedčuje, v čom sú jeho nedostatky a aká je teda účinnosť prijatého zákona.

Keď sa prerokúval návrh zákona na ochranu štátneho tajomstva vo výboroch Federálneho zhromaždenia, zdôrazňoval súdruh námestník ministra vnútra, že zákon treba chápať v prvom rade ako preventívne opatrenie. Zdá sa, že zákon toto poslanie do určitej miery splnil. Pri hodnotení situácie koncom r. 1972 sa v porovnaní s predchádzajúcimi rokmi ukázalo, že v starostlivosti o utajované skutočnosti došlo k podstatnému zlepšeniu. Je nesporné, že rozhodujúcim faktorom v tomto smere bola pokojná vnútropolitická situácia a rozvážna i rozhodná politika KSČ po rokoch 1968 - 1969. Značná časť našich občanov už poznala, že bagatelizovanie kapitalistického nebezpečia vrátane opatrení vedúcich k ochrane štátneho tajomstva bolo zámerné a slúžilo len protisocialistickým silám.

Po prijatí zákona č. 102/1971 Zb. môžeme pozorovať zúženie okruhu osôb oprávnených zoznamovať sa s utajovanými skutočnosťami. Vedúci pracovníci i oprávnené orgány postupovali oveľa zodpovednejšie pri povoľovaní služobných i súkromných ciest do zahraničia. To potvrdzuje aj zistenie, že napr. za rok 1972 emigrovala do zahraničia len jedna osoba určená pre styk so štátnym tajomstvom.

Napriek celému radu kladov a rôznych opatrení sú však poznatky, že ešte nie je všetko v úplnom poriadku. Pri zoznamovaní sa so štátnym tajomstvom sú v celom rade prípadov v príslušných funkciách ešte osoby, ktoré udržiavajú styky s príbuznými, ktorí ilegálne odišli a žijú v kapitalistickej cudzine, alebo aj osoby, ktoré so svojimi zápornými politickými postojmi sa zaradili medzi protisocialistické sily.

Ani výber novonavrhovaných pracovníkov pre styk so štátnym tajomstvom sa nerobí vždy zodpovedne. Orgánom ministerstva vnútra sa predkladajú na vyjadrenie návrhy na osoby, ktoré pre navrhovanú funkciu nespĺňajú predpoklady. Bolo to napr. v ČSAD, závod Budějovice, na Slovenskej plánovacej komisii a v iných závodoch a orgánoch.

Dôležitou súčasťou ochrany štátneho tajomstva je disciplína a poriadok. Napriek tomu, že sa zlepšil poriadok v manipulácii s tajnými písomnosťami, dochádza stále k ich stratám, akoto bolo medzi iným zistené v železničnej stanici Bánovce nad Bebravou, v Ústí nad Labem a inde. Často sa tiež ukazujú nedostatky vo vrátení písomností tajného charakteru.

Záujem kapitalistickej cudziny o všetky utajované skutočnosti neslabne. Formy ich získavania nie sú vždy rovnaké. V poslednej dobe sa opäť veľmi rozšírilo zasielanie rôznych dotazníkov zahraničných firiem na území celej republiky. Touto cestou môžu unikať dôležité údaje a vyskytli sa prípady, že pracovníci organizácií postupovali samostatne, požadované údaje vyplnili a odoslali do cudziny bez vedomia vedúcich funkcionárov organizácie.