Medziročné prírastky neinvestičných výdavkov na kultúrne a sociálne opatrenia svedčia o pozornosti, akú naša socialistická spoločnosť tejto oblasti venuje.

Oproti roku 1971 sa v roku 1972 neinvestičné výdavky na kultúrne a sociálne opatrenia zvýšili o 5,44 mld Kčs, t.j. o 7,1% a dosiahli takmer 82,5 mld Kčs. Rozpočet sa však pritom splnil len na 97,6%. Nižšie čerpanie celkovej plánovanej sumy ovplyvnil predovšetkým výrazný pokles nemocnosti v minulom roku. V roku 1972 sme zaznamenali najnižšiu nemocnosť v povojnových rokoch. Nižšie čerpanie týchto výdavkov ovplyvnil tiež nižší počet dôchodcov, ktorí oproti pôvodným predpokladom zostávajú v aktívnom pracovnom pomere i po nadobudnutí nároku na dôchodok.

Celkove sa výdavky na sociálne zabezpečenie oproti predošlému roku zvýšili o 7,2%. Ešte rýchlejšie rástli výdavky na ostatných úsekoch spoločenskej spotreby - na školstvo o 8,3%, na zdravotníctvo o 9,5% a na kultúru o 12,4%.

V oblasti školstva sa realizovala platová úprava učiteľov na školách lI. cyklu, vysoké sumy boli venované na údržbu škôl, úpravu štipendií a na nákup nových učebných pomôcek. Rast výdavkov na školstvo je najvyšší v posledných troch rokoch, čo súvisí s postupnou realizácou hlavných úloh v tejto oblasti. Pozornosť sa venuje prehlbovaniu starostlivosti o deti zamestaných matiek, vytvára sa lepšie prostredie pre výchovu detí v školách a školských zariadeniach. Celkove sa v minulom roku na školstvo vynaložilo 14,58 mld Kčs.

Neinvestičné výdavky na zdravotníctvo dosiahli celoštátne výšku 12,85 mld Kčs a boli prekročené o 0,08 mld Kčs. Výdavky boli ovplyvnené rastom plánovaných výkonov. Počet lôžok v nemocniciach všetkých typov v ČSSR sa oproti roku 1971 zvýšil o 856 lôžok. Na 10.000 obyvateľov pripadá teraz v ČSR 85,8 lôžka a v SSR 65,2 lôžka. Priemerné počty lékarskych miest v ambulantnej službe vzrástli oproti roku 1971 za ČSSR o 547 lekárskych miest. Na 10.000 obyvateľov teraz pripadá v ČSR 13,6 a v SSR 12,4 lekárskych miest. Tieto ukazovatele stavajú ČSSR na jedno z popredných miest na svete.

Výdavky na lieky dosiahli sumu takmer 2 mld Kčs a v porovnaní s rokom 1971 sa zvýšili o 7,0%. Rast výdavkov na lieky ovplyvnilo predovšetkým používanie účinnejších a moderných liečiv, najmä v dôsledku uplatňovania progresívnejších liečebných metód.

Neinvestičné výdavky na kultúru boli celoštátne prekročené o 3,4%. V raste týchto výdavkov sa odráža predovšetkým zvýšená starostlivosť o kultúrno-historické pamiatky a postupná realizácia kultúrnej politiky s podporou spoločenskej angažovanosti v tejto oblasti, dôležitej pre formovanie socialistického vedomia spojeného s rastom kultúrnej úrovne nášho ľudu.

Na bytové hospodárstvo a bytovú výstavbu sa zo štátnych rozpočtov a rozpočtov národných výborov v roku 1972 vyplatilo celoštátne 16,61 mld Kčs, z toho úhrada straty bytového hospodárstva predstavovala 2,5 mld Kčs v dôsledku zvýšenej potreby na údržbu a opravy bytového fondu.

Rast životnej úrovne, ktorý vychádza z celkového priaznivého vývoja národného hospodárstva, sa odráža i v príjmoch a výdavkoch obyvateľstva, kde pokračoval dynamický rozvoj tak ako v predošlých rokoch. Príjmy obyvateľstva vzrástli v roku 1972 o 5,9% a výdavky o 5,4%. I v roku 1972 trval teda mierny predstih príjmov pred výdavkami, i keď sa do určitej miery spomalil. Vklady obyvateľstva vzrástli o 11,8 mld Kčs a dosiahli 86,2 mld Kčs. Stály rast vkladov je veľmi pozitívnym javom tak z ekonomického, ako aj z politického hľadiska. Vyjadruje dôveru občanov k našej mene a k celému nášmu hospodárskemu vývoju a súčasne je i významným zdrojom úverového fondu. Celková výška vkladov a obeživa u nás je primeraná tak z hľadiska celkových príjmov obyvateľstva, ako aj z hľadiska možnosti ich realizácie.

Na vklady a ich prírastok nemožno sa dívať len ako na nerealizovanú kúpnu silu. Podľa orientačných poznatkov sporiteľní prevažná väčšina vkladov má konkrétne určenie - asi 38% je určené na bytovú výstavbu, 24% na nákup motorových vozidiel a iného priemyslového spotrebného tovaru a zostávajúcich 38% sú finančné rezervy a úspory napr. na dovolenku a pod.

Celkové pozitívne tendencie, ktoré prevládali v roku 1972 vo finančnom hospodárení, mali rozhodujúci vplyv i na plnenie federálneho rozpočtu. Jeho príjmy dosiahli 115,85 mld Kčs, t.j. 60% príjmov všetkých štátnych rozpočtov a boli splnené na 98%. Jeho vlastné výdavky. t.j. bez dotácií do štátnych rozpočtov republík, činili 41,51 mld Kčs, takže boli čerpané na 92%. Do štátnych rozpočtov republík boli poskytnuté dotácie v celkovej výške 71,02 mld Kčs, z toho do ČSR 39,20 mld Kčs a do SSR 31,82 mld Kčs. Dotácie z federálneho rozpočtu do štátnych rozpočtov republík boli poskytnuté vo výške, ktorá zodpovedala potrebám ich plánovaného sociálnoekonomického rozvoja.

V roku 1972 bol ďalej posilnený a prehĺbený ekonomický vplyv federálneho rozpočtu v procese plánovitého riadenia nášho národného hospodárstva.

Príjmy rozpočtov národných výborov vrátane dotácií a subvencií zo štátnych rozpočtov republík dosiahli sumu 77,76 mld Kčs a boli prekročené o 10,7%. Ich výdavky činili 74,25 mld Kčs, čo je o 5,7% viac oproti plánu. Plánované nesubvencované výdavky boli celoštátne prekročené o 5,7 mld Kčs, zatiaľ čo subvencované výdavky neboli čerpané vo výške 1,7 mld Kčs.

Vážený súdruh predseda, vážené súdružky a súdruhovia poslanci, zo zhodnotenia finančného hospodárenia a výsledkov štátneho rozpočtu za rok 1972 vyplýva, že sme dosiahli vcelku dobré výsledky. Svedčí o tom i priaznivý vývoj finančného hospodárenia od začiatku tohto roku.

Za prvé štyri mesiace tohto roku rástla tvorba hmotných zdrojov rýchlejšie, než ukladá plán. Hrubá výroba vzrástla o 6,8%, objem stavebných prác vzrástol o 6,0%. Produktivita práce kryje pritom v priemysle prírastok výroby z 90%.

Materiálové náklady rastú pomalšie než výkony, Ich podiel na 1,- Kčs výkonu bol 66,44 hal. a oproti rovnakému obdobiu minulého roku sa znížil o 0,19 hal. a je nižší než stanoví ročný plán. Podobne sa vyvíjajú tiež mzdové a finančné náklady, takže je možné konštatovať, že tendencia zefektívňovania výroby a celého nášho národného hospodárstva v tomto roku pokračuje. Zisk vzrástol oproti minulému roku o 10,7%, t.j. o 2,6 mld Kčs.

V oblasti investícií sa v porovnaní s minulým rokom spomalil rast stavebných prác a zrýchlili sa dodávky strojov a zariadení. V bytovej výstavbe sa dokončilo cez 21,5 tis. bytov, čo je takmer o 4 tisíce bytov viac než za rovnaké obdobie minulého roku.

Štátny plán a štátny rozpočet sa od začiatku tohto roku úspešne plní. Ak vývoj nášho národného hospodárstva v prvej polovici tohto roku hodnotíme v súvislosti s predošlými dvomi rokmi piatej päťročnice, dovoľujú nám dosiahnuté výsledky a stav prác na pláne a rozpočte na rok 1974 konštatovať, že piata päťročnica je naším najlepšie plneným päťročným plánom. To nás však súčasne zaväzuje, aby sme zvýšenou náročnosťou a úsilím odhaľovali ďalšie rezervy a riešili existujúce problémy a tak sústavne vytvárali podmienky pre úspešné splnenie a prekročenie úloh celej našej piatej päťročnice.

Úspešné plnenie našich úloh prispieva svojím dielom k úspechom celého nášho socialistického spoločenstva, na čele ktorého stojí Zväz sovietskych socialistických republík a vytvára lepšie predpoklady k úspešnej realizácii Komplexného programu krajín Rady vzájomnej hospodárskej pomoci.

Úspechy nášho spoločenstva a predovšetkým mierová iniciatíva Zväzu sovietskych socialistických republík získava neustále viac a viac ľudí na svete pre vec socializmu a mieru.

Vážený súdruh predseda, vážené súdružky a súdruhovia poslanci, v mene vlády Československej socialistickej republiky navrhujem, aby Federálne zhromaždenie po prerokovaní predložený návrh štátneho záverečného účtu za rok 1972 schválilo.

Předseda FS A. Indra: Děkuji ministru Rohlíčkovi za výklad k vládnímu návrhu. Výbory Sněmovny národů pověřily přednesením jejich společné zpravodajské správy předsedu výboru pro plán a rozpočet ing. Drahoslava Křenka. Prosím, aby se ujal slova.

Zpravodaj poslanec SN ing. D. Křenek: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, po dohodě se zpravodajem výborů Sněmovny lidu, poslancem ing. Belko, která se opírá o skutečnost, že státní závěrečný účet federace za rok 1972 byl projednáván ve společných schůzích výborů obou sněmoven a dále v zájmu toho, aby naše zprávy se nepřekrývaly, bych chtěl ve své zprávě podat informaci o tom, jak se výbory sněmoven připravovaly na toto projednání a s jakými poznatky a závěry probíhalo jednání výborů o té části státního závěrečného účtu federace za rok 1972, která se týká výsledků dosažených v jednotlivých kapitolách ústředních orgánů státní správy federace.

Přístup výborů k jejich projednání byl určen shodným usnesením předsednictev sněmoven, přijatým dne 17. dubna 1973, které stanovilo celkový postup při projednávání návrhu státního závěrečného účtu federace za rok 1972 v orgánech sněmovny.

Tento postup výborům ukládal, aby u celkem 29 kapitol ústředních orgánů státní správy federace, přikázaných k projednání jednotlivým výborům podle jejich pracovní a zájmové sféry posoudily, a to na podkladě předložených materiálů, zpráv svých zpravodajů a s přihlédnutím k vybraným statistickým údajům, jak byly plněny plánované úkoly každého orgánu a realizovány s nimi spojené záměry, jaký byl podíl orgánů a jeho organizací na tvorbě a užití vytvořených zdrojů. Dále, aby zvážily míru vynaložených přitom prostředků a vyslovily se k úrovni řídící a hospodářské činnosti orgánů a organizací na jeho rozpočet napojených a aby závěry svého hodnocení vyjádřily v usnesení ke kapitole.

Třeba především konstatovat, že výbory přijaly s povděkem skutečnost, že celková úroveň zpracování a pojetí státního závěrečného účtu v jednotlivých kapitolách se zvýšila. Pozornost věnovaná závěrečnému účtu zejména v kapitolách ministerstev zahraničních věcí, zahraničního obchodu, práce a sociálních věcí, financí, jakož i pozornost věnovaná mu na úseku Čs. akademie věd a Úřadu pro normalizaci a měření si zasluhuje, aby z tohoto místa byla zvlášť oceněna.

Až na menší výjimky byly v kapitolách závěrečného účtu ústředních orgánů státní správy federace dodrženy požadavky, vytyčené federálním ministerstvem financí a předběžně projednané s našimi orgány. To napomohlo k tomu, aby jednotlivé kapitoly poskytovaly svým pojetím a obsahem podrobnější obraz o plnění poslání a o způsobu realizace důležitých úkolů příslušných ústředních orgánů státní správy federace a také o celkové úrovni jejich řídící a kontrolní činnosti, o způsobu jejich hospodaření z hlediska dodržování požadavku státní plánovací a finanční kázně a také o jejich úspěších i jejich problémech.

K ucelenějšímu poznání způsobu práce těchto orgánů, k poznání rozsahu její problematiky a možností jejího řešení přispěly výborům též výsledky tzv. poslaneckých průzkumů. Zvlášť byly ve výborech kladně oceněny ty případy, kdy podané jim zprávy v souladu s obecně platnými principy provádění rozborů a závěrečného hodnocení obsahovaly též závěry, vyplývající z něho pro běžný rozpočtový rok, volbu přijatých opatření a zamýšlený způsob jejich realizace.

V tom třeba spatřovat nesporné klady a přínos úsilí o prohloubení hodnocení spojeného se státním závěrečným účtem a s jeho schválením ústavními orgány. Znovu se při něm potvrdilo, že plnění státního rozpočtu v jeho souhrnu, i v jeho dílčí struktuře není tak, jak se odráží v údajích státního závěrečného účtu záležitostí čistě finanční, či zúčtovací. Ukázalo se, že spolu s údaji z oblasti sociálně ekonomických informací je poměrně výstižným obrazem plnění politicko-hospodářských záměrů vyjádřených v plánech a že je též obrazem výsledků a účinnosti řídící práce.

V tomto smyslu se výbory seznámily při projednávání jednotlivých kapitol ústředních orgánů státní správy federace s celou řadou pozitivních výsledků, dosažených těmito orgány v plnění stanovených úkolů roku 1972 a posoudily, jak se v nich a ve způsobech realizace odráží v rámci závěrů vytyčených pro příslušný úsek, oblast či odvětví na XIV. sjezdu KSČ, zejména úsilí soustřeďované ke klíčovým otázkám dalšího rozvoje a ke zvyšování úrovně řídící práce.

Výbory se přitom přesvědčily, že ekonomickým problémům a zvláště pak změnám ve prospěch intenzívních faktorů růstu a dosažení větší efektivnosti práce je věnována zvýšená pozornost, že v jednotlivých orgánech byla postupně připravována a jsou realizována zejména opatření, týkající se otázek racionalizace a realizace jejich programů. Dále opatření, vycházející z potřeb a úkolů integrace. Jmenovitě též opatření, sledující dosáhnout vyšší účinnosti řízení v oblasti investiční výstavby a v uplatňování poznatků vědy a výzkumu ve společenské praxi, resp. opatření, přijatá k optimalizaci cest informací a ke zvyšování politické a odborné úrovně pracovníků řídících složek.

Jednotlivé výbory posoudily při této příležitosti, jak byla plněna jejich doporučení k některým otázkám, tlumočená při předchozích zasedáních výborů. Přesvědčily se dále o tom, že ve většině ústředních orgánů státní správy federace provedly orgány federálního ministerstva financí revize finančního hospodaření, že v řadě důležitých oblastí byly provedeny revize finančního hospodářství a kontroly Výborem lidové kontroly ČSSR.

Státní rozpočet federace na rok 1972 předpokládal ve své části, týkající se kapitol ústředních orgánů státní správy federace, že v souhrnu dosáhnou plánované příjmy těchto orgánů celkem 118,7 mld Kčs a plánované výdaje /bez dotací ze státního rozpočtu federace do státních rozpočtů republik/ 45,3 mld Kčs.

Skutečnost je taková, že celkové příjmy v této části dosáhly u příslušných organizací jen 115,8 mld Kčs, tj. méně o 2,5%, ale naproti tomu zmíněné výdaje dosáhly jen 41,5 mld Kčs, což znamená, že byly menší o 8,5%.

Na základě podrobnějších údajů o struktuře těchto výsledků, dosažených v plnění kapitol ústředních orgánů státní správy federace mohly výbory konstatovat, že ve svých hlavních rysech a směrech odpovídalo plnění rozpočtových úkolů a způsob hospodaření ústředních orgánů státní správy federace jednak potřebám vyjádřeným v záměrech vytyčených pro rok 1972, jednak podmínkám, za nichž v minulém roce probíhalo plnění hmotných úkolů státního plánu a tvorba hmotných a finančních zdrojů.

Výsledky rozpočtového hospodaření v těchto kapitolách lze proto označit za celkově příznivé. Svůj díl na nich mají výsledky docílené v prohloubení soustavy řízení a v uplatňování systémových opatření, a výsledky úsilí o zvyšování efektivnosti výroby, služeb a prací při plnění jednotlivých plánovacích i mimořádných úkolů, podporované rozvojem iniciativy pracovníků a jejich socialistickými závazky.

V rámci rozpravy k jednotlivým kapitolám, oceňující dosažená pozitiva, se objevily i některé dílčí poznatky a skutečnosti, které se staly předmětem připomínek jednotlivých výborů.

Týkaly se především skutečnosti, že některé druhy docilovaných úspor nebyly úsporami žádoucími, jako např. úspory v nákladech určených na opravy a udržování základních prostředků, či náklady spojené s přípravou investic. Poukazováno bylo též na úspory, které ještě vznikají z neúplného stavu pracovníků při postupném naplňování příslušných útvarů, resp. že v některých kapitolách nebyly v souvislosti s tímto stavem, popř. s odložením akcí na pozdější dobu, čerpány prostředky rezervované na školení.

Poukázáno bylo též na to, že v některých kapitolách nebyly plně vyčerpány prostředky určené na investiční prostředky, a to zejména v důsledku opožděného plnění investičních záměrů, či včasného nevyjasnění požadavků na technickou a stavební připravenost.

Kriticky bylo poukázáno též na to, že podobně jako v předchozích letech, nebyly ani v roce 1972 v řadě případů plně čerpány prostředky určené na rozvoj vědy a techniky. Stalo se tak v některých případech pod vlivem odkázání vědecko-výzkumné základny na spolupráci externích dodavatelů a řešitelů, i vlivem toho, že u některých složek v této základně byly úkoly koordinace a integrace úkolů zabezpečeny převážně jen formálně. Zčásti mělo na neúplném čerpání těchto prostředků svůj podíl i určité nadhodnocení úkolů, do plánu vkládaných.