Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, zmyslom nového systému brannej výchovy je prispieť k dosiahnutiu podstatného obratu vo vzťahu obyvateľstva k obrane socialistickej vlasti a zabezpečiť jeho brannú pripravenosť na úrovni súčasných potrieb a požiadaviek.

Krízové roky 1968 - 1969 oslabili vzťah našich občanov k obrane socialistickej vlasti. Narušenie triedneho prístupu k posudzovaniu otázok vojny a mieru, znevažovanie alebo popieranie triednych hľadísk pri hodnotení vnútropolitického aj medzinárodnopolitického vývoja a ďalších dôležitých otázok spoločenského života malo za následok značné rozšírenie pacifických nálad a falošných predstáv o skutočnom charaktere imperializmu. Antisocialistické a pravicovo-oportunistické sily sa orientovali predovšetkým na mládež.

Predpokladali, že zvlášť mladým ľuďom je blízka tendencia pristupovať k hodnoteniu súčasného svetového vývoja z netriednych pozícií. že sa u nich prejavuje sklon k nekritickému pohľadu na západný spôsob života a podceňovanie nebezpečenstva zo strany svetového imperializmu pre mier a pokrok. Stavali na tom, že dnešná mládež nepoznala z vlastných skúseností skutočnú tvár kapitalizmu a neprešla ohňom triedneho boja.

Poučení skúsenosťami, najmä z krízových rokov, usilujeme sa o to, aby sa branná výchova stala neoddeliteľnou súčasťou politickej a ideologickej činnosti KSČ, štátnych orgánov a spoločenských organizácií. Brannú výchovu pokladáme za súčasť komunistickej výchovy občanov. Ona plní svoje úlohy v spojení s ostatnými formami spoločenského pôsobenia pri dotváraní socialistického vedomia a socialistického charakteru občanov, najmä mládeže. Rozvíja predovšetkým branné a vojenské aspekty pri výchove k socialistickému vlastenectvu a proletárskemu internacionalizmu, ako aj uvedomelý vzťah občanov k obrane našej vlasti. V tomto sa odlišuje nové poňatie brannej výchovy od predchádzajúceho, keď sa branná výchova chápala zúžene, často iba ako branný výcvik.

Branná výchova musí vo svojom komplexnom poňatí spájať výchovu a výcvik do jednotného dialektického systému. Určujúcim momentom pre jej nové ponímanie je socialistický charakter nášho štátu, princíp vedúcej úlohy KSČ a tvorivé uplatnenie jej brannej politiky. Pri uskutočňovaní brannej výchovy využívame bohaté skúsenosti z ostatných socialistických štátov, predovšetkým Sovietskeho zväzu.

Uvedené zásady sa premietajú do cieľov a celého obsahu brannej výchovy. Hlavným zmyslom je dosiahnuť, aby sa každý československý občan plne stotožnil s politikou KSČ, aby cítil veľkú zodpovednosť za osud našej socialistickej vlasti, aby bol neustále pripravený postaviť sa na jej obranu a obetavo bojovať za jej slobodu a nezávislosť, za víťazstvo komunizmu. Sme si vedomí toho, že ide o proces utvárania morálnopolitických kvalít a psychických vlastností občanov, nevyhnutných na splnenie najvyššej vlasteneckej úlohy - obrany vlasti - o formovanie uvedomelých postojov k obrane vlasti a celého socialistického tábora, o prípravu mladej generácie aj dospelých občanov na osvojenie si a udržiavanie potrebných branných vedomostí, schopností a návykov.

Branná výchova dôsledne vychádza z marxisticko-leninského učenia. V jej obsahovom zameraní kladieme hlavný dôraz na orientáciu všetkých občanov v základných ideovo-politických otázkach súčasnej epochy a na plné pochopenie vzájomného pomeru triednych síl vo svete. V oveľa väčšej miere musíme vychovávať konkrétne našu mládež - k láske k socialistickej vlasti, ku komunistickej strane ako vedúcej sile našej spoločnosti, k láske k socializmu, k Sovietskemu zväzu a našim spojencom. Na konkrétnych skutečnostiach ju chceme presviedčať o sile a zdrojoch našej obranyschopnosti, presvedčivo ukazovať silu Sovietskeho zväzu a ostatných štátov Varšavskej zmluvy ako rozhodujúceho činiteľa pre zachovanie mieru. Pozitívne politické a morálne hodnoty sa musia rozvíjať na bojových a revolučných tradíciách KSČ, robotníckej triedy, domáceho odboja a našich vojenských jednotiek, ktoré bojovali spoločne so slávnou Sovietskou armádou, aby v predstavách a citoch - zvlášť mladej generácie - vyrastal pravdivý obraz o zápasoch komunistickej strany a pracujúceho ľudu.

Výsledky, ktoré sa v brannej výchove dosahujú, sú cenné aj pre každodenný mierový život a pre pracovnú činnosť. Jednotný systém brannej výchovy otvára široké možnosti pre neustále pôsobenie na všetkých občanov, všetkých vekových a sociálnych kategórií, na mužov i ženy. Ovplyvňuje výchovu v rodine, v škole, v pracovnom procese, v príprave na vojenskú službu, ako aj výchovu dospelého obyvateľstva.

XIV. zjazd strany v tejto súvislosti zdôraznil, že "obrana našej slobody a socialistických vymožeností je trvalou úlohou celej spoločnosti, nielen ozbrojených síl, ale aj všetkých štátnych, spoločenských organizácií a inštitúcií, ktoré zabezpečujú úlohy obrany krajiny komplexne v jednotnom brannom systéme štátu. To plne platí aj pre systém brannej výchovy obyvateľstva. Pre jeho realizáciu má rozhodujúci význak akčná jednota a jednoznačná ideovo-politická socialistická angažovanosť všetkých orgánov a organizácií na podporu realizácie brannej politiky našej strany a štátu.

Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, jedným z opatrení na komplexnú realizáciu nového systému brannej výchovy je právna regulácia vzťahov v tejto oblasti. Zmyslom právnej úpravy je znovu vytvoriť samostatný zákonný podklad, aby sa mohol dosiahnuť ďalší pokrok v chápaní významu a miesta brannej výchovy, v prístupe k jej uskutočňovaniu, v chápaní zodpovednosti za jej výsledky a vo vytváraní potrebných podmienok.

Pre ďalší rozvoj brannej výchovy bude zvlášť významná skutočnosť, že zákon celkom jednoznačne určuje jej ciele, obsah a rozsah, spôsob jej riadenia, práva a povinnosti orgánov, organizácií, ako aj všetkých účastníkov brannej výchovy.

Podľa článku 37 ústavy Československej socialistickej republiky je obrana vlasti a jej socialistického zriadenia vrcholnou povinnosťou a vecou cti každého občana. Účasť občanov na brannej výchove vyplýva z ustanovenia ústavy ČSSR o obrane vlasti, z potreby organizovať úsilie občanov o obranu ČSSR, z ich záujmu o zabezpečenie tejto obrany a zodpovednosti za ňu, z uvedomelosti a odhodlania brániť svoju vlasť. Aktívny a uvedomelý vzťah občana k obrane Československej socialistickej republiky možno dosiahnuť predovšetkým sústavnou, dlhodobou výchovnou a presvedčovacou činnosťou.

Právna úprava riadenia brannej výchovy vychádza zo všeobecne platných princípov o riadení obrany ČSSR, vyjadrených v ústavných zákonoch o československej federácii, o Rade obrany štátu, ďalej v zákone o obrane ČSSR a v zákone o pôsobnosti federálnych ministerstiev.

Zákon vyjadrí v oblasti brannej výchovy miesto a úlohu federálnej vlády, vlády Českej socialistickej republiky, vlády Slovenskej socialistickej republiky, federálnych a republikových ministerstiev, národných výborov, orgánov štátnej správy a všetkých organizácií a ich vedúcich pracovníkov, ako aj spoločenských organizácií Národného frontu. Vytvorí podmienky pre uskutočňovanie brannej výchovy ako celku, tak aj v jednotlivých oblastiach a ustanovuje zásady pre jej všestranné zabezpečenie.

Navrhovaná právna úprava predstavuje jedno z dôležitých opatrení v oblasti československého právneho poriadku a vhodne sa začlení do sústavy právnych predpisov o obrane. Poznatky získané z krajov a okresov potvrdzujú, že sú všetky predpoklady pre to, aby zákon o brannej výchove bol uvedený do života 1. januára 1974.

Som presvedčený, že prijatie navrhovaného zákona prispeje k ďalšiemu upevneniu obranyschopnosti našej socialistickej vlasti ako pevnej súčasti spoločenstva štátov - účastníkov Varšavskej zmluvy v duchu záverov XIV. zjazdu Komunistickej strany Československa.

Prosím vás, aby ste návrh zákona o brannej výchove podporili a svojou ďalšou prácou prispeli k jeho uvedeniu do praxe.

Ďakujem za pozornosť.

Předsedající místopředseda FS prof. dr. D. Hanes: Ďakujem ministrovi Dzúrovi za výklad k vládnemu návrhu.

Návrh bol prikázaný na prerokovanie Ústavnoprávnemu, Brannému a bezpečnostnému a Kultúrnemu výboru Snemovne ľudu a Snemovne národov.

Prosím spoločného spravodajcu výborov Snemovne ľudu, poslanca Maxmiliána Jiráka, aby predniesol spravodajskú správu.

Zpravodaj poslanec SL M. Jirák: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, důvodová zpráva k navrhovanému zákonu o branné výchově, kterou přednesl soudruh ministr národní obrany vysvětlila celý vývoj branné výchovy, jeho dřívější nedostatky a potřebu uzákonění branné výchovy. Je třeba znovu zdůraznit, že přípravě zákona v etapě návrhu zásad i vlastního paragrafovaného znění předcházelo usnesení předsednictva ÚV KSČ z roku 1971, které v duchu usnesení XIV. sjezdu vytvořilo nezbytné předpoklady pro ujasnění smyslu a cíle zákona, rozdělilo odpovědnost za konkrétní činnost v branné výchově a ve všech státních, hospodářských a společenských orgánech a organizacích a usměrnilo pozornost na vytvoření zákonných norem pro nedílnou součást socialistické výchovy každého našeho občana.

Důkladně a důsledně připravovaný návrh zákona byl podle legislativních pravidel projednán ve výborech branných a bezpečnostních, kulturních a ústavně právních Sněmovny lidu. Návrh zásad zákona se dostal na program jednání již v září minulého roku, návrh zákona v květnu t.r.

S návrhem zásad zákona vyjádřili členové výborů souhlas. Obecné hodnocení vyznělo kladně.

V této prvé etapě jsme si ujasňovali obsahovou stránku a smysl hlavních ustanovení a jejich politický, organizační i odborně obsahový dopad. Uplatnily se i poznatky, získané ve volebních obvodech z dřívější formy uplatňování branné výchovy a právě v tom vynikl rozdíl mezi dřívější roztříštěností, nezávazností a současně navrhovaným uceleným systémem. Byly uváděny i návrhy, které sice jsou velmi cenné, ale mají místo ve směrnicích a dalších úvahách o zabezpečování branné výchovy. Tak byl vznesen návrh na řešení kádrového zabezpečení výuky branné výchovy na školách využitím příslušníků ozbrojených sil. Tato připomínka došla písemně i ze stranických orgánů jednoho okresu a byla předána příslušným orgánům k dalšímu využití. Připomínka vycházela z toho, že na školách často branná výchova trpí formalismem hlavně pro nedostatek kvalifikovaných učitelských kádrů. Bylo doporučeno zabývat se námětem a využít iniciativy okresu Klatovy, který se touto otázkou podrobně zabýval.

Velmi pečlivě byla posuzována proporce povinnosti a dobrovolnosti v branné přípravě. Některé názory, které směřovaly k podpoře rozšíření povinnosti i např. na mimoškolní brannou výchovu, byly v rozpravách výborů sněmoven správně usměrňovány. Je třeba totiž vidět, že žádná striktní povinnost přijatá třeba zákonem nebude beze zbytku plněna, jestliže jí nebude předcházet a konečně ji i v průběhu realizace doprovázet soustavná politická práce. Důležité je, že např. i v dobrovolné části branné výchovy mají hospodářští vedoucí, společenské a státní orgány svoji konkrétní odpovědnost a pro ně tedy neplatí již jen dobrovolnost.

Poslanci přijali s pochopením zásadu, která umožňovala zejména za branné pohotovosti státu zavést povinnou brannou výchovu v celém rozsahu.

Přestože proporce povinnosti a odpovědnosti byly vysvětleny, doporučovali poslanci tato ustanovení pečlivě promyslet, přesně formulovat v návrhu zákona a tak předejít možnosti rušivých výkladů ustanovení zákona.

V rozpravě jsme si cenili názorů a připomínek, kde byl návrh konfrontován s dosavadní praxí. Tak byla rozvedena i branná výchova na školách. Někteří mají ze zkušeností názor, že 16 vyučovacích hodin na brannou výchovu nepostačuje. Poslanci tento názor, který přísluší posoudit na ministerstvech školství nezamítají, ale jsou názoru, že při formálním přístupu, nepřipravenosti školitelů a nedůsledném trvání na kvalitě obsahu školení by bylo málo i dvojnásobek vyučovacích hodin. Na některých školách se s tímto problémem vyrovnávají zatím formou patronátů s vojenskými útvary, těsnou spoluprací odborů školství se štáby civilní obrany a určením osobní odpovědnosti za realizaci.

Při vlastní realizaci zákona se předpokládá, že se objeví i nutnost dalšího upřesňování forem branné výchovy a jejího řízení. Například branná výchova na školách má těžiště v okrese. Avšak v tomto okrese jsou i školy II. cyklu, které jsou řízeny KNV. Tak nemohou okresní orgány dosáhnout přímo potřebné účinnosti v řízení i kontrole. Tato skutečnost vyžaduje stálé sjednocování postupu a těsnou součinnost.

Všichni poslanci se zamýšleli i nad potřebou, zda by v zákoně neměly být rozvedeny podrobně úkoly společenských organizací - čl. 12 zásad. Tento požadavek by sice přinesl větší konkretizaci pro společenské organizace, ale musel by rozvádět úkoly pro všechny organizace, nikoliv jen pro ty, které nesou největší odpovědnost, a to by zákon nežádoucně rozšířilo. Kromě toho nelze opomenout vývoj ve vojenství a jestliže by dnes vyhovoval přesně určený rozsah úkolů, zítra by se mohl podstatně změnit.

Z těchto důvodů považujeme formulování odpovědnosti v § 9 odst. 1 za postačující, přičemž souhlasíme se zněním odst. 2, který si blíže všímá Svazarmu jako organizace, která má svou celou činnost bezprostředně spjatu s branností. Konečně o správném pojetí návrhu zásad zákona i jeho paragrafovaného znění nás přesvědčili i zástupci společenských organizací svými vystoupeními na schůzích výborů.

Od projednání zásad zákona do projednání paragrafovaného znění uplynulo ³/₄ roku. Tato doba byla plně využita zpracovatelskými ministerstvy k tomu, aby znění návrhu zákona bylo nejen podrobně projednáno podle legislativních pravidel, ale aby také všechny formulace návrhu byly přesné a jednoznačné. Proto také výbory Sněmovny lidu, které návrh zákona projednaly v květnu a červnu t.r. vyjadřovaly se k celkovému významu a pojetí zákona a neměly žádné připomínky, které by směřovaly k upřesňování nebo změnám formulace jednotlivých částí nebo paragrafů. Pokud se o těchto částech nebo paragrafech konkrétně hovořilo, bylo to ve smyslu podpory, která vycházela z posledních poznatků získaných v krajích a okresech.

Byla znovu posuzována účast občanů na branné výchově a bylo plně podpořeno znění § 4, který říká, že účast občanů na branné výchově vedle jiného vyplývá z uvědomělosti a odhodlání bránit svou vlast. Jakákoliv formulace stojící tvrdě na zdůrazňování povinnosti by vedla nejen k podceňování dosaženého stupně vývoje naší socialistické společnosti, ale také k podceňování a oslabování masově politické práce.

V závěrečných jednáních výborů o návrhu zákona o branné výchově byla ohodnocena i dobrá práce zpracovatelských orgánů, ujasnění úkolů a cílů zákona a politicky správné pochopení usnesení vrcholných stranických orgánů.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vzhledem k tomu, že návrh zákona byl kladně přijat a odsouhlasen ve výborech branných a bezpečnostních, ústavně právních a kulturních Sněmovny lidu, doporučují jej tyto výbory schválit s platností od 1.1.1974.

Předsedající místopředseda FS prof. dr. D. Hanes: Ďakujem spravodajcovi poslanci Jirákovi za prednesenie spravodajskej správy.

Súdružky a súdruhovia, podľa uznesenia výborov SN za tieto výbory mal predniesť spoločnú spravodajskú správu poslanec Michal Šucha, člen Branného a bezpečnostného výboru SN. Poslanec Šucha si spravodajskú správu pripravil, ale tesne pred našou dnešnou schôdzkou onemocnel. Po dohode predsedov príslušných výborov a podľa ich návrhov prednesie spravodajskú správu poslanec Karol Geher. Prosím, aby sa ujal slova.

Zpravodaj poslanec SN K. Geher: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky a súdruhovia poslanci, rovnako ako výbory Snemovne ľudu, aj Branný a bezpečnostný, Ústavnoprávny a Kultúrny výbor Snemovne národov prerokovali návrh zákona o brannej výchove. Z politického, vecného a formulačného hľadiska sa s nimi naše názory vôbec nerozchádzajú. Rád by som však spomenul okolnosť, ktorá podľa nášho názoru význačne prispela ku kvalitnému spracovaniu návrhu zákona.

V celom procese prípravy zákona bol dostatok času. Naši poslanci i Federálne ministerstvo národnej obrane ako spracovateľ návrhu mohli preto vykonať celý rad konzultácií, štúdií a prieskumov, čo umožnilo získať potrebné znalosti a zabezpečiť tak kvalifikovaný prístup pri prerokúvaní návrhu vo výboroch. Poslanci zhromaždili dostatok podkladov a s predstihom prenikali do celej problematiky brannej výchovy. Konfrontovali súčasný stav so zámerom a cieľom predloženého návrhu. Tak napríklad už koncom prvého volebného obdobia Federálneho zhromaždenia zaoberali sa v Brannom a bezpečnostnom výbore Snemovne ľudu a Snemovne národov stavom plnenia úloh brannej výchovy. Poznatky sa preniesli i do súčasného volebného obdobia. Ešte skôr, kým došiel návrh zásad zákona, vrátili sa poslanci k tejto tematike znova, rozobrali a hodnotili, čo sa v ich volebných obvodoch pripravuje a čo môže byť dobrým prínosom pre realizáciu budúceho zákona. Konštatovali, že už na začiatku minulého roku sa uskutočnil celý rad aktívov a seminárov. Z poznatkov vysvitlo, že najmä okresné a krajské stranícke orgány venovali osobitnú pozornosť politickej a propagandistickej činnosti. Súbežne s nimi zaoberali sa Rady obrany organizačnými otázkami.