Smlouva přispěje k realizaci Komplexního programu hospodářské integrace členských států RVHP tím, že vytváří jeden z předpokladů pro další prohloubení jejich spolupráce v oblasti vědeckotechnického rozvoje.

Koncepce Smlouvy je v souladu s potřebami rozvoje vynálezectví v jednotlivých zemích a vytváří zároveň podmínky pro to, aby výsledky tvůrčí činnosti v oblasti techniky mohly být co nejrychleji a nejúčinněji využity i v mezinárodním měřítku v rámci socialistického hospodářského společenství.

Přihlížíme-li k počtu a rozsahu řešených vědecko-technických a projekčně - konstrukčních prací v rámci RVHP, je možno předpokládat v letech 1976 - 1980 vzrůst společně vytvořených vynálezů na několik tisíc ročně.

Předložená Smlouva je výsledkem činnosti všech členských států Rady. Jde o první mnohostrannou Smlouvu mezi těmito státy v oblasti vynálezectví vůbec.

Vláda ČSSR v březnu 1973 vyslovila svým usnesením č. 103 souhlas se sjednáním této mnohostranné Smlouvy, která byla podepsána dne 12. dubna 1973 v Moskvě na poradě stálého orgánu pro vynálezectví zástupci všech členských států Rady.

Navrhovaná Smlouva má svůj význam i z hlediska unifikace předpisů v oblasti vynálezectví, neboť vytváří předpoklady pro další postupné sbližování právních norem zúčastněných socialistických zemí na principu autorského osvědčení.

Smlouva vychází z těchto zásad:

právo na vynálezy, průmyslové a užitné vzory, vytvořené v rámci hospodářské a vědeckotechnické spolupráce, patří těm zemím, jejichž občany jsou autoři těchto vynálezů a vzorů;

spolupracující země mají právo na využití společně vytvořených vynálezů, průmyslových a užitných vzorů na svém území;

přihlášení společně vytvořených vynálezů, průmyslových vzorů do zahraničí, na vývoz výrobků vyrobených při použití takových vynálezů a vzorů a na předání vynálezů a vzorů do třetích zemí, může být provedeno po vzájemné dohodě mezi příslušnými organizacemi spolupracujících zemí;

přihlášky na ochranu společně vytvořených vynálezů a průmyslových a užitných vzorů se podávají do všech zemí, kterým přísluší právo na tyto vynálezy a vzory;

při podávání přihlášek se žádá o vydání ochranného dokumentu, který dává právo na využití vynálezů nebo průmyslového nebo užitného vzoru státu nebo příslušné státní organizaci.

Závažná je i ekonomická stránka Smlouvy. Smlouva řeší mezi spolupracujícími organizacemi smluvních zemí rozdělení nákladů, spojených s právní ochranou vynálezů a průmyslových a užitných vzorů a rozdělení příjmů získaných z předání společných vynálezů, průmyslových a užitných vzorů do zemí, kterým nepřísluší práva na tyto vynálezy a vzory.

Smlouva vychází ze zásady, že každá spolupracující organizace hradí náklady spojené s právní ochranou ve své zemi a pokud jde o náklady v ostatních zemích, hradí je organizace poměrně podle účasti na financování úkolů, při jejichž řešení byly vynálezy a vzory vytvořeny.

Smlouva řeší též odměňování autorů společných vynálezů a vzorů podle zásady, že odměnu vyplácejí organizace využívajících zemí.

Široká možnost využití vynálezů v rámci společenství socialistických zemí podstatně zvyšuje ekonomickou stimulaci autorů.

Smlouva je plně v souladu s čs. právním řádem, zejména se zákonem č. 84/1972 Sb. o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech, který zavedl autorské osvědčení a vytvořil tak vhodné podmínky pro aplikaci Smlouvy.

Účelnost uzavření této Smlouvy je dána především tím, že v současné etapě rozvoje vědeckotechnické spolupráce socialistických zemí se jeví naléhavá potřeba jednotné úpravy právní ochrany využívání výsledků této spolupráce, a to jak ve vzájemném vztahu spolupracujících organizací a zemí, tak ve vztahu k třetím zemím.

Smlouva byla projednána ve výborech Federálního shromáždění i České a Slovenské národní rady a dostalo se jí podpory a ocenění.

K provedení Smlouvy připravuje v současné době Úřad pro vynálezy a objevy metodické pokyny a opatření k její realizaci.

Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, dovolte mi, abych vám poděkoval za vaši pomoc a podporu, kterou jste věnovali přípravě a posouzení této Smlouvy.

Předseda FS A. Indra: Děkuji soudruhu ministrovi. Společným zpravodajem výborů Sněmovny lidu je poslanec Jozef Kosorín. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj poslanec SL ing. J. Kosorín: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, vládny návrh, ktorým sa predkladá Federálnemu zhromaždeniu na súhlas Zmluva o právnej ochrane vynálezov, priemyslových a úžitkových vzorov a ochranných známok pri uskutočňovaní hospodárskej a vedeckotechnickej spolupráce, podpísaná v Moskve 12. apríla 1973, prerokovali tieto výbory Snemovne ľudu ústavnoprávny výbor, výbor pre poľnohospodárstvo a výživu a výbor pre priemysel, dopravu a obchod.

Pri rokovaní vo výboroch sa konštatovalo, že rýchly rozvoj hospodárskej a vedeckotechnickej spolupráce medzi jednotlivými krajinami RVHP vyžaduje utvorenie jednotného systému právnej ochrany výsledkov tvorivej činnosti, t. j. vynálezov, priemyslových a úžitkových vzorov a ochranných známok, ktoré vzniknú pri uskutočňovaní tejto spolupráce.

S uspokojením bolo konštatované, že predložená Zmluva smeruje k posilneniu socialistickej ekonomickej integrácie v oblasti vynálezcovstva a ráta s ďalším rastom intenzity vzájomnej spolupráce organizácií jednotlivých členských krajín RVHP. Z rozvoja tejto všestrannej spolupráce vznikne nesporne podstatne vyššie množstvo spoločne vytvorených vynálezov, priemyslových vzorov a ochranných známok. Zmluva tak predstavuje konkrétne opatrenie smerujúce k plneniu komplexného programu socialistickej ekonomickej integrácie.

Pri rokovaní vo výboroch bolo ocenené, že v Zmluve je zakotvené právo socialistických krajín na využívanie spoločných vynálezov a vzorov na ich území a možnosť odovzdávania týchto výsledkov ostatným krajinám na základe spoločnej dohody. To znamená, že pri vzájomnom podávaní prihlášok na ochranu spoločných vynálezov, priemyslových a úžitkových vzorov v zmluvných krajinách, ktorých organizácie sa zúčastňujú na spolupráci, sa žiada o vydanie ochranného dokumentu, ktorý poskytuje štátu alebo príslušnej organizácii právo využívať vynález. Tieto zásady obsiahnuté v Zmluve sú významným integrujúcim činiteľom.

Zmluva rieši i ekonomické otázky, to znamená, tak úhradu nákladov spojených s právnou ochranou vynálezov, priemyslových a úžitkových vzorov, ako i rozdelenie príjmov získaných z odovzdania vynálezov do ďalších krajín pri rešpektovaní práv autorov tak vo vlastnej krajine, ako aj v zmluvne zainteresovaných krajinách i vo vzťahu k tretím krajinám.

Vcelku bola Zmluva vo všetkých výboroch pozitívne ocenená, nevyskytli sa žiadne námietky alebo pripomienky a všetky výbory ju odporučili na vyslovenie súhlasu.

Ako spoločný spravodajca Ústavnoprávneho výboru Snemovne ľudu, Výboru Snemovne ľudu pre poľnohospodárstvo a výživu a Výboru Snemovne ľudu pre priemysel, dopravu a obchod navrhujem Snemovni ľudu vysloviť súhlas so Zmluvou o právnej ochrane vynálezov, priemyslových a úžitkových vzorov a ochranných známok pri uskutočňovaní hospodárskej a vedeckotechnickej spolupráce, podpísanou v Moskve 12. apríla 1973.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Kosorínovi. Prosím, aby se ujala slova společná zpravodajka výborů Sněmovny národů poslankyně Marie Vojtová.

Zpravodajka poslankyně SN M. Vojtová: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté. Obdobně jako ve výborech Sněmovny lidu, tak i Sněmovny národů projednávaly výbory pro zemědělství a výživu, ústavně právní výbor a výbor pro průmysl, dopravu a obchod vládní návrh, kterým se předkládá FS k souhlasu Smlouva o právní ochraně vynálezů, průmyslových a užitných vzorů a ochranných známek při provádění hospodářské a vědecko-technické spolupráce podepsaná v Moskvě 12. dubna 1973.

Výbory SN projednávaly návrh společně s odpovídajícími výbory SL. Dovolte proto, abych navázala na zpravodajskou zprávu poslance ing. Kosorína a seznámila vás s dalšími otázkami, které byly ve výborech diskutovány.

Poslanci připomněli, že při projednávání návrhu zákona o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech byl vznesen požadavek, aby uvedený zákon umožňoval vytvářet podmínky pro široký rozvoj mezinárodní hospodářské spolupráce zejména se zeměmi RVHP. Tento požadavek byl tehdy vznesen proto, abychom mohli využívat nejen vynálezy našich pracujících, ale že je zde i velký zdroj bohatství vynálezů pracujících ostatních zemí socialistického tábora, který by bylo možno společně realizovat.

Poslanci s uspokojením konstatovali, že dnes projednávaná Smlouva vytváří předpoklady pro využívání objevů a vynálezů, které vyplynou z rozvíjející se spolupráce zemí RVHP. Smlouva vytváří jednotný režim pro řešení otázek, které se v oblasti vynálezů, průmyslových a užitných vzorů a ochranných známek vzniklých společnou prací vyskytnou. Proto také byla Smlouva doporučena k odsouhlasení.

Dovolte mi tedy, abych jako společný zpravodaj výborů SN také navrhla předloženou Smlouvu o právní ochraně vynálezů, průmyslových a užitných vzorů a ochranných známek při provádění hospodářské a vědecko-technické spolupráce, podepsanou v Moskvě dne 12. dubna 1973, Sněmovně národů k souhlasu. Děkuji za pozornost.

Předseda FS A. Indra: Děkuji zpravodajce poslankyni Vojtové. Písemně přihlášky nedošly. Hlásí se někdo z poslanců o slovo? /Nikdo./ Soudím, že můžeme přistoupit k hlasování. V zasedací síni je v obou sněmovnách přítomna potřebná nadpoloviční většina poslanců.

Prosím o vyjádření poslance Sněmovny národů. Kdo z nich souhlasí s předloženým návrhem? /Hlasuje se./

Je někdo proti? /Nikdo./

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./

Kdo z poslanců Sněmovny lidu souhlasí s předloženým návrhem? /Hlasuje se./

Je někdo proti? /Nikdo./

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./

Obě sněmovny vyslovily s návrhem souhlas. Konstatuji, že Federální shromáždění ČSSR souhlasí se Smlouvou o právní ochraně vynálezů, průmyslových a užitných vzorů a ochranných známek při provádění hospodářské a vědecko-technické spolupráce, která byla podepsána v Moskvě dne 12. dubna 1973.

Soudružky a soudruzi, především vás prosím, abyste na části dalšího odpoledního jednání omluvili neúčast předsedy Sněmovny lidu s. Davida, předsedy Sněmovny národů s. Hanese, moji nepřítomnost i nepřítomnost některých dalších členů vlády.

Odpolední jednání, které zahájíme přesně ve 13. 30 hodin bude řídit 1. místopředseda FS ing. Ján Marko.

Přerušuji společnou schůzi obou sněmoven.

/Jednání přerušeno ve 12.04 hod./

/Jednání zahájeno ve 13.32 hod./

Předsedající 1. místopředseda FS Ing. J. Marko: Vážené súdružky a súdruhovia, pokračujeme v rokovaní 10. spoločnej schôdzky Snemovne ľudu a Snemovne národov.

Ďalším bodom programu je

Návrh odôvodní za vládu ČSSR minister financií súdruh Rudolf Rohlíček. Prosím ho, aby sa ujal slova.

Ministr financí doc. ing. R. Rohlíček, CSc.: Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, Federálne zhromaždenie prerokúva návrh štátneho rozpočtu na rok 1974 krátko po tom, čo sa ÚV KSČ na svojom novembrovom zasadaní zaoberal ekonomickými otázkami. Charakteristickou črtou tohto zasadania bolo pozitívne hodnotenie výsledkov nášho hospodárskeho rozvoja, dosiahnutých v uplynulých troch rokoch 5. päťročnice, spojené s otvoreným a kritickým postojom k nedostatkom, ktoré prekážajú dosiahnutiu ešte lepších výsledkov, a najmä stanovenie náročných úloh pre posledné roky tejto päťročnice.

Vypracovanie návrhov štátnych rozpočtov na rok 1974 prebiehalo v priaznivých ekonomických podmienkach. Vysoká dynamika rastu spoločenskej výroby z rokov 1971 - 1972 pokračuje aj v tomto roku. Za 10 mesiacov tohto roku sa zvýšila priemyslová výroba o 6,7 %, kým plán rátal s prírastkom o 5,7 %. To vytvára predpoklady pre prekročenie celoročného plánovaného objemu výroby zhruba o 4 mld Kčs. Očakáva sa aj prekročenie plánovaného objemu stavebných prác asi o 1 mld a splnenie plánu hrubej poľnohospodárskej produkcie, pričom trhová poľnohospodárska produkcia sa prekročí viac ako o 800 mil. Kčs. Tým sú dané aj predpoklady pre prekročenie plánovaného objemu a dynamiky tvorby národného dôchodku. V porovnaní s výsledkami v roku 1972 bude národný dôchodok vyšší skoro o 19 mld Kčs, pričom oproti úrovni, s ktorou počítal 5. päťročný plán na rok 1973, dosiahneme predstih o 6 mld Kčs. Z týchto hľadísk môžeme preto vyjadriť uspokojenie nad tohoročnými výsledkami.

K určitým odchýlkam však došlo v oblasti konečného užitia vytvorenej produkcie, Nedarí sa plniť plán investícií, a to predovšetkým vplyvom neplnenia úloh pri stavbách nad 1,5 mil. Kčs rozpočtových nákladov. Napriek tomu sa však podarilo urýchliť túto výstavbu. Kým objemy prác a dodávok pri týchto stavbách sa zvýšili v roku 1972 o 2,2 %, tak v roku 1973 sa očakáva zvýšenie o 10,8 %.

V zahraničnom obchode bude plánovaný obrat tovaru prekročený. Vo vzťahu k socialistickým štátom sa nám však nedarí dosiahnuť plánované zrýchlenie dynamiky dovozu. Zahraničný obchod s kapitalistický mi štátmi je poznamenaný najmä rastom cien niektorých surovín.

V roku 1973 sa opäť zvýši životná úroveň československého obyvateľstva. Osobná spotreba vzrastie o 5,8 %, pričom peňažné príjmy obyvateľstva sa zvýšia z 253 mld Kčs v roku 1972 na 269 mld Kčs v tomto roku. Prekročenie plánovaného objemu príjmov v roku 1973 sa odhaduje na 2,6 mld Kčs. Väčšia čiastka tohto prekročenia sa týka pracovných príjmov a vyplýva z prekročenia výrobných úloh.