Jsem si vědom toho, že podobným způsobem pracují i jiní investoři, že tedy neobjevuji nic nového. Nechci také navodit zdání, že volám po živelnosti při zajišťování rozsáhlých akcí. Naopak, volám po kázni, po cílevědomé organizátorské práci, po dokonalých projektech, včasné přípravě a maximální hospodárnosti, ale také po tom, abychom dovedli získat a nadchnout lidi pro naše plány, a tím také zajistit splnění stranických usnesení v investiční výstavbě, abychom zvýšeným úsilím co nejširšího okruhu občanů docílili toho, na co nám současné síly nestačí, aby se z lidí, kteří odpovídají za splnění investičních záměrů, stali nadšení organizátoři, kteří si budou vědomi významu staveb, které zajišťují, aby bylo méně arbitrážních sporů a více iniciativy.

V obecné rovině mnohdy hovoříme o tom že se zbytečně mnoho staví, že by se mělo více využívat toho, co jsme už vybudovali. To jsou bezesporu správné názory. Ale, soudružky a soudruzi, my přece budujeme socialistické hospodářství, které má před sebou veliké cíle a tedy i úkoly, které musíme investiční výstavbou zajišťovat. A to nelze bez rozvinuté základny, která by v krátké době tyto úkoly zabezpečila.

Myslím, že by bylo správné, aby se investiční výstavba, její plynulé zabezpečování a včasné uvádění vybudovaných děl do užívání stala ukazatelem číslo 1 pro každého řídícího pracovníka a každého funkcionáře. Investiční výstavbu bychom měli považovat za nejpřednější úkol v národním hospodářství. Jedině tak můžeme vyškrtnout z našeho života pojem "zaostáváme, nedocenili jsme" apod.

Já pevně věřím, že naše socialistické zřízení, které dnes a denně prokazuje svoji životaschopnost a které již vyřešilo nejeden veliký a náročný úkol, vyřeší i tento problém, o kterém jsem hovořil.

Měli bychom si vzít k srdci a do naší práce proměnit zkušenosti, které nám ve svých komentářích nabízí státní závěrečný účet za rok 1972. S přesvědčením, že se tak stane, budu také já hlasovat pro jeho schválení.

Předsedající místopředseda FS prof. dr. D. Hanes: Ďakujem poslancovi Hudečkovi. Hovoriť bude poslankyňa Zlatuša Jandečková, pripraví sa poslanec Ladislav Kopřiva.

Poslankyně SL Z. Jandečková: Vážené soudružky a soudruzi, dovolte, abych u příležitosti projednávání státního závěrečného účtu v krátkosti pohovořila k problematice využívání fondů kulturních a sociálních potřeb z hlediska jejich správného využití i z hlediska povinnosti podniků financovat určitá zařízení podnikové společenské spotřeby z podnikových zdrojů. Do těchto podnikových zařízení, ve kterých se realizuje péče o pracovníky, se zahrnuje zejména péče o závodní kulturní zařízení, závodní rekreace, dále pak zdravotní, dětská, vzdělávací a učňovská zařízení, jakož i závodní stravování. Financování všech těchto zařízení bylo v průběhu doby podle potřeby, jak nám praxe ukázala, několikrát upravováno. Původní vyhláška č. 48/1967 Sb. nebyla některými podniky, jak sami z několika případů poznáte, správně chápána, a byla proto pro rok 1972 nově upravena vyhláškou č. 162/1971 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, vydanou ministerstvem financí a Ústřední radou odborů.

Tím byly převážně odstraněny některé nedostatky praxe jak v oblasti zdrojů /mám na mysli příděly do fondů/, tak v oblasti užití, neboť touto vyhláškou došlo nejen k ucelené úpravě na tomto úseku, ale i ke zjednodušení roztříštěné právní úpravy. Vyhláška č. 90/1972 Sb. zajišťuje, aby výdaje vynakládané na jednotlivá zařízení podnikové společenské spotřeby byly úměrné, přiměřené významu těchto zařízení pro pracující i pro jejich rodinné příslušníky. Jak ve tvorbě, tak i v používání prostředků fondu jsou v nové vyhlášce zakotveny proti předcházejícím předpisům změny, ze kterých přímo vyplývá, jak správně a spravedlivě těchto prostředků využívat.

Fondy na kulturní a sociální potřeby nejsou totiž zanedbatelné, neboť v roce 1972 činily zdroje rozpočtových a příspěvkových organizací řízených národními výbory částku 1270 miliónů Kčs. Stav fondu k 1.1.1972 včetně převodů, týkající se minulého roku činil

Základní příspěvek v obou našich republikách činil 169 mil. Kčs, podíl z vlastních rozpočtových úspor téměř 18 mil. Kčs, podíl z příjmů nad schválený rozpočet 21 mil. Kčs. Všechny zdroje, včetně vrácených splátek na půjčky, příspěvky z fondu rezerv a rozvoje činily v roce 1972 1 270 688 000 Kčs. Z toho bylo čerpáno - pro vaši informaci - na závodní stravování 33,5 mil. Kčs, na sociální a zdravotní účely přes 9 mil. Kčs, na závodní rekreace 38,5 mil. Kčs, na dětské rekreace 21 mil. Kčs. na tělovýchovné účely 6,5 mil. Kčs. Na zahraniční rekreace a zájezdy bylo čerpáno 44,5 mil. Kčs. Nad tím je třeba se zamyslet.

Příspěvky na bytovou výstavbu činily 13,5 mil. Kčs, půjčky na bytovou výstavbu téměř 95 mil. Kčs. Na organizační a kulturně výchovnou činnost bylo vynaloženo 67 mil. Kčs, což je jistě správné, protože je třeba tuto kulturně výchovnou činnost dále rozvíjet.

Na nepeněžních odměnách bylo čerpáno 19 mil. Kčs, na peněžních odměnách téměř 104 mil. Kčs. Použito bylo celkem 589 328 tis. Kčs, z toho na investice 10,5 mil. Kčs.

Stav ke konci roku činil 681 360 000 Kčs.

Peněžní odměny z fondu kulturních a sociálních potřeb z výsledků hospodaření se již od roku 1972 nevyplácejí, což je jistě správné, neboť - jak jste jistě dávali pozor - tvořily částku 104 mil. Kčs.

Zdroje ve sféře hospodářských organizací činily 5,5 mld Kčs, takže k dispozici byla ve fondech částka dosti značná, která činila celkem 6,354 mld Kčs.

Jak je patrno z přehledu, snížily se koncem roku podstatně prostředky čerpání fondu kulturních a sociálních potřeb, a bylo by třeba, aby se podniky orientovaly na dlouhodobou koncepci z hlediska předpokládané formy zdrojů a důkladně zvažovaly čerpání těchto fondů.

Převážný počet organizací zajišťoval dříve péči o pracující bez hlubších rozborů, a proto prostředky vynakládané z fondu kulturních a sociálních potřeb ne vždy správně řešily nejdůležitější zájmy a sociální problémy všech pracovníků. Jak je patrno z přehledu, který jsem uvedla, zaměřovaly se často prostředky na osobní spotřebu, což vyvolávalo u většiny pracovníků oprávněnou kritiku.

Je třeba, aby se prostředků fondu více využívalo a preferovalo k politickovýchovným a kulturním účelům. Mám na mysli uskutečňování tuzemských zájezdů, o kterých plně rozhoduje členská schůze základní organizace ROH bez jakéhokoliv omezení. Také je třeba se zaměřit na spolupráci se Svazem čs.-sovětského přátelství a prohlubovat tak u našich pracujících, a hlavně u mládeže, zdravé sebevědomí, že jsme socialistickým státem, který všem poctivě pracujícím bez rozdílu zajišťuje nejen právo na práci, ale i na kulturní vyžití. Je nám velmi líto, když se setkáváme s mladými lidmi, kteří hovoří o tom, jaké to bylo na rekreaci v cizině, ale přitom naši zemi, kterou obdivují všichni cizinci, kteří k nám přijedou, ani pořádně neznají.

Pokládáme proto za správné, že v nové vyhlášce je kladen důraz na společenskou povahu při využívání prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, že má sloužit kolektivním potřebám našich pracujících a přiznává také zvýšenou pravomoc odborovým orgánům.

Nezapomínáme ani na důchodce, bývalé zaměstnance podniků, kteří si také za svou práci zaslouží používat podle možností výhod plynoucích z fondu kulturních a sociálních potřeb.

Fondu lze také výhodně používat při výstavbě a vybavení hromadných ubytoven. Tato forma bytové výstavby nebyla dosud zcela využívána, i když je podporována zákonnými úlevami, tj. 50% odpočitatelnou položkou podle § 6, odst. 2, písm. d/. Bylo by třeba, aby podniky a organizace pomohly plnit závěry XIV. sjezdu strany také tím, že z fondu kulturních a sociálních potřeb podstatně zvýší kvótu na stavbu závodních mateřských škol a jeslí oproti zahraničním zájezdům a rekreacím, kde namnoze docházelo k porušování finanční kázně. Hovořím o tom proto, že v roce 1972 bylo pro tyto účely čerpáno o 48 mil. Kčs více než v roce 1971. Naopak se zase jevil pokles čerpání fondu za zdravotnické potřeby. Např. v roce 1971 bylo čerpáno na zdravotní potřeby 81,5 mil. Kčs, kdežto v roce 1972 pouze 37,5 mil. Kčs.

Uspokojivě se čerpaly v roce 1972 prostředky k bytovým účelům, jak jsem již v přehledu konstatovala. Není však možné, aby některé organizace poskytovaly půjčky k bytovým účelům ze zisku závodního stravování a uváděly, že v dočasné době nepotřebují provádět ani investice, rekonstrukce či modernizaci prostředí, neboť v rámci hygienické, zdravotní a estetické výchovy pracujících je nám těchto úprav stále zapotřebí.

Některé závody, které vykazují vysoké zůstatky ve fondu rezerv, poskytují svým zaměstnancům vysoké příspěvky stavebnímu bytovému družstvu, a to až do výše 100 tisíc korun na jednu bytovou jednotku. Děje se to za účelem stabilizace kádrů, kde se jeví trvalý nedostatek pracovních sil a kde si vypomáháme převážně pracovnicemi z Polska /např. Drůbežnictví Xaverov/.

Podle získaných zkušeností bude správné zachovat dosavadní principy pro tvorbu kulturních a sociálních potřeb, tzn. nejnižší příděl do fondu 0,8%, a ponechat i nadále fond nárokový, což znamená, že fond kulturních a sociálních potřeb bude možno zvýšit až na hranici 2%. Vázat potom jako dosud na splnění stanovených kvalitativních ukazatelů. V praxi důsledně dodržovat zásady rozdělování fondů kulturních a sociálních potřeb ve všech organizacích.

Cílem tohoto opatření a nově vydané vyhlášky je prohloubit a spojit tvorbu kulturních a sociálních potřeb s plněním rozhodujících kvalitativních ukazatelů a vytvořit z fondu činitele, který bude zainteresovávat kolektivy pracovníků na jejich plnění.

Předsedající místopředseda FS prof. dr. D. Hanes: Ďakujem poslankyni Jandečkovej. Ako ďalší hovorí posledný poslanec, prihlásený do rozpravy, Ladislav Kopřiva. Prosím, aby sa ujal slova.

Poslanec SN L. Kopřiva: Vážené Federální shromáždění, v každém sestavení rozpočtových předpokladů a návrhů a v každém posouzení výsledku jejich plnění nás poslance vždy zajímají a spolu s námi i občany v našich volebních obvodech, výdaje vynaložené na oblast státní správy. Je to celkem přirozené, protože všichni si společně přejeme, aby náklady byly úměrné úkolům, které jsou kladeny na státní správu, a to v měřítku, které je ovlivňováno úkoly novými nebo i úkoly, které již státní správě odpadly. Pochopitelně si přitom přejeme, aby v jejich vývojovém trendu se neodráželo jenom úsilí udržet jejich vývoj v těchto žádoucích proporcích, ale aby se do nich promítaly výsledky plnění opatření, která jsou prováděna podle přijatých programů racionalizace. V zásadě pak si přejeme, aby jejich případně nutný růst zůstával svým tempem vždy pod úrovní tempa ekonomického rozvoje, aby se v této pětiletce důsledně naplňovalo usnesení vlády č. 291 z roku 1970 o nezvyšování neinvestičních výdajů na správu s výjimkou schváleného mzdového nárůstu, organizačních změn a nových úkolů schválených vládami.

Při hodnocení výsledků dosažených v roce 1972 na tomto úseku můžeme především konstatovat s určitým uspokojením, že v oblasti všech tří centrálních rozpočtů byly výdaje rozpočtované na správu plněny s určitým úsporným výsledkem. Dá se to říci především na základě té skutečnosti, že celkově rozpočtované náklady byly v roce 1972 čerpány jen na 91% z rozpočtované částky zhruba 2 mld Kčs, respektive, že míra celkového čerpání výdajů na správu se pohybovala ve sféře federální správy i správy obou republik přibližně na stejné výši. Obdobně můžeme s uspokojením konstatovat, že v jejich rámci byly neinvestiční výdaje na správu čerpány v úhrnu za ČSSR jen na 88,8%.

V dílčím pohledu na oblast investičních výdajů byly sice rozpočtované výdaje ve sféře federace překročeny o 9%, ve SSR o 15%, avšak překročení investičních výdajů bylo řádně kryto rozpočtovými opatřeními příslušných ministerstev financí a mělo, jak jsme byli o tom informováni, objektivní charakter.

V pohledu na výši neinvestičních výdajů je jistě pozoruhodné, že v žádné z položek dílčího seskupení těchto nákladů nedošlo, a to ani u jednoho ze všech tří centrálních rozpočtů, k překročení rozpočtovaných částek, tj. k jejich čerpání na 100%, a že úspory byly docíleny jak v oblasti nákladů mzdových, tak i věcných. Tak např. mzdové prostředky byly čerpány jen na 95%, materiálové výdaje jen na 90%, služby a výdaje nevýrobní povahy jen na 81% a výdaje na cestovné a na ostatní výplaty fyzickým osobám dokonce jen na 77%.

Úspory, které byly dosaženy na mzdových prostředcích, souvisejí zčásti s nezabezpečením plánovaného počtu pracovníků v jednotlivých orgánech státní správy, dále s plněním usnesení federální vlády č.358/1971, které snížilo plánované mzdové prostředky o 0,4%.

Na úspory docílené v ostatních výdajových položkách měla vliv jednak opatření přijatá v oblasti materiálových výdajů, jednak poměrně značný pokles výdajů na služby a výdaje nevýrobní povahy. Na druhé straně však také i neplnění některých úkolů, k jejichž realizaci - jak nám ukázal pohled do některých kapitol ústředních orgánů - bud vůbec nedošlo, nebo které byly z různých příčin zčásti nebo úplně odsunuty až na další období, což jistě není pozitivním jevem.

Z hlediska opatření, která byla přijata v oblasti týkající se úspor na cestovném po roce 1973, třeba zvláště zhodnotit, že v jejich souvislosti nebyly v roce 1972 ve státní správě zaznamenány náběhy, které by efekt tohoto opatření v roce 1973 snižovaly.

Poněkud jiný celkový obrázek poskytuje naopak míra čerpání neinvestičních výdajů na správu ve sféře národních výborů. Tam totiž došlo, a to jak v oblasti mzdových prostředků, tak i u věcných výdajů, k překročení rozpočtových předpokladů, a to celkově o 9,4%. Podle jednotlivých republik v ČSR o 8% a v SSR o 12%. Celkově toto překročení představuje cca 198 mil. Kčs, z toho pak v oblasti neinvestičních výdajů 182 mil. Kčs. Bližší pohled na překročení mzdových prostředků o 8,4%, resp. nominálně o 111 mil. Kčs, ukazuje, že se stalo v důsledku úprav plánu práce v průběhu roku 1972 a také na základě vládami republik schválených úprav odměn funkcionářům a mimořádných odměn funkcionářům a pracovníkům národních výborů.

Podstatně, a to celkově o 14,9%. z toho pak v SSR o 21%, byly překročeny výdaje věcného charakteru. Ani v oblasti národních výborů nedošlo k překročení výdajů na cestovné a tzv. ostatní výplaty fyzickým osobám. Těžištěm překročení věcných výdajů je tentokrát oblast materiálových nákladů a zejména na služby a výdaje nevýrobní povahy. Vysvětlení třeba hledat v tom, že rok 1972 byl po listopadových volbách 1971 obdobím spojeným s příchodem řady nových funkcionářů. Tím vznikla i potřeba různých úprav a vybavení pracovišť orgánů, potřeba modernizace jejich spojení a dopravy i zvýšená pozornost údržbě úředních budov; všechny tyto akce byly podpořeny iniciativními závazky občanů v akcích Z a zařazeny do volebních programů. Můžeme proto mít za to, že i v tomto případě bylo překročení rozpočtu zdůvodněno.

V souhrnném pohledu na výsledky dosažené na výdajích na správu v celé naší rozpočtové soustavě, tj. u všech tří státních rozpočtů a v rozpočtech národních výborů, lze tedy konstatovat, že nebyly v globále překročeny. Možno zaznamenat i určitý efekt opatření sledujících snížení materiálových nákladů a nákladů na cestovné ve státní správě. Je to nepochybně výsledek odpovědného přístupu pracovníků státní správy k plnění tohoto specifického úkolu. Bude ovšem správné, aby pracovníci orgánů státní správy v tomto úsilí dále pokračovali i v průběhu letošního roku, aby ministerstva financí vyvíjela na základě analýz plnění rozpočtů a prověrek tlak na další rozpočtované částky na výdaje orgánů státní správy.

Přesto se domnívám, že to ještě není důvodem, abychom dělali k vývoji nákladů ve státní správě nějaký konečný závěr. To proto, že pro zcela objektivní hodnocení bude třeba u všech orgánů státní správy vytvářet, jak to předpokládají principy brané v úvahu pro racionalizaci státní správy, měřítka, lépe řečeno důkazy o tom, že rozpočtované částky jsou bez rezerv a odpovídají také zásadě přísné hospodárnosti.

Zmiňuji se o tom s vědomím, že naším zájmem vždy bude, aby dosahované úspory byly úsporami skutečnými, které by nepramenily z měkce postaveného rozpočtu. Z dosažených úspor plynou určité podíly do fondů kulturních a sociálních potřeb pracovníků, které v roce 1972 takto získaly v ČSR a SSR značné zdroje a je třeba, aby tyto podíly byly skutečně zasloužené. Bylo by si přát, aby ve sféře státní správy vyjadřovaly co možná nejpřesvědčivěji míru úsilí pracovníků této oblasti na snižování nákladů na správu.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, na základě písemných materiálů a zprávy ministra financí a zvážení všech kladů a záporů doporučuji Federálnímu shromáždění předložený závěrečný účet schválit.