Domnívám se, soudružky a soudruzi, že postih absence v řízení před soudy splňuje své kladné poslání, neboť soud má možnost ukládat za tento přečin i nepodmíněné tresty, což se zejména ve věcech recidivistů také v praxi soudů důsledně dodržuje.

Pokud jde o novelu uvedeného zákona, domnívám se, že novela se přizpůsobuje faktickému stavu, neboť až dosud bylo pro uvedený přečin absence možno postihovat pouze osoby, které byly v pracovním poměru, a nebylo možno postihovat pracovníky v zemědělství a v jiných družstvech.

Rovněž si myslím, že zcela je třeba souhlasit s tím, aby pro přečin byly postihovány osoby, které ve výkonu trestu v úmyslu se vyhnout plnění pracovních úkolů předstírají onemocnění, poškodí se na zdraví, nebo soustavně odmítají vykonávat přidělenou práci.

Tímto ustanovením je rovněž umožněno, aby v ústavech nápravného zařízení bylo možno postihovat osoby, které záměrně odmítají přidělenou práci nebo pokud pracují, plní normu jen na několik procent nebo dokonce si způsobují sebepoškození, aby se vyhnuli práci. Až dosud nebylo možno účinným způsobem lidi tohoto druhu postihovat, a proto zamýšlené zákonné opatření má své opodstatnění a myslím, že bude kladně přijato mezi pracovníky nápravně výchovných ústavů a že toto opatření splní svůj účel v převýchově odsouzených.

Jen poznámku k těm lékům a k těm lékařským předpisům. Myslím, že je třeba zvlášť citlivě postupovat v těch případech, kdy známe, že třeba mladý občan, student nebo učeň, aby se ve škole omluvil, si opatří lékařské potvrzení, že nemohl přijít do školy.

Závěrem bych chtěl podpořit návrh obou zpravodajů poslanců Sněmovny lidu a Sněmovny národů, že tedy zamýšlený vládní návrh zákona o přečinech se jeví pro praxi jako velice účelný. Doporučuji na podporu těchto zpravodajů, aby tento návrh byl přijat, a to podle písemného paragrafovaného znění.

Předsedající I. místopředseda FS ing. J. Marko: Ďakujem poslancovi Polákovi. Dávam slovo poslancovi J. Kučerovi. Do diskusie sa pripraví poslankyňa Kamila Doležalová.

Poslanec SL J. Kučera: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, otázka disciplinárního trestání je otázka spojená s problémy socialistického vlastnictví, s pracovními vztahy a s jejich důslednou právní ochranou. Z tohoto důvodu dnes projednáváme návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 150/1969 Sb., o přečinech.

Chtěl bych ve svém vystoupení podtrhnout ještě několik základních momentů, které se z mého hlediska zdají být postatné, které nelze opomenout ani nyní, ani v budoucí naší zákonodárné činnosti.

V souvislosti s řešením našich aktuálních otázek při dalším rozvoji socialistické zemědělské velkovýroby, jejích integračních a kooperačních vztahů nelze ani na okamžik opomíjet řešení složité problematiky vztahů mezi lidmi, a to tím spíše, že lidské vztahy nejenže tento proces ovlivňují, ale také jej řídí a rozhodují o něm. Máme tedy neustále co činit s otázkami kázně, pořádku na pracovišti, s otázkami nových moderních technologických postupů, jedním slovem se vším, co doprovází prudký rozvoj vědeckotechnické revoluce v zemědělství. V tom smyslu je pro nás novela značným přínosem. A tak bych chtěl také celý svůj příspěvek zaměřit.

Především chci podtrhnout, že rozšířením platnosti zákona o přečinech nám nejde o to, abychom celou sféru disciplinární odpovědnosti nebo podstatnou část otázek pracovní kázně a pořádku na pracovišti a všeho, co s tím souvisí, přenesli do oblasti trestání, abychom na ně pohlíželi jako na přestupky, které vždy vyžadují jen přísné potrestání. Smysl totiž i nadále vždy a za všech okolností je v předcházení případů, při nichž dochází k porušování práva, v našem případě pak vždy všechny případy porušení pracovní kázně budou v prvé řadě předmětem organizátorské a politické práce vedení jednotných zemědělských družstev.

Vycházíme i nadále ze základní koncepce celého našeho právního řádu, z jeho preventivních funkcí předcházení jakékoliv společnosti škodlivé činnosti. V tom ohledu také novela jen prohlubuje soustavu disciplinární odpovědnosti. V oblasti zemědělství, přesněji řečeno v našich jednotných zemědělských družstvech, pak prostřednictvím navrhované novely se vypořádáme s jednou z dílčích otázek sbližování právního režimu, pracovních vztahů družstevních rolníků s pracovními vztahy ostatních odvětví národního hospodářství.

Nové vývojové trendy projevující se v návrzích na novou úpravu zemědělského družstevnictví se vlastně projevují již v této osnově, kterou nyní projednáváme. Práce v zemědělství a pracovní činnost družstevních rolníků se čím dále více stává druhem práce průmyslové. Jakožto společenská práce tedy musí být také se stejnou intenzitou chráněna. Za porušování pracovní kázně musí být bráni k odpovědnosti pracovníci kteréhokoli odvětví našeho hospodářství stejnou měrou. Tím spíše zde, kdy jde o závažnější případy mající charakter přečinů, kdy jde o případy, které nelze dostatečně postihnout disciplinárními formami, které může použít družstevní orgán.

K této otázce bych se chtěl vyjádřit ještě blíže. Jak známo, platí až dosud v otázkách ochrany pracovní kázně v družstvech zákon č. 49/1959 Sb., o jednotných zemědělských družstvech. Na něj navazují vzorové stanovy JZD a otázkami pracovních vztahů se ještě zabývá vzorový pracovní a jednací řád JZD.

Podle těchto předpisů jsou družstva oprávněna řešit zde vymezený okruh otázek a disciplinární odpovědnost za porušení družstevní a pracovní kázně sama svými vlastními orgány. Je správné, že tedy řešíme jednotně otázky přečinů, že každému měříme stejně podle případu. Bude proto správné, až se budeme zabývat otázkami úpravy disciplinární odpovědnosti v zemědělském družstevnictví, abychom i zde pak sblížili jejich úpravu, která je pro ostatní pracovníky obsažena v pracovněprávních předpisech, zejména v zákoníku práce.

V tom spatřují jednotící pohled na tyto otázky a v tom je také třeba vidět i správné pojetí návrhu novely. Do budoucna tedy budou případy, při nichž je ohrožován hospodářský rozvoj nebo hospodářská činnost družstva nebo při nichž je družstvu způsobena škoda v důsledku soustavného porušování pracovní kázně, soustavným vynecháváním pracovních směn, předstíráním pracovní neschopnosti nebo porušováním technologické kázně, případně jiným porušováním povinností, plynoucích z družstevní a pracovní kázně, spadat v celé sféře JZD pod režim zákona o přečinech a na osoby, které se dopustí takové činnosti, dolehne důsledný právní postih.

Jsem přesvědčen, že novela zákona č. 150/1969 Sb., o přečinech, kterou dnes projednáváme, splní svůj účel při zvýšení ochrany socialistického vlastnictví JZD a stane se jedním z nástrojů upevnění i ochrany kázně družstevních rolníků.

Předsedající I. místopředseda FS J. Marko: Ďakujem poslancovi Kučerovi. Slovo má poslankyňa Doležalová. Pripraví sa poslanec Buocik.

Poslankyně SN K. Doležalová: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci. Chtěla bych říci několik slov k ochrannému léčení, které se nám dnes ukazuje ve dvou návrzích zákonů, a to v návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje trestní zákon v § 72 odst. 4 a v návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 59/1965 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody v § 72 odst. a/.

Pod ochranným léčením je obvykle rozuměna protialkoholická léčba. Toto pojetí je značně zúžené, avšak v podstatě právě alkohol je nejčastějším původem nebo podnětem k páchání trestné činnosti. Alkohol negativně ovlivňuje dynamiku kriminality a působí značné škody socialistické společnosti ve sféře ekonomické, zdravotní a mravní. Proto pouze jednotné působení prevence a represe může vést k přijatelným výsledkům v boji proti alkoholismu. Jak bylo zjištěno, je u nás kolem 200 tisíc evidovaných a asi 100 tisíc neevidovaných alkoholiků. Ekonomická ztráta národního hospodářství při tvorbě národního důchodu činí v důsledku uvedených počtů kolem 1 mld Kčs, náklady, které ministerstvo zdravotnictví vydává na léčení alkoholiků, přesahují ročně 15 mil. Kčs.

Protialkoholní léčení je u nás uzákoněno. Soudy ukládají ochranné léčení jen pachatelům, kteří se oddávají nadměrnému požívání alkoholu a spáchali trestný čin v opilosti, avšak neukládají ochranné léčení tam, kde trestný čin byl spáchán v souvislosti s požíváním alkoholu, např, aby si trestným činem opatřil alkohol.

Nedostatečné využívání ochranného léčení plyne především z nedostatečné kapacity lůžek a z nedostatečné diferenciace zdravotnických zařízení. K 15. 5. 1972 bylo v České socialistické republice na ochranné protialkoholní léčení vyčleněno asi 85 lůžek a na nástup tohoto léčení čekalo 848 osob. Při průměrné jednoroční léčebné péči za takových podmínek by mohly být tyto osoby vyléčeny v průběhu 10 let. Společné léčení osob narušených s osobami méně narušenými a osob odmítajících léčení s těmi, kteří projevují snahu se léčit, vede k narušení systému léčení a maření dosažených výsledků. Pod tlakem těchto poměrů jsou propouštěni nemocní ne po vyléčení, ale po vyčerpání léčebných postupů.

Důsledné diferenciaci mezi pacienty brání i názory některých zdravotníků, kteří by pro asociální typy alkoholiků a psychopatů chtěli zřídit speciální ústavy v působnosti ministerstva spravedlnosti nebo péči, kde by zdravotnictví vykonávalo pouze služby. Lze předpokládat, že v určité míře se situace může zlepšit právě po přijetí dnes projednávaných návrhů zákonů, kdy u některých odsouzených bude protialkoholní léčba v průběhu výkonu trestu na svobodě. S tímto druhem léčení se již započalo ve 2 nápravně výchovných ústavech v roce 1972 a počítá se s rozšířením na další ústavy.

Protialkoholní léčba, která je u nás uzákoněna, je rozdělena do 3 oblastí:

1. dobrovolná - pacient se k léčení přihlásil sám

2. nucená - léčení probíhá na základě rozhodnutí zdravotnického odboru ONV

3. ochranná - léčení je uloženo soudním rozhodnutím podle § 72 tr. zák.

Rozbory pracovníků, kteří se uvedenými druhy léčení podrobně zabývali v letech 1967-1969 nejsou nijak optimistické. Pacienti léčení ve skupině dobrovolné léčby v abstinenci význačně převyšují obě další skupiny. Léčba nařízená podle § 72 trestního zákona je neúčinná a její účinnost se nezvyšuje ani opakováním. Výsledek uvedeného rozboru nemůže být v žádném případě vzat jako absolutní, avšak v každém případě signalizuje vážnou situaci, o níž musejí přemýšlet všechny orgány a instituce, které se podílejí na boji proti alkoholismu a kriminalitě.

Musíme považovat navrhovaná zákonná opatření pouze za jedinou součást souborných opatření v boji proti alkoholismu, která bude plnit svou funkci pouze tehdy, když nebude povyšována na rozhodující řešení, ale zapadne jako rovnocenná do celého systému, vedle ostatních preventivních i represívních opatření, která se nebudou týkat jen samotného alkoholika, ale také těch, kteří vědomě alkoholismus podporují a umožňují jeho šíření zvláště mezi mládeží.

Vážené soudružky a soudruzi, neuváděla jsem čísla z kriminální statistiky, která dávají přehled o vztahu alkoholismu a kriminality. Nebylo to snad proto, že někteří západní novináři uvádějí ve svých sensačních zprávách, že se kriminalita stala u nás kritickou, že se jí zabývají všechny orgány a že bych se těchto "starostlivých" žurnalistů zalekla. Myslím si totiž, že my všichni máme dostatek možností si stav zjistit ze snadno dostupného materiálu. Na adresu oněch "starostlivých" západních také "přátel" bych jen poznamenala, že u nás se kriminalitou zabýváme proto, že ji chceme maximálně snížit v zájmu celé společnosti, zatímco jejich stále rostoucí a stále nebezpečnější kriminalita, vedle níž jsme s naší statistikou naprostí břídilové, jim vadí jen proto, že jde na tělo prvořadě majetné vrstvě kapitalistické společnosti.

Přesto však bych z poznatků našeho okresu chtěla několik dat uvést.

Trestné činy spáchané pod vlivem alkoholu v okrese Chrudim: kromě případů nedbalostních trestných činů - ublížení na zdraví z nedbalosti, tj. hlavně v dopravě, zvyšují se pravidelně každoročně trestné činy spáchané v opilství, podle § 201 trestního zákona. Ve srovnání s rokem 1970 došlo v roce 1972 ke zvýšení o 30 % a to v současné době znamená velmi vážné nebezpečí pro silniční dopravu. V okrese Chrudim problematika vlivu alkoholu na páchání trestné činnosti je velmi vážná, protože prakticky každý druhý trestný čin v okrese je páchán pod vlivem nadměrného požití alkoholu. Velmi výrazně se to projevuje při úmyslném ublížení na zdraví. Za tuto trestnou činnost v roce 1971 byly stíhány 64 osoby a v roce 1972 již 90 osob. Došlo ke zvýšení počtu stíhaných osob pro útoky na veřejné činitele o 60 %, z toho 80 % jde na vrub alkoholu.

I když byl postih trestných činů zpřísněn, znovu podtrhuji, že jde jen o částečné řešení problematiky v oblasti represe a není řešena celá otázka alkoholismu, ke které budeme muset přikročit, a to co nejdříve a v plném rozsahu.

Děkuji vám za pozornost.

Předsedající I. místopředseda FS ing. J. Marko: Ďakujem poslankyni Doležalovej. Dávam slovo poslancovi Ing. Buocikovi, pripraví sa ako posledný prihlásený poslanec Macháček.

Poslanec SL ing. J. Buocik: Vážené Predsedníctvo Federálneho zhromaždenia, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci! Požiadavka urýchleného prerokúvania trestných vecí je nerozlučne spätá s výchovným pôsobením trestného konania tak na páchateľa trestného činu alebo prečinu, ako i na verejnosť. Len pri rýchlom uskutočnení trestného konania môže vzniknúť presvedčenie o neodvrátiteľnosti potrestania každého páchateľa. Čím skôr sa vyvodia dôsledky zo spáchaného trestného činu alebo prečinu a odhalia príčiny a podmienky, ktoré podmienili protispoločenský priestupok, čím skôr nasleduje po spáchanom čine rozhodnutie o vine a trestu, tým skôr sa dosiahne splnenie účelu trestného konania v zmysle ustanovenia paragrafov Trestného zákona a Trestného poriadku. Rýchle uzavretie trestnej veci je významnou zárukou správneho rozhodnutia, lebo často preťahovanie v trestnom konaní sa nepriaznivo odráža v množstve dôkazového materiálu a niekedy i v kvalite dokazovania. Chcem preto poukázať na niekoľko nových bodov novely Trestného poriadku, ktoré budú urýchľovať trestné stíhanie v praxi pri zachovaní záruk socialistickej zákonnosti.

Personálna situácia v orgánoch činných v trestnom konaní neumožňuje zrýchlenie ich prác bez úpravy tých procesných ustanovení, ktoré v doterajšej úprave neprispievajú k rýchlemu prejednaniu trestných vecí, ale pôsobia niekedy dokonca spomalene. Pre ilustráciu uvediem stručne situáciu vo svojom volebnom obvode v okrese Povážska Bystrica. Orgánom činným v trestnom konaní chýbajú k naplneniu systemizovaných miest traja prokurátori a asi 20 vyhľadávacích orgánov Zboru národnej bezpečnosti. Nedostatok iste spočíva i v tom, že absolventi právnických fakúlt neprejavujú dostatočný záujem o prácu na prokuratúre a o prácu vyšetrovacích orgánov.

Osnova novely Trestného poriadku prináša celý rad bodov sledujúcich zrýchlenie trestného konania vo všetkých jeho štádiách, teda nielen v prípravnom konaní, v konaní pred súdom, ale aj v konaní po vynesení rozsudku. Novela Trestného poriadku odstraňuje v činnosti orgánov činných v trestnom konaní nežiadúci formalizmus a zaťažovanie vyšetrovacích orgánov, prokurátorov a sudcov zbytočnými písomnými prácami, bez ujmy na právach obvinených osôb a na objektívnom zistení skutkového stavu. Myslím si však, že rýchlosť konania orgánov činných v trestnom konaní ovplyvňuje dosť často aj ich nedostatočné technické vybavenie. Chýbajú bežne už používané magnetofóny a diktafóny. Dôsledok tohto nedostatku sa prejavuje tak, že keď prokurátor či sudca v týždni dva dni intenzívne nediktuje, nemôže vybaviť svoju agendu. Spomínané technické vybavenie by v určitom kladnom zmysle ovplyvnilo pružnosť konania.