Dnes však schvalujeme dokument, který tento požadavek splní. Zákon o pěstounské péči překlene v našem zákonodárství mezeru, kterou jsme na tomto úseku až dosud pociťovali. Významně přispěje k výchově těch dětí, jež z různých důvodů nemohou být osvojeny a přitom nemají možnost vyrůstat ve vlastní rodině, které však pro svůj zdárný vývoj potřebují rodinné prostředí. Návrh zákona velkoryse řeší postavení pěstounů ve sféře sociálních výhod a velmi dobře hmotně zabezpečuje dítě. Možnost společné pěstounské péče obou manželů zdůrazňuje a podtrhuje význam rodiny při výchově dětí a upevňuje i postavení dítěte, jež staví na stejnou úroveň s vlastními dětmi pěstounů. Vhodně je řešena i otázka vymáhání výživného od povinných rodičů národními výbory, takže matka-pěstounka nebude odváděna od výchovy starostí o výživné. Za správné pokládáme i řešení, že bude moci požádat o pěstounskou péči ten občan, jemuž už dříve svěřil soud dítě do výchovy a výživy podle § 45 zákona o rodině /zákon č. 94/1963 Sb./

O pěstounské péči bude rozhodovat soud. Za řádný výběr pěstounů budou zodpovídat národní výbory - jejich orgány péče o dítě. Zodpovědnost těchto orgánů bude velká. Na jejich dobré práci bude v mnoha případech záviset budoucnost i osud dítěte, aby novou rodinu našlo, našlo v ní své citové zázemí, lásku a pochopení a nebylo znovu zklamáno. Tím se dále rozšíří povinnost národních výborů v péči o děti, dosud prováděná podle vl. nař. č. 59/1964 Sb. o úkolech národních výborů v péči o děti.

Jsme přesvědčeni, že se najde řada uvědomělých občanů, kteří nepokládají výchovu dětí za unavující a obtěžující povinnost, ale cítí dítě - a práci s jeho výchovou spojenou - za obohacení a naplnění vlastního života, za prosté lidské štěstí.

Poslanci našeho výboru vítají skutečnost, že zákon řeší i další formy náhradní rodinné péče, včetně vesniček, jejichž zrodu nás datujeme neblahým rokem 1968. Myšlenka pomoci dětem je jistě správná a našla kladnou odezvu ve společnosti. Ale my jsme socialistická společnost a jsme na to hrdi. Nepotřebujeme milodary pro potřebné děti, my si je uživíme a vychováme bez pokladniček SOS a bez Gmainerova náboženského vzoru. Uplatnění státního vlivu na výchovu těchto dětí v duchu vědeckého světového názoru bude tedy jednoznačné.

Závěrem bych chtěla zdůraznit, že výbor pro sociální politiku Sněmovny lidu kladně hodnotí přístup ministerstva práce a sociálních věcí, které plně respektovalo při projednávání a tvorbě zákona stanovisko a názory poslanců a předložilo návrh zákona v podobě, která zcela odpovídá našim představám.

Jsme přesvědčeni, že zákon o pěstounské péči vhodně naváže na dříve přijatá opatření z oblasti péče o matku a dítě, že zdůrazňuje postavení ženy-matky a její význam ve výchově mladé generace. Domníváme se, že přijetí zákona přispěje dále k vytváření příznivé atmosféry ve společnosti s cílem řešit výchovu potřebných dětí a získat je cílevědomou výchovou pro socialistickou společnost, pro myšlenku socialismu a komunismu.

Dovolte mi proto, abych doporučila Federálnímu shromáždění, aby zákon schválilo v předloženém znění s platností od 1. června 1973.

Předsedající místopředseda FS V. David: Děkuji poslankyni Kaplanové. Za výbory Sněmovny národů přednese zpravodajskou zprávu poslankyně Marie Čermáková.

Zpravodajka poslankyně SN M. Čermáková: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, mým úkolem je přednést jménem poslanců výboru pro sociální politiku a ústavně právního výboru SN zpravodajskou zprávu k předloženému návrhu zákona o pěstounské péči, který byl našim výborům přikázán k projednání.

Předchozí zpravodajská zpráva přednesená poslankyní Sněmovny lidu s. Kaplanovou plně vyjádřila i názory poslanců obou výborů Sněmovny národů a proto se ve svém vystoupení chci omezit jen na zdůraznění některých významných skutečností.

Výchova dětí a péče o ně není v socialistickém státě pouze soukromou záležitostí rodičů, ale je prvořadým úkolem celé naší společnosti. Důkazem této skutečnosti je nejen naše zákonodárství, ale i praktická politika našeho státu, která napomáhá a usnadňuje rodičům plnit jejich povinnosti. Není ale v silách naší socialistické společnosti, aby všechny děti mohly vyrůstat v dobrém rodinném prostředí, aby měly zajištěno teplo domova.

Tam, kde z vážných důvodů nemohou vlastní rodiče vytvořit všestranné podmínky pro zdravý vývoj a výchovu svých dětí, poskytuje dětem potřebnou pomoc stát přímo.

Chtěli bychom pochopitelně, aby tato náhradní rodinná výchova se co nejvíce přibližovala přirozenému rodinnému prostředí, protože víme, že tam je dětem nejlépe.

Tento požadavek nás poslanců splňuje nejvíce forma osvojení dítěte, umožněná zákonem o rodině. Je samozřejmé, že pokládáme tuto formu v systému náhradní rodinné výchovy za prvořadou a v souladu s tímto naším názorem je také v navrhovaném zákoně obsažena. Víme dále, že ne všechny děti, které nemají vlastní rodinné zázemí, mohou být osvojeny. Proto je velmi správné hledat další možné cesty, jak potřebným dětem zabezpečit, aby mohly vyrůstat v takové rodině, která může dát dítěti mateřskou i otcovskou péči a lásku, tak potřebnou pro zdárný vývoj dítěte.

Při projednávání návrhu zákona ve výborech poslanci zvlášť ocenili skutečnost, že předložený návrh zákona dále rozšiřuje formy náhradní rodinné výchovy a tak umožňuje, aby přirozené rodinné prostředí bylo zabezpečeno dalším dětem.

Poslanci dále konstatovali, že návrh zákona je důkazem, že náš socialistický stát vytváří příznivé ekonomické podmínky, jež umožňují v oblasti sociální politiky naplňovat závěry XIV. sjezdu Komunistické strany Československa, mezi něž patří i úkol - zvyšovat všestrannou péči společnosti o výchovu našich dětí.

Věřím, že realizací předloženého návrhu zákona o pěstounské péči, budou vytvořeny příznivé podmínky pro další zkvalitňování náhradní rodinné výchovy dětí a proto mi dovolte, abych doporučila Sněmovně národů zákon o pěstounské péči schválit v předloženém znění.

Předsedající místopředseda FS V. David: Děkuji poslankyni Čermákové. Zahajuji rozpravu k vládnímu návrhu zákona o pěstounské péči i k předložené společné zprávě výborů obou sněmoven. Písemně jsou přihlášeni poslankyně Božena Kocinová a poslanec ing. Anton Kazmér. Podle pořadí došlých písemných přihlášek uděluji slovo poslankyni Boženě Kocinové. Připraví se poslanec ing. Kazmér.

Poslankyně SN B. Kocinová: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, dnes, kdy projednáváme návrh zákona o pěstounské péči, která se má stát další formou náhradní rodinné výchovy, chtěla bych se ve svém diskusním příspěvku rozdělit s vámi o zkušenosti, které mám ze svého volebního obvodu, a to ze závodu Avia, n. p., závod J, Dimitrova v Praze 9 - Letňany, který má patronát nad dětským domovem v Klánovicích.

V důvodové zprávě návrhu zákona jsou uvedena čísla, kolika dětem je poskytována náhradní rodinná výchova v dětských domovech. Vidíme, že to nejsou čísla malá. Počet dětí žijících v dětských domovech se jistě sníží zavedením pěstounské péče, jež nový zákon umožní. Ale i tak nám hodně dětí zůstane nadále v dětských domovech buď natrvalo do dovršení zletilosti nebo do doby, než budou získáni pěstouni.

Proto spolu s vytvářením vhodných podmínek pro uvedení tohoto nového zákona do života měli bychom ve stejné míře vyvíjet úsilí pomáhat zlepšovat život dětí i v dětských domovech.

Socialistický stát vytváří dětem v dětských domovech všechny základní podmínky pro jejich zdárný vývoj. To ale neznamená, že bychom nemohli prostřednictvím patronátních závodů nad dětskými domovy péči o tyto děti dále rozšiřovat, a to nad rámec možností dětského domova.

Náš závod Avia rozvíjí tuto patronátní činnost již 19 let. Za tuto dobu se v dětských domovech hodně změnila situace k lepšímu a tak jsme zaměřili i my formy naší patronátní činnosti.

Z počátečních návštěv u dětí v domově se postupně naopak uskutečňovaly návštěvy dětí v rodinách našich zaměstnanců, např. o prázdninách, vánocích apod. Ale i tento postup měl své problémy. Loučení dětí s rodinami, ve kterých prožily hezké chvíle, bylo vždy velmi dojemné, a vlastně nemohlo končit jinak než osvojením těchto dětí.

Celkem bylo zaměstnanci našeho závodu osvojeno 21 dětí.

Kromě tohoto individuálního zájmu zaměstnanců vypomáhala odborová organizace dětskému domovu i materiálně, půjčovala dětem autobus na výlety, zakupovala knížky, hračky apod. Přes veškeré úsilí našich zaměstnanců děti v dětských domovech citově strádaly, což pak mělo neblahý vliv na dospívající děti při jejich odchodu do života.

Dnes je situace v domově úplně jiná. Až do roku 1969 byl domov tzv. internátního typu. To znamenalo, že ložnice byly zařízeny pro 14 - 16 dětí, které byly jednotně oblečeny, byly vybírány děti přibližně stejného stáří, takže sourozenci obyčejně spolu nežili. Pokoje dětí byly zařízeny pouze jako ložnice, takže se děti celý den zdržovaly na učebně nebo v herně.

Změna typu dětského domova na rodinný, přinesla podstatné zlepšení v životě dětí. Jak dnes žijí děti v Klánovicích? Jsou vytvořeny bytové jednotky pro 6 skupin. Každý byt má 3 - 5 obývacích ložnic, jejichž vybavení dává dětem potřebné soukromí, klid k práci, odpočinku i splnění individuálních zájmů - bytová jednotka má také své vlastní sociální zařízení. Toto řešení umožňuje částečně izolovat jednotlivé skupiny, které jsou tvořeny z dětí různého věku a sourozenci jsou zásadně ponecháváni spolu v jedné skupině se stálými vychovatelkami.

Děti si vytvářejí silnější citové vazby nejen mezi sebou, ale i k vychovatelkám a výsledkem je, že jsou v citových vztazích dnes již daleko vyrovnanější.

Kromě oběda, který se podává v jídelně dětského domova, se ostatní jídlo podává přímo ve skupinách, a bytové jednotky jsou zařízeny tak, že umožňují dětem připravovat si některá jídla individuálně podle jejich přání, a tak se přiblížit co nejvíce životu v rodině.

Děti se učí také znát cenu peněz, účastní se nákupu svého ošacení, hospodaří samostatně například s pracími prostředky a podobně jsou seznamovány i s ostatním vydáním dětského domova. Starším dětem je vypláceno i kapesné.

Děti se již necítí být negativně poznamenány tím, že žijí v dětském domově, naopak zvou si na návštěvy ostatní děti z obce, aby jim mohly ukázat, jak žijí doma, ve svém bytě, nenesou s sebou tak trošku hanlivý přídomek děti "z děcáku". Proto i naše patronátní činnost změnila svůj charakter. Umožňujeme dětem každoročně rekreaci v rekreačních zařízeních závodu, která je organizována společně s dětmi našich zaměstnanců.

I nadále se pochopitelně zajímáme o život dětí v dětském domově a snažíme se pomoci tam, kde je to potřeba. Jsem ale moc ráda, že dnes už nemusíme nahrazovat dětem citové prožitky, které jim dřívě chyběly. Jako máma si dovedu představit, že bez lásky a nadšení se nedá v dětském domově pracovat. Proto bych chtěla ocenit i záslužnou práci vychovatelek a ředitelky, které dávají do své práce i kus srdce a přispívají tak k tomu, aby potřebným dětem bylo nahraženo teplo domova. Příklad z patronátní činnosti jsem zde chtěla uvést proto, že v našem státě je řada dětských domovů, v nichž tráví svůj dětský věk děti, které nemají vlastní rodinu, a i když je o tyto děti dobře postaráno - o tom jsme se poslanci z výborů pro sociální politiku při návštěvě některých dětských domovů sami přesvědčili - přece jen si myslím, že dobrý patronát je jednou z cest, jak začít realizovat i nový zákon o pěstounské péči.

Až budeme veřejnost seznamovat se zákonem, který dnes přijímáme, bylo by jistě správné ukázat také, jaké jsou ještě možnosti rozvíjet další pomoc při zkvalitňování náhradní rodinné výchovy pro naše děti, které jsou budoucností národa a pokračovateli našeho života.

Předsedající místopředseda FS V. David: Děkuji poslankyni Kocinové. Slovo má poslanec Anton Kazmér.

Poslanec SL ing. A. Kazmér: Vážený súdruh predseda Federálneho zhromaždenia, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, náš socialistický štát sa usiluje o zdravý populačný vývoj, má záujem na zvyšovaní pôrodnosti. Pre tento ciel bol v poslednom čase prijatý celý rad populačných opatrení. Mnohé z nich sme prerokúvali i vo výbore pre sociálnu politiku.

Je teda celkom prirodzené, že spolu s vývojom pôrodnosti náš štát dbá i na to, aby deti dostali všetko, čo potrebujú pre svoj zdravý vývoj. Ak túto požiadavku nemôže plniť vlastná rodina, hľadajú sa cesty, ako deťom rodinnú starostlivosť čo najlepšie nahradiť. Tomuto zámeru má napomôcť i zákon o pestúnskej starostlivosti. Podľa navrhovaného zákona na pestúna prechádzajú práva a povinnosti, ktoré inak zákon o rodine ukladá vlastným rodičom.

Základnou úlohou pestúna je pôsobiť na citový, rozumový a mravný vývoj detí v duchu zásad morálky socialistickej spoločnosti. Spoločnosť tak prostredníctvom súdu zveruje do rúk pestúnov vskutku najcennejšie hodnoty, aké má - zveruje im výchovu detí. Významu tejto úlohy by mal zodpovedať i riadny výber pestúnov. Veď sa do ich rúk nezverujú len hocaké hodnoty!

Musíme mať záruku, že výchovné úsilie sa zameriava na to, aby deti, ktoré sú im zverené, získavali stále širšie a hlbšie vzdelanie, aby do ich vedomia a správania premietli také morálne zásady, ako je socialistické vlastenectvo a internacionalizmus, úcta k práci druhých, osobná skromnosť, čestnosť, obetavosť a pod.

Preto bude tak mnoho záležať na práci národných výborov, ktorým zákon zveruje úlohu vyberať pestúnov. Za pestúnov by mali národné výbory navrhovať občanov, ktorí spôsobom svojho života i života svojej rodiny poskytujú záruku, že zverené dieťa budú vychovávať v jeho prospech a v záujme socialistickej spoločnosti.

Národným výborom sa tak ukladajú nové zodpovedné úlohy. Na ich dobrej a zodpovednej práci bude totiž veľa záležať, aby zákon o pestúnskej starostlivosti splnil svoj účel, a to zabezpečiť riadnu výchovu zverených detí v dobrom rodinnom prostredí.

Národné výbory musia tiež dbať o vhodný výber detí do pestúnskej starostlivosti. Ako sa už o tom hovorilo, má tento nový inštitút rozšíriť okruh detí, ktorým sa poskytne rodinná starostlivosť. To znamená, že na pestúnsku starostlivosť budú vhodné predovšetkým deti, ktoré nie sú spôsobilé na osvojenie buď pre prekážky právne alebo zdravotné, príp. deti, o osvojení ktorých nie je z rôznych príčin už dlhší čas záujem, alebo pôjde o deti staršie, u ktorých by už nemohol vzniknúť vzťah medzi dieťaťom a osvojiteľom ako medzi rodičom a vlastným dieťaťom.

Výberom vhodných pestúnov a detí práca národných výborov nekončí, ale vlastne len začne, lebo ešte významnejšou trvalou úlohou národného výboru bude dohľad nad výkonom pestúnskej starostlivosti. Túto stránku práce národného výboru, uloženú priamo zákonom, rozhodne nie je možné podceniť.